ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Voda > Drobné vodní toky, vodní díla a vodoteče > Po Praze podél potoků

Vltava

TRASA ČÍSLO: 1

světová turistická lahůdka - cyklotrasa vede pod karlovým mostem Upravená orientační mapa
v přípravě

Popis trasy
Další návaznosti
Zajímavosti

Co řekli autoři
Fotogalerie


Význam Vltavy pro Prahu je přímo osudový, vždyť nebýt řeky a jejího meandru, nebylo by zřejmě našeho hlavního města. Historie Vltavy, její vliv na okolí, pamětihodnosti na jejích březích a mnohé další je popsáno v bezpočtu knih a jen jejich seznam by vydal na další samostatné dílo. Zde proto naleznete jen informace o cestě a případně některá méně známá fakta.

Délka toku Vltavy na území Prahy je necelých 26 km. Nejširší místo naleznete na úrovni Žofína, kde se Vltava rozlévá do 460 metrové šířky, pokud započítáme do šířky řeky i ostrov Štvanici, je Vltava nejširší právě zde, a to 580 metrů. Naopak nejužší je Vltava na úrovni Komořan před soutokem s Berounkou, kde její šířka dosahuje málo přes 50 metrů. Na řece je devět pravých ostrovů: Císařská louka, Veslařský ostrov, Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov, Střelecký ostrov, Kampa, Štvanice a Císařský ostrov. Ostrov Libeňský je ostrovem již jen podle jména. Zajímavostí je, že Slovanský ostrov, známý pod jménem Žofín, vznikl počátkem 17. století prokopáním mlýnského náhonu v malé písečné výspě.

Cesty podél Vltavy jsou pro Pražany zřejmě nejznámějšími ze všech tras podél pražských vodních toků, vždyť procházky po březích Vltavy jsou snad odjakživa jedny z nejoblíbenějších. Okolí Vltavy skýtá nejrozmanitější scenérie, počínaje relativně zachovalou přírodou s kamennými hrázemi a konče upravenými nábřežími s bezpočtem památek světového významu. Navíc trasa podél Vltavy představuje pro cyklisty jakousi magistrálu, která umožňuje pohodlný průjezd celým městem.

Bohužel trasu po obou březích nelze pohodlně absolvovat odděleně a ideální průchod a především průjezd na kole Prahou podél Vltavy představuje přejíždění z levého břehu na pravý. Na levém břehu je kritickým místem především nábřeží E. Beneše a nábřeží kpt. Jaroše, která je výhodnější obejít přes Letnou, tedy dále od řeky. Překážkou je rovněž přístav v Holešovicích, který je neprůchodný. Na pravém břehu je pro cyklisty kritickým místem úsek od Národního divadla k Mánesovu mostu. Zde je úzký chodník, proto se musí jet po velmi frekventovaném Smetanovu nábřeží.


POPIS TRASY

Jak již bylo napsáno, trasa podél Vltavy je popisována částečně po levém a pravém břehu, protože některé úseky jsou využitelné pro chůzi a jízdu na kole po obou březích a pro některé úseky je výhodnější a pohodlnější cesta pouze po jednom břehu.

Začátek trasy podél Vltavy je u mostu Závodu míru u Zbraslavi.

Začátek pro pěší:

Chodci se k mostu Závodu míru mohou dostat například autobusovou linkou: 165, která zde má zastávku „Nádraží Zbraslav“ a jezdí od metra Opatov. Další autobusové linky jezdí přímo ve Zbraslavi, jde například o linky: 129 a 244, jezdící sem od Smíchovského nádraží.

Další možnost pak nabízí vlak a nedaleká žel. zastávka Praha – Zbraslav.

Původní trasa pro pěší začínala na levém břehu Vltavy na úrovní mostu Závodu míru a vedla dále přes PP Krňák. V současnosti je tento úsek neprůchodný, probíhá zde jednak stavba protipovodňových zábran a dále výstavba mostu silničního obchvatu. Pěší tak mohou začít trasu po levém břehu Vltavy až od Lahovického mostu, kde jsou zastávky autobusů 165 a 244.
Případně je výhodnější vyrazit na cestu podél Vltavy po jejím pravém břehu.

Začátek pro cyklisty:

Následující trasa je vzhledem ke své délce popisována jak trasa pro cyklisty s maximálním využitím cyklostezek a značených cyklotras. Na levém břehu Vltavy vede páteřní cyklotrasa A 1, na pravém pak A 2.

Trasa podél Vltavy začíná na pravém břehu Vltavy pod mostem Závodu míru, kde začíná cyklostezka s páteřní cyklotrasou A 2.
Pro začátek na levém břehu Vltavy platí pro cyklisty totéž, co pro pěší.

Vzhledem k tomu, že uzavírky na levém břehu Vltavy jsou dočasné, byla kilometráž trasy zachována s původními hodnotami.

 

LEVÝ BŘEH PRAVÝ BŘEH
km MÍSTO ZAJÍMAVOST km MÍSTO ZAJÍMAVOST

0

Most Závodu míru

 

0

Most Závodu míru

Pod mostem začíná cyklostezka, která vás bude provázet až do Braníku.

 

0,8

 

PP Krňák

 

PP Krňák

 

 

 

Výstavba mostu silničního obchvatu. Tento úsek je dočasně neprůchodný. Součástí vlastního mostu v úseku přes Vltavu by měla být i lávka pro pěší a cyklisty.
2,2 Lahovický most
2,5

Konec Lahovického mostu

Za mostem pokračuje trasa podél levého břehu Vltavy společně s cyklostezkou po bezejmenné asfaltové komunikaci, která je souběžná se zástavbou Lahoviček po levé straně.

2,7

K sádkám

Na ulici v Sádkách navazuje nová cyklostezka, která vede až k novému silničnímu mostu do Chuchle.

Na druhé straně je Závodiště v Chuchli.

Závodiště v Chuchli 2,7

Železniční přejezd

Vlevo odbočuje ulice U Soutou, na kterou navazuje trasa podél Cholupického potoku.

 

6,0

Vyústění Vrutice

Trasa podél Vltavy míjí vyústění Vrutice pod Velkou Chuchlí.

8,5

Barrandovský most

Trasa vede pod mostem, před kterým se dá odbočit vpravo k trase podél Kunratického potoka. Cestou se míjí pivovar v Braníku a bývalé ledárny. Trasa se za Braníkem dostává na území Podolí.

Pivovar v Braníku

Železniční most v Braníku

Bývalé ledárny Podolí

7,6

Vyústění Lázeňského potoka

Těsně před železničním mostem ústí do Vltavy Lázeňský potok.

Zde lze pokračovat přímo podél břehu Vltavy nebo podejít vlevo pod Strakonickou do Malé Chuchle. Zde se trasa napojuje na CT číslo A 111 (dříve 3) a po ní vede k Barrandovskému mostu. tato varianta je zajímavější, protože vede podél PP Barrandovské skály.

Po levé straně stojí malá a opuštěná kaple Panny Marie Bolestné.

PP Barrandovské skály

Kaple Panny M. Bolestné

9,8

Rozcestí cyklotras – Barrandovský most

Na úrovni Barrandovského mostu je rozcestí cyklotras. Vlevo vede CT: ŘE-HL, to je podél Dalejského potoka.

U Barrandovského mostu je pro cyklisty vhodnější přejet na pravý břeh Vltavy, protože přes Smíchov vede cyklotrasa: A 1 po ulicích mezi automobilovým provozem.

9,8

Barrandovský most

Za mostem pokračuje trasa po levém břehu Vltavy po CT A 1, tedy po ulici Na Zlíchově, pod kostelíkem sv. Filipa a Jakuba a po ul. Nádražní.

Sv. Filip a Jakub

8,8

Podolské nábřeží

Trasa vystoupá od Vltavy na Podolské nábřeží. Trasa míjí PP Podolský profil, plavecký stadion, vodárnu a Ústav pro péči o matku a dítě.

Cyklostezka odtud vede bez vážnějšího přerušení až k Vyšehradskému tunelu a od něj k Mánesu.

Podolí

PP Podolský profil

Plavecký stadion

Podolská vodárna

Ústav pro péči o matku a dítě

12,6

Nádraží Smíchov

Cyklotrasa A 1 vede stále ulicemi rovně.

11,7

Vyšehradský tunel

Za tunelem, na úrovni železničního mostu lze sjet na tzv. dolní nábřeží nebo též náplavku.

Vyšehradský tunel

Železniční most

14,1

Metro Anděl

13,8

Most legií

Zde je rozcestí cyklotras, přes most a vpravo vede CT č. A 2. 

Na nábřeží trasa míjí např.: pomník Fr. Palackého a Palackého most.

Pomník Fr. Palackého

Palackého most

Most Legií

14,8 Náměstí Kinských Na úrovni mostu Legií je vhodné přejet z pravého břehu na levý. V cestě po pravém břehu překáží Smetanovo nábřeží, kde není cyklostezka  úzký průjezd u Staroměstských mlýnů a Karlova mostu.
15,1

Újezd pod Petřínem

Zde musí cyklisté odbočit vpravo do ulice Říční, která vede ke Kampě, tedy mezi klidnější automobilový provoz.

15,5

Začátek Kampy

Trasa se dostává do nejatraktivnějších míst, tedy na Kampu, kudy se dá v Praze jet bezproblémově na kole.

Kampa

Sovovy mlýny

16,1 Karlův most
16,5

Klárov

Na Klárov se vjíždí z ulice Cihelné, pokračuje se šikmo přes park na Kosárkovo nábřeží.

Na úrovni Mánesova mostu je možné přejet zpět na pravý břeh a pokračovat po něm.
17,0

Nábřeží Edvarda Beneše

Na konci Kosárkova nábřeží se přejíždí kolmo nábř. E. Beneše a prudce stoupá po parkové pěšince nahoru na Letnou.

Cesta po nábřeží po levém břehu Vltavy je nevhodná, protože se musí jet přímo mezi auty, chybí zde prostor pro vybudování cyklostezky a chodníky jsou velmi úzké. Zkratka přes Letnou do Stromovky překonává zákrut meandru Vltavy a zkracuje tak cestu Prahou.

14,8

Mánesův most

Od náměstí Jana Palacha se dá opět pokračovat po dolním nábřeží, podél pravého břehu Vltavy.

17,3

Letenské sady

Vrchol stoupání a dále se již pokračuje po rovině přes Letenské sady.

17,4

Těšnovský tunel

Trasa vystoupá od Vltavy na široký chodník s cyklostezkou nad Těšnovským tunelem.

18,5

Výjezd z Letenských sadů

Cyklotrasa č. A 1 se za Letenskými sady proplétá jednosměrnými ulicemi, přes hlavní Veletržní.

18,1

Negrelliho viadukt

Za viaduktem od stavu v roce 2007 nastaly pro cyklisty velice příjemné změny, protože mohou využít novou cyklostezku, která je velice pohodlně dovede až k Libeňskému mostu, dále skrz něj a následně přes Libeňská ostrov k protipovodňový vratům u vyústění Rokytky do Vltavy.

Negrelliho viadukt

19,1

Přes ulici Veletržní

Za Veletržní ulicí trasa směřuje ulicí Oveneckou ke Stromovce.

Na okraji Stromovky je areál Výstaviště.

Výstaviště

20,3

Libeňský most
19,4

Začátek Stromovky

Na konci Ovenecké ulice se vjíždí do Stromovky, což je PP Královská obora.

PP Královská obora

21,0

Elsnicovo náměstí

Vyústění Rokytky do Vltavy

Od vyústění Rokytky do Vltavy se pokračuje podél Vltavy do ul. U Českých loděnic, což je vlastně široký chodník nad řekou, který vede až mostu Barikádníků. Od mostu barikádníků vede pohodlná cesta až k lávce pro pěší v Troji. V celém tomto úseku se pokračuje po cyklostezce s cykotrasou A 2. V úseku za mostem Barikádníků je v důsledku stavby dočasně cyklostezka přeložena blíže k Vltavě.

20,1

Rozcestí cyklotras

Parkem se projíždí do jeho středu, kde je rozcestí cyklotras. Po proudu Vltavy vede cyklotrasa: A 1, tedy VE – DE.

24,9

Troja

Lávka pro pěší

Od lávky vede společně s trasou podél Vltavy CT A 2.

23,9

Papírenská ulice

Po výjezdu ze Stromovky míjí trasa  bývalý Císařský mlýn a dostává se na začátek Papírenské ulice, uprostřed je Ekotechnické muzeum.

Císařský mlýn

Ekotechnické muzeum

25,3

Dolní parkoviště pod zoologickou zahradou

Trojský zámek

Zoologická zahrada

24,8

Podbabská ulice

Papírenská ústí do ulice Podbabské, zde vede další úsek nové cyklostezky.

29,1

Zámky

V těchto místech jezdí přívoz do Sedlce.

25,8

Vyústění Šáreckého potoku

Přímo naproti žel. podjezdu od Šáreckého údolí jezdí další pražský přívoz přes Vlavu (přívoz: Podbaba – Podhoří).

