ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Ovzduší > Souhrnné informace, statistika

Stav ovzduší v hl.m. Praze stručně - shrnutí

[ 2011 | 2010 | 2009 | 2008 ]


2011

Po roce 1989 došlo v Praze k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.
Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo určité zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Kvalita ovzduší je však do značné míry ovlivňována rozptylovými podmínkami. Lepší rozptylové podmínky v letech 2008 a 2009 se významně spolupodílely na sníženém obsahu škodlivých látek v ovzduší. V roce 2010 však již natolik příznivé podmínky jako ve dvou předchozích letech nebyly, proto došlo k určitému zhoršení parametrů kvality ovzduší.

V roce 2011 se dále zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota pro kvalitu ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 vzrostl na 28 % a v roce 2011 dosáhl  71 %. Přesto se stále ještě jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.

V roce 2011 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na žádné z měřicích stanic, stejně jako v letech 2008 a 2009, přičemž v roce 2010 byl limit překročen na jedné stanici.

Limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) byl v roce 2011 obdobně jako v roce 2010 překročen na pěti stanicích. ??? Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

Podíl plochy města s nadlimitní úrovní znečištění ovzduší je nejvíce ovlivňován koncentracemi polycyklických aromatických uhlovodíků, reprezentovaných benzo(a)pyrenem (BaP). Jeho koncentrace jsou stále ještě na většině plochy města nad imisním limitem, je však možno zaznamenat pozitivní posun ve výši překročení limitu. Zatímco v roce 2006 činila průměrná koncentrace BaP na třech měřících stanicích 2,1 ng/m3, v posledních letech se průměr pohybuje jen mírně nad limitem 1 ng/m3.


2010

V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy. Trend postupného mírného zlepšování imisních koncentrací byl i v roce 2010 zaznamenáván u polycyklických aromatických uhlovodíků. Přesto se i nadále projevuje u této látky negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva, zejména v některých okrajových částech města.

Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Lepší rozptylové podmínky, které se rovněž spolupodílely na snížení obsahu škodlivých látek v ovzduší, v roce 2010 však již natolik příznivé jako ve dvou předchozích letech nebyly.

V průběhu let 2008 a 2009 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu (frakce PM10) na žádné z měřicích stanic. V roce 2010 došlo v případě polétavého prachu k překročení limitu pro průměrnou roční koncentraci na jedné stanici. Oproti předchozím dvěma letům vzrostl počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na pět. Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

V důsledku méně příznivých meteorologických a rozptylových podmínek a vlivem nejchladnější topné sezóny za posledních 10 let se v roce 2010 zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 překročil 28 %. Přesto se jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.


2009

V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává zejména negativní vliv automobilové dopravy. Neuspokojivý je vývoj u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků, kde se stále, zejména v okrajových částech města, projevuje negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva.

Z hlediska emisí z dopravy je nárůst dopravní zátěže částečně kompenzován modernizací vozového parku. Pozitivní vliv má i postupující výstavba nadřazeného komunikačního systému, byť její tempo není příliš uspokojivé. Nadále je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.

Výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že v posledních letech došlo k podstatnému zlepšení kvality ovzduší na území města. Na tento trend měly pozitivní vliv rovněž relativně dobré rozptylové podmínky.

Zatímco v roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na 4 z 15 pražských monitorovacích stanic, v letech 2008 a 2009 již nedošlo k překročení tohoto limitu ani na jedné stanici. V roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na šesti stanicích, v roce 2009 již jen na dvou stanicích (2008 na třech). V daném období značně poklesly naměřené hodnoty koncentrací obou těchto látek prakticky na všech stanicích, lze tedy hovořit o jevu celoplošném. Podobný vývoj byl zaznamenán i u limitu průměrných denních koncentrací PM10.

Podíl plochy města, na kterém je překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší, se do roku 2006 pohyboval nad 90 %. V roce 2008, a podle předběžného hodnocení i v roce 2009, to však bylo již méně než 8 %.


2008

Podařilo se mnohonásobně snížit emise základních znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů. Například emise oxidu siřičitého se snížily za období od roku 1990 více než dvacetkrát. Projevuje se vliv snižování spotřeby tuhých paliv a instalace účinných technologií u větších zdrojů.

Přetrvává problém znečišťování ovzduší z automobilové dopravy. Dopravní zátěž na území města výrazně narůstá, za posledních dvacet let je zhruba dvojnásobná. Vliv tohoto nárůstu na kvalitu ovzduší a hluk je částečně kompenzován obměnou vozového parku vozidly s příznivějšími emisními parametry, stavbou nových okruhů mimo zástavbu, omezováním vjezdu do centra města i podporou hromadné dopravy. Dopravním opatřením v zájmu kvality prostředí i zdravého životního stylu obyvatel je podpora cyklistické dopravy a budování cyklostezek.

Na základě údajů z měření lze konstatovat, že kvalita ovzduší je po většinu roku uspokojivá. Limitní hodnoty jsou na některých stanicích překračovány pouze přechodně, zejména v případě jemné frakce tuhých částic (PM10), oxidu dusičitého a organických látek. V letním období jsou registrovány zvýšené koncentrace ozonu. V posledních letech však nedošlo k vyhlášení smogové situace a uplatnění regulačních opatření.

V okrajových částech města je kvalita výrazně lepší, nežli v centrální části a v okolí frekventovaných komunikací.

Tisk 27.2.2013 | Jiří Stach | Přečteno: 45571 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Grafická verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru