1. OVZDUŠÍ
1A OVZDUŠÍ - EMISE
1A.1 KATEGORIE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
1A.2 STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
1A.3 MOBILNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (REZZO 4)
1B OVZDUŠÍ - IMISE
1B.1 HODNOCENÍ STAVU KVALITY OVZDUŠÍ
1B.2 KVALITA OVZDUŠÍ V PRAZE V ROCE 1996
1B.3 ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE, KVALITA SRÁŽEK
1B.4 PRAŠNÝ SPAD
1B.5 TĚŽKÉ KOVY V PRAŠNÉM AEROSOLU
1B.6 MOBILNÍ   MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
1B.7 MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PASIVNÍ SORPCE (SVÚOM)
1C OVZDUŠÍ - OSTATNÍ
1C.1 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ Z PRAŽSKÝCH STANIC ZA ROK 1996
1C.2 SMOGOVÝ REGULAČNÍ SYSTÉM V PRAZE V ZIMNÍ SEZONĚ 1996 - 1997
1C.3 MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ (PROJEKT ATEM)
1C.4 SLEDOVÁNÍ CIZORODÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK
1C.5 VYBRANÉ ČINNOSTI MHMP V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ

1 OVZDUŠÍ

1A OVZDUŠÍ - EMISE

1A.1 KATEGORIE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

Podle zákona č. 309/1991 Sb. ve znění zákona č. 211/1994 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami se zdroje znečišťování člení na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).

Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.

 

Přehled kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, základních charakteristika odpovídajících souborů REZZO

Kategorie Typ souboru Zdroj Charakter zdroje Způsob evidence
Velké zdroje znečišťování REZZO 1 Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů bodové zdroje

 

zdroje jednotlivě sledované

 

Střední zdroje znečišťování REZZO 2 Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
Malé zdroje znečišťování REZZO 3 Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší plošné zdroje zdroje hromadně sledované
Mobilní zdroje REZZO 4 Pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla liniové zdroje

 

Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1 - 4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR.

Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší za rok 1996 pro velké zdroje byly údaje z Oznámení o poplatcích za znečišťování ovzduší ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) pro rok 1997, tj. podle skutečnosti roku 1996. Aktualizace databáze REZZO 1, tj. dalších technických údajů o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odlučovačích) byla provedena z údajů formulářů předložených provozovateli zdrojů jako Příloha oznámení o poplatcích podle vyhlášky č. 205/1993 Sb., ve spolupráci s ČIŽP.

Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů byla provedena pro všechny okresy ČR z údajů Oznámení o poplatcích za znečišťování ovzduší za rok 1996, tj. podle skutečnosti roku 1995, ověřovaných referáty životního prostředí okresních úřadů. V současnosti je prováděna také aktualizace databáze REZZO 2, která zahrnuje údaje více než 27 000 středních zdrojů, z toho cca 22 500 zdrojů spalování paliv a více než 4500 zdrojů technologických. Tato aktualizace je prováděna z doplňkových údajů agendy Oznámení o poplatcích za znečišťování ovzduší, vedené příslušnými referáty ŽP okresních úřadů.

Pro zpřesnění emisní bilance malých zdrojů byl v roce 1996 dokončen model pro aktualizaci dat s využitím údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného FSÚ v roce 1991, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje byly ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (Plynárenská a.s., Energetická a.s. a teplárenské podniky) aktualizovány na rok 1996. Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady.

Rozdělení ČR do regionů podle působnosti územních odborů MŽP ČR

Region

Okresy

Rozloha [km2]

Počet obyvatel [tis.]

1 Hl. m. PRAHA  

496

1 210

2 STŘEDOČESKÝ BENEŠOV, BEROUN, KLADNO, KOLÍN, KUTNÁ HORA, MĚLNÍK, MLADÁ BOLESLAV, NYMBURK,
PRAHA-východ, PRAHA-západ, PŘÍBRAM, RAKOVNÍK

11 014

1 107

3 ČESKO-
    BUDĚJOVICKÝ
ČESKÉ BUDĚJOVICE, ČESKÝ KRUMLOV, JINDŘICHŮV HRADEC, PELHŘIMOV, PÍSEK, PRACHATICE, STRAKONICE, TÁBOR

11 345

701

4 PLZEŇSKÝ DOMAŽLICE, KLATOVY, PLZEŇ-jih, PLZEŇ-město, PLZEŇ-sever, ROKYCANY, TACHOV

7 561

555

5 CHOMUTOVSKÝ CHEB, SOKOLOV, KARLOVY VARY, CHOMUTOV, MOST, TEPLICE, ÚSTÍ n.L., DĚČÍN, LOUNY, LITOMĚŘICE

8 650

1 130

6 LIBERECKÝ LIBEREC, JABLONEC n.N., SEMILY, ČESKÁ LÍPA

3 163

429

7  KRÁLOVO-
    HRADECKÝ
HAVLÍČKŮV BROD, HRADEC KRÁLOVÉ, CHRUDIM, JIČÍN, NÁCHOD, PARDUBICE, RYCHNOV n. KNĚŽNOU, TRUTNOV, ÚSTÍ n. ORLICÍ a část okresu SEMILY zahrnující území KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU

9 207

1 057

8 BRNĚNSKÝ BRNO-město, BRNO-venkov, BLANSKO, BŘECLAV, HODONÍN, JIHLAVA, SVITAVY, TŘEBÍČ, VYŠKOV, ZNOJMO, ŽĎÁR n. SÁZAVOU

12 771

1 597

9 OLOMOUCKÝ ŠUMPERK, OLOMOUC, PŘEROV, ZLÍN, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, KROMĚŘÍŽ, PROSTĚJOV, JESENÍK

6 698

1 437

10 OSTRAVSKÝ BRUNTÁL, FRÝDEK-MÍSTEK, KARVINÁ, NOVÝ JIČÍN, OPAVA, OSTRAVA-město, VSETÍN

7 960

1 098

 

*) Údaje převzaty z Malého lexikonu “Obce České republiky 1994" vydaného ČSÚ (stav k 1.1.1996)

Zdroj: MŽP ČR, ČSÚ

  Celkové emise hlavních znečišťujících látek v ČR ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 -3) za rok 1996 - podle regionů MŽP ČR

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

  Celkové emise hlavních znečišťujících látek v ČR ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 - 3) za rok 1996 - podle bývalých krajů

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

Měrné emise hlavních znečišťujících látek v ČR ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 - 3) za rok 1996 - podle bývalých krajů

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

 

Časový vývoj množství emisí tří základních znečišťujících látek, tj. tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku v období 1975 - 1996 je uveden v tabulce. Uvedená množství emisí jsou ovlivněna především množstvím a strukturou spotřeby paliv a jejich kvalitativními znaky (výhřevnost, obsah popela, síry, vody) v daném období. Vzhledem k tomu, že značná část spotřeby připadá na výrobu tepla pro účely vytápění, nelze vývoj emisí považovat za korektní ukazatel pro posuzování účinku změn probíhajících v struktuře spalovaných paliv. Množství emisí z těchto zdrojů významně závisí na potřebě tepla, a je proto do značné míry ovlivněno dalšími faktory, zejména klimatickými podmínkami v jednotlivých topných obdobích.

