Pro sledování spotřebitelských cen v ČR bylo vybráno ze spotřebního zboží, veřejného stravování a služeb celkem 731 tzv. reprezentantů, kteří se významně podílejí na výdajích obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Tento soubor vybraných reprezentantů vytváří spotřební koš. Každému reprezentantu je přiřazena váha, která vychází ze struktury průměrných výdajů sledovaných druhů zboží v domácnostech (podklady získáváme ze statistiky rodinných účtů). Počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši je následující:

Poznámky k tabulkám:

Tab. 4 - 1. a 4 - 2. obsahují indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za hl. m. Prahu za r. 1996 až 1998. Vahové struktury byly zkonstruovány na základě údajů o vydáních domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů za rok 1993.

Tab. 4 - 3. a 4 - 4. obsahují údaje za hl. m. Prahu, kde se ceny vybraných reprezentantů potravinářského zboží zjišťují měsíčně ve 24 prodejnách a ceny nepotravinářského zboží v 16 prodejnách. Průměrná cena za rok je vypočítána jako průměr 12 měsíců.

Pro výběrové šetření statistiky rodinných účtů je jednotkou výběru i zpravodajskou jednotkou hospodařící domácnost. Je to soubor osob (příp. i jednotlivec) společně bydlících a společně hospodařících. Výběr zpravodajských domácností je prováděn tzv. “záměrným kvótním výběrem”. Základními znaky pro výběr domácností jsou:

• sociální skupina domácnosti,
• čistý peněžní příjem na osobu,
• počet nezaopatřených (závislých) dětí,

Složení zpravodajského souboru, t.j. četnosti jednotlivých skupin domácností podle posledních dvou výběrových znaků jsou určeny na základě výsledků výběrového šetření o peněžních příjmech domácností (mikrocensus) a podle globálních údajů, které charakterizují ekonomickou strukturu a sociální situaci státu i regionů.

Ve zpravodajském souboru za republiku jsou sledovány domácnosti společenských skupin dělníků, zaměstnanců, zemědělců, samostatně činných a důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Vzhledem ke struktuře pražského souboru, jsou uvedeny údaje pouze za skupinu “zaměstnanců”, kde osoba stojící v čele je v jakémkoli zaměstnaneckém poměru vůči organizaci i soukromníkovi (dělnické i zaměstnanecké profese).

Poznámky k tabulkám :

Tab. 4 - 6., 4 - 7. a 4 - 8. Hrubé peněžní příjmy a hrubá peněžní vydání - příjmová část je členěna podle hlavních zdrojů příjmů. Část výdajová je členěna podle nové klasifikace, která vychází z doporučení Statistického úřadu Evropských společenství (EUROSTAT), kde jsou výdajové položky tříděny podle způsobu, resp. účelu použití.

Tab. 4 - 9. Čisté peněžní příjmy a čistá peněžní vydání - čisté příjmy a čistá vydání jsou uvedeny bez daně z příjmu a povinného osobního pojištění, které tvoří srážky ze mzdy a dále bez vybraných úspor a vkladů. Jestliže si členové rodin svůj příjem nebo jeho část nechávají poukazovat zaměstnavatelem na sporožiro, je tato částka započítána do vkladů, stejně tak všechny platby uskutečněné prostřednictvím účtu jsou zahrnuty do výběru z vkladů. Nejedná se tedy o skutečné úspory domácnosti.

Naturální příjmy, které nejsou započítány do čistého peněžního příjmu, představují finanční ohodnocení výrobků a služeb, které domácnost, nebo některý její člen získal bezplatně (darem, z vlastního hospodářství nebo jinak bezplatně).

Naturální vydání, která také nejsou započítána do čistého vydání, vyjadřují částky, které domácnost vydala za zboží nebo služby darované mimo domácnost.