Trasa vede dále po cyklostezce, která končí na křižovatce ulice Roztocké a Kamýcké. Vpravo je cyklostezka, procházející Sedlcem až ke zdejšímu přívozu.

29,8

Vyústění Čimického potoka

Na této úrovni jezdí přes Vltavu přívoz: Podbaba – Podhoří.

Dynamitka
27,4 Přívoz v Sedleci 30,3

Vyústění Drahanskéh potoka

Vltava opouští území hl. m. Prahy.


DALŠÍ NÁVAZNOSTI

Pro pěší:

Trasa podél Vltavy může být ukončena na několika místech. Například u vyústění Bohnického potoka, kde jezdí autobus číslo 102. Další možnost nabízí přívozy přes Vltavu v Podbabě, Sedleci nebo v Roztokách, kde dále jezdí vlak.

Pro cyklisty:

Na trasu podél Vltavy navazuje trasa podél Únětického a Drahanského potoka. Vltava je s oblibou využívána jako výjezd z Prahy, cože je cyklotrasa A 2. Pro cyklisty jsou rovněž variantou přívozy.


ZAJÍMAVOSTI

Popisovat všechny zajímavosti, které se nachází na obou březích Vltavy již vydalo na několikasvazkové dílo. Proto jsou zde zachyceny a popsány pouze zajímavosti méně známé. Informace o pamětihodnostech obecně známých si musí zájemce vyhledat v jiných zdrojích.

 

ZAJÍMAVOSTI NA LEVÉM BŘEHU

0,8 km Krňák

Přírodní památka o rozloze 26,56 chráněno od roku 1988. Mrtvé rameno Berounky vzniklo po povodni v polovině 19. století, kdy si řeka přemístila svoje řečiště do současné trasy. Jsou chráněna mokřadní společenstva, včetně přilehlého zbytku lužního lesa a nivy Vltavy v areálu zbraslavského zámku.

2,7 km Závodiště v Chuchli

Historie tohoto sportoviště sahá až k září 1906 a od této doby se zde, až na několik let první světové války, závodí dodnes. Dostihová trať svými parametry zcela odpovídá ostatním dostihovým závodištím v Evropě.

7,6 km NPP Barrandovské skály

Národní přírodní památka, chráněná od roku 1982 na území 11,6 ha. Jde o levý svah údolí Vltavy mezi Malou Chuchlí a Barrandovským mostem. Jeden z nejúplnějších profilů na světě od svrchního ordoviku po nejvyšší část spodního devonu. Barrandovská skála je unikátní ukázkou zvrásnění prvohorních vápenců. Naleziště zkamenělin a společenstva teplomilné skalní stepi.

7,6 km Kaple Panny Marie Bolestné

Původně tato malá stavba sloužila jako skladiště střelného prachu na lámání skal. Stavbu vybudovalo francouzské vojsko v roce 1742, které zde lámalo skály při budování strategické cesty z jihu podél Vltavy na Prahu. Prachárna byla v roce 1847 přeměněna na kapli.

9,8 km Sv. Filip a Jakub

V místech, kde stojí dnešní kostel, bývalo podle pověstí pohanské pohřebiště. Současný kostel je gotickou stavbou, v roce 1713 barokně přestavěnou.

15,5 km Kampa

Tento nepravý ostrov vznikl umělým vytvořením mlýnské strouhy Čertovky. Zdejší mlýny stávaly přímo na bahnitém břehu Vltavy. Teprve po velkém požáru Malé Strany v roce 1541 došlo k navýšení břehu, jeho vysušení a vytvořením náhonu pak vznikl ostrov. Jméno Kampa vzniklo až v roce 1770.

15,5 km Sovovy mlýny

Údajně na tomto místě stával první pražský mlýn vůbec. Sovovy Mlýny jsou první a nejstarší mlýny na Kampě, připomínané již roku 1393, ale v té době již byly mnohem starší. Za husitských válek byly dřevěné mlýny zničeny. V roce 1478 radní Starého Města věnovali zpustlé místo Václavu Sovovi z Liboslavě, aby zde vybudoval dům, hamr, brusírnu a mlýn. Od té doby mlýn několikrát vyhořel, byl poškozen povodněmi a měnil své majitele, kteří prováděli nejrůznější stavební úpravy. Od roku 1840 již byly Sovovy mlýny spojeny s mlynáři Odkolkovými. V současnosti je zde vybudována moderní galerie středoevropského umění s rozsáhlým souborem obrazů Františka Kupky (1871 – 1957).

19,1 km Výstaviště

Vzniklo na rozloze 30 h pro účely Zemské jubilejní výstavy v roce 1891, a to na východní části původní Královské obory. V roce 1895 se zde konala Národopisná výstava. Součástí areálu je i sportovní hala, vybudovaná v letech 1958 – 61.

19,4 km PP Královská obora

Původní lovecká obora, později přeměněna na městský park o výměře 95 ha a ležící v nadmořské výšce 185 až 220 m. n. m. Oboru dal zřejmě roku 1268 založit již Přemysl Otakar II. Největšího rozkvětu obora zaznamenala za vlády Rudolfa II., kdy zde vzniklo několik velmi nákladných staveb: přestavba lovčího zámku na letohrádek, rozšíření rybníka na 21 ha a vytvoření ostrova, k zásobování rybníka byla vybudována Rudolfova štola (délka 1000 m, ražba byla započata v roce 1582).

23,9 km Císařský mlýn

Ves Ovenec (od roku 1880 nazývaná Bubeneč) je připomínaná již roku 1110. Mlýn je doložen na začátku 13. století. Od roku 1584 je majitelem mlýna císař Rudolf II. Posléze zde vznikla i sklárna a brusírna drahých kamenů. V roce 1594 byla vybudována i umělá jeskyně. V polovině 19. století byl mlýn upraven do klasicistního slohu a zřízena ještě barvírna a papírna. Koncem 20. století, po zasypání tzv. mlýnského ramene a vzniku zdymadla v Tróji, byl vlastní mlýn zbořen.

23,9 km Ekotechnické muzeum

Bývalá čistírna odpadních vod, dnes je zde sídlo muzea věnovaného historii čistění odpadních vod, uvnitř je funkční parní stroj.

 

ZAJÍMAVOSTI NA PRAVÉM BŘEHU

8,5 km Pivovar v Braníku

Kulturní památka. Pivovar byl postaven v letech 1898 – 99 a první várka byla vytočena 5. 9. 1900. Objekt je postaven v neorenesančním stylu. V těchto místech měli pivovar již dominikáni od sv. Jiljí na Starém Městě pražském. V současné době jsou pivovarské technologie odstěhované a celý areál čeká na přestavbu a nové využití.

8,5 km Železniční most v Braníku

Tzv. „Most inteligence“. Byl vystavěn 1952 – 55. Je v provozu od roku 1955, ale dodnes se dopravně využívá pouze jedna jeho polovina. Jde o železobetonovou konstrukci o 15 polích, 19 metrů vysoko nad vodou, rozpětí 53,3 metrů.

8,5 km Branická ledárna

Secesní objekt bývalé ledárny vznikl v letech 1908 – 11, návrh vytvořil arch. Karel Kovařovic. Budova ledárny představuje vynikající dílo pozdní geometrické secese. Ledárna byla v provozu ještě koncem 50. let 20. století, kdy se odtud rozvážel led pro hospody a mlékárny.

8,8 km Podolí

Původní osídlení je spojeno s vybudováním Vyšehradu. První písemná zmínka je až z roku 1333. Původně šlo o rybářskou osadu a obchod s dřívím. Ještě v 18. století bylo v Podolí jen 50 domů mezi zelinářskými zahradami. K velkému rozvoji obce došlo až po vybudován tunelu pod Vyšehradem v roce 1905.

8,8 km PP Podolský profil

Přírodní památka vyhlášené v roce 1988 na území 2,75 ha. Jde o bývalý stěnový lom, na jehož dně je dnes plavecký stadión. Skály představují opěrný geologický odkryv, zachycující hranici prvohorních útvarů siluru a devonu.

8,8 km Plavecký stadion

Byl postaven v roce 1965 podle projektu G. Kuchaře a J. Domiče. Koncepce objektu navazuje na okolní přírodní útvary, stráně a skály nad řekou.

8,8 km Podolská vodárna

Projekt je dílem Antonína Engla, vodárna vyrostla v letech 1929 – 31 na místě staré vodárny z roku 1885. Nová vodárna vznikla v letech 1959 – 62 podle projektu stejného architekta.

8,8 km Ústav pro péči o matku a dítě

Vzniklo na popud MUDr. Rudolfa Jedličky. Architektem sanatoria byl Rudolf Kříženecký. Areál se stavěl 4 roky, k otevření došlo 28. 6. 1914.

11,7 km Vyšehradský tunel

Nejstarší silniční tunel na území Prahy, byl vybudován v letech 1903 - 05. Je dlouhý 32 a široký 9 metrů. Vyprojektoval jej arch. František Velich v duchu romantické gotiky. Na vyšehradské straně je osazena pamětní deska geologa J. Krejčího.

11,7 km Železniční most

Na stejném místě stával železniční most z roku 1871. Současný most vznikl v letech 1900 – 1901. Nový dvojkolejní most byl místo starého jednokolejního nasunut jako smontovaný celek. Výměna obou mostů byla provedena za pouhé dva dny a tři noci dlouhé dopravní výluky. Současný most je tvořen příhradovou, parabolickou konstrukci o třech polích. Rozpětí 69,93 metrů, šíře 8,10 metrů.

13,8 km Pomník Františka Palackého

Byl vztyčen v letech 1905 – 07 a je dílem sochařů S. Suchardy a J . Mařatky, podle návrhu arch. A. Dryáka. Za války byl pomník nacisty poničen a bronzové plastiky byly znovu ulity v roce 1947 a v roce 1950 instalovány.

13,8 km Palackého most

Třetí nejstarší most přes Vltavu, základní kámen byl položen 13. 5. 1876 a doprava přes něj byla zahájena 22. 12. 1878. Most byl poškozen při bombardování 14. 2. 1945, k opravám a rozšíření mostu došlo v letech 1950 - 51. Most byl původně vyzdoben čtyřmi sousošími od V. Myslbeka, která byla poškozena bombardováním, sousoší Libušina věštba bylo zničeno a tři zbývající stojí dnes na Vyšehradě.

13,8 km Most Legií

Nahradil v roce 1901 na stejném místě stojící železný řetězový most Františka I. Základní kámen byl položen 3. 8. 1898. Slavnostního otevření a svěcení mostu se 14. 6. 1901 zúčastnil sám císař František Josef I.

18,1 km Negrelliho viadukt

Druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze. Jde o unikátní technickou empírovou stavbu, spojující původně Prahu se severní dráhou z Drážďan. Most byl předán do provozu 1. 6. 1850. Celková délka mostu je 1110, čímž se řadí mezi naše největší železniční mosty, je vybudován z 85 kvádrových kleneb.

25,3 km Trojský zámek

Původní osada Ovenec dostala nové jméno právě podle barokního zámku, který v letech 1679 – 1685 dal postavit hrabě Vojtěch ze Šternberka podle projektu J. B. Matheye. K zámku přísluší zámecká zahrada, štěpnice a vinice sv. Kláry. Zahrada je terasovitá, italského typu a má rozlohu 3,35 ha.

25,3 km Zoologická zahrada

Byla otevřena v roce 1931, zakladatelem byl prof. Jiří Janda. Zahrada vznikla na místě původní obory patřící k sousednímu zámku. Je zde, mimo jiné, chováno unikátní stádo koní Przewalského.

29,8 km Dynamitka

Jak již bylo v úvodu napsáno, trasa podél Vltavy je velmi specifická. Částečně prochází celou Prahou po obou březích řeky, ale ideální průjezd je po pravém břehu. Naopak po levém břehu si lze zkrátit cestu přes Letnou a Stromovku.


Co řekli autoři…

Jak již bylo napsáno v úvodu, trasa podél Vltavy je velmi specifická. Jako jediná vede, byť jen v některých částech, po obou březích řeky. Její význam je pak především pro cyklisty, pro které je významnou „severojižní magistrálou“, procházející celou Prahou.  Již v současné podobě trasa podél Vltavy umožňuje poměrně snadný průjezd celou Prahou.
Průjezd Prahou po pravém břehu Vltavy je vlastně dokončen, samozřejmě s nutností přejet na malý kousek na levý břeh na Kampu. Naopak nová cyklostezka přes Libeňský ostrov jistě potěší, ale je otázkou, jak bude pokračovat zástavba v okolí a jak zasáhne do průjezdnosti stezky rekonstrukce Libeňského mostu.
Ne levém břehu lze očekávat změny snad k lepšímu po dostavění mostu u Zbraslavi. Oproti minulému stavu je nově umožněn průjezd cyklistům přes Anděl.

 

 

Tisk 30.11.2009 | Jiří Stach | Přečteno: 29916 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru