5 HLUK
5.1 HLUK SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY
5.2 LETECKÝ HLUK

5 HLUK

Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem

5.1 HLUK SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY

Rozsah zasažení obyvatel Prahy hlukem je způsobován již tím, že v Praze je registrováno téměř půl milionu motorových vozidel; ta se spolu s vozidly, která Prahou projíždějí nebo zde mají cíl pohybují na komunikační síti dlouhé přibližně 2 500 km.

Doprava není ovšem rovnoměrně rozložena na všechny ulice, některé jsou klidné na jiných je intenzita provozu ohromující, např. na tak zvané Severojižní magistrále, před Wilsonovým nádražím projíždí mezi 6.00 a 22.00 hod. průměrně 85 000 motorových vozidel.

Ani v průběhu dne není dopravní hluk rovnoměrně rozložen. Na příkladu z měření na dvou různých komunikacích je vidět odlišný průběh hlučnosti během 24 hodin. V Kaprově ulici je doprava regulovaná, omezená až na výjímky jen na osobní vozy, nejvyšší hodnoty nedosahují 65 dB. Šmidkeho je dopravou všeho druhu silně zatížena, rozdíl mezi dnem a nocí je menší a hluk přesahuje 70 dB.

Časový průběh LAeq během 24 hodin ve Šmidkeho ulici (den, noc)

Časový průběh LAeq během 24 hodin v Kaprově ulici (den,noc)

5.1.1 HODNOCENÍ HLUČNOSTI

Hlavním kriteriem pro hodnocení hlučnosti je ekvivalentní hladina zvuku A (LAeq) vyjadřovaná v decibelech (dB). Často je sledována i pravděpodobnostní hladina L90 charakterizující hluk pozadí.

Limitní hodnoty pro ekvivalentní hladinu zvuku A vycházejí z dosud platných hygienických předpisů. Vychází se ze základní hodnoty LAeq = 50 dB a dalších korekcí. Pro hodnocení hluku v městském prostředí používáme tyto limitní hodnoty:

- starou zástavbu LAeq = 65 dB ve dne, LAeq = 55 dB v noci,

- novou zástavbu LAeq = 55 dB ve dne, LAeq = 45 dB v noci.

5.1.2 HLUKOVÁ MĚŘENÍ A JEHO VÝSLEDKY

Základem pro vyhodnocování hluku ze silniční dopravy a jeho dopadu na obyvatelstvo jsou pravidelně opakovaná i jednorázová měření.

Pravidelně opakovaná měření hluku na území Prahy lze rozdělit do dvou skupin.

a) Hlukové mapy automobilové dopravy byly zatím sestaveny pro rok 1976, 1981, 1986 a 1991 z ekvivalentních hladin zvuku A, určovaných na více jak pětistech místech podél komunikací.

Jak z výsledků vyplývá, došlo za období od roku 1976 do roku 1991 k velmi malému poklesu LAeq; mírně se snížil i počet míst na nichž LAeq překračuje 75 dB a L90 65 dB. Jedná se stále o hodnoty vysoko překračující přijatelné přípustné hodnoty, ale přibývání tišších míst signalizuje určité zlepšení.

V roce 1992 bylo zahájeno v rámci systému IOŽIP rozsáhlé měření pro určení rozložení hlukové zátěže na území Prahy. Doby měření v jednotlivých místech jsou delší, minimální doba činí jednu hodinu, někde jsou měření trvající i 24 hodin, počet míst měření je výrazně zvětšen. Byla dokončena a jsou vyhodnocována měření uskutečněná v Praze 7. Jako příklad předběžného výstupu z uvedených měření uvádíme ukázku z Mapy rozložení hlukové zátěže, kde jsou výsledky měření doplněny výpočtem hluku z dopravy. Zpracování mapy pro celé území Prahu je plánováno na období 5 let.

Ukázka z mapy rozložení hlukové zátěže na Praze 7

b) Stanoviště pravidelného sledování hlukových poměrů se nacházejí na 8 místech v Praze. Měření se provádí již řadu let, vždy po dobu 24 hodin jednou za 1 - 3 (resp.4) měsíce. Jedná se o čtyři dvojice stanovišť, na jednom se měří dopravní hluk (měřicí místo je u komunikace) a na druhém hlučnost okolní oblasti.

Výsledky z roku 1992 se liší jen nepatrně od předchozích hodnot, kolísají v okolí ustálených hladin. K nevýznamnému zlepšení došlo v ulicích Nad pískovnou a Květné, v ostatních místech lze pozorovat mírný nárůst hlučnosti.

Předmětem trvalého sledování je i několik dopravních tras do kterých se soustřeďuje doprava, nebo ze kterých byla vyloučena jízda nákladních vozů apod. Jde např. o ulici Veletržní, Slánskou a Švehlovu. Regulační zásahy, zkvalitnění povrchu vozovky je zřejmě příčinou udržení LAeq jen nepatrně nad hodnotou 65 dB na Slánské ulici i když zde trvale roste L90 a dosahuje 58 dB. V celém sledovaném období jsou hlukové poměry stabilizované v okolí Švehlovy ulice. Z Veletržní byla vyloučena těžší nákladní doprava a v důsledku toho zde došlo ve srovnání s rokem 1984 ke snížení LAeq přibližně o 5 dB na hodnotu 77 dB.

Příklady vývoje ekvivalentních hladin jsou uvedeny na obrázcích.

Rozmístění měřících stanovišť pravidelného sledování hlukových poměrů

Roční průměrné hodnoty LAeq na střeše Magistrátu hl.m.Prahy

Roční průměrné hodnoty LAeq na Vršovické třídě

Roční průměrné hodnoty LAeq v Květné ulici

Roční průměrné hodnoty LAeq v ulici nad Pískovnou

Vývoj hlukové situace v okolí Veletržní ulice

Vývoj hlukové situace v okolí Slánské ulice

Vývoj hlukové situace v okolí Švehlovy ulice

5.2 LETECKÝ HLUK

Na území Prahy se sice nejvíce projevuje hluk leteckého provozu z letišť Ruzyně a Kbely ale lze zanamenat i hluk provozu menších sportovních nebo obchodních letišť (Točná, Letňany). Pro tato letiště zpracovala firma TECHSON hlukové studie, v nichž je popsán hluk z leteckého provozu na zemi v průměrném letovém dni v sezóně.

Limitní hodnoty pro letecký hluk stanoví vyhláška MZd ČSR č.13/1977 Sb. takto:

- pro obytné zóny ve dne LAmaxp = 85 dB, resp. LAeqp = 65 dB,

- pro obytné zóny v noci LAmaxp = 75 dB, resp. LAeqp = 55 dB.

Plochy zasažené hlukem ze současného leteckého provozu na letištích v okolí Prahy, který přesahuje přípustné hodnoty pro denní dobu jsou schematicky vyznačeny na obrázku. Území s nadlimitní hlukovou zátěží způsobenou nočním provozem letiště Ruzyně je výrazně větší. Noční provoz na ostatních letištích je zcela zanedbatelný. Provoz sportovních a obchodních letišť neovlivňuje hlukovou situaci podstatnějším způsobem ani ve dne.

Území Prahy zasažené hlukem současného leteckého provozu