Celkové emise hlavních znečišťujících látek podle kategorií stacionárních zdrojů v letech 1975 - 1996 v t.rok-1

Rok Kategorie zdrojů
Zdroje REZZO 1 Zdroje REZZO 2 - 3 Zdroje celkem
tuhé látky SO2 NOx tuhé látky SO2 NOx tuhé látky SO2 NOx
1975 17 920 44 600 11 900 13 500 15 500 3 900 31 420 60 100 15 800
1980 19 152 48 402 15 950 9 481 12 304 1 473 28 633 60 706 17 423
1981 19 200 48 100 16 000 13 700 15 500 4 000 32 900 63 600 20 000
1982 12 956 51 569 14 598 9 481 12 304 1 473 22 437 63 873 16 071
1984 17 669 51 975 16 160 6 699 11 912 2 766 24 368 63 887 18 926
1985 15 009 51 207 16 043 10 123 14 900 3 252 25 132 66 107 19 295
1986 12 136 37 963 13 773 15 293 26 607 5 875 27 429 64 570 19 648
1987 11 876 40 109 15 215 15 598 23 120 4 005 27 474 63 229 19 220
1988 10 673 34 786 13 583 16 164 26 801 5 269 26 837 61 587 18 852
1989 7 804 28 959 12 883 14 463 24 117 3 331 22 267 53 076 16 214
1990 5 862 24 361 8 855 15 149 21 006 7 318 21 011 45 367 16 173
1991 5 571 21 424 9 367 15 038 17 690 2 935 20 609 39 114 12 302
1992 3 776 21 484 9 586 14 690 20 128 3 557 18 466 41 612 13 143
1993 4 086 21 179 7 331 9 229 11 809 2 241 13 314 32 988 9 572
1994 1 870 18 344 5 536 9 422 11 978 2 269 11 292 30 322 7 805
1995 1 723 17 061 5 342 5 571 7 661 2 194 7 294 24 722 7 536
1996 2 402 10 488 3 582 3 830 5 020 1 693 6 233 15 508 5 275

Zdroj: VÚPEK, ÚHA, ČIŽP, ČHMÚ, MHMP

Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 - 3) a jejich podíl v % v roce 1996

Kategorie zdrojů

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

REZZO 1 2 402,4 38,6 10 488,0 67,6 3 581,6 67,9 698,2 4,2 544,0 12,7
REZZO 2 1 734,4 27,8 2 213,3 14,3 723,4 13,7 4 681,3 28,1 1 219,8 28,5
REZZO 3 2 095,8 33,6 2 806,2 18,1 969,7 18,4 11 260,9 67,7 2 518,7 58,8
CELKEM 6 232,6 100 15 507,5 100 5 274,7 100 16 640,4 100 4 282,5 100

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů  (REZZO 1 - 3) v t.km-2 v roce 1996

Oblast

Rozloha [km2]

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

Praha

496

12,57

31,27

10,63

33,55

8,63

ČR

78 864

2,15

11,89

2,60

7,54

1,20

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Základním přínosem pro snižování emisí uvedených znečišťujících látek je nahrazování tuhých paliv plynnými palivy a přechod na systémy centrálního zásobování teplem. Ke snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku v hl. m. Praze v posledních letech pozitivně přispěla řada dalších faktorů, např. snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990, odpovídající snížení spotřeby energie i zvýšení cen za elektřinu v letech 1991 a 1992, příznivější zimní klimatické podmínky a další.

 

  Celkové emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 - 3) v Praze v letech 1984 - 1996

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

  Měrné emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 - 3) v Praze v letech 1984 - 1996

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

 

1A.2 STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

1A.2.1 Velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO1)

Velké zdroje znečišťování ovzduší s instalovaným výkonem nad 5 MW a zdroje s vybranými zařízeními zvlášť závažných technologických procesů tvoří nejvýznamnější zdroje emisí základních znečišťujících látek. Pouze u emisí oxidu uhelnatého se projevuje dominantní vliv domácího individuálního otopu s jeho výrazně nižší účinnosti spalovacího procesu ve srovnání s velkými i středními zdroji. Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Nejvíce jich je, vzhledem k blokovým kotelnám na zemní plyn (které ovšem mají minimální emise tuhých látek i oxidu siřičitého ve srovnání s kotelnami spalujícími tuhá paliva), v původním správním obvodu Prahy 4. Naopak na území Prahy 7 je pouze jeden zdroj této kategorie - teplárna Holešovice, která však v pořadí podle množství emisí SO2 byla v roce 1996 mezi deseti nejvýznamnějšími zdroji na 3. místě a emisemi NOx na 4. místě.

Vzhledem k rozptylu emisí v ovzduší není počet velkých zdrojů v daném správním obvodu ukazatelem míry znečištění ovzduší plynoucí z provozu těchto zdrojů, zejména pokud jde o tuhé látky a SO2. Ta závisí především na druhu, množství a jakostních znacích spalovaného paliva a na účinnosti odlučovacích systémů jednotlivých zdrojů.

Podle tohoto hodnocení patří mezi největší znečišťovatele ovzduší Prahy některé zdroje PT, a.s. - teplárna Malešice (Praha 10 - SO2, NOx, tuhé látky), teplárna Holešovice (Praha 7 - SO2, NOx), teplárna Michle (Praha 4 - NOx), a dále CBP, a.s. - cementárna Radotín (Praha 5 - NOx, tuhé látky, SO2) a spalovna Vysočany (Praha 9 - SO2, NOx, tuhé látky), jejíž provoz byl však k 6. 6. l997 zastaven.

Významné zdroje emisí SO2 v Praze a jejich pořadí podle množství v roce 1996

Pořadí

Městský obvod

Zdroj

Výška komína

Emise [t/rok]

1

10

PT, a.s. teplárna Malešice

149; 95; 85

7 548,8

2

9

Spalovna Praha Vysočany, a.s.

120; 98

2 113,5

3

7

PT, a.s. teplárna Holešovice

100; 70

264,6

4

6

PT, a.s. výtopna Juliska

53; 38

87,2

5

8

PT, a.s. výtopna Invalidovna

64

80,2

6

5

CBS, a.s. cementárna Radotín

63; 63; 60 + další

75,9

7

9

SDZ závod Satalice

40; 24 + další

52,6

8

5

PF ČR - výtopna skleníků Radotín

102

43,6

9

5

INTERTRADE CS, s.r.o.

30; 12

36,1

10

1

České Dráhy GŘ - kotelna

35; 35

26,8

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

Významné zdroje emisí NOx v Praze a jejich pořadí podle množství v roce 1996

Pořadí

Městský obvod

Zdroj

Výška komína

Emise [t/rok]

1

10

PT, a.s. teplárna Malešice

149; 95; 85

792,9

2

5

CBP a.s., cementárna Radotín

63; 63; 60 + další

759,9

3

9

Spalovna Praha Vysočany, a.s.

120; 98

388,1

4

7

PT, a.s. teplárna Holešovice

100; 70

250,1

5

4

PT, a.s. teplárna Michle

150; 120

126,9

6

4

PT, a.s. teplárna Krč

50; 36

76,0

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

Významné zdroje emisí tuhých látek v Praze a jejich pořadí podle množství v roce 1996

Pořadí

Městský obvod

Zdroj

Výška komína

Emise (t/rok)

1

10

PT, a.s. teplárna Malešice

149; 95; 85

1 031,5

2

9

Spalovna Praha Vysočany, a.s.

120; 98

899,9

4

9

SDZ závod Satalice

40; 24 + další

66,7

5

5

CBP a.s., cementárna Radotín

63; 63; 60 + další

59,7

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

  Významné zdroje emisí SO2, NOx a tuhých látek v Praze v roce 1996 (REZZO 1)

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

      Přehled spotřeby paliv ve zdrojích REZZO 1 v roce 1996 (tis. tun, mil. m3)

       

Přehled emisí znečišťujících látek zdrojů skupiny REZZO 1 v roce 1996

Znečišťující látky

Emise [t.rok-1]

CELKEM

z toho

spal. procesy

technologie

tuhé emise (včetně popílku)

2 402,39

2 325,92

76,47

oxid siřičitý

10 487,97

10 389,29

98,68

oxidy dusíku

3 581,62

2 815,30

766,32

oxid uhelnatý

698,22

555,36

142,86

uhlovodíky vyjma zvlášť vyjmenovaných ve tř. I. - III.

544,01

141,12

402,89

alkylalkoholy

41,33

0,00

41,33

amoniak

23,23

0,00

23,23

aceton

18,20

0,00

18,20

tetrachloretylen

16,82

0,00

16,82
trichlormetan

8,43

0,00

8,43

toluen

6,44

0,00

6,44

trichloretylen

5,88

0,00

5,88

tetrachloretan

3,17

0,00

3,17

styren

3,01

0,00

3,01

anorg. slouč. chloru vyjádřené jako Cl

1,86

0,00

1,86

alifatické aldehydy

1,11

1,11

0,00

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

Významné zdroje znečištění ovzduší skupiny REZZO 1 - technologie (mimo spalovací procesy) v Praze, rok 1996

Městský obvod

Zdroj Technologie

Emise

druh

t.rok-1

1

Česká typografie tiskárna CxHy

4,6

4

Modřanská potrubní, a.s. moření kovů SO2

20,9

4

Hahl, s.r.o. laminárna aceton

13,7

4

Hahl, s.r.o. laminárna styren

2,3

4

Tiskárna Aleko, s.r.o. tiskárna znečišť. látky III. tř.

10,9

4

PRO.MED CS a.s. výroba léčiv alkylalkoholy

7,4

5

CBP a.s., cementárna Radotín cementárna NOx

757,0

5

CBP a.s., cementárna Radotín cementárna CO

140,2

5

CBP a.s., cementárna Radotín cementárna SO2

75,9

5

CBP a.s., cementárna Radotín cementárna tuhé látky

59,6

5

ČKD Tatra a.s., provoz Zličín lakovna CxHy

17,7

6

Česká správa letišť Ruzyně sklady PHM CxHy

7,2

8

ČKD Trakce - hlavní závod lakovna CxHy

12,5

9

DAEWOO AVIA a.s. lakovna CxHy

125,8

9

Plnírna PB Satalice plnírna PB CxHy

32,4

9

ČKD Lokomotivka lakovna CxHy

22,0

9

ČKD Elektrotechnika a.s. lakovna CxHy

19,7

9

Spofa a.s. výroba léčiv alkylalkoholy

6,1

9

PAL Praha a.s. odmašťování tetrachloretylen

5,1

9

TESLA, a.s. galvanovna trichloretylen

3,5

9

TECHO Finance a.s. lakovna toluen

3,4

10

MITAS, a.s. výroba plášťů CxHy

32,8

10

MITAS, a.s. výroba plášťů trichlormetan

8,4

10

Léčiva, a.s. spalovna alkylalkoholy

27,5

10

Grafické závody Svoboda, a.s. tiskárna znečišť. látky III. tř.

26,7

10

VÚ živočišné výroby chov hosp. zvířat amoniak

22,4

10

DP a.s. Elektrické dráhy o.z. lakovna CxHy

20,2

10

Letecké opravny Malešice s.p. lakovna CxHy

20,1

10

DP Metro - OZM Hostivař odmašťování tetrachloretylen

5,3

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

1A.2.2 Střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2)

Zpoplatňování středních zdrojů podle zákona o ovzduší spadá do kompetence okresních úřadů. Jejich inventarizace se provádí cca od r. 1985 a vzhledem k množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat. V současné době se pro aktualizaci dat využívá software poplatkové agendy jednotlivých okresních úřadů. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend okresních úřadů ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Přestože jsou údaje pro poplatkovou agendu předkládány provozovateli zdrojů každoročně, nebylo zatím z kapacitních důvodů možné urychlit aktualizační cyklus databáze REZZO 2. Předpokládá se, že údaje o emisích ze středních zdrojů znečišťování ovzduší za celou ČR budou k dispozici vždy koncem následujícího kalendářního roku a verifikované údaje databáze REZZO 2 v příslušných sestavách v polovině dalšího roku.

V Praze aktualizaci provádí Odbor ochrany životního prostředí MHMP. Na OŽP MHMP jsou data o zdrojích kategorie REZZO 2 pořizována a vyhodnocována v softwarovém produktu firmy Kvasar, s.r.o. Do roku 1995 byly údaje zpracovávány produktem AIR. Od roku 1996 byl tento software upraven do nové formy KVASAR (Komplex vytvořený agregací systémů AIR a REZZO), který respektuje platné standardy, metody a číselníky REZZO.

Z iniciativy IMIP byl tento software na OŽP MHMP doplněn o integrované propojení s registrem Základní územní identifikace (ZUZI) a o programový modul, umožňující export datových údajů z produktu KVASAR do obecné .dbf formy. Pro své následné aktivity (např. model ATEM, publikační činnost ap.) si IMIP každoročně přebírá data o středních zdrojích z agendy poplatků OŽP MHMP v co nejdříve možném termínu po naplnění a provádí verifikaci dat a srovnání s předchozími roky. Verifikovaná data pak předává pracovišti ČHMÚ v Milevsku k dalšímu doplnění (např. o OKEČ) a pro účely emisních bilancí.

Při vyhodnocování trendu vývoje ve zdrojích REZZO 2 je možno vycházet z datových podkladů, které byly pořízeny v následujících letech:

•rok 1985 - sběr údajů o zdrojích do výkonu 5 MW (REZZO 2 a REZZO 3) na území hl. m. Prahy v rámci pořizování dat ke zpracování Směrného energetického generelu (SEG 86) - VUPEK

•rok 1992 - aktualizace databáze zdrojů do výkonu 5 MW (REZZO 2 a REZZO 3) lokalizovaných na území hl. m. Prahy - IMIP (M.Pyš)

•roky 1994, 1995, 1996 - údaje z databáze středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) agendy poplatků OŽP MHMP (IMIP, M.Pyš)

Pro posouzení vývoje v kotelnách kategorie REZZO 2 bylo provedeno porovnání údajů o počtu zdrojů, spotřebě jednotlivých druhů paliv a množství emisí vybraných škodlivin (prach, SO2, NOx a CO) v letech 1985, 1992, 1994, 1995 a 1996.

 

Porovnání vývoje ve zdrojích REZZO 2 charakteru kotelen v hl. m. Praze v letech 1985 - 1996

Počet zdrojů REZZO 2

Počet středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) v členění na druh paliva, spalovaného ve zdroji, je uveden na obrázku. Je patrné, že pokračuje vytěsňování kotelen spalujících neekologická tuhá a kapalná paliva z území města a roste počet kotelen na zemní plyn (podíl kotelen spalujících tuhá a kapalná paliva klesl od roku 1985 do roku 1996 z 89,7 % na 35,7 %). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) v posledních letech klesá. Poměrně velký podíl kotelen v kategorii “Ostatní včetně. nezařazeno” v letech 1994 a 1995 tvoří kotelny, které byly zařazeny v databázi OŽP MHMP, ale nevykazovaly spotřebu paliva ani emise. Tyto kotelny mohly být v daném roce v rekonstrukci (nebo je provozovatel z jiných důvodů nepřihlásil ke zpoplatnění). Protože množství takovýchto kotelen v databázi OŽP MHMP vzrůstá, může jít i o kotelny již zrušené, které z databáze nebyly vyřazeny (položka s uvedením ukončení provozu kotelny byla do databáze včleněna teprve v roce 1997). Proto již pro rok 1996 uvádíme jen kotelny, které vykazují spálené palivo nebo emise.

 

   Počet zdrojů REZZO 2, Praha - členění dle druhu paliva

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 2

Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO 2 jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Výsledek porovnání spotřeby tepla v palivu a trend vývoje skladby spotřeby jednotlivých druhů paliv od roku 1985 do roku 1996 je patrný z obrázku. Se změnou skladby paliv vlivem rostoucí plynofikace kotelen dochází i ke snížení celkové spotřeby paliv. Toto snížení je dáno vyšší účinností nových spalovacích zařízení a působením nástrojů úsporných opatření (především cenových). Propad spotřeby v roce 1995 byl zřejmě způsoben problémem s implementací nového produktu KVASAR na OŽP MHMP, kdy z důvodů nestability síťového provozu software došlo ke ztrátě některých údajů o spotřebách z databází REZZO 2 (údaje o emisích byly následně opraveny, protože slouží jako podklad pro vyměření poplatků).

Vývoj procentuálního zastoupení jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě paliv ve zdrojích REZZO 2 v letech 1985, 1992, 1994, 1995 a 1996 vystihuje nejlépe obrázek. Jednotlivé diagramy zřetelně dokazují vytěsňování tuhých a kapalných paliv z území města a nárůst spotřeby plynných paliv. Zvyšování tempa plynofikace je patrné především po roce 1992. Uvedené skutečnosti jsou následkem jednak změny palivové základny ve stávajících REZZO 2, jednak plynofikace dosavadních zdrojů REZZO 1, u kterých se po záměně paliva díky pohotovějšímu výkonu a lepší účinnosti spalování snižuje celkový instalovaný výkon a tyto zdroje se dostávají do kategorie REZZO 2.

 

  Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 2, Praha

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

   Skladba spotřeby tepla v palivu ve zdrojích REZZO 2, Praha

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

Emise ze zdrojů REZZO 2

Vývoj emisí základních znečišťujících látek ve sledovaných časových průřezech je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích REZZO 2. Snižování emisí vybraných škodlivin ze zdrojů REZZO 2 je patrné z tabulky a obrázku. Z údajů v tabulce vyplývá, že emise prachu, SO2 a CO poklesly od roku 1985 do roku 1996 na cca 14 - 17 %. Emise NOx v daném období poklesly přibližně na třetinu. Pomalejší pokles je dán zvyšující se spotřebou zemního plynu, u něhož je NOx hlavní škodlivinou. Emise vybraných škodlivin v členění na jednotlivé městské obvody Prahy (1 - 10) jsou uvedeny na obrázku, který umožňuje vytvořit si představu o podílu jednotlivých městských obvodů na celkových emisích z kotelen REZZO 2.

  Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Praha - celkem

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

  Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Praha 1 - 10, 1996

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 2, Praha

Emise [t/rok]

Rok

Prach

SO2

NOx

CO

1985

t/rok

5 783,04 8 045,65 1 430,98 19 588,27

% (rok 1985=100%)

100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
1992

t/rok

2 893,96 4 100,47 1 015,00 9 362,59

% (rok 1985=100%)

50,0% 51,0% 70,9% 47,8%
1994

t/rok

2 118,65 2 858,71 796,51 5 659,62

% (rok 1985=100%)

36,6% 35,5% 55,7% 28,9%
1995

t/rok

1 734,40 2 213,30 723,50 4 681,30

% (rok 1985=100%)

27,3% 24,9% 47,0% 21,2%
1996

t/rok

1 219,66 1 692,93 698,56 3 868,73

% (rok 1985=100%)

16,7% 15,6% 36,3% 13,8%

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, M.Pyš

1A.2.3 Malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3, lokální topeniště)

Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak kotelny provozované organizacemi, jednak lokální (domácí) topeniště provozovaná obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů. Protože způsob aktualizace a evidence obou skupin malých zdrojů znečišťování je značně odlišný, provádíme jejich oddělené vyhodnocení.

1A.2.3.1 Kotelny REZZO 3

Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce (v hlavním městě Praze jsou to poplatkové agendy jednotlivých městských částí). Protože ze zpoplatnění byly vlivem zákona o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 vyloučeny všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 %, je celkové procento takto aktualizovaných zdrojů v Praze velmi malé. Navíc úroveň aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá. Prozatím se nepodařilo najít způsob, jak aktualizovat údaje za tuto skupinu s využitím dat evidovaných agendami poplatků tak, jako v REZZO 2.

Aktualizace údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší (REZZO 3) - kotelnách do výkonu 0,2 MW - na stav v roce 1996 proběhla v rámci prací na Modelovém hodnocení kvality ovzduší (projekt ATEM). Data o kotelnách REZZO 3 byla aktualizována na základě údajů:

• databáze REZZO II 1994, která podchycuje údaje o REZZO 3 z let 1992-3 včetně poznámek o probíhající nebo připravované rekonstrukci kotelny na zemní plyn (data byla pořizována v průběhu let 1993 - 1994)

• Pražské plynárenské, a.s. o spotřebě zemního plynu v roce 1996 v kategorii maloodběr

• Pražské teplárenské, a.s. o napojování odběrů tepla v roce 1996 na SCZT (přepojování kotelen)

• změnách evidovaných na OŽP MHMP (vyřazení REZZO 2 ze zpoplatnění v důsledku rekonstrukce kotelny  a “propadu”  do kategorie   REZZO 3)

• počtu denostupňů v letech 1992, 1994 a 1996, které byly použity pro přepočet množství spáleného paliva.

Takto získaná databáze kotelen REZZO 3 byla pro účely posouzení vývoje porovnána s daty z let 1985, 1992, 1994 a 1996. Struktura porovnávaných údajů je stejná jako u zdrojů REZZO 2.

 

Porovnání vývoje ve zdrojích REZZO 3 charakteru kotelen v hl. m. Praze v letech 1985 - 1996

Počet kotelen REZZO 3

Z porovnání počtu malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3), v členění dle druhu paliva je patrné, že pokračuje vytěsňování kotelen spalujících neekologická tuhá a kapalná paliva z území města a roste počet kotelen na zemní plyn, i když tempo vytěsňování je mírnější než u REZZO 2. Celkové množství kotelen REZZO 3 zůstává přibližně stejné. Je však nutné poznamenat, že údaje o počtu kotelen v roce 1996 jsou založeny na výše popsané metodice a mohou zde tedy chybět nové zdroje, které byly do provozu uvedeny v mezidobí 1992-96.

 

   Počet zdrojů REZZO 3, Praha - členění podle druhu paliva

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

Spotřeba paliv v kotelnách REZZO 3

Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO 3 jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Výše celkové spotřeby tepla v palivu je nejvýrazněji ovlivněna klimatickými podmínkami a skladbou paliv. Zvyšování podílu plynných paliv na celkové spotřebě vede vlivem vyšší účinnosti spalovacích zařízení ke snížení celkové spotřeby tepla v palivu. Nárůst celkové spotřeby tepla v palivu v roce 1996 oproti roku 1994 je dán výrazným rozdílem klimatických podmínek v obou letech.

 

   Skladba spotřeby tepla v palivu ve zdrojích REZZO 3, Praha

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

  Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 3, Praha

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

Emise z kotelen REZZO 3

I přes nižší tempo plynofikace oproti zdrojům REZZO 2 došlo v 90. letech k výraznému snížení emisí všech sledovaných škodlivin. Nárůst emisí v roce 1996 oproti roku 1994 byl zapříčiněn poklesem střední teploty topného období z 5,75°C na 3,1°C a prodloužením topného období z 235 dní na 248 dní.

  Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 3, Praha - celkem

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

   Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 3, Praha 1 - 10, 1996

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 3, Praha

Emise [t/rok]

Rok

Prach SO2 NOx CO
1985 t/rok 714,11 915,29 171,66 2 605,52
% (rok 1985=100%) 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
1992 t/rok 314,84 335,91 84,63 1 427,65
% (rok 1985=100%) 44,1% 36,7% 49,3% 54,8%
1994 t/rok 244,88 267,75 69,02 1 121,70
% (rok 1985=100%) 34,3% 29,3% 40,2% 43,1%
1996 t/rok 254,03 322,15 81,35 1 347,16
% (rok 1985=100%) 34,3% 29,3% 40,2% 43,1%

Zdroj: IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

 

1A.2.3.2 Lokální topeniště

Lokální topeniště jsou zařazena v kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a jsou emisně bilancována jako plošné zdroje na úrovni okresů. Protože pro projekt Modelového hodnocení kvality ovzduší je podrobnost evidence těchto zdrojů nedostatečná, byla provedena aktualizace emisní bilance modelovým výpočtem. Datovými podklady pro výpočet byly statistické údaje ze sčítání lidu bytů a domů ČSÚ z roku 1991, které byly aktualizovány z podkladů Pražské plynárenské, a.s. (plošná plynofikace) a Pražské teplárenské, a.s. (přepojování lokálních topenišť na SCZT) na úroveň stavu skladby paliv v roce 1996.

Nárůst emisí všech sledovaných škodlivin v roce 1996 oproti roku 1994 (u emisí NOx i oproti roku 1992) je dán následujícími skutečnostmi:

• výrazně nižší střední teplota topného období (v roce 1992 byla dle údajů Pražské teplárenské, a.s. střední teplota topného období 4,68 °C, v roce 1994 5,75 °C a v roce 1996 3,1 °C)

• delší topné období (rok 1992 - 224 dní, 1994 - 235 dní a 1996 - 248 dní)

• vlivem nepříznivějších klimatických podmínek vyšší spotřeba paliva pro účely vytápění (nárůst spotřeby tuhých paliv o cca 30 %, spotřeby zemního plynu o cca 21 % oproti roku 1994)

• doplněním modelového výpočtu údajů pro rok 1996 o spotřebu zemního plynu na přípravu teplé užitkové vody a vaření tak, aby se modelově vypočtená spotřeba zemního plynu kryla s celkovou spotřebou v kategorii domácnosti, vykazovanou pro daný rok Pražskou plynárenskou, a.s.

Výše uvedené skutečnosti převážily faktory působící na snižování emisí, tj.:

• pokračující rozvoj plošné plynofikace (Pražská plynárenská, a.s. v roce 1996 zásobovala zemním plynem 47 z 57 městských částí hl. m. Prahy - dosud nejsou plynofikovány Koloděje, Královice, Lochkov, Přední Kopanina, Řeporyje, Slivenec - elektrifikace, Křeslice, Lipence, Újezd u Průhonic - s plynofikací uvažováno okolo r. 2000)

• zlepšování kvality tuhých paliv dodávaných na území hl. m. Prahy do domácností (procesem zušlechťování paliv dochází ke zvyšování průměrné výhřevnosti a snižování sirnatosti a popelnatosti).

