ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Voda > Drobné vodní toky, vodní díla a vodoteče

Revitalizace okolí Hostivařské přehrady

Odbor ochrany prostředí MHMP od roku 2009 revitalizuje okolí Hostivařské přehrady a Hostivařského lesoparku. V roce 2009 byla provedena celková rekonstrukce retenční nádrže R1 Hájecká na Hájeckém potoce. Začátkem roku 2010 bylo zahájeno vypouštění Hostivařské přehrady kvůli plánovanému odbahnění a revitalizaci. V srpnu 2010 byly zahájeny práce na  obnově retenční nádrže R2 Hájecká. V listopadu byly zahájeny práce na opravě poškozené komunikace kolem Hostivařské přehrady a vegetační úpravy pravého břehu. Taktéž byly zahájeny práce na obnově historického sadu nacházejícího se nad retenční nádrží R3 Hájecká.
V plánu je ještě úprava hráze retenční nádrže R3 Hájecká, kde by měla vzniknout nová dubová alej po vzoru třeboňských rybníků.

Hostivařská přehrada, před revitalizací


[ Revitalizace R1 Hájecký | Obnova R2 Hájecký (Pod Lesem) | Úprava okolí retenční nádrže R3 Hájecká | Odbahnění a revitalizace Hostivařské přehrady ]


 

Revitalizace R1 Hájecký

 Revitalizace R1 Hájecký

Retenční nádrž R1 Hájecký je průtočná nádrž napájená vodou z povodí bývalého Hájeckého potoka, drenážními vodami z metra a dešťovou kanalizací z Jižního Města. Nádrž je využívána především k zachycování nárazových srážek na území Jižního Města - Háje. Původně zde stával malý rybník, který byl v souvislosti s výstavbou Jižního Města v druhé polovině 70. let přestavěn na retenční nádrž. Práce byly ovšem provedeny nekvalitně a proto musela být v roce 2009 provedena celková rekonstrukce nádrže.
Cílem revitalizace bylo zlepšení funkce nádrže včetně navýšení provozního objemu a zlepšení retenční a protipovodňové funkce. Dále došlo k vytvoření významného krajinného prvku s ekologickou funkcí.
Původní poškozené vypouštěcí zařízení bylo odstraněno a nahrazeno novým kamenným požerákem s bezpečnostním přelivem. Monstrózní betonové nátokové objekty dešťových kanalizací byly zbourány a nahrazeny malým kamenným čelem s balvanitými skluzy. Hráz byla znovu přetěsněna a betonové opevnění bylo nahrazeno kamennou dlažbou. Veškeré nové konstrukce byly vyzděny z křemitého porfýru a pískovcových kamenořezů, aby co nejlépe zapadly do lokality Hostivařského lesa.
V rámci revitalizace bylo provedeno i celkové odbahnění nádrže.
Z přírodního hlediska se jedná o zajímavou lokalitu, kde kromě běžných druhů vodních ptáků jako je lyska černá a slípka zelenonohá můžeme vidět i ledňáčka říčního či konipase. Z obojživelníků se zde hojně vyskytuje skokan zelený, vzácně pak i ropucha obecná. Nádrž není využívána k chovu ryb.

 

Obnova R2 Hájecký ( Pod Lesem )

 Obnova R2 Hájecký (Pod Lesem)

Obnova vodní plochy v povodí Hájeckého potoka má za cíl vytvořit nový vodní biotop v oblasti Hostivařského lesoparku. Stávající retenční nádrž bude doplněna novým sdruženým objektem umožňujícím bezpečné převedení velkých vod a zároveň i manipulaci s hladinou ve zdrži.
Zajímavostí je, že nádrž byla postavena kolem roku 1975, ale neměla dlouhého trvání. Při následné výstavbě nejspodnější nádrže R3 Hájecké byla tato nádrž zavezena a zrušena. Pravé důvody se již asi nedozvíme, ale jeden z důvodů prý byla velmi špatná kvalita vody, což již naštěstí v současné době není pravda a Hájecký potok patří k těm nejčistějším potokům.
Stavba je umístěna na Hájeckém potoce v místě stávající hráze na okraji intravilánu Prahy – Háje, Hostivař na okraji Hostivařského lesoparku, který je součástí Přírodního parku Záběhlice – Hostivař. Nádrž bude napájena vodami z Hájeckého potoka, který protéká prostorem nádrže v otevřeném korytě a dešťovou kanalizací ø 1000 mm. Projekt řeší jak opravu retenční nádrže R2, tak i potřebných objektů.

 

Úprava okolí retenční nádrže R3 Hájecká

 Obnova sadu v okolí retenční nádrže R3 Hájecká

Přímo nad nádrží se rozkládá zatravněný svah, který pozvolna přechází v zarostlejší část s pozůstatky ovocných stromů. A právě tato plocha je pozůstatek historického třešňového sadu. V rámci obnovy pražských sadů bude i tento sad vyčištěn od náletové vegetace s ponecháním solitérních dubů. Na jaře 2011 bude provedena dosadby chybějících třešní nově napěstovanými vysokokmennými historickými pražskými odrůdami.
Nový kabát dostane i celkem fádní hráz nádrže, kde by měla být upravena stávající komunikace a založena nová dvouřadá alej po vzoru historických rybničních hrází

Retenční nádrž R3 Hájecká

 

Odbahnění a revitalizace Hostivařské přehrady

Historie Hostivařské přehrady
Vodní dílo Hostivař (známé jako Hostivařská přehrada) je nejvýznamnější vodní plochou na území Prahy. První návrh na výstavbu přehrady v místech současné hráze pochází už z roku 1906, kdy se uvažovalo o zděné hrázi vysoké 13 metrů. O výstavbě dnešní nádrže v údolí potoka Botiče se rozhodlo v roce 1958 v návaznosti na založení rozsáhlého Hostivařského lesoparku za účelem rekreace obyvatel Prahy. Samotná stavba, kterou prováděl národní podnik Armabeton, byla zahájena v roce 1961 a dokončena o dva roky později.
 
Botič, který v těchto místech navždy zmizel pod hladinou nové přehrady, měl charakter přírodního meandrujícího toku. Dodnes si tuto původní tvář ponechal pouze v přírodní památce Meandry Botiče. Do romantického údolí Botiče se před výstavbou přehrady chodívali lidé koupat „mezi vrbičky“ nebo navštěvovali výletní restauraci v Mochově mlýně. Ten stával uprostřed dnešní přehrady mezi hrází a Petrovicemi, kde později bývalo tábořiště. Mlýn je zmiňován již v pozemkových knihách zápisem z roku 1734 a zanikl při výstavbě nádrže. Koupání v tůních inspirovalo místní sportovní spolky k vytvoření přírodního koupaliště, které však bylo soustavně ničeno povodněmi.

Současnost
Hráz Hostivařské přehrady je v nejvyšším místě vysoká 16 m, dlouhá 117 m a v koruně je široká 3,5 m. Hráz je nasypána z písčitých hlín s návodním těsněním. Svah k vodě, který má sklon 1:2,5, je opevněn proti poškození vodou betonovými šestibokými tvárnicemi, které jsou na koruně hráze zakončeny vlnolamem se zábradlím. Ten chrání hráz proti přelití.Za normální (běžné) hladiny dosahuje plocha nádrže 39,4 hektarů a pojme 1 310 tis. m3 vody. Při této hladině je maximální hloubka v nádrži 12 m. Délka vzdutí je 2,6 km a maximální šířka okolo 300 m. Při extrémních povodňových situacích je nádrž schopna bezpečně pojmout až 2 448 tis. m3 vody a zatopená plocha se zvětší o 10 hektarů.

Odbahnění
Projekt odbahnění VD Hostivař vznikl na základě skutečnosti, že horní část přehradní nádrže je zanesena bahnem, což bylo zřejmé při každoročním podzimním upouštění hladiny. Výška sedimentu se v nátokové části pohybuje od 0,5 do 1 m. Tím se i snižuje hloubka vody v této části nádrže a dochází k rychlejšímu prohřátí vody, což podporuje i rozvoj sinic. Celkově je v nádrži  cca 200 000 m3 sedimentu, který také negativně ovlivňuje kvalitu vody v nádrži.
Projekt odbahnění řeší vyčištění celé plochy dna. V dubnu 2010 bylo zahájeno postupné snižování hladiny, které skončilo v říjnu výlovem ryb. Během vypouštění došlo v letních měsících po přívalových deštích několikrát ke zvýšení hladiny. Tím zároveň došlo k výraznému zmenšení povodňového nebezpeční na dolním toku Botiče.
V horní části obnaženého dna bylo provedeno prohrnutí hlavního koryta Botiče a bočních stružek určených k odvodnění sedimentu.
Zahájení prací bylo původně plánováno již na podzim 2010, ale díky odvoláním neúspěšných uchazečů při výběrovém řízení nebylo možné práce zahájit. Předpokládaný termín zahájení prací je plánován na jaro 2011.
Samotné práce na odbahnění budou představovat nastružkování celé plochy dna, výstavbu provizorních komunikací a manipulačních ploch. Sediment bude poté nahrnut na hromady, kde bude dále vysychat a po řádném vyschnutí bude odvážen.

Revitalizace
Součástí projektu jsou i některé revitalizační prvky. V horní části nádrže, která je z biologického hlediska hodnocena jako nejcennější, budou zřízeny dva ostrůvky s oblázky určené pro hnízdění ptáků a jeden malý mokřad pro rozvoj obojživelníků.
Na pravém  břehu nádrže bude provedena oprava poškozené komunikace a rekonstrukce břehového doprovodu. Na některých příhodných lokalitách budou odstraněny u nás nepůvodní akáty a budou nahrazeny novými porosty vrb a olší. Na několika místech (Výsluní, Amálčina louka) budou provedeny průhledy na vodní plochu nádrže a vytvořeny plochy k posezení u vody.
Na levém břehu u nudipláže bude provedeno lokální zpevnění břehů z kamenného záhozu.
Lokální zpevnění břehů bude provedeno i v dolní části levého břehu před přelivným objektem.


 

Tisk 5.4.2011 | Jiří Stach | Přečteno: 44708 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Grafická verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru