4 ODPADY
4.1 EVIDENCE ODPADŮ
4.2 SBĚRNÝ DVŮR VOCTÁŘOVA
4.3 SKLÁDKY A STARÉ ZÁTĚŽE

4 ODPADY

4.1 EVIDENCE ODPADŮ

Roční produkce odpadů v Praze z hlediska původu podle třídění OECD je uvedena v tab. 4.1, poměrné procentické zastoupení v kategoriích produkce je na obr. 4.1. Údaje jsou výstupem z Informačního systému o odpadech, který provozuje Český ekologický ústav. Data o odpadech za rok 1996 byla získána z evidencí odpadů, zaslaných Magistrátu hl. m. Prahy v souladu s nařízením vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů, metodickým pokynem odboru odpadů MŽP ČR k provedení nařízení vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů (Věstník MŽP ČR, částka 4/1993) a nařízením vlády ČR č. 513/1992 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Údaje o odpadech jsou zatíženy chybou způsobenou nedostatky v legislativní podpoře v celém procesu získávání dat. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, a související právní předpisy umožní stávající nedostatky odstranit.


Členění produkce odpadů dle OECD v tunách, Praha 1996

  Odpady celkem Z toho nebezpečné
Odpad ze zemědělství a lesnictví 0 0
Odpad z průmyslu celkem 176 113 132 903
v tom    
- z potravinářského průmyslu 4 250 860
- z textilního průmyslu 0 0
- z dřevařského průmyslu 1 076 211
- z papírenského průmyslu 6 883 264
- z tiskařského průmyslu 3 893 2 256
- z chemického průmyslu 22 045 21 789
- ze zpracování plastů a pryže 3 792 157
- ze zpracování ropných látek 91 91
- ze zpracování kovů 27 346 4 474
- minerální odpad (bez obsahu kovů) 4 262 404
- ostatní odpad 102 475 102 397
Odpad z energetiky 1 478 74
Komunální odpad 320 000 -
Jiný odpad 49 316 10 261
CELKEM 546 907 143 238

Zdroj: ČEÚ, MHMP

Poměr produkce odpadů podle kategorií OECD, Praha 1996, celkem 547 tis. tun

Zdroj: ČEÚ, MHMP

Nakládání s odpady

V Praze je postupně rozšiřován separovaný sběr složek komunálního odpadu, a to papíru, skla, plastů, nebezpečného podílu a je organizován sběr objemného odpadu.

Odpad produkovaný na území hl. m. Prahy je převážně zneškodňován skládkováním, a to na skládce firmy A.S.A s.r.o. v Praze-Ďáblicích, na skládce firmy SOH s.r.o. v Benátkách nad Jizerou, na skládce firmy Polyservis s.r.o. ve Vodslivech, na skládce firmy W.A.S.A s.r.o. v Lodíně a na skládce firmy EUROSUP s.r.o. ve Vrbičanech.

Pouze malý podíl produkovaného průmyslového odpadu a odpadu ze zdravotnických zařízení je spalován. Spalovny splňují emisní limity v souladu se zákonem č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Provoz spalovny komunálního a jemu podobného odpadu v Praze-Malešicích by měl být zahájen v roce 1997.


Přehled spaloven odpadů

č.

Provozovatel Kapacita [t]