Porovnání emisí z lokálních topenišť, Praha

Emise [t/rok]

Rok

Prach SO2 NOx CO
1991 t/rok 1 969,34 3 017,54 792,28 9 076,08
% (rok 1985=100%) 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
1994 t/rok 1 284,26 1 819,19 640,20 6 277,50
% (rok 1985=100%) 65,2% 60,3% 80,8% 69,2%
1996 t/rok 1 508,58 1 823,09 992,58 8 331,31
% (rok 1985=100%) 76,6% 60,4% 125,3% 91,8%

Zdroj: IMIP, ČSÚ, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

 

   Emise škodlivin z lokálních topenišť, Praha - celkem

Zdroj: IMIP, ČSÚ, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

   Emise škodlivin z lokálních topenišť, Praha 1 - 10, 1996

Zdroj: IMIP, ČSÚ, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

 

1A.2.4 Celkové emise ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Celkové emise hlavních znečišťujících látek v hl. m. Praze je možno porovnat s emisemi v jednotlivých regionech či krajích v roce 1996. Tyto údaje vycházejí z podkladů sebraných ČIŽP od jednotlivých agend poplatků a z databází ČHMÚ.

Z údajů, které se opírají o podrobný sběr dat o středních a malých zdrojích znečišťování ovzduší (REZZO 2 a REZZO 3 charakteru kotelen) provedeném IMIP (rok 1992), upravené hodnoty z databáze REZZO 2 z agendy poplatků OŽP MHMP (roky 1994, 1995 a 1996), aktualizované databáze REZZO 3 (1994 a 1996) a o modelový výpočet emisí z lokálních topenišť (1991, 1994 a 1996), jsme se pokusili provést nezávislé porovnání vývoje ve stacionárních zdrojích znečišťujících ovzduší na území hl. m. Prahy. Data pro velké zdroje (REZZO 1) byla převzata od ČHMÚ (roky 1992, 1994 a 1996).

 

Počet kotelen REZZO

Do porovnání byly zahrnuty kotelny velkých (REZZO 1), středních (REZZO 2) a malých (kotelny REZZO 3 bez lokálních topenišť) zdrojů znečišťování. Největší zastoupení mají kotelny s výkonem 0,2 - 5 MW, tj. kotelny REZZO 2 (cca 55 %). Jejich úbytek má za následek celkový pokles počtu kotelen na území Prahy. Největší podíl na tomto poklesu mají kotelny, jejichž odběratelé byli přepojeni na tepelný napaječ z Mělníka. Právě v kategorii středních zdrojů nejčastěji dochází k náhradě kotelny výměníkovou stanicí. U velkých zdrojů dojde pouze ke snížení spotřeby paliva (zdroj zůstává jako záložní).

 

  Počet stacionárních zdrojů (kotelen) REZZO 1 - 3, Praha - celkem

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 - 3

Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv v kotelnách REZZO jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Trend celkové spotřeby paliv od roku 1985 do roku 1995 je sestupný. Mírný nárůst spotřeby mezi roky 1994 a 1996 mají za následek především nepříznivé klimatické podmínky zimy roku 1996.

 

   Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 - 3, Praha

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

   Skladba spotřeby tepla v palivu v kotelnách REZZO 1 - 3, Praha

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

  Podíl jednotlivých kategorií REZZO 1 - 3 na celkové spotřebě paliva v Praze v roce 1996

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

Emise ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Celkové emise (včetně lokálních topenišť) ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v letech 1992, 1994 a 1996 se snižují. Největší absolutní pokles zaznamenaly emise SO2, a to především v kategorii velkých zdrojů REZZO 1. Tento pokles je dán postupnou plynofikací kotelen a využitím tepla z mělnického přivaděče. Zvýšení emisí CO mezi roky 1994 a 1996 mají na svědomí lokální topeniště, v nichž se nejvíce projevil rozdíl v průběhu zimy 1994 a 1996 (viz kapitola lokální topeniště). U velkých a středních zdrojů nedošlo k tak vysokému nárůstu spotřeby paliv, protože část potřeby tepla byla kryta nárůstem podílu TN Mělník na celkové bilanci.

Zatímco u emisí prachu, oxidu siřičitého a oxidů dusíku jsou majoritními znečišťovateli velké zdroje (REZZO 1), na emisích CO se nejvíce podílejí lokální topeniště (cca 59 %). Nižší podíl velkých zdrojů REZZO 1 na emisích prachu a CO je dán v prvním případě vybavením komínů těchto zdrojů odlučovači a ve druhém případě optimalizací spalovacích procesů (spalovaní při vyšších teplotách, efektivnější využívání instalovaného výkonu, nepřetržitá kontrola provozu, pravidelné prohlídky a opravy kotelního fondu apod.). Vysoký podíl lokálních topenišť na emisích CO je naopak zapříčiněn horšími spalovacími procesy - především předimenzováním výkonů kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu (“dušení” kotlů na nižších výkonech).

 

Porovnání emisí ze stacionárních zdrojů, Praha - celkem

Emise [t/rok]

Rok

Kategorie

Prach

SO2

NOx

CO

1992 REZZO 1 t/rok 3 776,2 21 483,6 9 585,7 1 547,0
REZZO 2 t/rok 2 894,0 4 100,5 1 015,0 9 362,6
REZZO 3 t/rok 314,8 335,9 84,6 1 427,7
Lokál t/rok 1 969,3 3 017,5 792,3 9 076,1
Celkem t/rok 8 954,3 28 937,5 11 477,6 21 413,3
% (rok 1992=100%) 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
1994 REZZO 1 t/rok 1 870,0 18 344,1 5 536,4 814,6
REZZO 2 t/rok 2 118,7 2 858,7 796,5 5 659,6
REZZO 3 t/rok 244,9 267,8 69,0 1 121,7
Lokál t/rok 1 284,3 1 819,2 640,2 6 277,5
Celkem t/rok 5 517,8 23 289,8 7 042,1 13 873,4
% (rok 1992=100%) 61,6% 80,5% 61,4% 64,8%
1996 REZZO 1 t/rok 2 402,4 10 488,0 3 581,6 698,2
REZZO 2 t/rok 1 219,7 1 692,9 698,6 3 868,7
REZZO 3 t/rok 254,0 322,1 81,3 1 347,2
Lokál t/rok 1 508,6 1 823,1 992,6 8 331,3
Celkem t/rok 5 384,7 14 326,2 5 354,1 14 245,4
% (rok 1992=100%) 60,1% 49,5% 46,6% 66,5%

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

 

   Emise škodlivin ze stacionárních zdrojů REZZO, Praha - celkem

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

  Emise škodlivin z jednotlivých kategorií REZZO 1 - 3, Praha 1996

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

   Podíl jednotlivých kategorií stacionárních zdrojů na celkových emisích, Praha 1996

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, VUPEK, OŽP MHMP, PP a.s., PT a.s., M.Pyš

 

1A.3 MOBILNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (REZZO 4)

Mobilní zdroje, zejména automobilová doprava, jsou významným znečišťovatelem ovzduší ve městech. Pro některé škodliviny jako oxidy dusíku, uhlovodíky a oxid uhelnatý jsou v Praze zdrojem dominantním.

 

1A.3.1 Údaje o automobilové dopravě v Praze

Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy stále stoupá a tím vzrůstá i stupeň motorizace a automobilizace. Relativně vysoké tempo nárůstu z 60. a 70. let se v 80. letech značně zpomalilo, počet motorových vozidel se začal výrazně zvyšovat až po roce 1990. Rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily.

Zatímco v 80. letech přibývalo v Praze každým rokem v průměru jen 6000 osobních automobilů, v období 1990 - 1996 se průměrný meziroční přírůstek zvýšil na 42 000, z toho za rok 1996 činil tento nárůst 53 000 osobních automobilů. V prosinci 1996 již připadal 1 osobní automobil na 2,0 obyvatele.

Vývoj po roce 1990 ukazuje na zásadnější změnu dosavadních trendů. Nastal velmi rychlý nárůst vnitroměstské i vnější dopravy i celkového dopravního výkonu. Charakteristické tendence jsou:

• Tempo nárůstu dopravních výkonů automobilové dopravy v Praze po roce 1990 je ve srovnání s 80. léty téměř 6x vyšší, jak ukazuje porovnání průměrných meziročních přírůstků denních dopravních výkonů na celé komunikační síti:

-1981 - 1990 ................... + 192 tisíc vozokm/den za rok

-1990 - 1996 ................... + 1 101 tisíc vozokm/den za rok.

• Celkově se denní dopravní výkon zvýšil za posledních 6 let (1990 - 1996) o 6,6 mil. vozokm/den. Pro srovnání: zvýšení o stejné množství trvalo před rokem 1990 celých 60 let(!).

• Relativní míra nárůstu dopravních výkonů v Praze po roce 1990 je ve srovnání s ostatním územím státu téměř 3x vyšší. V období 1991 - 1996 se dopravní výkony zvýšily o 91 %.

• Výrazně rychleji se zvyšovala intenzita dopravy zejména ve středním pásmu města, jak dokumentuje nárůst intenzit za období 1991 - 1996 na vybraných profilech: K Barrandovu (u Strakonické) + 242 %, Jeremiášova (u Radlické) + 134 %, Barrandovský most + 155 %, Jižní spojka (u Sulické) + 166 %, Modřanská (u Branického mostu) + 138 %, Průmyslová (u Teplárenské) + 108 %, Plzeňská (u Kotlářky) + 133 %.

• Příčinou relativně nižší míry nárůstu intenzit dopravy v centru města jsou i stále četnější a rozsáhlejší kongesce (fronty čekajících vozidel) ve špičkových obdobích. V roce 1995 došlo k poklesu intenzity automobilové dopravy na centrálním kordonu o 3 % (-14 000 vozidel/v době od 6 do 22 h) ve srovnání s předcházejícím rokem. Tento pokles byl zapříčiněn snížením propustnosti magistrály v úseku Nuselský most - Hlávkův most v důsledku dopravních omezení u hlavního nádraží a Národního muzea, a dále dlouhodobou uzavírkou ulice Letenské.

• Vysoký nárůst osobní automobilové dopravy v Praze v posledních letech má řadu příčin, z nichž rozhodující jsou:

- přesun části cestujících z MHD na osobní automobily

- zvýšení hybnosti obyvatel, kteří mají k dispozici osobní automobil

- zvyšování počtu motorizovaných návštěvníků města.

• V letech 1990 - 1996 se počet cestujících MHD v Praze (podle statistiky DP Praha) snížil o téměř 760 tisíc za den (-18 %).

Doprava v hl. m. Praze - vybrané dopravní charakteristiky za rok 1996

Rozloha města km2

496

Počet obyvatel  

1 210 000

Počet pracovních příležitostí cca  

750 000

Celková délka komunikční sítě  

2 805

- z toho - dálnice na území města km

10

- ostatní rychlostní komunikace km

64

Počet motorových vozidel  

703 000

- z toho počet osobních automobilů  

589 000

Stupeň motorizace obyv./mot. v.

583

Stupeň automobilizace obyv./vozidel

484

Délka sítě metra (provozní) km

43,6

Délka tramvajové sítě km

136,2

- z toho tramvajové tratě na vlastním tělese %

51,0

Délka sítě autobusů MHD km

724,6

Počet světelných signalizačních zařízení  

366

- z toho - v koordinaci do zelených vln  

263

- řízeno centrálně  

43

- řízeno dynamicky  

72

- s preferencí tramvají  

31

- samostatné přechody pro chodce  

49

Dopravní výkon automobilové dopravy na celé komunikační síti  

 

- za průměrný pracovní den mil.vozokm

13,9

- za rok mld.vozokm

4,6

Počet dopravních nehod za rok  

38 091

Počet zranění při dopravních nehodách  

 

- smrtelných  

85

- těžkých  

654

- lehkých  

4 048

Relativní nehodovost (počet nehod připadající na 1 mil. ujetých kilometrů)  

8,3

Zdroj: ÚDI

 

   Vývoj počtu vozidel v hl. m. Praze v letech 1961 - 1996

Zdroj: ÚDI

   Vývoj stupně motorizace a automobilizace v hl. m. Praze v letech 1961 - 1996

Zdroj: ÚDI

   Vývoj intenzity dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1989 - 1996 (pracovní den, oba směry celkem, období 6 - 22 hod.)

Zdroj: ÚDI

   Skladba dopravního proudu na centrálním a vnějším kordonu 1996

Zdroj: ÚDI

  Intenzita osobní a nákladní automobilové dopravy na vybrané komunikační síti v Praze, 1996

Zdroj: ÚDI

Intenzita dopravy na nejzatíženějších úsecích

Číslo

Název

Úsek

Poč. vozidel/6 - 22 h

Nejzatíženější úseky na vybrané síti
1055 1063 Wilsonova U Bulhara - Legerova 95 700
1043 1055 Wilsonova Hlávkův most - U Bulhara 90 550
2011 4011 Nuselský most Sokolská - ul. 5. května 83 000
1043 7027 Hlávkův most Klimentská - nábř. kpt. Jaroše 77 900
4011 4012 ul. 5. května Pankrácké nám. - Lounských 76 450
4012 4013 ul. 5. května Lounských - nám. Hrdinů 73 750
4013 4014 ul. 5. května nám. Hrdinů - Na Strži 72 850
7018 7019 most Barikádníků Argentinská - Pelc - Tyrolka 68 100
4014 4015 ul. 5. května Na Strži - Vyskočilova 62 550
7027 7032 Bubenské nábřeží Hlávkův most - tramvajová trať 59 700
7013 7018 Argentinská Plynární - Jankovcova 56 550
1052 1056 Wilsonova Politických vězňů - Muzeum 54 600
7019 8027 V Holešovičkách Pelc - Tyrolka - Vychovatelna 53 400
7029 7033 Argentinská Dělnická - Jateční 53 400
1047 1056 Mezibranská Žitná - Muzeum 52 500
4016 4093 ul. 5. května Jižní spojka - Ryšavého 52 300
2006 2009 Sokolská nám. I. P. Pavlova - Rumunská 50 200
1052 1063 Wilsonova Politických vězňů - Legerova 49 850
1048 2007 Legerova Anglická - nám. I. P. Pavlova 49 800
1057 1063 Legerova Vinohradská - Wilsonova 49 300
1048 1057 Legerova Anglická - Vinohradská 48 900
Nejzatíženější mosty
2011 4011 Nuselský most   83 000
4100 5033 Barrandovský most   78 800
1043 7027 Hlávkův most   77 900
7018 7019 most Barikádníků   68 100
200 15001 Jiráskův most   40 350
1028 7022 Švermův most   26 550
7017 8018 Libeňský most   19 250
1010 7021 Čechův most   18 250
2031 5010 Palackého most   13 950
1009 1014 most Legií   11 900
Nejzatíženější úseky na hranicích města
4019 4020 dálnice D1   42 900
6016 6074 Evropská   21 300
8052 8053 Liberecká   17 300
5037 5038 Strakonická   17 200
9065 9068 silnice I/10   14 800
4039 4040 Vídeňská   14 500
9033 9047 dálnice D11   14 400
6042 6043 Karlovarská   12 350
9062 9063 Novosibiřská   11 600
10032 10033 Přátelství   10 400
Mimoúrovňové křižovatky s nejvyšší intenzitou
1055 U Bulhara   118 900
4016 ul. 5. května - jižní spojka   118 000
4034 Vídeňská - jižní spojka   114 500
5033 Strakonická - Barrandovský most   105 950
7027 Hlávkův most - nábř. kpt. Jaroše   95 100
4011 ul. 5. května - Pankrácké náměstí   84 650
4014 ul. 5. května - Na Strži   80 250
7019 Pelc - Tyrolka   69 150
8027 Vychovatelna   66 800
Úrovňové křižovatky s nejvyšší intenzitou
1047 Mezibranská - Žitná   68 350
7018 Argentinská - Jankovcova   67 800
1057 Vinohradská - Legerova   65 850
2006 nám. I. P. Pavlova - Sokolská   60 950

Zdroj: ÚDI

1A.3.2 Emise z automobilové dopravy

Emise škodlivin z automobilové dopravy byly vypočteny v rámci aktualizace vstupních dat pro projekt ATEM (Hodnocení kvality ovzduší v Praze s využitím modelových výpočtů). Pro potřeby projektu byly strukturovány do těchto kategorií:

• emise z liniových zdrojů

• emise z křižovatek

• emise ze stacionárních zdrojů se vztahem k dopravě (autobusové terminály, dieselová trakce na nádražích ČD, čerpací stanice), tzv. speciální zdroje.

Při výpočtu se vychází z těchto vstupních dat:

Liniové zdroje: intenzita dopravy, skladba dopravního proudu, podélný sklon, rychlost a styl jízdy,
technický stav vozového parku.

Křižovatky: intenzita a skladba dopravy, délka vzdutí front a doba stání ve frontě
(křižovatky světelně řízené a neřízené).

Důležitým faktorem zahrnutým do výpočtů je obměna vozového parku za kvalitnější vozidla, vybavená u vozidel se zážehovým motorem řízenými třícestnými katalyzátory. Významný vliv má i průměrná délka jízdy a doba stání jako faktor horkých a studených startů a odpovídajícího zvýšení emisí.

Je zřejmé, že intenzita dopravy v hlavním městě a její plynulost v jednotlivých lokalitách má naprosto základní význam pro stanovení emisní bilance v roce 1996. Podkladem pro každoroční aktualizaci jsou výsledky sčítání dopravy, které provádí Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy (viz předchozí kapitola).

Podkladem pro odhad obměny vozového parku je především průběžná zpráva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která rychlým nárůstem prodeje bezolovnatého benzinu signalizuje rostoucí podíl vozidel vybavených řízeným třícestným katalyzátorem. V současné době činí podíl prodeje bezolovnatého benzinu v ČR 62,7 % a v roce 1996 54,7 % oproti 46,7 % v roce 1995. Z dynamiky obměny vozového parku v Praze je zřejmé, že tento údaj zde bude ještě o několik procent vyšší.

Pro porovnání intenzity dopravy a emisí mezi roky 1995 a 1996 je třeba si uvědomit, že v roce 1995 došlo k poklesu intenzity na centrálním kordonu o 3 % ve srovnání s předcházejícím rokem. Tento pokles byl zapříčiněn snížením propustnosti SJ magistrály v úseku Nuselský most - Hlávkův most v důsledku dopravních omezení v prostoru Wilsonova nádraží a Národního muzea a dále dlouhodobou uzavírkou ulice Letenské. Vzhledem k tomu, že SJ magistrála se v tomto profilu podílí na celkové intenzitě dopravy na centrálním kordonu 28 - 30 %, každé omezení provozu na ní má významný vliv na celkový počet vozidel v centru města, neboť ostatní komunikace v centru nejsou schopné takový úbytek kapacity plně nahradit. Tato skutečnost se odráží i na aktualizaci emisních a imisních dat 1995 a aktualizaci emisních dat 1996.

Vzájemně proti sobě působí dva základní trendy určující emisní bilanci:

• nárůst vlivem růstu intenzit dopravy a kongescí

• pokles vlivem rychlé obměny vozového parku.

Tyto dva trendy jsou poměrně vyrovnané a jejich poměr určuje možnost buď mírného poklesu nebo nárůstu emisí v jednotlivých lokalitách. Budoucí dlouhodobé trendy lze těžko odhadnout. Lze očekávat postupné zahlcování komunikační sítě města spolu s růstem kongescí a s tím spojený přesun dopravy na náhradní trasy. Zároveň lze v rámci současných technologií očekávat kolem roku 2005 plnou obměnu vozového parku za vozidla vybavená řízeným třícestným katalyzátorem.

Při aktualizaci emisí z automobilové dopravy lze zvlášť vyhodnotit emise z liniových zdrojů a emise z řízených a neřízených křižovatek. V následujících grafech jsou uvedeny intenzity dopravy a vypočtené hodnoty emisí CO a NOx v Praze v letech 1995 - 1996.

 

  Vývoj skladby spotřebovaných benzinů v ČR

Zdroj: ČAPP, ATEM

    Průměrné intenzity dopravy (osobní, nákladní lehké a nákladní těžké automobily), Praha 1995 - 1996

Zdroj: ATEM, IMIP

   Emise CO a NOx z automobilové dopravy podle druhů vozidel - liniové úseky, Praha 1995 - 1996

Zdroj: ATEM, IMIP

   Emise CO a NOx z automobilové dopravy - křižovatky, Praha 1995 - 1996

Zdroj: ATEM, IMIP

Obsah Vpred