ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Lesy

Lesy v Šárce

[ Historie a současnost lesa Základní charakteristika Orientační mapa Zajímavosti Rekreace | Ochrana přírody a krajiny |  Péče o les Zastoupení dřevin Věková skladba porostů Fotogalerie ]

Použité texty byly pževzaty z Lesy v Šárce vydané v roce 2009 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Ing. Dan Frantík, Mgr. Jana Karnecká a Ing. Petr Slavík.

 

pohled do Šáreckého údolí, odkaz na fotogalerii

Historie a současnost lesa

Ještě v 19. století byla většina Šárky bezlesá a lesy se zde nacházely pouze poblíž kostelíka sv. Matěje. Šárecké stráně byly vypásány stády ovcí, a tak se zde vyvinula travinná a keřová teplomilná společenstva, jejichž zbytky zde nalezneme jako součásti chráněných území. Na jižních svazích se zde od dob Karla IV. až do 18. století nacházely vinice (např. Zlatnice, Žežulka, Šatovka nebo Baba).
Postupem času stáda ovcí ze Šárky zmizela a stráně začaly zarůstat lesem, většina území však byla uměle zalesněna na přelomu 19. a 20. století. Dřeviny, které zde byly vysazovány, ale často byly nevhodné a nepůvodní např. trnovník akát nebo modřín opadavý. Zejména akát byl v té době hojně využíván na zalesňování strání a extrémních stanovišť. Nyní je bohužel v Tiché Šárce nejčastější dřevinou. Akát vytváří na svých kořenech hlízy s bakteriemi schopnými fixovat vzdušný dusík. Tím obohacuje zejména chudší stanoviště a mění druhovou skladbu, jeho kořeny navíc vylučují do půdy toxické látky a v jeho sousedství tak nevydrží žádné další rostliny.

Rekreace:

Tichá i Divoká Šárka je tradičním výletním místem pražanů a zdaleka není jen rekreačním zázemím pro obyvatele Prahy 6. Příroda je zde pestrá - nalezneme zde lesy, romantická údolí, skály, vyhlídky, zříceninu a pět zvláště chráněných území.
Tichá Šárka je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou z Dejvic. Územím prochází celá řada turistických stezek - zokruhovaná červená vede z Baby kolem kostelíka sv. Matěje, přes Dolní Šárku do Divoké Šárky a pak přes Nebušice Šáreckým údolím zpátky k Babě, žlutá vedoucí z Jenerálky do Divoké Šárky a zelená vedoucí z Dejvic do Suchdolu. Tichou Šárku lze také navštívit na kole.
V lese jsou instalovány lavičky a pravidelně se zde provádí údržba cest, opravy a instalace rekreačních zařízení a úklid černých skládek. Prosíme všechny návštěvníky, aby se k lesu chovali ohleduplně. Nenechávejte po lese volně pobíhat psy a neodhazujte odpadky.

Dolní Šárka, orientační poloha v Praze
Lesy v Šárce - orientační poloha v Praze 

Základní charakteristika:

Rozloha: 100,35 ha
Katastrální území: Dejvice, Lysolaje
Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát a habr obecný
Převládající stanoviště: extrémní stanoviště
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 5. věková třída, tedy věk 81 - 100 let
Rozloha lesních porostů: 82,31 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 18,04 ha
Vlastník lesa: Hlavní město Praha
Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy

Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:

ANO, celoročně, zdarma bez omezení

 

Orientační mapka:

1. Zřícenina Baba, 2. Kostel sv. Matěje, 3. Zámek Jenerálka, 4. Průzkumná štola, 5. Revitalizace Kruteckého potoka

Dolní Šárka, orientační mapa, 650 pxl

Obrázek bez popisku

 

Zajímavosti:

 

Zřícenina Baba

 Zřícenina Baba Zřícenina Baba stojí na ostrohu Babských skal nad Vltavou, který byl osídlen již v době kamenné. Zřícenina je pravděpodobně pozůstatek budovy viničního lisu ze 17. století, který byl později přestavěn na letohrádek. V polovině 18. století byl letohrádek poničen bavorskými a francouzskými vojsky a v roce 1858 při stavbě železnice upraven na romantickou zříceninu. Od zříceniny je nádherný výhled na panorama Prahy - můžeme vidět Tróju, Bohnice, Bubeneč i Hradčany.

 

Kostel sv. Matěje

kostel sv. Matěje Kostelík byl podle legendy založen knížetem Boleslavem II. a vysvěcen sv. Vojtěchem v roce 971, a to na místě, kde byli pobiti muži z pověstné Ctiradovy družiny díky lsti krásné Šárky. První věrohodná zmínka však pochází až z roku 1404 a další z roku 1770, kdy byl kostel zbořen a nahrazen novým barokním. Kostelík patří mezi tradiční poutní místa (Matějská pouť).

 

Ostroh Jenerálka

Ostroh je tvořen převážně proterozoickými (starohorními) břidlicemi a prachovci, v jihozápadní části pak prvohorními horninami sopečného původu (diabasové tufy). V minulosti se zde prováděly pokusy o těžbu železné rudy. Dokladem toho je několik lůmků na temeni kopce a krátká průzkumná štola při západním úpatí ostrohu. Při jihovýchodní patě hřebene se nalézá bývalá cihelna Na Salátce, která je významnou paleontologickou lokalitou (naleziště trilobitů). V blízkém okolí (Baráčkova cihelna) také byly nalezeny doklady o osídlení ve starší době kamenné (kamenné nástroje, kosti pravěkých zvířat).

 

Zámek Jenerálka

Zámek byl pravděpodobně postaven jako hospodářský dvůr koncem 18. stol. a později byl novobarokně upraven. Ve 2. pol. 18. stol. zde sídlila část rakouského generálního štábu, v roce 1922 zde byl domov legionářů, od roku 1948 zde sídlilo výzkumné centrum československé armády. Dnes je zde umístěno vzdělávací středisko Evropské baptistické organizace a hotel. Celý areál zámku je nově opraven.

 

Revitalizace Kruteckého potoka

V roce 2007 bylo betonové koryto potoka nahrazeno přírodním a na několika místech byly vyhloubeny tůně. Tato revitalizace byla první přírodní revitalizací potoka, která byla v Praze provedena.


Ochrana přírody a krajiny:

Přírodní památka Baba:

Nachází se nad železniční tratí na levém břehu Vltavy. Na strmých stěnách zde rostou rostlinná společenstva skal a skalních spár (tařice skalní a kostřava sivá). Na vrcholech se vyskytují teplomilné trávníky (kostřava walliská) a křoviny s převahou hlohů. Úpatí skal bylo zalesněno trnovníkem akátem. Lokalita je velmi významná výskytem teplomilného hmyzu.

Přírodní památka Dolní Šárka

je tvořena třemi oddělenými lokalitami nazývanými podle historických usedlostí v Šáreckém údolí, a to Žežulka, Šatovka a Duchoňská. Tyto tři lokality byly původně součástí luk a pastvin, z nichž se zachovaly jako bezlesí právě skalní výchozy a luční porost na svazích Žežulky. Území je současně i velmi cennou entomologickou lokalitou s výskytem teplomilných druhů hmyzu.

Přírodní památka Nad mlýnem

je ukázkou takzvané kulturní krajiny, ve které společně s přírodou ovlivňoval složení vegetace i člověk. Jako velká část Šáreckého údolí byla i tato lokalita po staletí zemědělsky využívána, a to především jako louka a pastvina. Právě proto se zde vytvořila společenstva rostlin do určité míry vázaných na tento způsob údržby. Skalnaté srázy nad potokem jsou porostlé hlohy a skalníkem celokrajným. Na skalních terasách se vyskytuje kavyl Ivanův. Území je také hodnotnou zoologickou lokalitou. Žije zde řada významných bezobratlých živočichů vázaných na stepní biotopy a les.

Přírodní památka Zlatnice

tvoří skalnatý hřbet a jeho úpatí s vřesovištěm, druhy teplomilných trávníků a teplomilnými doubravami se starými jeřáby břeky. Zbytek území zaujímá druhotný les. Roste zde např. sesel sivý nebo kopretina chocholičnatá. Na úpatí skalnatého hřbetu lze rozeznat zbytek rozsáhlejší pastviny, která si dosud zachovává značné druhové bohatství včetně rostlinných druhů.

Přírodní památka Jenerálka

Přírodní památka Jenerálkaje klasickou ukázkou vlivu stanoviště na vegetaci. Jižní osluněné svahy jsou porostlé teplomilnou skalní stepí s převahou různých trav, k severu obrácený svah pokrývá dubohabřina s javorem babykou. Na rozmezí těchto odlišných společenstev se vyskytuje řada specifických tzv. lemových druhů (rozrazil ožankolistý, prorostlík srpovitý). Západní strmý skalnatý sráz má sporý porost skalních štěrbin s kapradinou sleziníkem a keři skalníku celokrajného. V území se vyskytují vzácné druhy hmyzu.
Většina těchto lokalit je udržována řízenou pastvou stáda ovcí a koz. Tento typ péče citlivým způsobem napodobuje dřívější zemědělské využití a umožňuje tak zachování unikátních rostlinných společenstvech, která jsou na tento způsob údržby vázána.


Péče o les:

V současné době je snahou nahradit akátové porosty původními dřevinami. Vysazují se zde zejména duby, habry a lípy. V rámci lesního hospodaření se v lese provádí probírky a prořezávky. Lesy v Tiché Šárce jsou také jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání.

 

Zastoupení dřevin:

Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf 1. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf 2. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území.

Graf č. 1 - Současné procentuální zastoupení dřevin

Dolní Šárka - stávající zastoupení dřevin

 

Graf č. 2 - Ideální (přirozené) zastoupení zastoupení dřevin

Dolní Šárka - ideální (přirozené) zastoupení dřevin

 

Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje graf 3.

Graf č. 3 - Rozložení jednotlivých stanovišť

 

Dolní Šárka - rozložení jednotlivých stanovišť

 

Extrémní stanoviště - mimořádně nepříznivá stanoviště tzn. rokliny, suťoviště
Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny
Kyselá stanoviště nižších poloh - normální kyselá či chudá písčitá stanoviště, převážně plošiny
Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů

Na území Tiché Šárky převládají extrémní stanoviště. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a lípě a introdukovanému trnovníku akátu.

 

Věková skladba porostů:

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také  o jeho historii. Na grafu č. 4 je např. jasně patrné, ve kterém období byla Šárka nejvíce zalesňována. Rovněž je vidět jen minimální obnova porostů v posledních 20-ti letech, což může v dalších 30-ti až 40-ti letech způsobit problémy s usycháním větších ploch lesa.

Graf č. 4 - Věková skladba porostů

Dolní Šárka - věková skladba porostů

Tisk 28.4.2010 | Jiří Stach | Přečteno: 51644 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru