1 OVZDUŠÍ
1.1 ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
1.2 HODNOCENÍ STAVU KVALITY OVZDUŠÍ V PRAZE ZA ROK 1992
1.3 SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM V PRAZE V ZIMNÍ SEZÓNĚ 1992-1993
1.4 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 1992 Z PRAŽSKÝCH STANIC
1.5 PROJEKT HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ S VYUŽITÍM MODELOVÝCH VÝPOČTŮ (ATEM)

1 OVZDUŠÍ

 

Znečištění ovzduší je pro většinu obyvatel Prahy nejsledovanějším ukazatelem kvality prostředí, neboť hustě obydlené území pražské aglomerace patří mezi nejhůře postižené oblasti České republiky spolu s Podkrušnohořím a Ostravskem.

Na kritickém stavu kvality ovzduší v hl. m. Praze se podílí jak veliké množství emisí ze zdrojů zásobování teplem, velká koncentrace středních a malých zdrojů spalujících tuhá paliva ve středu města, technologické procesy ve výrobních závodech, tak exhalace z automobilové dopravy na nevhodně řešeném komunikačním systému s hlavními tahy v husté zástavbě centra.

V kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami Vltavské kotliny vytvářejí četné zdroje emisí předpoklady pro častý výskyt situací, kdy znečištění ovzduší přesahuje přípustné limitní hodnoty.

 

1.1 ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Zdroje emisí škodlivin do ovzduší jsou v ČR sledovány a evidovány v tzv. Registru zdrojů znečišťujících ovzduší (REZZO I - IV). REZZO I až III inventarizuje stacionární zdroje v členění podle instalovaného výkonu, mobilní zdroje tvoří skupinu REZZO IV.

V bilanci emisí znečišťujících látek za rok 1991 jsou použity aktualizované údaje za zdroje zařazené ve skupině REZZO I a převzaté údaje z minulých šetření za ostatní stacionární a mobilní zdroje, t.j. zdroje kategorie REZZO II až REZZO IV. S přijetím zákona č.309/91 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami byly provedeny úpravy v kategorizaci zdrojů.

Celkové emise hlavních znečišťujících látek a zejména pak měrné emise ze zdrojů (REZZO I - IV) na území hl.m. Prahy v porovnání s ostatními regiony jsou uvedeny na obrázcích. Nepříznivý stav na území Prahy trvá i při současném snižování spotřeby paliv a postupující plynofikaci a teplofikaci. Příčinu je možné vidět zejména v neutěšeném výchozím stavu vytvářeném řadu let. Současné zlepšení je evidentně výsledkem přiblížení cen paliv a energie cenám reálným. Vliv nové legislativy se bude zřejmě prosazovat oproti ekonomickým faktorům daleko pomaleji.

V Praze bylo v roce 1991 emitováno ze stacionárních zdrojů 20,6 kt prachu (včetně popílku), 39,1 kt SO2 a 12,3 kt NOx. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkové emisi a vývoj emisí těchto tří základních škodlivin jsou uvedeny na dalších obrázcích.

Celkové emise hlavních znečišťujících látek v regionech České republiky v roce 1991

Měrné emise hlavních znečišťujících látek v regionech České republiky v roce 1991

Podíl skupin zdrojů REZZO I - IV na celkové emisi látek v Praze v roce 1991:
    Tuhé látky (Praha celkem 20,6 tis.t.r-1)
SO2 (Praha celkem 39,1 tis.t.r-1)
NOx (Praha celkem 36,6 tis.t.r-1)
CO (Praha celkem 72,0 tis.t.r-1)
CxHy (Praha celkem 18,9 tis.t.r-1)

Emise ze stabilních zdrojů (REZZO I-III) v Praze v letech 1984 - 1991

Plošné měrné emise ze stabilních zdrojů (REZZO I-III) v Praze v letech 1984 - 1991

 

1.1.1 VELKÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (REZZO I)

Skupina zdrojů REZZO I je tvořena nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší s tepelným výkonem nad 5 MW a vybranými technologiemi. Na území hl. m. Prahy bylo v roce 1991 registrováno 228 těchto zdrojů.

Roční emise z těchto zdrojů činily v roce 1991 cca 5,5 kt prachu, 21,4 kt SO2 a 9,4 kt NOx. Rozhodující podíl na emisích těchto tří základních škodlivin mají spalovací procesy - u prachu je to 83 %, SO2 99 % a NOx 95 %.

Výše emisí z jednotlivých zdrojů skupiny REZZO I je značně diferencovaná. Na obrázcích jsou schematicky znázorněny zdroje s emisí SO2, NOx a prachu vyšší než 100 t/rok. Zatímco u SO2 se jedná o 21 zdrojů z celkového počtu 228, u NOx je to pouze 8 zdrojů a u prachu 10 zdrojů.

Vzhledem k postupující plynofikaci na území hl.m.Prahy i přes nárůst počtu zdrojů došlo k poklesu množství emisí. Spotřeba hnědého uhlí se snížila v roce 1991 o 88 000 tun, spotřeba zemního plynu se zvýšila o 94,2 mil. m3. V obvodech Praha 1, 2, 3 a 7 velké zdroje zařazené ve skupině REZZO I pevná paliva nespalují (s výjimkou koksu v Praze 1 - Klementinum ). Zařazením nových zdrojů, spalujících zemní plyn, se projevilo pouze menším nárůstem emisí NOx. Instalovaný tepelný výkon se zvýšil o 118,5 MW.

Celkem 26 zdrojů má aspoň jeden komín vyšší než 60 m. Emise z těchto zdrojů se projeví v podobě imisí nejen na území města, ale i za jeho hranicemi.

Emise z technologických procesů nehrají sice v hmotné bilanci výraznější roli, avšak zastoupením emisí nebezpečných škodlivin (např. těžké kovy, VOC apod.), jejichž únik do atmosféry podléhá přísným omezením, si zaslouží zvýšenou pozornost. Zatímco sledování emisí klasických škodlivin (SO2, NOx, prach) je v ČR na poměrně slušné úrovni, evidence ostatních škodlivin je značně nedokonalá.

Přehled emisí znečišťujících látek nejvýznamějších zdrojů (skupina REZZO I) v roce 1991 v Praze

Znečišťující látka Celkové emise Spal. procesy Technologie
prach (včetně popílku) 5 571,011 4 645,461 925,550
SO2 21 424,192 21 255,668 168,524
SOx (mimo SO2) 0,103   0,103
H2SO4      
H2S 0,132   0,132
NOx 9 367,176 8 910,728 456,448
HNO3      
NH3 0,010   0,010
HCl 8,932   8,932
jiné anorg. halog. sloučeniny      
organické halog. sloučeniny 101,700   101,700
CO 1 271,382 991,847 279,535
CxHy 673,342 357,352 315,990
organické sloučeniny (směs) 511,913 22,229 489,684
jiné anorganické škodliviny 0,108   0,108

Zdroj: ISOCO REZZO I/1991-R346

Zdroje REZZO I s emisí SO2 nad 100 t v roce 1991

Zdroje REZZO I s emisí NOx nad 100 t v roce 1991

Zdroje REZZO I s emisí prachu nad 100 t v roce 1991

Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO I (spalovací procesy a technologie) v roce 1991 [tis.tun, mil.m3]

Měst. obvod HUTŘ HUPR CUPR KOKS DŘEVO TTO
1       0,963    
2            
3            
4 15,044 130,702 8,164     19,849
5 5,060 4,534 2,665 0,047   32,463
6 121,617 24,864   0,119   17,742
7           0,927
8 1,247     0,236   9,634
9 10,987 97,389   0,955 0,305 18,122
10 7,095 293,266       11,904
Praha celkem 161,050 550,755 10,829 2,320 0,305 110,641

 

Měst. obvod LTO Nft ZP P-B Ost.TP
1 4,602   3,982    
2 3,291   6,064    
3 0,885   0,444    
4 1,644 0,394 205,682    
5 2,519   122,869    
6 5,609 2,676 41,180    
7     70,817    
8 11,113   3,605    
9 0,866   261,321 12,794 1,776
10 3,560   153,344    
Praha celkem 34,089 3,070 869,308 12,794 1,776

Vysvětlivky:

HUTŘ ... hnědé uhlí tříděné
HUPR ... hnědé uhlí prachové
CUPR ... černé uhlí prachové
KOKS ...koks
DŘEVO ... dřevo a dřevní odpady
TTO ... těžké topnéoleje (mazut)
LTO ... lehké topné oleje
Nft ... nafta
ZP ... zemní plyn
P-B ... propan-butan
Ost. TP ... ostatní tuhá paliva

Zdroj: ISOCO REZZO I/1991-R346

Emise vybraných znečišťujících látek (celkové emise) skupiny zdrojů REZZO I v roce 1991 dle městských obvodů

Měst. obvod Prach % SO2 % NOx % CO % CxHy %
1 19 0,3 202 0,9 59 0,6 47 3,7 2 1,8
2 9 0,2 110 0,5 55 0,6 4 0,3 2 0,2
3 2   31 0,1 10 0,1 1 0,1 * 0,1
4 1 943 34,9 3 316 15,5 1 400 14,9 240 18,9 104 15,4
5 276 5,0 702 3,3 904 9,7 69 5,5 78 11,6
6 1 452 26,1 3 627 16,9 829 8,9 179 14,1 87 12,9
7 4 0,1 50 0,2 271 2,9 20 1,5 4 0,6
8 70 1,3 949 4,4 222 2,4 30 2,3 68 10,1
9 1 571 28,2 3 969 18,5 2 599 27,7 449 35,3 75 11,2
10 224 4,0 8 468 39,5 3 018 32,2 233 18,3 244 36,3
Praha celk. 5 571 100,0 21 424 100,0 9 367 100,0 1 271 100,0 673 100,0

Zdroj: ISOCO REZZO I/1991-R346

 

1.1.2 STŘEDNÍ A MALÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (REZZO II A III)

Podle oficiální metodiky REZZO spadají do skupiny zdrojů REZZO II střední a malé zdroje s výkonem 0,2-5 MW, do skupiny REZZO III malé zdroje s tepelným výkonem do 0,2 MW a lokální topeniště. Ve skutečnosti obsahují pražské soubory REZZO II i zdroje s výkonem menším než 0,2 MW a to tehdy, pokud mají charakter kotelny. Sběr dat REZZO II byl v Praze naposledy proveden a zpracován v roce 1986.

V roce 1993 byly zahájeny práce na ověření a aktualizaci pražských souborů REZZO II. Postup byl mj. přizpůsoben projektu ATEM (viz kap. 1.5) a předpokládá se ukončení v červnu 1994.

 

1.1.3 MOBILNÍ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (REZZO IV)

Přestože je v Praze nižší stupneň automobilizace a vyšší podíl městské hromadné dopravy na celkové přepravní kapacitě než v řadě západoevropských měst, má Praha větší problémy s exhalacemi z dopravy. Důvodů je více díky údolní poloze nepříznivé pro rozptyl škodlivin, ale i nevhodně řešeným dopravním tahům v centru města a malému podílu vozidel s katalyzátory účinnými i na oxidy dusíku.

Nově vyráběná i dovážená vozidla musí být schopna provozu na bezolovnatý benzín. Podle údajů Benziny činí podíl bezolovnatého benzínu na celkové distribuci v ČR v roce 1992 cca 10 %. Problém olova v ovzduší se zmenšuje v důsledku snižování obsahu olova v benzinu v minulých letech ( z 0.5 g/l v r.1982 až na 0.15 g/l v r. 1990, dle ČSN). Na druhé straně vzrůstá význam toxických organických látek, které se uvolňují do ovzduší z přísad nahrazujících tetraetylolovo v bezolovnatém benzinu.

V následujících tabulkách a obrázcích jsou uvedena data o dopravě z podkladů Ústavu dopravního inženýrství, který se danou problematikou zabývá již mnoho let.

Doprava v hl. m. Praze - vybrané charakteristiky za rok 1992

Rozloha města km2 497
Počet obyvatel - 1 216 000
Počet pracovních příležitostí - 733 000
Celková délka komunikační sítě km 2 570
- z toho rychlostní komnikace dálničního typu km 73
Počet motorových vozidel - 450 049
- z toho počet osobních - 355 653
Stupeň motorizace obyv./mot.voz. 2.7
Stupeň automobilizace obyv./mot.voz. 3.4

Zdroj: ÚDI

Vývoj počtu vozidel v hl. m. Praze v letech 1961 - 1992 (počet vozidel v tisících)

Vývoj intenzity dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1989-1992, pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 hod.

Skladba dopravního proudu - Vnější kordon 1992 (v %)

Skladba dopravního proudu - Centrální kordon 1992 (v %)

Kartogram intenzit automobilové dopravy 1992 - centrum města