B1.3 IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

B1.3.1 Hodnocení kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené a agregované hodnoty koncentrací imisí s příslušnými hodnotami imisních limitů, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto hodnot. Imisní limity by neměly být nadále překračovány od data stanoveného legislativou. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb. a č. 385/2005 Sb. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Česká legislativa plně reflektuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC, o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, prašný aerosol a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro ozon a jeho prekursory) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky).

Tato kapitola prezentuje hodnocení kvality ovzduší v roce 2006 podle požadavků české legislativy. Přehled limitních úrovní a mezí tolerance pro ochranu zdraví, horních a dolních mezí pro posuzování dle nařízení vlády uvádí tabulka.

Tab. B1.3.1 Přehled imisních limitů a mezí tolerance, horních a dolních mezí pro posuzování, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. pro rok 2006

a) pro ochranu zdraví

Imisní limity LV

Znečišťující
látka

Doba průměrování

Mez pro posuzování
[µg.m-3]

Hodnota
imisního limitu
[µg.m-3]
LV

Mez tolerance
(pro rok 2006)
[µg.m-3]
MT

Termín
dosažení limitní
hodnoty
LV

Dolní
LAT

Horní
UAT

SO2

1 hodina

–

–

350
max. 24x za rok

–

–

24 hodin

50
max. 3x za rok

75
max. 3x za rok

125
max. 3x za rok

–

–

PM10

24 hodin

20
max. 7x za rok

30
max. 7x za rok

50
max. 35x za rok

–

–

kalendářní rok

10

14

40

–

–

NO2

1 hodina

100
max. 18x za rok

140
max. 18x za rok

200
max. 18x za rok

40

31. 12. 2009

kalendářní rok

26

32

40

8

31. 12. 2009

Pb

kalendářní rok

0,25

0,35

0,5

–

–

CO

maximální denní
8h klouzavý průměr

5 000

7 000

10 000

–

–

Benzen

kalendářní rok

2

3,5

5

4

31. 12. 2009

Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m-3.

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle

Znečišťující
látka

Doba průměrování

Mez pro posuzování
[µg.m-3]

Hodnota cílového
imisního limitu
[µg.m-3]

Termín dosažení
cílového imisního
limitu

Dlouhodobý
imisní cíl

Dolní
LAT

Horní
UAT

O3

maximální denní
8h klouzavý průměr

–

–

120,
25x v průměru
za 3 roky

31. 12. 2009

120

Cd

kalendářní rok

0,002

0,003

0,005

31. 12. 2012

–

As

kalendářní rok

0,0024

0,0036

0,006

31. 12. 2012

–

Ni

kalendářní rok

0,010

0,014

0,020

31. 12. 2012

–

BaP

kalendářní rok

0,0004

0,0006

0,001

31. 12. 2012

–

b) pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečišťující
látka

Doba průměrování

Mez pro posuzování
[µg.m-3]

Hodnota
imisního limitu
[µg.m-3]
LV

Termín dosažení
LV

Dolní
LAT

Horní
UAT

SO2

rok a zimní období
(1. 10.–31. 3.)

8

12

20

–

NOx

kalendářní rok

19,5

24

30

–


Znečišťující
látka

Časový interval

Dlouhodobý imisní cíl
[µg.m-3.h]

Hodnota cílového imisního limitu
k 31. 12. 2009
[µg.m-3.h]

O3

AOT40, vypočten z 1h hodnot
v období květen–červenec

6 000

18 000
průměr za 5 let

Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ


B1.3.2 Staniční síť sledování kvality ovzduší

B1.3.2.1 Přehled monitorovacích stanic

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky. V tabulce jsou uvedeny stanice měřicí na území hl. m. Prahy, které přispívaly v roce 2006 svými údaji do imisní databáze ISKO. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna každoročně. Tabulka uvádí pro danou stanici vedle provozující organizace měřené veličiny a metody měření.

Rozložení stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2006 a zastoupení monitorujících organizací vystihuje obrázek.

Tab. B1.3.2 Přehled měřicích míst v Praze (stav 2006)

Obvod

Lokalita
vlastník

Klasifi-
kace

KMPL
měřicí
program

SO2

NO2

SPM

PM10

PM2,5

NO

NOX

O3

CO

VOC

PAH

BTX

TK

Praha 1

nám.
Republiky
ČHMÚ

T/U/C

AREPA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

UVABS

IRABS

–

–

GCH-
VOC

–

Praha 1

Národní
muzeum
ZÚ

T/U/RC

AMUZK
komb.

–

TLAM

–

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

Praha 2

Riegrovy sady
ČHMÚ

B/U/NR

ARIEA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

–

–

–

–

–

–

Praha 2

Legerova
(hot spot)
ČHMÚ

T/U/RC

ALEGA
AMS

–

CHLM

–

–

–

CHLM

CHLM

–

IRABS

–

–

GCH-
VOC

–

ALEGM
man.

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

–

Praha 4

Braník
ČHMÚ

T/U/R

ABRAA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

–

–

–

–

–

–

Praha 4

Libuš
ČHMÚ

B/S/R

ALIBA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

RADIO

CHLM

CHLM

UVABS

IRABS

–

–

GCH-
PID

–

ALIBD
PD

–

–

–

–

–

–

–

–

–

PD

–

–

–

ALIBM
man.

IC

GUAJA

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

–

ALIBH
PAH

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

QUARTZ-
PUF

–

–

ALIBP
PAH

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

QUARTZ-
PUF

–

–

ALIBV
VOC

–

–

–

–

–

–

–

–

–

GCH-
VOC

–

–

–

ALIB0
TK-PM10

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

ICP-
MS

ALIB5
TK-PM2.5

–

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

ICP-
MS

Praha 5

Mlynářka
ČHMÚ

T/U/RC

AMLYA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

RADIO

CHLM

CHLM

–

IRABS

–

–

–

–

Praha 5

Smíchov
ČHMÚ

T/U/RC

ASMIA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

UVABS

IRABS

–

–

GCH-
PID

–

ASMID
PD

–

–

–

–

–

–

–

–

–

PD

–

–

–

ASMIM
man.

–

–

–

GRV

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

ASMIH
PAH

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

QUARTZ-
PUF

–

–

ASMIP
PAH

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

QUARTZ-
PUF

–

–

Praha 5

Stodůlky
ČHMÚ

B/U/R

ASTOA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CLHM

CLHM

UVABS

–

–

–

–

–

Praha 5

Svornosti
ZÚ

T/U/IR

ASVOK
komb.

–

TLAM

GRV

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

–

ASVOT
TK-SPM

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

AAS

ASVO0
TK-PM10

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

AAS

Praha 5

Řeporyje
ZÚ

B/S/RA

ARERK
komb.

–

TLAM

–

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

Praha 6

Veleslavín
ČHMÚ

B/S/R

AVELA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

UVABS

–

–

–

–

–

Praha 6

Suchdol
ČHMÚ

B/S/R

ASUCA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

UVABS

–

–

–

–

–

Praha 6

Alžírská
ZÚ

T/U/R

AALZK
komb.

–

TLAM

–

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

Praha 8

Kobylisy
ČHMÚ

B/S/R

AKOBA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

UVABS

–

–

–

–

–

Praha 8

Karlín
ČHMÚ

T/U/C

AKALA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

RADIO

CHLM

CHLM

–

–

–

–

–

–

Praha 8

Sokolovská
ZÚ

T/U/R

ASOKK
komb.

–

TLAM

GRV

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

Praha 9

Vysočany
ČHMÚ

T/U/CR

AVYNA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

RADIO

CHLM

CHLM

UVABS

IRABS

–

–

–

–

Praha 10

Průmyslová
ČHMÚ

I/U/IC

APRUA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

–

–

–

–

–

–

Praha 10

Vršovice
ČHMÚ

T/U/R

AVRSA
AMS

UVFL

CHLM

–

RADIO

–

CHLM

CHLM

–

–

–

–

–

–

Praha 10

Šrobárova
ZÚ

B/U/RC

ASROK
komb.

WGAE

TLAM

–

GRV

–

–

–

–

IRABS

GCH-
VOC

GCH-MS

–

AAS

Praha 10

Jasmínová
ZÚ

T/U/RI

AJASK
komb.

WGAE

TLAM

GRV

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

Praha 10

Uhříněves
ZÚ

T/S/I

AUHRK
komb.

–

TLAM

GRV

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav
KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě
ZÚ – Zdravotní ústav

Měřicí program
AMS – automatizovaný měřicí program
komb. – kombinované měření
man. – manuální měřicí program
TK – měření těžkých kovů
PAH – měření PAH
PD – pasivní dosimetr

Přehled názvů metod měření znečišťujících látek
AAS – atomová absorpční spektrometrie
CHLM – chemiluminiscence
CLM – coulometrie
GCH-MS – plynová chromatografie s hmotnostně selektivní detekcí (pro PAH)
GCH-VOC – plynová chromatografie – těkavé org. látky
GCH-PID – plynová chromatografie s fotoionozační detekcí
QUARTZ-PUF – QUARTZ+PUF-GCH
GUAJA – guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) spektrofotometre
GRV – gravimetrie
IC – iontová chromatografie
ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou
IRABS – IR korel. absorpční spektrometrie
RADIO – radiometrie – absorpce beta záření
TLAM – triethanolaminová spektrofotometrie
UVABS – ultrafialová absorpční fotometrie
UVFL – ultrafialová fluorescence
WGAE – spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova)
PD – pasivní dosimetr

Obr. B1.3.1 Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2006

Obrázek B1.3.1 Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2006

Zdroj: ČHMÚ


B1.3.2.2 Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

Hodnocení je především dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV).

Překročení imisního limitu (LV).

Hodnota je pod imisním limitem.

Zkratky v tabulkách mají následující význam:

KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě
pLV – počet překročení LV
pLV + MT – počet překročení LV + MT

Klasifikace stanic podle EoI

Typ stanice

T – dopravní, I – průmyslová, B – pozaďová

Typ oblasti

U – městská, S – předměstská, R – venkovská

Charakteristika oblasti

R – obytná, C – obchodní, I – průmyslová, A – zemědělská, N – přírodní, RC – obytná-obchodní, CI – obchodní-průmyslová,
IR – průmyslová-obytná, RCI – obytná-obchodní-průmyslová, AN – zemědělská-přírodní

Tato klasifikace stanic vychází z Rozhodnutí Rady 97/101/EC, o výměně informací (EoI) a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší EUROAIRNET. Požadavky plynoucí z Rozhodnutí Rady 97/101/EC a z rozhodnutí Evropské komise 2001/752/EC jsou závazné pro členské země EU. Další informace ohledně klasifikace stanic uvádí ročenka ČHMÚ „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006“.

Stanice značené jako hot spot (dopravní) jsou orientované výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Tyto stanice splňují kritéria umístění vzorkovacích zařízení orientovaných na dopravu podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

Oxid siřičitý

Oxid siřičitý emitovaný z lidské činnosti vzniká hlavně spalováním fosilních paliv (převážně uhlí a těžkých olejů) a při tavení rud s obsahem síry.

Do roku 1999 došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého na všech měřicích stanicích v Praze. Od roku 2000 do roku 2002 pokračoval mírný klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Po zakolísání v roce 2003 pokračoval klesající trend, který byl v roce 2006 zastaven a kdy naopak došlo k mírnému vzestupu koncentrací.

I přes mírný vzestup koncentrací oxidu siřičitého, nedošlo na žádné monitorovací stanici v roce 2006 k překročení imisních limitů stanovených legislativou. Nejvyšší roční koncentrace oxidu siřičitého byla zaznamenána na AMS Praha 6 - Veleslavín (9 µg.m-3), nejvyšší hodinová koncentrace byla naměřena rovněž na této monitorovací stanici (99 µg.m-3). Nejvyšší denní koncentrace byla zaznamenána na AMS Praha 6 - Suchdol a to 62 µg.m-3. Všechny tyto maximální hodnoty jsou hluboko pod imisním limitem.

Pro názornost je zařazena i tabulka ročních průměrných koncentrací SO2.

Tab. B1.3.3 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

pLV

Max. hodinová koncentrace
[µg.m-3]

25. nejvyšší hodinová koncentrace
[µg.m-3]

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

UVFL

0

99,3

50,9

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

UVFL

0

96,7

54,9

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

UVFL

0

94,0

42,6

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

UVFL

0

90,3

51,9

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

UVFL

0

88,1

58,3

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

UVFL

0

86,0

54,1

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

UVFL

0

85,2

41,0

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

UVFL

0

76,7

47,1

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

UVFL

0

74,8

44,2

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

UVFL

0

73,0

48,7

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

UVFL

0

72,7

39,7

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

UVFL

0

70,8

41,3

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

UVFL

0

57,5

39,1

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

UVFL

0

56,7

46,1

Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů (AREPA)

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.4 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu oxidu siřičitého

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

pLV

Max. 24h koncentrace
[µg.m-3]

4. nejvyšší 24h koncentrace
[µg.m-3]

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

UVFL

0

61,7

45,7

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

UVFL

0

46,0

37,2

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

UVFL

0

44,5

35,9

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

UVFL

0

43,7

37,8

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

UVFL

0

42,7

36,4

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

UVFL

0

41,0

35,8

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

UVFL

0

40,8

32,8

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

UVFL

0

38,0

34,9

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

UVFL

0

35,7

27,3

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

UVFL

0

34,5

32,2

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

UVFL

0

34,2

27,0

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

UVFL

0

33,8

30,2

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

UVFL

0

32,1

29,5

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

UVFL

0

31,6

25,0

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

WGAE

0

16,0

11,0

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

WGAE

0

6,0

5,0

Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů (AREPA, ASROK)

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.5 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

UVFL

9,2

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

UVFL

8,7

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

UVFL

8,5

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

UVFL

7,8

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

UVFL

7,5

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

UVFL

7,0

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

UVFL

6,5

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

UVFL

6,4

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

UVFL

6,2

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

UVFL

5,5

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

UVFL

5,4

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

UVFL

4,9

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

UVFL

4,6

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

WGAE

2,4

Zdroj: ČHMÚ

Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5

Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních nebo z antropogenních zdrojů. Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v atmosféře. Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 vykazují významné negativní účinky na lidské zdraví. Ještě významnější zdravotní účinky jsou však korelovány s jemnou frakcí PM2,5, která byla v Praze v roce 2006 sledována na pěti stanicích.

Do roku 1999 byl zaznamenán podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a na většině monitorovacích stanic došlo k postupnému vzrůstajícímu trendu koncentrací, který se po zakolísání v roce 2004 znovu projevil v roce 2005 a v roce 2006 byl potvrzen. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.

Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 byl v roce 2006 překročen více než 35x na všech 15 lokalitách ČHMÚ a dvou stanicích ZÚ v Praze.

Roční imisní limit PM10 byl překročen v lokalitách Praha 2 - Legerova (61 µg.m-3), Praha 9 - Vysočany (42 µg.m-3), Praha 8 - Karlín (41 µg.m-3) a Praha 5 - Smíchov (40,3 µg.m-3). Blízko pod limitem zůstaly roční průměrné koncentrace na AMS Praha 5 - Mlynářka (38 µg.m-3), Praha 10 - Vršovice (38 µg.m-3), Praha 6 - Veleslavín (37 µg.m-3) a Praha 10 - Průmyslová (37 µg.m-3).

Nejvyšší počet překročení 24hod. imisního limitu 50 µg.m-3 (164x) byl zaznamenán na monitorovací stanici hot spot Praha 2 - Legerova. Druhý nejvyšší počet překročení (95x) vykazovala AMS Praha 8 - Karlín.

Za rok 2006 je zařazena i tabulka stanic s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací suspendovaných částic jemné frakce PM2,5. K překročení navrhovaného imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci 25 µg.m-3 došlo na AMS Praha 9 - Vysočany a Praha 5 - Smíchov.

Tab. B1.3.6 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

pLV

Max. 24h koncentrace
[µg.m-3]

36. nejvyšší
24h koncentrace
[µg.m-3]

ALEGM

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

GRV

164

448,0

100,0

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

RADIO

95

210,0

76,0

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

RADIO

82

292,5

70,3

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

GRV

73

229,0

65,0

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

RADIO

69

218,5

62,0

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

RADIO

69

189,8

60,9

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

RADIO

67

219,3

62,8

ASVOK

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

GRV

66

131,0

62,0

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

RADIO

65

158,0

61,4

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

RADIO

50

257,6

60,6

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

RADIO

49

220,7

55,3

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

RADIO

48

223,5

54,5

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

RADIO

47

196,8

56,0

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

RADIO

39

215,5

54,7

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

RADIO

39

195,3

52,8

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

RADIO

36

173,9

50,2

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

RADIO

36

168,7

50,4

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

GRV

30

178,0

47,0

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

GRV

20

155,0

41,0

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

GRV

15

81,0

35,0

Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů (ASVOK, AREPA, AALZK, ASROK)

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.7 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

ALEGM

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

GRV

61,1

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

RADIO

41,9

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

RADIO

40,6

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

RADIO

40,3

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

RADIO

37,7

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

RADIO

37,6

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

RADIO

37,4

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

RADIO

37,2

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

GRV

35,5

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

RADIO

33,4

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

GRV

33,3

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

RADIO

33,2

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

RADIO

32,9

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

RADIO

32,9

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

RADIO

32,4

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

RADIO

29,2

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.8 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM2,5

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

RADIO

28,3

ASMIM

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

GRV

27,2

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

RADIO

21,9

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

RADIO

18,5

Zdroj: ČHMÚ

Oxid dusičitý

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro NO2.

Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány atmosférickou depozicí (jak suchou, tak mokrou). Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů.

Emise NOx vznikají převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Méně než 10 % celkových emisí NOx vzniká ze spalování přímo ve formě NO2.

Na většině stanic se projevoval mírně klesající trend do roku 2000, v dalších letech pak naopak trend mírně narůstající. V roce 2003 došlo v Praze k výraznějšímu zvýšení koncentrací oxidu dusičitého, po mírném poklesu v roce 2004 koncentrace této znečišťující látky v dalším roce opět vzrostly. V roce 2006 vzrůstající trend na většině lokalit pokračoval.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 17 stanic, které dosáhly platný roční průměr v roce 2006 (měly dostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů), došlo k překročení ročního imisního limitu včetně meze tolerance (48 µg.m-3) na 3 lokalitách: Legerova v Praze 2 (74 µg.m-3), Svornosti v Praze 5 (73 µg.m-3) a Sokolovská v Praze 8 (60 µg.m-3).

Na AMS Praha 2 - Legerova (hot spot) byl zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (126) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 µg.m-3. V roce 2006 však na této stanici nedošlo k překročení hodinového imisního limitu zvýšeného o mez tolerance (240 µg.m-3). Výsledky měření této stanice dokládají velký problém hlavního města Prahy s dopravou vedenou středem města.

Tab. B1.3.9 Stanice s nejvyššími hodnotami 19. a maximální hodinové koncentrace NO2

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda
měření

pLV

pLV + MT

Max. 1h koncentrace
[µg.m-3]

19. nejvyšší 1h koncentrace
[µg.m-3]

ALEGA

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

CHLM

126

8

272,2

228,4

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

CHLM

3

0

220,7

144,4

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

CHLM

1

0

202,4

134,3

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

CHLM

1

0

237,8

132,4

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

CHLM

0

0

132,0

115,0

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

CHLM

0

0

139,1

121,3

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

CHLM

0

0

143,1

121,1

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

CHLM

0

0

143,3

118,8

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

CHLM

0

0

143,5

108,5

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

CHLM

0

0

144,0

123,4

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

CHLM

0

0

145,4

120,9

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

CHLM

0

0

165,8

117,3

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

CHLM

0

0

169,9

126,6

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

CHLM

0

0

176,6

141,0

Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů (AREPA)

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.10 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

ALEGA

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

CHLM

74,3

ASVOK

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

TLAM

73,3

ASOKK

Praha 8 - Sokolovská

T/U/R

TLAM

59,8

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

CHLM

47,2

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

CHLM

43,5

AKALA

Praha 8 - Karlín

T/U/C

CHLM

41,4

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

T/U/R

CHLM

40,9

ABRAA

Praha 4 - Braník

T/U/R

CHLM

40,6

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

TLAM

39,8

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

CHLM

39,3

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

I/U/IC

CHLM

38,0

ARIEA

Praha 2 - Riegrovy sady

B/U/NR

CHLM

34,8

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

CHLM

31,9

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

CHLM

29,2

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

CHLM

29,1

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

CHLM

27,2

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

CHLM

26,3

Zdroj: ČHMÚ

Olovo

V roce 2006 byly v Praze sledovány koncentrace olova celkem na 9 lokalitách. Na všech stanicích byl během posledního desetiletí zaznamenán výrazný pokles znečištění ovzduší touto látkou, nicméně v roce 2006 byl na 6 lokalitách zaznamenán mírný nárůst a to v rozmezí o 0,6 až 4 ng.m-3.

Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava – užívání olovnatých benzinů. Dalším zdrojem, který není v Praze významně zastoupen, jsou vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv a metalurgie neželezných kovů.

Na žádné z 9 lokalit, které dosáhly v roce 2006 platného ročního průměru, nedošlo k překročení stanoveného imisního limitu. Nejvyšší koncentrace byla, stejně jako v předchozích letech, naměřena na stanici Praha 8 - Sokolovská (28,7 ng.m-3), avšak i tato hodnota je hluboko pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

Tab. B1.3.11 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[ng.m-3]

ASOKK

Praha 8 - Sokolovská

T/U/R

AAS

28,7

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

AAS

23,6

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

AAS

16,4

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

AAS

16,2

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

AAS

14,8

AUHRK

Praha 10 - Uhříněves

T/S/I

AAS

13,6

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

AAS

13,3

ALIB0

Praha 4 - Libuš

B/S/R

ICP-MS

11,9

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

AAS

9,5

Zdroj: ČHMÚ

Oxid uhelnatý

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Jedná se především o dopravu a stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

V roce 2006 měřilo v Praze oxid uhelnatý celkem 11 lokalit, které splnily požadavky minimálního počtu verifikovaných dat. K překročení imisního limitu nedošlo ani na jedné z těchto pražských stanic, na všech stanicích byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Z těchto stanic byl nejvyšší denní 8hodinový klouzavý průměr naměřen na lokalitě Praha 2 - Legerova (3869,4 µg.m-3).

Tab. B1.3.12 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Max. 8hod. koncentrace
[µg.m-3]

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

IRABS

3 913,6

ALEGA

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

IRABS

3 869,4

ASOKK

Praha 8 - Sokolovská

T/U/R

IRABS

3 777,0

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

IRABS

3 711,1

ASVOK

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

IRABS

3 594,8

AMLYA

Praha 5 - Mlynářka

T/U/RC

IRABS

3 117,7

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

IRABS

3 096,0

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

T/U/CR

IRABS

2 937,6

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

IRABS

2 683,0

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

IRABS

2 441,6

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

IRABS

2 237,3

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

IRABS

665,6

AUHRK

Praha 10 - Uhříněves

T/S/I

IRABS

481,3

Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů (AALZK, AREPA)

Zdroj: ČHMÚ

Benzen

S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky, neboť mají často velmi významný negativní vliv na lidské zdraví. Právě benzen je pro lidský organismus karcinogenní.

Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemikálií.

Data ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků.

V Praze byl v roce 2006 benzen sledován na 4 lokalitách, které splnily požadavky minimálního počtu dat pro výpočet ročního průměru. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit. Nejvyšší koncentrace byly, stejně jako v předchozích letech, naměřeny na stanici Praha 10 - Šrobárova, kde se roční průměrná koncentrace (3,2 µg.m-3) nacházela mezi horní a dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

Tab. B1.3.13 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

GCH-VOC

3,2

ALEGA

Praha 2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

GCH-VOC

2,4

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

GCH-PID

2,0

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

GCH-PID

1,3

Zdroj: ČHMÚ

Přízemní ozon

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Troposférický ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m-3 v průměru za 3 roky. Ze 7 stanic, kde se v roce 2006 měřil přízemní ozon, byl cílový imisní limit překročen celkem na 3 stanicích: Praha 6 - Suchdol, Praha 5 - Stodůlky a Praha 4 - Libuš. Oproti hodnocenému období let 2003–2005 tak došlo k poklesu počtu stanic s překročením (loni bylo zaznamenáno překročení na 6 z celkových 9 lokalit). Příčinou toho je skutečnost, že z hodnoceného tříletého období 2004–2006 již vypadl rok 2003, kdy byly zaznamenány dlouhotrvající vysoké teploty a vysoké hodnoty slunečního záření a koncentrace přízemního ozonu tak dosahovaly výjimečně vysokých hodnot. Cílový imisní limit musí být podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., splněn do 31. 12. 2009.

Tabulka ukazuje překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (hodinové koncentrace nad 180 µg.m-3). Rok 2006 byl v porovnání s předchozíma dvěma lety poměrně teplý, což se projevilo i na výrazném nárůstu překročení tohoto limitu. Během hodnoceného období duben–září byl tento limit překročen na stanici Praha 6 - Suchdol celkem 24 hodin, na lokalitě Praha 5 - Stodůlky celkem 19 hodin, na lokalitě Praha 8 - Kobylisy 16 hodin, na lokalitě Praha 6 - Veleslavín 12 hodin, na lokalitě Praze 4 - Libuš 10 hodin a na lokalitě Praha 9 - Vysočany 1 hodinu. Téměř všechna překročení proběhla během velmi teplého července, jehož průměrná teplota byla v Praze +4,2 °C nad dlouhodobým normálem.

Díky emisím z dopravy v blízkosti dopravních tepen, které odbourávají vysoké koncentrace ozonu (převážně reakce s NO) se značná část území Prahy nalézá v oblasti podlimitních koncentrací ozonu.

Cílový imisní limit na ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl v roce 2006 překročen na lokalitě Praha 4 - Libuš.

Tab. B1.3.14 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda
měření

n

ppLVn
2004–2006

MAX8h-n
2004–2006
[µg.m-3]

MAXx-n
2004–2006
[µg.m-3]

x

Platné roky

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

B/S/R

UVABS

2

39,0

203,4

127,4

51

2005–2006

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

B/U/R

UVABS

2

32,5

198,6

124,2

51

2005–2006

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

UVABS

3

31,3

185,5

123,7

76

2004–2006

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

UVABS

3

22,3

187,9

116,6

76

2004–2006

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

UVABS

3

21,7

194,8

117,2

76

2004–2006

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

UVABS

3

5,0

139,5

93,2

76

2004–2006

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

T/U/C

UVABS

2

1,0

127,3

90,0

51

2004–2005

Poznámka:
n – počet platných let pro výpočet
x – x-tá max. denní 8hod. koncentrace
ppLVn – průměrný počet překročení LV za n platných let
MAX8h-n – nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let
MAXx-n – nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n platných let

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.15 Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m-3) za rok na vybraných stanicích AIM, 1992–2006

KMPL

Stanice

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

–

–

–

0

0

1

17

0

4

0

0

20

0

0

16

ALIBA

Praha 4 - Libuš

39

22

126

33

0

2

13

0

12

0

0

22

0

4

10

AREPA

Praha 1 - nám. Republiky

0

162

40

1

0

0

4

0

1

0

0

0

0

0

0

ASMIA

Praha 5 - Smíchov

–

–

–

–

–

–

–

–

0

0

0

0

0

0

0

ASTOA

Praha 5 - Stodůlky

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

0

0

19

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

0

1

24

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

–

–

–

–

0

0

8

0

10

0

0

11

0

0

12

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

0

5

175

39

1

0

9

0

11

0

0

7

0

0

1

Poznámka: Tučně jsou uvedeny údaje pro stanici/rok, kde byla splněna podmínka pro výpočet platného ročního aritmetického průměru, tj. počet denních průměrů za rok > 240 a zároveň největší souvislý výpadek měření < 40 dní.

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.16 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na předměstských stanicích

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

n

AOT40* [µg.m-3.h]

Platné roky

ALIBA

Praha 4 - Libuš

B/S/R

UVABS

5

20 177,0

2002–2006

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

B/S/R

UVABS

5

17 754,8

2002–2006

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

B/S/R

UVABS

5

17 675,4

2002–2006

Poznámka:
n – počet let pro výpočet (kdy byl platný roční průměr)
* průměr za n let

Zdroj: ČHMÚ

Nikl

Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho percentuální zastoupení nižší. Antropogenním zdrojem je, tak jako u jiných těžkých kovů, především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné. Mezi další emisní zdroje lze řadit spalování odpadu.

Koncentrace niklu byly v roce 2006 měřeny na 6 lokalitách v Praze, které dosáhly platného ročního průměru. Ani na jedné z nich cílový imisní limit nebyl překročen. Nejvyšší roční průměr byl naměřen, stejně jako v loňském roce, na stanici Praha 10 - Šrobárova (6,5 µg.m-3), avšak i zde hodnota ležela pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Na 5 lokalitách byl oproti předchozímu roku zaznamenán mírný nárůst koncentrací.

Tab. B1.3.17 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

AAS

6,5

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

AAS

2,9

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

AAS

2,3

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

AAS

1,9

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

AAS

1,3

ALIB0

Praha 4 - Libuš

B/S/R

ICP-MS

1,2

Zdroj: ČHMÚ

Kadmium

Antropogenním zdrojem kadmia v ovzduší jsou vysokoteplotní procesy, zejména spalování fosilních paliv (především uhlí) obsahujících jako příměsi sloučeniny kadmia, dále metalurgie neželezných kovů, sklářství, výroba cementu a spalovny.

Doposud patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou na většině stanic nebyl v roce 2006 potvrzen, neboť na 6 lokalitách došlo k mírnému nárůstu ročního průměru, na 2 lokalitách došlo k mírnému poklesu a na 1 lokalitě naměřili stejný roční průměr. V roce 2006 nedošlo, stejně jako v předchozích letech, k překročení cílového imisního limitu na žádné z 9 lokalit, které sledovaly koncentrace kadmia v pražském ovzduší. Nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na stanici Praha 8 - Sokolovská (1,3 ng.m-3), avšak i zde roční průměr ležel pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

Tab. B1.3.18 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[ng.m-3]

ASOKK

Praha 8 - Sokolovská

T/U/R

AAS

1,3

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

AAS

0,9

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

AAS

0,5

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

AAS

0,5

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

AAS

0,4

AUHRK

Praha 10 - Uhříněves

T/S/I

AAS

0,4

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

AAS

0,4

ALIB0

Praha 4 - Libuš

B/S/R

ICP-MS

0,3

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

AAS

0,2

Zdroj: ČHMÚ

Arsen

Původ antropogenního znečištění arsenem je až z 87 % spalování fosilních paliv, především uhlí, které obsahuje stopové příměsi sloučenin arsenu.

Mapový diagram ukazuje, že koncentrace arsenu v ovzduší měly výrazně sestupný trend do roku 1998, po tomto roce nastala stagnace a hodnoty koncentrací leží pod cílovým imisním limitem. V posledních třech letech však došlo na většině lokalit k mírnému nárůstu. V porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu na všech 9 lokalitách, které v roce 2006 dosáhly dostatku dat pro výpočet platného ročního průměru.

V Praze v roce 2006 nebyl na žádné z lokalit překročen cílový imisní limit, nicméně nejvyšší roční průměr 5,3 ng.m-3 naměřený na stanici Praha 5 - Řeporyje překročil horní mez pro posuzování a k cílovému imisnímu limitu (6 ng.m-3) se přiblížil.

Tab. B1.3.19 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arsenu v ovzduší

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[ng.m-3]

ARERK

Praha 5 - Řeporyje

B/S/RA

AAS

5,3

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

AAS

4,4

ASOKK

Praha 8 - Sokolovská

T/U/R

AAS

3,6

AMUZK

Praha 1 - Národní muzeum

T/U/RC

AAS

2,9

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

T/U/IR

AAS

2,6

AALZK

Praha 6 - Alžírská

T/U/R

AAS

2,1

ALIB0

Praha 4 - Libuš

B/S/R

ICP-MS

2,0

AJASK

Praha 10 - Jasmínová

T/U/RI

AAS

1,8

AUHRK

Praha 10 - Uhříněves

T/S/I

AAS

1,8

Zdroj: ČHMÚ

Benzo(a)pyren

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren. U benzo(a)pyrenu stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíků (PAH) jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory spalující naftu.

V roce 2006 byl benzo(a)pyren v Praze sledován na 3 lokalitách, které dosáhly platného ročního průměru: Praha 10 - Šrobárova, Praha 5 - Smíchov a Praha 4 - Libuš. Na všech těchto stanicích byl, stejně jako v roce 2005, cílový imisní limit 1 µg.m-3 překročen a to až 2,5krát (na lokalitě Praha 10 - Šrobárova). Na obrázku charakterizujícím vývoj koncentrací je patrný nárůst koncentrací během posledních 3 let. Vzhledem k jeho vážným dopadům na lidské zdraví (viz výše) je to situace poněkud alarmující. Tento cílový imisní limit musí být splněn do 31. 12. 2012.

Tab. B1.3.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu

KMPL

Lokalita

Klasifikace

Metoda měření

Roční koncentrace
[µg.m-3]

ASROK

Praha 10 - Šrobárova

B/U/RC

GCH-MS

2,5

ASMIP

Praha 5 - Smíchov

T/U/RC

QUARTZ+PUF

1,9

ALIBP

Praha 4 - Libuš

B/S/R

QUARTZ+PUF

1,9

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.2 Čtvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a maximální hodinová koncentrace oxidu siřičitého v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.2 Čtvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a maximální hodinová koncentrace oxidu siřičitého v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.3 Třicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.3 Třicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.4 Stanice překračující LV + MT pro 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006

Obrázek B1.3.4 Stanice překračující LV + MT pro 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.5 Devatenáctá nejvyšší hodinová koncentrace a roční průměrné koncentrace NO2 v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.5 Devatenáctá nejvyšší hodinová koncentrace a roční průměrné koncentrace NO2 v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.6 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Praha, 2006

Obrázek B1.3.6 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Praha, 2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.7 Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi NO2 v roce 2006

Obrázek B1.3.7 Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi NO2 v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.8 Roční průměrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.8 Roční průměrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.9 Maximální 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1996–2006 na vybraných stanicích

Obrázek B1.3.9 Maximální 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.10 Roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1999–2006

Obrázek B1.3.10 Roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1999–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.11 Stanice s nejvyššími koncentracemi CO a benzenu v roce 2006

Obrázek B1.3.11 Stanice s nejvyššími hodnotami CO a benzenu v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.12 Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého průměru koncentrací ozonu v průměru za 3 roky v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.12 Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého průměru koncentrací ozonu v průměru za 3 roky v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.13 Roční průměrné koncentrace niklu v ovzduší v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.13 Roční průměrné koncentrace niklu v ovzduší v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.14 Roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.14 Roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.15 Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2006

Obrázek B1.3.15 Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.16 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2006

Obrázek B1.3.16 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2006

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.17 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2006

Obrázek B1.3.17 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2006

Zdroj: ČHMÚ

Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO v období 1996–2006

Následující obrázek předkládá trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO za období 1996–2006 pro aglomeraci Praha. Do roku 1999 je patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách. Příčinou zmíněného poklesu v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 bylo ovšem vysoké znečištění v roce 2003 vzhledem k extrémně nepříznivým meteorologickým podmínkám (extrémně suchý rok). V roce 2005 se v případě PM10 a NO2 trend obrátil a nastal mírný vzestup. V roce 2006 byl vzrůstající trend těchto látek potvrzen, k určitému zvýšení koncentrací došlo i v případě SO2. Na tento vzestup znečištění má vliv více faktorů. Překračování limitů souvisí především se značným dopravním zatížením. Dále se i v Praze na znečištění podílela nepříznivá meteorologická situace na začátku roku 2006. Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci Praha, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace. Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace oxidu uhelnatého v Praze ve sledovaných letech leží pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší, ale ve srovnání s průměrem za celou republiku je téměř ve všech letech mírně vyšší.

Obr. B1.3.18 Trendy charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO v Praze, 1996–2006

Obrázek B1.3.18 Trendy charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO v Praze, 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ


B1.3.3 Atmosférická depozice, kvalita srážek

Atmosférická depozice ve velkoměstském prostředí nepatří mezi nejvíce toxické složky. Přesto však „kyselý déšť“ a znečištění srážkových vod negativně ovlivňují povrchové a podzemní vody, stavební materiály, komunikace a další složky a tím také zhoršují kvalitu životního prostředí obyvatelstva. Vedle mokré depozice se v městském prostředí uplatňuje i suchá depozice tvořená sedimentací velkých částic atmosférického prachu a impakcí znečišťujících ovzduší.

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích. Na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha - Libuš se sleduje pouze mokrá atmosférická depozice, zatímco na stanici Praha - Podbaba, provozované Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV TGM), jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně.

Hlavní složkou srážek jsou sulfáty a nitráty, jejichž obsah determinuje kyselost srážkových vod. V Praze je pH srážek vyšší než v dalších oblastech České republiky, protože alkalická složka prašnosti v pražském ovzduší neutralizuje kyselost srážek. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. Ze srovnání hodnot mokré a celkové depozice vyplývá, že celková depozice je 2–3 krát vyšší než mokrá depozice pro většinu komponent a zvláště pro prvky pocházející z půdy.

Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let.

Tab. B1.3.21 Kvalita srážek a atmosférické depozice, 2006

Lokalita

LIBUŠ, Praha 4, ČHMÚ

PODBABA, Praha 6, VÚV TGM

Veličina

Jednotky

vážený průměr

minimum

maximum

vážený průměr

minimum

maximum

*kvalita srážek

*kvalita srážek

mokrá depozic

mokrá + suchá depozice

Srážkový úhrn

mm

492,6***

4,400

106,200

534,504***

9,000

127,800

Vodivost

µS.cm-1

25,319

11,460

223,348

37,577

19,900

90,000

pH

 

5,289

5,249

5,423

5,973

5,440

6,880

H3O**

mg.m-2

2,532

 

 

0,569

 

  

Fluoridy

mg.l-1

0,010

0,004

0,026

0,033

0,025

0,137

g.m-2

0,005

 

 

0,018

 

 

Chloridy

mg.l-1

0,256

0,101

0,850

2,742

1,620

15,000

g.m-2

0,126

 

 

1,466

 

 

Dusičnany

mg.l-1

3,831

1,557

38,451

3,101

2,030

7,480

g.m-2

1,887

 

 

1,657

 

 

Sírany

mg.l-1

1,687

1,030

3,279

3,759

1,690

11,400

g.m-2

0,831

 

 

2,009

 

 

Sodík

mg.l-1

0,153

0,050

0,628

0,758

0,123

7,590

g.m-2

0,075

 

 

0,405

 

 

Draslík

mg.l-1

0,069

0,034

0,161

0,472

0,047

1,800

g.m-2

0,034

 

 

0,252

 

 

Amoniak

mg.l-1

0,821

0,231

2,177

2,008

0,674

4,480

g.m-2

0,404

 

 

1,073

 

 

Hořčík

mg.l-1

0,035

0,020

0,065

0,166

0,046

0,425

g.m-2

0,017

 

 

0,089

 

 

Vápník

mg.l-1

0,358

0,206

0,851

2,071

0,640

5,970

g.m-2

0,176

 

 

1,107

 

 



Lokalita

LIBUŠ, Praha 4, ČHMÚ

PODBABA, Praha 6, VÚV TGM

Veličina

Jednotky

vážený průměr

minimum

maximum

vážený průměr

minimum

maximum

*kvalita srážek

*kvalita srážek

mokrá + suchá depozice

mokrá + suchá depozice

Mangan

µg.l-1

7,481

2,440

29,200

13,049

2,500

39,800

mg.m-2

3,685

 

 

6,975

 

 

Zinek

µg.l-1

25,338

6,965

64,469

26,535

2,500

82,000

mg.m-2

12,481

 

 

14,183

 

 

Železo

mg.l-1

0,096

0,038

0,403

0,182

0,021

0,778

g.m-2

0,047

 

 

0,097

 

 

Hliník

mg.l-1

 

 

 

0,100

0,050

0,346

g.m-2

 

 

 

0,053

 

 

Olovo

µg.l-1

4,294

0,250

12,369

3,476

1,000

11,600

mg.m-2

2,115

 

 

1,858

 

 

Kadmium

µg.l-1

0,132

0,017

0,216

0,107

0,100

0,310

mg.m-2

0,065

 

 

0,057

 

 

Nikl

µg.l-1

1,011

0,368

2,397

2,695

1,000

3,000

mg.m-2

0,498

 

 

1,440

 

 

Meď

µg.l-1

 

 

 

6,802

3,320

16,500

mg.m-2

 

 

 

3,636

 

 

Berylium

µg.l-1

 

 

 

0,007

0,000

0,160

mg.m-2

 

 

 

0,004

 

 

Chrom

µg.l-1

 

 

 

0,208

0,000

1,070

mg.m-2

 

 

 

0,111

 

 

* průměr koncentrace vážený podle srážkového úhrnu
** depozice vodíkových iontů
*** roční srážkový úhrn

Zdroj: ČHMÚ, VÚV TGM

Obr. B1.3.19 Kvalita srážkových vod na stanicích Libuš a Podbaba, 1990–2006

Obrázek B1.3.19 Kvalita srážkových vod na stanicích Libuš a Podbaba, 1990–2006

Zdroj: ČHMÚ, VÚV TGM


B1.3.4 Prašný spad

Orientační, avšak známou charakteristikou znečištění ovzduší v Praze je hodnota prašného spadu měřená Hygienickou službou pomocí informativní sedimentační metody, kdy odběrová nádoba je po dobu 1 měsíce exponována prašným spadem a získaný vzorek je gravimetricky vyhodnocen.

Roční průměrná hodnota prašného spadu v síti cca 49 stanovišť se pohybuje od 1,64 g.m-2 do 10,44 g.m-2 za měsíc. Lokální maxima jsou pravděpodobně ovlivněna stavební a průmyslovou činností, provozem lokálních emisních zdrojů, dopravou a sekundární prašností.

Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce 2006 činila 4,26 g.m-2.měsíc-1. Limitní hodnota 12,5 g.m-2.měsíc-1 byla překročena celkem ve 3,4 % měřených případů. Z časového průběhu je zřejmé, že se celkově hladina prašného spadu na území Prahy od roku 1985 se významně snížila.


B1.3.5 Těžké kovy

Prašný aerosol s vysokým obsahem toxických komponent, např. těžkých kovů a organických látek, patří mezi základní složky znečišťující velkoměstské ovzduší.

Uvedené výsledky měření jsou převzaty z několika institucí a některé odchylky mohou být způsobeny odlišnými metodami nebo nahodilou kontaminací. Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány. V průběhu 90. let došlo k výraznému snížení koncentrací olova v pražském ovzduší důsledkem snížení obsahu olova v benzinu a výrazného zvýšení podílu aut s katalyzátory.

Tab. B1.3.22 Těžké kovy v prašném aerosolu, 2006 [ng.m-3]

Kód

Lokalita

Org.

Počet
měření

As

Cd

Cr

Cu

Mn

Ni

Pb

Zn

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

prům.

max.

036

Alžírská

H

26

2,050

5,300

0,912

11,400

4,369

11,200

11,038

35,800

8,723

20,200

1,296

2,400

12,881

29,900

51,327

131,100

041

Sokolovská

H

26

3,420

9,400

1,769

10,600

19,873

35,200

173,781

428,000

64,408

134,000

8,763

26,600

28,504

54,400

563,654

981,100

060

Svornosti

H

25

2,580

7,300

0,420

1,500

8,700

19,200

47,120

108,300

21,952

65,000

2,356

7,600

15,684

35,700

94,636

184,600

061

Muzeum

H

26

2,827

10,300

0,442

1,500

4,723

9,600

17,235

46,100

13,973

29,900

1,831

3,400

16,154

38,000

64,962

147,600

094

Libuš

M

152

1,974

10,700

0,289

1,440

 

 

9,802

166,000

7,476

27,600

1,225

22,000

11,752

43,800

 

 

109

Řeporyje

H

26

5,246

18,200

0,504

2,000

3,215

9,700

10,596

29,600

9,088

32,000

2,915

43,900

23,438

56,400

101,631

604,700

154

Uhříněves

H

26

1,677

4,900

0,388

1,100

12,792

187,100

46,331

79,300

13,769

33,900

4,147

28,300

13,323

22,700

503,804

874,300

457

Šrobárova

Z

26

4,363

11,480

0,205

0,700

11,313

28,000

 

 

5,935

14,290

6,473

37,300

9,490

28,830

 

 

1476

Jasmínová

H

26

1,765

5,600

0,373

1,000

3,165

5,700

53,892

103,600

8,723

17,600

2,342

3,800

14,454

26,400

476,185

830,200

Zdroj: ZÚ Praha (H), SZÚ (Z), ČHMÚ (M)

Obr. B1.3.20 Prašný spad, Praha, 2006

Obrázek B1.3.20 Prašný spad, Praha, 2006

Zdroj: ZÚ Praha

Obr. B1.3.21 Prašný spad, 1986–2006

Obrázek B1.3.21 Prašný spad, 1986–2006

Zdroj: ZÚ Praha

Obr. B1.3.22 Průměrné roční koncentrace kovů v prašném aerosolu, 2006 [ng.m-3]

Obrázek B1.3.22 Průměrné roční koncentrace kovů v prašném aerosolu, 2006

Zdroj: ZÚ Praha, SZÚ, ČHMÚ

Obr. B1.3.23 Koncentrace olova v prašném aerosolu ve vybraných lokalitách, 1995–2006 [ng.m-3]

Obrázek B1.3.23 Koncentrace olova v prašném aerosolu ve vybraných lokalitách, 1995–2006

Zdroj: ZÚ Praha, SZÚ, ČHMÚ, PUDIS


B1.3.6 Organické látky

B1.3.6.1 Monitoring prekurzorů ozonu v ovzduší

Mezi prekurzory ozonu řadíme zejména těkavé organické uhlovodíky, které při určité intenzitě slunečního záření, teplotě, relativní vlhkosti ovzduší a dalších faktorů indukují v přízemní vrstvě atmosféry fotochemický proces, jehož reakčním produktem je ozon. Kinetiku tohoto chemického procesu významně ovlivňuje koncentrace prekurzorů v ovzduší. Přízemní ozón má negativní vliv na lidské zdraví, zejména na dýchací cesty, proto se v členských státech Evropské unie věnuje zvýšená pozornost těmto těkavým organickým sloučeninám v atmosféře.

V roce 1994 byl zahájen pravidelný monitoring prekurzorů v ovzduší na observatoři Praha - Libuš. Odběry se provádí dvakrát týdně po celý rok vždy v pondělí a čtvrtek ve 14 hodin SEČ. Vzorky jsou odebírány do speciálních kanystrů po dobu 3 minut. Ihned po odběru následuje analýza na plynovém chromatografu. Za rok je provedeno přes 100 analýz ovzduší k získání ročního průměru. Výsledky analýz jednotlivých uhlovodíků jsou uloženy v databázi laboratoře organické analýzy ČHMU a jsou součásti komplexní databáze ČHMÚ a ročenky ČHMÚ.

Komentář ke grafu:

Graf reprezentuje celoroční průběh koncentrací vybraných prekurzorů ozonu na stanici Praha - Libuš. Skupinu alifatických uhlovodíků zastupují etan, propen a isopren, skupinu aromatických benzen, který patří z hlediska lidského zdraví k nejrizikovějším sloučeninám. Z grafu je zřejmé, že koncentrace těkavých organických látek dosahují maxima v zimních měsících, kdy je zvýšený výskyt inverzních situací. V letním období naopak koncentrace klesají, s výjimkou isoprenu, který vzniká rozkladem terpenoidních sloučenin obsažených v listech a jehličí. V zimě bývá koncentrace isoprenu obvykle nižší. Koncentrace všech TOL významně závisí na směru proudění větru a rozptylových podmínkách. Z grafu je též patrné, že koncentrace vybraných uhlovodíků spolu korespondují – snížení nebo zvýšení koncentrací se projeví v celé skupině vybraných uhlovodíků.

Obr. B1.3.24 Koncentrace vybraných prekurzorů na stanici Praha - Libuš, 2006

Obrázek B1.3.24 Koncentrace vybraných prekurzorů na stanici Praha - Libuš, 2006

Zdroj: ČHMÚ


B1.3.7 Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce

Podobně jako v minulých letech probíhalo na území Prahy i v roce 2006 celoroční měření průměrných koncentrací oxidu siřičitého a oxidu dusičitého metodou pasivní sorpce (SVÚOM, a. s., PRAGOCHEMA, s. r. o.). Jednoduchá metoda je založena na samovolné sorpci těchto plynů do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Toto měření nevyžaduje žádný zdroj energie a z principu vyplývá, že probíhá nepřetržitě. Hodnoty uvedené v tabulkách jsou získány cca třicetidenními expozicemi, vyjadřují tedy přímo průměrné měsíční koncentrace.

Rozložení stanic je dáno především požadavky objednatelů (úřady městských částí, státní instituce). Proto jsou stanice často umístěny v blízkosti mateřských a základních škol, případně památkově chráněných objektů. Sít vzorkovačů může také sloužit pro imisní studie (měření NO2 v Horních Počernicích).

Tab. B1.3.23 Průměrné měsíční koncentrace SO2 v roce 2006 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace SO2 [µg.m-3] v roce 2006

Č.

Lokalita

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Průměr

001

P 7

U Měšťanského Pivovaru

19,0

14,0

9,5

9,1

16,8

6,7

7,9

15,9

9,6

14,5

9,1

18,2

12,5

101

P 22

Pragochema

13,5

8,0

4,4

8,1

5,5

5,4

5,8

4,2

4,1

6,7

5,0

3,3

6,2

243

P 16

Radotín

14,6

6,8

7,5

8,1

5,5

6,7

4,8

 

3,7

7,0

3,5

 

6,8

342

P 14

MŠ Vybíralova 968

20,1

11,4

8,9

6,2

1,8

7,0

5,0

4,9

4,7

6,4

5,6

6,6

7,4

343

P 14

MŠ Doležalova 105

17,4

11,4

7,2

6,2

3,2

4,5

4,3

3,0

4,3

6,7

5,6

5,0

6,6

344

P 14

MŠ Chvaletická 917

20,2

10,6

5,4

6,9

2,7

4,9

 

3,4

5,1

5,9

3,1

4,5

6,6

347

P 14

MŠ Vlčkova 1067

18,3

10,8

5,2

6,1

1,9

8,0

2,9

5,7

2,9

6,4

4,0

6,1

6,5

355

P 11

ul. K dubu

11,6

7,6

6,8

12,4

8,4

5,9

4,4

7,8

5,4

10,2

6,5

8,6

8,0

356

P 11

úřad MČ P 11 ul. Vidimova

16,8

9,6

9,7

12,6

13,8

7,5

11,5

8,0

7,1

5,0

11,5

12,1

10,4

365

P 18

Malkovského

15,1

6,0

6,6

5,2

2,2

5,7

4,7

3,9

4,5

4,6

3,5

3,4

5,5

366

P 18

Bukovecká

14,1

5,8

6,1

4,3

2,1

4,3

3,2

4,7

2,7

5,0

3,4

2,0

4,8

368

P 14

Hostavice

15,5

9,2

7,4

5,9

2,7

6,5

 

2,5

5,4

5,4

2,8

3,4

6,1

369

P 14

zahrádkářská kolonie

17,4

8,8

11,7

8,1

 

4,9

3,0

 

 

3,1

3,7

4,6

7,3

371

P 14

MŠ Jahodnice

15,0

11,1

7,6

7,6

1,3

6,7

3,6

3,3

3,7

5,5

11,4

6,6

7,0

372

P 14

Kyjský hřbitov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7,2

9,2

9,2

8,5

397

P 14

ZŠ Hloubětínská 600

17,6

11,2

7,7

7,6

3,1

8,2

3,4

4,0

5,3

5,0

4,7

5,1

6,9

409

P 14

ZŠ Bratří Venclíků

20,1

12,2

9,4

8,8

3,2

7,3

5,4

3,9

5,2

7,2

4,4

6,2

7,8

Zdroj: SVÚOM, a. s., Pragochema, s. r. o.

Tab. B1.3.24 Průměrné měsíční koncentrace NO2 v roce 2006 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace NO2 [µg.m-3] v roce 2006

Č.

Lokalita

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Průměr

001

P 7

U Měšťanského Pivovaru

56

53

44

41

39

35

31

29

40

53

46

50

43,2

101

P 22

Pragochema

50

44

44

41

43

45

41

30

37

40

38

35

40,8

243

P 16

Radotín

50

42

48

41

43

50

46

 

51

43

36

 

45,0

342

P 14

MŠ Vybíralova 968

44

36

33

38

22

31

33

30

33

39

36

37

34,3

343

P 14

MŠ Doležalova 105

42

37

31

34

21

30

31

31

28

38

35

38

32,9

344

P 14

MŠ Chvaletická 917

45

39

32

39

24

37

 

31

32

41

37

38

36,0

347

P 14

MŠ Vlčkova 1067

44

40

36

36

26

31

34

31

30

39

38

39

35,3

355

P 11

ul K dubu

42

28

35

51

42

38

46

39

44

43

43

44

41,2

356

P 11

úřad MČ P 11 ul. Vidimova

48

15

19

30

25

26

27

23

26

28

35

43

28,8

365

P 18

Malkovského

45

38

31

33

24

32

31

26

28

41

34

37

33,3

366

P 18

Bukovecká

44

40

33

38

22

32

33

28

28

40

37

37

34,1

368

P 14

Hostavice

43

41

31

33

26

28

 

28

29

36

35

39

33,4

369

P 14

zahrádkářská kolonie

45

41

32

40

 

28

35

 

 

32

36

36

36,2

371

P 14

MŠ Jahodnice

45

39

36

39

30

37

35

29

32

41

38

38

36,6

372

P 14

Kyjský hřbitov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

42

42

48

44,3

397

P 14

ZŠ Hloubětínská 600

49

47

42

43

30

43

35

34

32

43

39

41

39,7

409

P 14

ZŠ Bratří Venclíků

46

44

39

41

25

38

36

34

32

40

39

42

38,0

123_1

P 20

ZŠ Bártlova

54

22

30

44

27

27

42

31

38

40

41

41

36,6

123_2

P 20

divadlo Pohoda

46

26

36

39

25

25

45

30

39

42

42

41

36,2

123_3

P 20

úřad MČ Horní Počernice

67

27

52

63

42

42

61

47

59

55

60

53

52,3

123_4

P 20

Chvalský zámek

51

26

42

47

31

31

49

30

37

44

52

 

40,0

126_1

P 20

ZŠ Ratibořická

52

23

31

34

20

20

20

25

29

35

37

35

30,2

126_2

P 20

Sokol

53

23

32

39

23

23

43

26

33

39

42

50

35,5

126_3

P 20

Letní divadlo

57

22

31

37

24

24

36

28

34

38

43

44

34,8

126_4

P 20

koupaliště

49

21

27

31

19

19

37

26

24

29

36

37

29,5

Zdroj: SVÚOM, a. s., Pragochema, s. r. o.

Obr. B1.3.25 Síť měřicích stanic, metoda pasivní sorpce

Obrázek B1.3.25 Síť měřicích stanic, metoda pasivní sorpce

Zdroj: SVÚOM, a. s., Pragochema, s. r. o.

  OBSAH
AUTOŘI
ZKRATKY 		ovzduší
OVZDUŠÍ 		DALŠÍ KAPITOLA