B1. Ovzduší

• EMISE – ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
  • Stacionární zdroje znečišťování ovzduší
  • Mobilní zdroje znečišťování ovzduší
  • Emise skleníkových plynů
• IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ
  • Měřicí síť sledování kvality ovzduší
  • Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v aglomeraci hl. m. Praha
  • Vybrané znečišťující látky
  • Modelové hodnocení kvality ovzduší na území Prahy (Program ATEM)
  • Program Čistá energie Praha

---

Emise - zdroje znečisťování ovzduší

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1-3)

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_x), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH₃) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky.

Dlouhodobě zjišťované a vyhodnocované údaje dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Tento příznivý vývoj je důsledkem:

• snižování spotřeby paliv
• změny skladby spalovaných paliv

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 - doprava)

Nejvýznamnější zdroj emisí znečišťujících látek představuje automobilová doprava, jejíž negativní vliv přetrvává. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy.

Emise skleníkových plynů

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin evidovaných v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (viz předchozí kapitola). V podmínkách ČR se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), oxid dusný (N₂O), fluorid sírový (SF₆) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované uhlovodíky.

Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 8 t CO₂ ekvivalent na obyvatele. Za posledních 5-7 let lze pozorovat slabý pokles a opětovný nárůst v roce 2010, kdy se celkové emise skleníkových plynů vrátily za hranici 10 mil. t. Měrné emise dosáhly přitom 7,96 t CO₂ ekv. na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny, dále emise ze spalování zemního plynu, z dopravy a z výroby dálkově dodávaného tepla.

IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

Měřicí síť sledování kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší je zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené hodnoty se zákonem stanovenými limity. Rozložení stanic měřících znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2010 a zastoupení monitorujících organizací znázorňuje obr. B1.6.

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v aglomeraci hl. m. Praha

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se rozumí území v rámci územního celku (zóny nebo aglomerace), kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). Během let 2006 – 2010 byly OZKO stanoveny na 2,7 % (2009) až 97,9 % (2006) území aglomerace (tab. B1.3). V roce 2010 byly OZKO vymezeny na 28,2 % území. Nárůst rozlohy OZKO odpovídal celkovému celorepublikovému zhoršení kvality ovzduší, pravděpodobně zejména v důsledku zhoršených meteorologických a rozptylových podmínek a nejdelší topné sezóny za posledních 10 let.

Vybrané znečišťující látky

K nejcitlivěji sledovaným polutantům s nejhustší sítí měřicích stanic náležejí polétavý prach (suspendované částice PM₁₀) a oxid dusičitý (NO₂).

Částice PM₁₀

V roce 2010 došlo v případě suspendovaných částic PM₁₀ oproti předchozím letům opět ke zhoršení kvality ovzduší. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků legislativy. Imisní limit průměrné 24hodinové koncentrace PM₁₀ (50 μg.m^-3, povolené překročení 35krát) byl v Praze v roce 2010 překročen více než 35krát na 10 lokalitách ze 17 (v roce 2009 na 3 ze 17). Roční imisní limit PM₁₀ (40 μg.m^-3) byl v roce 2010 překročen na jedné monitorovací stanici z 21 (v roce 2009 na žádné stanici).

Oxid dusičitý (NO₂)

Oproti předchozím dvěma letům vzrostl počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO₂). Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentraci NO₂ kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

Na měřicí stanici Praha 2-Legerova byl v roce 2010 zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (56) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 μg.m^-3, což dokládá velký problém hlavního města s dopravou vedenou středem města.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází v Praze každoročně rovněž převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 20 stanic došlo k překročení ročního imisního limitu (40 μg.m^-3) na 5 lokalitách.

Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy (Program ATEM)

Projekt byl zahájen v roce 1992. Od roku 1996 pokračuje projekt ATEM ve dvou základních směrech - pravidelné emisní i imisní aktualizace ve dvouletých cyklech, které umožňuji průběžně sledovat vývoj znečištění ovzduší v Praze v delším časovém období a zpracování variantních modelových výpočtů, tj. hodnocení vlivu všech aktuálních a předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší. V roce 2010 byla dokončena další dvouletá etapa modelového hodnocení. Výstupy pro vybrané sledované polutanty znázorňují následující kartogramy.

Program Čistá energie Praha

Program probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Celková výše podpory činila v roce 2010 11.999.650 Kč (268 podpořených žádostí pro 573 bytů, z toho topný plyn 411, tepelné čerpadlo 30, fotovoltaika 123, solární kolektory 6 a biomasa 2 byty). Program se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší podílí na poklesu emisí znečišťujících látek na území hl. m. Prahy.