1

Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 9 700

2

Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 4 700

3

Fakultní nemocnice, Praha 9 - Motol 1 500

4

ČKD a.s., Praha 9 230

5

ČKD DIZ, Praha 9 1 000

6

Barvy a laky, Praha 10 1 200

7

Léčiva s.p., Praha 10 6 400

8

ÚDDP - Praha 10, Malešice 1 400

9

SPALEKO, Praha 4 350

Zdroj: ČEÚ, MHMP


4.2 SBĚRNÝ DVŮR VOCTÁŘOVA


Součástí nově budovaného systému nakládání s odpady v hl. m. Praze je i třídění komunálního odpadu. Vedle realizace celoplošného třídění skla a papíru v místě vzniku odpadu (odvozné, donáškové a kombinované systémy) zřizuje město i síť sběrných dvorů. Tyto sběrné dvory budou mít dostatečně širokou provozní dobu, zahrnující i sobotní provoz. Vedle toho bude možné v těchto zařízeních odkládat velmi široký sortiment jednotlivých složek komunálního odpadu. Sběrné dvory budou vhodně doplňovat běžné třídicí systémy a jejich provoz bude zakotven i v nově připravované obecně závazné vyhlášce hl. m. Prahy o systému sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu (vycházející z nového zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech). Sběrné dvory by se měly stát i zcela běžným zařízením pro živnostníky, kteří jejich služeb budou využívat za poplatek (závislý na druhu odpadu a jeho množství). Obyvatelé budou mít na tato zařízení bezplatný přístup, který by měl zatraktivnit jejich využívání.

V současné době je na území města v provozu několik privátních sběrných (recyklačních, svozových) dvorů a jeden sběrný dvůr provozovaný městskou částí (Praha 12).

V dubnu 1997 byl dokončen Sběrný dvůr Voctářova (u Libeňského mostu). Po následném kolaudačním řízení bylo vypsáno výběrové řízení na jeho provozovatele pro zkušební období od 1.10.1997 do 31.12.1998. Vítězem se stala a.s. IPODEC - čisté město, která má dostatek zkušeností s komplexním zajišťováním nakládání s komunálními odpady v tomto území (svoz zbytkového odpadu, tříděný sběr donáškovým systémem - papír, sklo, plasty), kontejnerová služba pravidelného svozu objemného odpadu a současně zajišťuje i čistotu komunikací na území Prahy 8 a zimní službu.

Sběrný dvůr má plochu cca 2000 m2, která je zpevněná (živičná) a oplocená. Sběrný dvůr je umístěn v sousedství čerpací stanice pohonných hmot v dopravně dobře přístupném území. Obsluha má k dispozici provozní buňku (kancelář, sociální zařízení - sprchový kout, umyvadlo, WC). Součástí objektu je i samostatně přístupné WC s umyvadlem pro uživatele sběrného dvora. Buňka obsluhy je situována u vjezdu do areálu. Proti vjezdu je zřízena manipulační rampa. Nájezd a sjezd z rampy je tvořen šikmými rampami, které jsou téměř kolmé k manipulační části rampy.

Z rampy, která má ozuby pro šikmé umístění pěti velkoobjemových kontejnerů, uživatelé odkládají vytříděné složky komunálního odpadu do jednotlivých kontejnerů. Rampa je v rozsahu těchto pěti kontejnerů zastřešena (s dostatečnou podjezdnou výškou i pro nákladní automobily). Tvar a velikost ozubů pro kontejnery vyplynula z tvaru a velikosti plochy pro rampu a z možností obsluhy kontejnerů automobily LIAZ s poloměrem otáčení cca 19 m. Zastřešení zvyšuje komfort při manipulaci s odpady zejména v nepříznivém počasí. Rampa (stejně jako celý areál) je vybavena osvětlením. Převýšení rampy nad horní hranu kontejnerů pak umožňuje snadnou manipulaci s odpady (není je nutno zvedat, ale naopak se z úrovně ložné plochy automobilu shazují dolů). Rampa rovněž usnadňuje pracovníkovi obsluhy rozhrnování složek odpadů v kontejneru (aby nedošlo k přeplnění na jedné straně rampy). Dispoziční řešení umožňuje i ukládání odpadů do kontejnerů z druhé strany z úrovně zpevněné plochy (vhodné např. pro nákladní automobily s vyšší úrovní ložné plochy). Stavebně jsou detaily rampy přizpůsobeny specifickému provozu sběrného dvora. Ocelové sloupy střešní konstrukce jsou chráněny proti poškození při manipulaci s kontejnery dřevěnými trámy. Podobně je chráněna betonová rampa proti nárazu kontejneru při jeho posunování. Vnější část rampy je z bezpečnostních důvodů opatřena zábradlím.

Na volné ploše vlevo od vjezdu jsou umístěny sběrné nádoby (kontejnery 1100 l) na ostatní složky odpadů. Dispoziční možnosti areálu jsou dostatečné i pro umístění speciálního kontejneru pro sběr nebezpečných odpadů, který by v budoucnu měl rozšířit sortiment odpadů.

Ve sběrném dvoře je možné odkládat následující složky komunálního odpadu: sklo, papír a lepenky, plasty, kovy, odpad ze zeleně, elektrošrot, dřevěný odpad, objemný odpad a stavební suť.

V areálu sběrného dvora je rovněž plocha (mimo hlavní trasy pohybu uživatelů zařízení) pro odstavení rezervních kontejnerů pro aktuální výměnu.

Nezbytností je i jednoznačné dopravní značení, které uživatelům usnadňuje orientaci již při první návštěvě zařízení. Rovněž orientační značení v areálu je nezbytné pro jednoduchou a rychlou orientaci návštěvníků. K tomuto značení je použito piktogramů nebo nápisů.

Do standardu podobných zařízení v Evropě patří i vegetační úpravy. Ani sběrný dvůr Voctářova není výjimkou a před uvedením do provozu byla realizována kvalitní výsadba okrasných keřů.

Provozní doba zařízení je velmi široká: pondělí až pátek 8.30 - 17.00 hodin a sobota 8.30 - 15.00 hodin. Pokud zkušební provoz ukáže potřebu úpravy, bude provozní doba přiměřeně upravena tak, aby vyhovovala zejména zájmu obyvatel hl. m. Prahy.

Provozovatel zajišťuje vedení úplné evidence osob, které sběrný dvůr využily. Evidence je založena na základě rodných čísel, ověřených z průkazu totožnosti. Tato evidence slouží i pro případné odhalení zneužívání živnostníky, kteří, na rozdíl od obyvatel hl. m. Prahy, hradí náklady spojené s nakládáním s předanými odpady.

Zkušenosti z prvního měsíce provozu jsou pozitivní. Obyvatelé si postupně hledají cestu na toto zařízení. Největší zájem o nabízenou službu je v sobotu.


4.3 SKLÁDKY A STARÉ ZÁTĚŽE

Identifikace a evidence

O aktivitách věnovaných problematice skládek a starých zátěží byla již podána informace v minulých ročenkách. Zde uvádíme stručnou rekapitulaci.

Území zpracované v rámci pilotního projektu bylo vymezeno 7 mapovými listy v měřítku 1:5000 a představuje velmi zatíženou průmyslovou oblast z hlediska počtu i závažnosti zjištěných skládek a starých zátěží (dále S+SZ). Na daném území bylo evidováno celkem 429 S+SZ. Většinu tvořily nepovolené skládky komunálního odpadu nacházející se na veřejně přístupných plochách. Zkušenosti získané v průběhu spolupráce s firmou KAP spol. s r.o. na jednoletém pilotním projektu v roce 1994 umožnily odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (dále OŽP MHMP) přesně formulovat podmínky výběrového řízení dle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek na pokračování projektu na dalším území hl. m. Prahy.

Ve výběrovém řízení pro I. etapu prací požadovaným kritériím nejlépe vyhověla firma Aquatest - Stavební geologie a.s. se sídlem v Praze. Práce na první etapě probíhaly po celý rok 1996 a jejím předmětem bylo vybrané území Prahy 5 a 6. Celkem bylo na tomto území identifikováno a evidováno cca 370 S+SZ. Přibližně 35% předmětného území vykazuje vysokou zranitelnost významných struktur podzemní vody, cca 50% území vykazuje relativně dosti vysokou zranitelnost pro lokální zdroje pitné vody a cca 15% území se vyznačuje střední zranitelností významnějších zdrojů pitné vody.

Ve výběrovém řízení pro II. etapu prací, které vyhlásil OŽP MHMP v roce 1996, požadovaným kritériím nejlépe vyhověla firma PÚDIS a.s. se sídlem v Praze. Předmětem II. etapy je pás lemující oba břehy Vltavy na území hl. m. Prahy a práce na tomto území dosud probíhají. Do konce letošního roku po skončení II. etapy bude pořízena evidence S+SZ na celém území hl. m. Prahy ležícím na levém břehu Vltavy a pro část území na jejím pravém břehu.

 

Uživatelský program ISSKLAD

Pro vedení evidence S+SZ je používán uživatelský program ISSKLAD vytvořený firmou Unicom ve spolupráci s OŽP MHMP, který umožňuje i prohlížení naskenovaných barevných fotografií S+SZ a plánků složitých areálů podniků s vyznačenými S+SZ. Pro všechny S+SZ byly z parcelních map odečteny souřadnice tak, aby mohla být vytvořena jedna či více vrstev aplikovatelných v GIS Arc-Info na podkladovou mapu území hl. m. Prahy. Program ISSKLAD s mapou pracovat umí. Při velkém objemu dat je vhodné využívat jej pro práci se sumárními daty s grafickými výstupy.

 

Smysl evidence - řešení skládek a starých zátěží

OŽP MHMP usiluje o vytvoření počítačově zpracované evidence S+SZ pro celé území hl. m. Prahy s možností stálé aktualizace, doplňování a zpřesňování veškerých sledovaných údajů včetně grafického znázornění na mapovém podkladu. Zpracování evidence S+SZ s využitím výpočetní techniky by mělo umožnit snadné vyhledávání údajů k zadávaným lokalitám, vybírání lokalit dle zadaných kritérií, srovnávání lokalit a především vytypování nejproblémovějších S+SZ s potřebou akutního řešení, vyčíslení nákladů na jejich řešení a zpracování časového harmonogramu na jejich zabezpečení a asanaci s vyčíslením finanční náročnosti jak pro časově omezené období, tak pro vyřešení celé problematiky S+SZ v budoucnu.

Cílem není pouhá evidence S+SZ, ale především jejich zabezpečení či odstranění. MHMP chce proto získané údaje zdarma předat příslušným úřadům městských částí včetně příslušného softwaru ISSKLAD, a tyto úřady by se poté staly správci dat vedených v evidenci S+SZ na území ve své působnosti. Obec Praha bude zajišťovat a financovat zabezpečení a asanaci S+SZ nacházejících se na pozemcích ve vlastnictví a užívání obce Prahy, S+SZ identifikované na pozemcích ve vlastnictví jiných právnických a fyzických osob by měly být řešeny v rámci správních řízení vedených úřady příslušných městských částí. Každá lokalita na území hl. m. Prahy, zabezpečená nebo asanovaná v souladu se systematicky zpracovanou evidencí S+SZ, může být opět využita v závislosti na charakteru S+SZ a způsobu jejího dočasného zabezpečení nebo konečné asanace a lokalita místo problémů může začít městu opět přinášet užitek.

Nečekáme jen na výsledky pilotního projektu, ale paralelně s vyhledáváním a evidencí S+SZ jsou řešeny jak nejnaléhavější případy - např. odstranění skládky komunálního odpadu v Praze-Štěrboholích, tak i odstraňování černých skládek na území hl. m. Prahy - viz následující text.

 

Odstranění nepovolené skládky odpadů v Praze 9, u Kolbenovy ulice - vzorový příklad

V roce 1996 nabídla firma Společnost pro odpadové hospodářství s.r.o. Benátky nad Jizerou (dále SOH s.r.o.) Magistrátu hl. m. Prahy v rámci propagace své činnosti odstranění nepovolené skládky za symbolickou cenu.

Na základě jednání zástupců SOH s.r.o. s ing. Švecem, náměstkem primátora hl. m. Prahy, a pracovníků odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (dále OŽP MHMP) byla vybrána nepovolená skládka Na Louce v Praze 9 v blízkosti Kolbenovy ulice.

 

Jak a proč byla zmíněná skládka vybrána?

Pro výběr skládky bylo rozhodujících několik faktorů. Mělo se jednat o větší nepovolenou skládku nacházející se na pozemcích ve vlastnictví a užívání obce Prahy, na níž jsou uloženy pouze odpady zařazené do kategorie Ostatní odpady.

Z evidence skládek a starých zátěží v softwaru ISSKLAD OŽP MHMP bylo vybráno cca 30 skládek, které splňovaly požadovaná kritéria. Stav všech skládek byl prověřen přímo na místě samém. Na základě terénní rekognoskace se výběr skládek dále zúžil z důvodů nemožnosti využít mechanismů pro jejich odstranění či přítomnosti nebezpečných odpadů. Nakonec byla vybrána nepovolená skládka, jejíž odstranění by mělo být přínosem pro hl. m. Prahu a zároveň bude tato lokalita vhodná jako vzorový příklad odstraňování skládek.

 

Základní údaje o skládce

Na pozemku o celkové výměře 31 196 m2 bylo v roce 1994 evidováno celkem 1000 m3 odpadů v kategorii Ostatní odpad. Původně skládku tvořily stavební suť a ostatní stavební odpad, výkopová zemina a úlomky betonu neznečištěné škodlivinami. V březnu 1997 však bylo zjištěno, že se skládka rozrostla a její objem byl odhadován na 1200 m3 s tím, že se na ní objevil i ostatní odpad z obcí, podobný domovnímu odpadu. Do středu plochy vedla panelová cesta odbočující z místní asfaltové komunikace a lokalita tedy byla velmi dobře přístupná. Pozemek byl dříve využíván jako staveniště pravděpodobně pro výstavbu nedalekých panelových domů. Neudržovaná rozsáhlá plocha leží v blízkosti velmi frekventované silnice. Pozemek se nachází v území z hlediska územního plánu stabilizovaném. Část plochy je určena pro izolační zeleň, část pro parkově upravené plochy a střední největší část je zařazena do kategorie ostatní zvláštní.

 

Postup prací

V dubnu 1997 došlo k podepsání smlouvy OŽP MHMP s SOH s.r.o. Benátky nad Jizerou, jejímž předmětem bylo odstranění výše popsané nepovolené skládky. Odstraňování skládky proběhlo v květnu 1997. Celkem bylo odvezeno cca 2300 tun odpadu výše zmíněných druhů, což představuje cca 1600 m3 odpadu. Současně s odstraňováním skládky však probíhalo i zajištění pozemku proti dalšímu nepovolenému skládkování (tj. oplocení včetně uzamykatelné brány), které zajišťovala fa ACTON s.r.o., která má mandátní smlouvu na správu vybraných pozemků s městem Prahou a v rámci této smlouvy má rovněž nalézt využití pozemků.

 

Financování

Celkové náklady na odstranění skládky a zajištění pozemku proti dalšímu nepovolenému skládkování představovaly v původním rozpočtu cca 520 tis. Kč bez DPH (z toho zajištění pozemku činilo cca 100 tis. Kč). Odstranění skládky provedla firma SOH s.r.o. Benátky nad Jizerou za velmi výrazně sníženou cenu v rámci propagace činnosti své firmy.

 

Závěr

Uvedený postup odstranění výše zmíněné nepovolené skládky na pozemku v majetku obce hl. m. Prahy je vzorovým příkladem nejen zvoleného přístupu k dosud devastované a nevyužívané lokalitě, ale i spolupráce firmy Společnost pro odpadové hospodářství s.r.o. Benátky nad Jizerou a OŽP MHMP.


Skládky a staré zátěže (S+SZ) - přehled bodových a plošných objektů a linií podle typu S+SZ

Zdroj: MHMP, Aquatest, KAP