ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Voda > Souhrnné informace, statistika

Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě

(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)

Veřejná vodovodní síť v Praze a k ní příslušející úpravny pitné vody pro zásobování odběratelů pitnou vodou jsou od počátku roku 1998 ve správě akciové společnosti Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

 

Úpravny vody

V roce 2005 nadále pokračoval dlouhodobý trend snižování výroby vody. Meziroční pokles byl však mírnější než v předchozích letech. V porovnání s rokem 2004 bylo vyrobeno celkem o 4,1 mil. m3 vody méně, tj. pokles o 3,1 %.

Ve srovnání s předchozím obdobím nedošlo v posledním roce v oblasti zásobování pitnou vodou k žádným podstatným změnám v kapacitě úpraven vody.

Vodárna v Praze - Podolí je vzhledem k dlouhodobému poklesu spotřeby vody využívána pouze minimálně. Je však udržována v trvale provozuschopném stavu.

V roce 2005, kdy byla vodárna Podolí v provozu pouze jeden měsíc, vyrobila 1,1 mil. m3 pitné vody, což představuje podíl 0,87 % z celkového objemu výroby vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Jedná se o poměrně malý podíl na výrobě, avšak vodárna představuje pro Prahu důležitý rezervní zdroj. V porovnání s rokem 2004 došlo ve vodárně Podolí k poklesu výroby o 172 tis. m3.

Vodárna v Káraném je umístěna na soutoku Jizery s Labem. Byla uvedena do provozu v roce 1914 a byla první, která zajišťovala zdravotně nezávadnou pitnou vodu pro Prahu.

Její maximální kapacita je cca 1900 l.s-1. Voda je do Prahy čerpána třemi výtlačnými řady, z nichž každý má délku 23 km. Část vyrobené vody je předávána městům a obcím v nejbližším okolí.

Vodárna v Káraném je jedinou ze 3 výroben pitné vody pro Prahu, jejíž část produkce je z podzemních zdrojů. Voda je jímána studnami ze štěrkopískových vrstev, menší část je z artéských vrtů. Dalším zdrojem je povrchová voda z řeky Jizery, upravená umělou infiltrací.

Předností vody v této úpravny je její výborná kvalita. Nevýhodou je dlouhodobá i krátkodobá závislost na klimatických podmínkách a nutnost energeticky náročného čerpání vody do Prahy.

Časový průběh odběru vody z podzemních zdrojů je patrný z obrázku. Z uvedeného průběhu je zřejmé, že k nejvýraznějším krátkodobým poklesům došlo v létě 2002 a 2005 a na jaře 2006 v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí svodných řadů a čerpacích stanic, a dále s odstávkou části podzemních zdrojů v důsledku povodní. Z hlediska dlouhodobého vývoje je podstatné, že v posledních letech došlo k poklesu objemu odebrané podzemní vody v souvislosti se snižováním spotřeby a z důvodu nárůstu poplatků za odběr podzemní vody.

V roce 2005 vyrobila vodárna v Káraném celkem (v součtu z podzemních zdrojů a z umělé infiltrace) 31,7 mil. m3 pitné vody, což je přibližně stejný objem jako v předchozím roce. Na celkové výrobě vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. se vodárna Káraný v roce 2005 podílela 24 %, což představuje v porovnání s rokem 2003 mírné zvýšení podílu (o 0,66 procentního bodu).

Vodárna Želivka je nejmodernější a kapacitně největší úpravnou pitné vody pro Prahu. Do provozu byla uvedena v roce 1972. Její maximální výkon je okolo 7000 l.s-1, avšak z důvodu klesající spotřeby vody je využíván přibližně na polovinu. Kromě Prahy zásobuje Želivka pitnou vodou i část kraje Vysočina a menší oblasti Středočeského kraje.

Zdrojem je surová voda z řeky Želivky, akumulovaná ve vodárenské nádrži Švihov. Vodárenská nádrž byla navržena a postavena jako víceletá s využitelným objemem zásobního prostoru 246 mil. m3 mezi kótou 377,00 m n.m. a 343,10 m n.m. Vývoj výšky hladiny vody ve vodárenské nádrži Švihov od ledna 1993 je patrný z obrázku. Od začátku roku 1995 je možno pozorovat trvalý trend zvyšování hladiny. Od ledna 1996 je nádrž zcela naplněna a dochází pouze ke krátkodobým výkyvům hladiny v závislosti na srážkách. Tato skutečnost souvisí s poklesem spotřeby vody a tím i snížením výroby vody ve vodárně Želivka v posledních letech. Extrémně suché období roku 2003 se projevilo největším poklesem hladiny od roku 1996 až na kótu 373 m n.m., avšak v porovnání se stavem v 1. polovině 90. let se jedná z provozního hlediska o pokles málo významný. V průběhu 1. pololetí 2004 došlo k opětovnému naplnění nádrže a k dalším výraznějším poklesům již nedošlo. Krátkodobé výrazné zvýšení hladiny na jaře 2006 bylo způsobeno povodněmi.

Surová voda se upravuje na pískových rychlofiltrech. Po filtraci je voda odváděna na ozonizaci, kterou se zlepší senzorické vlastnosti vody. Zdravotní zabezpečení je zajištěno dávkováním chlóru.

Upravená voda je gravitací přiváděna štolovým přivaděčem o délce cca 52 km a průměru 2,64 m do vodojemu Jesenice. Z tohoto vodojemu se voda přivádí na území hl. m. Prahy v oblasti mezi Písnicí a Hrnčířemi.

Mezi hlavní výhody zdroje Želivka patří relativní stálost kvality surové vody, značná kapacita zdroje a nízká energetická náročnost vzhledem ke gravitačnímu způsobu dopravy vody do Prahy.

Celkem bylo v roce 2005 vyrobeno ve vodárně Želivka 99,4 mil. m3 pitné vody. Tento objem představuje 75,1 % z celkové výroby vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Meziročně zaznamenala tato úpravna vody pokles výroby o 3,9 mil. m3.

Kromě výše uvedených zdrojů pitné vody provozovala v předchozích letech akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace průmyslový vodovod, sloužící k zásobení podniků v severovýchodní části Prahy užitkovou vodou. Čerpací stanice je situována na Libeňském ostrově a zdrojem vody pro ni je řeka Vltava. Při povodních v srpnu 2002 byl průmyslový vodovod silně poškozen a musel být vyřazen z provozu. V současné době probíhá jeho rekonstrukce a připravuje se jeho opětovné uvedení do provozu.

 

Tab. Výroba vody v jednotlivých úpravnách společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. v roce 2005

ÚpravnaPlant Výroba [tis. m3]] Podíl [%]

Želivka

99 369

75,13

Káraný

31 746

24,00

Podolí

1 149

0,87

Průmyslový vodovod

0

0,00

Celkem

132 264

100,00

Zdroj: PVK, a. s.

 

Distribuce

Distribuce vody na území Prahy je pro složitou konfiguraci terénu technicky velmi náročná. Pro dopravu vody je k dispozici 3455 km vodovodních řadů (z toho 3415 km řadů pro rozvod pitné vody), 701 km vodovodních přípojek, 40 čerpacích stanic a 71 vodojemů o celkovém objemu 960 000 m3.

Obr. - Schéma rozvodu vody v Praze a mimopražské odběry

Schéma rozvodu vody v Praze a mimopražské odběry

Zdroj: PVK, a. s.

 

Vodovodní síť vykazuje vzhledem ke svému stáří, podmínkám uložení, dopravní zátěži, materiálové skladbě, korozním a dalším vlivům poměrně značnou poruchovost. Z celkové délky pražské vodovodní sítě je přes 1000 km (tj. téměř 1/3) starší než 60 let. Počet havarijních zákroků, které musely být provedeny pro zajištění provozu pražské vodovodní sítě v roce 2005 činil 7241, tj. o 446 více, než v roce 2004. Celkem bylo likvidováno 85 havárií 1. kategorie (přerušení dodávky vody pro více než 1000 obyvatel nebo pro důležité objekty) a 251 havárií 2. kategorie (přerušení dodávky pro 300–1000 obyvatel nebo důležité objekty). V porovnání s rokem 2004 došlo v roce 2005 k poklesu počtu havárií 1. kategorie o 17, naopak počet havárií 2. kategorie se zvýšil o 21.

V posledních letech se podařilo výrazně snížit ztráty vody. Nejvyšších hodnot dosahovaly v polovině 90. let (až 46 %). Od roku 1996 dochází k jejich každoročnímu poklesu. Tento vývoj zobrazuje obrázek.

 

Obr. Ztráta vody v síti

Obr. Ztráta vody v síti

Zdroj: PVK, a. s.

 

Spotřeba vody a její krytí

V roce 2005 bylo vyrobeno celkem 132 264 000 m3 vody. Z tohoto množství bylo předáno mimopražským odběratelům 14 211 934 m3. Veškerá voda spotřebovaná v Praze byla vyrobena ve zdrojích provozovaných Pražskými vodovody a kanalizacemi, a. s.

Vývoj výroby pitné vody od roku 1986 v jednotlivých vodárnách je patrný z  obrázku. Z grafu je zřejmé, že i nadále pokračuje dlouhodobý trend každoročního poklesu výroby vody, který trvá od roku 1991. Výjimkou byl pouze rok 1996, kdy došlo k meziročnímu nárůstu výroby. V posledních letech je zřejmé, že tempo poklesu spotřeby vody se postupně zmírňuje.

Procentuální podíl jednotlivých vodáren na celkové výrobě pitné vody od roku 1986 znázorňuje obrázek. V zobrazeném časovém období došlo k největšímu poklesu podílu na celkové výrobě u vodárny Podolí. Zatímco v polovině 80. letech činil její podíl okolo 20 %, v roce 2005 již pouze 0,9 %. V případě vodárny Káraný činil v roce 2005 podíl na celkové výrobě pitné vody 24,0 %, což přibližně odpovídá hodnotám z 2. poloviny 80. let. Úpravna vody Želivka dosáhla v roce 2005 podílu 75,1 %, tj. podstatně více, než v 80. a 90. letech.

Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody je graficky vyjádřen v obrázku, který názorně dokumentuje, že po několika letech každoročního nárůstu podílu podzemní vody dochází od roku 2002 k jeho poklesu. V roce 2005 tento podíl činil 13,3 %.

 

Obr. Časový průběh odběru vody z klasických zdrojů v Káraném

Obr. Časový průběh odběru vody z klasických zdrojů v Káraném

 Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Vývoj výšky hladiny vody ve vodárenské nádrži Švihov

Obr. Vývoj výšky hladiny vody ve vodárenské nádrži Švihov

Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Vývoj výroby pitné vody od r. 1986 v jednotlivých vodárnách

Obr. Vývoj výroby pitné vody od r. 1986 v jednotlivých vodárnách

Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Podíl jednotlivých vodáren na celkové výrobě pitné vody

Obr. Podíl jednotlivých vodáren na celkové výrobě pitné vody

Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody

Obr. Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody

Zdroj: PVK, a. s.

Tisk 26.7.2007 | Jiří Stach | Přečteno: 7786 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru