WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

B2.3  ODPADNÍ VODA

B2.3.1  Legislativní požadavky pro čištění odpadních vod v ČR

Pro státy v EU je závazná Směrnice Rady Evropského hospodářského společenství č. 91/271/EHS ze dne 21. 5. 1991 „o čištění městských odpadních vod“. V ČR je základním právním předpisem ve vodním hospodářství zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), který je se směrnicemi EU harmonizován. V souladu s vodním zákonem stanovila vláda ČR hodnoty přípustného znečištění pro vypouštění odpadních vod do vodních toků (emisní standardy) a přípustné znečištění v tocích (imisní standardy) nařízením vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto nařízení z roku 2003 bylo novelizováno nařízením vlády ČR č. 229/2007 Sb.

Požadavky na vypouštěné znečištění v odpadních vodách jsou podle uvedených předpisů v ČR přísnější nežli ve směrnici EU.

Nahoru

B2.3.2  Odvádění a čištění odpadních vod

Kanalizační síť

Centrální kanalizační síť byla v Praze založena na počátku minulého století jako jednotná, odvádějící splaškové a srážkové vody jedním kanalizačním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy již mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a srážkové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody 7 kmenovými sběrači do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV).

Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (dále ČOV), které slouží k čištění odpadních vod z území jednotlivých městských částí, které leží v okrajových částech města a nejsou připojeny na centrální pražskou kanalizační síť (celkem 26 ČOV a další dvě pro letiště Ruzyně). Na tyto ČOV jsou odpadní vody přiváděny převážně oddílnou kanalizací. Všechny pobočné čistírny splňují vodohospodářské limity v souladu s evropskou směrnicí.

Na systém kanalizační sítě je v současné době napojeno zhruba 99 % z celkové populace v Praze (1,25 mil. obyvatel). Veškerá odpadní voda čištěná na ÚČOV i pobočných ČOV je vypouštěna do vodních toků a není znovu využívána.

Tab. B2.3.1 Technické a provozní údaje o odvádění a čištění odpadních vod v hl. m. Praze největšího provozovatele PVK, a. s. v roce 2009

Počet obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
Number of inhabitants connected to the public sewerage system

cca 1,23 mil. / million

Délka stokové sítě / Length of the sewerage system

3 745 km

Délka kanalizačních přípojek / Length of sewerage system branches

930 km

Počet kanalizačních přípojek / Number of sewerage system branches

89 971 ks

Počet havárií na kanalizaci a přípojkách
Number of failures of the sewerage system and branches

2 588 (z toho 1 993 ucpávek)

Počet čerpacích stanic / Number of pumping stations

281

Počet čistíren odpadních vod
Number of waste water treatment plants

Ústřední čistírna odpadních vod v Bubenči (ÚČOV)
Central Waste Water Treatment Plant in Bubeneč (CWWTP)
+ 21 pobočných čistíren / local waste water treatment plants

Množství vyčištěné odpadní vody, celkem
Amount of treated waste water, total

  – ÚČOV / CWWTP

  – pobočné ČOV / local WWTPs

123 194 204 m3

115 185 343 m3 (93,5 %)

8 008 861 m3 (6,5 %)

Zdroj: PVK, a. s.

Obr. B2.3.1  Množství čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV

b2_3_01

Zdroj: PVK, a. s.

Obr. B2.3.2  Podíl čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV v roce 2009

b2_3_02

Zdroj: PVK, a. s.

Rozvoj města ve vazbě na dostavbu a rekonstrukce kanalizační sítě

Z důvodu vysokého nárůstu nové zástavby na území okrajových městských částí hl. m. Prahy se zvětšuje počet obyvatel, produkce odpadních vod a tím i problémy s kapacitním řešením čistíren. Dochází k rychlému vyčerpání kapacity pobočných ČOV, k potřebě jejich rekonstrukce a rozšíření kapacity. Některé pobočné ČOV v současné době dosáhly limitních hodnot a nelze zajistit připojení plánované hromadné zástavby na kanalizační systém do realizace úprav na těchto ČOV (např. ČOV Uhříněves - Dubeč, Miškovice, Běchovice VÚ, Královice, Vinoř, Kbely, Horní Počernice - Čertousy a Sobín).

V současné době jsou téměř všechny pobočné ČOV vybaveny systémy na odstraňování nutrientů (dusíku a fosforu) a plní emisní limity stanovené vodoprávním úřadem. ÚČOV však není, i přes provádění dílčích úprav, v současnosti schopna plnit požadavky NV č. 61/2003 Sb. v ukazateli celkového dusíku, a proto hl. m. Praha připravuje její rozsáhlou rekonstrukci a rozšíření.

Hodnocení provozu ÚČOV

Hodnocení provozu ÚČOV je založeno na plnění hodnot povolených Odborem výstavby MHMP č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr dne 22. 11. 2000 pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z Ústřední čistírny odpadních vod Praha do toku Vltavy v říčním kilometru 43,3.

Tab. B2.3.2 Průměrné koncentrace a celkové bilance znečištění a účinnost čištění na ÚČOV v roce 2009

Ukazatel kvality
Quality indicator

Přítok
Inflow

Odtok
Effluent

Účinnost
Effectiveness

průměr
average value
[mg.l-1]

celkem
total
[t.rok-1] / [t.year-1]

průměr
average value
[mg.l-1]

celkem
total
[t.rok-1] / [t.year-1]

průměr
average value
[%]

BSK5 / BOD5

257,0

29 647

5,4

625

97,9

CHSK / COD

635,0

73 174

36,1

4 162

94,3

Nerozpuštěné látky
Insoluble matter

339,0

39 098

8,4

965

97,5

N-NH4

29,5

3 399

3,7

426

Nanorg / Nin

30,3

3 493

16,5

1 906

Nc

54,5

6 274

19,8

2 276

63,6

Pc

6,5

744

0,7

79

89,4

Zdroj: PVK, a. s.

Obr. B2.3.3  Průměrný průtok odpadních vod na ÚČOV, 1996–2009

b2_3_03

Zdroj: PVK, a. s.

Obr. B2.3.4  Povolená a vypouštěná roční množství vypouštěných znečišťujících látek z ÚČOV Praha, 2000–2009

b2_3_04

Pozn.: Výsledky z let 2007–2008 jsou ovlivněny zhoršením čistícího procesu, ke kterému došlo po havarijním přítoku velkého množství bahna, které bylo nedovoleně vypuštěno do kanalizace na podzim 2007 při odbahňování Kyjského rybníka. Výsledky v roce 2002 jsou ovlivněny povodní. Na přechodnou dobu byly v roce 2002 upraveny limity pro vypouštěné znečištění.

Zdroj: PVK, a. s.

V roce 2009 činil průměrný denní přítok odpadních vod na ÚČOV včetně dešťových přítoků 315 576 m3.den-1, tj. 3,65 m3.sec-1. V porovnání s předcházejícími lety došlo v roce 2009 k pozastavení trendu stálého mírného poklesu, který je dán jednak úsporami domácností a podniků, které jsou vybavovány šetrnějšími spotřebiči s nižší spotřebou vody, a jednak prováděnými rekonstrukcemi a opravami vodovodní a kanalizační sítě, jež omezují vtok balastních vod do kanalizační sítě.

Provoz kalového hospodářství ÚČOV, ve kterém je zpracováván kal produkovaný při čištění odpadních vod, je dlouhodobě částečně omezen. Postupně je prováděna rekonstrukce jednotlivých dvojic vyhnívacích nádrží. V kalovém hospodářství ÚČOV bylo v roce 2009 zpracováno celkem 36 969 tun sušiny produkovaného kalu, to odpovídá při průměrné sušině kalu 5,4 % objemové produkci 1890 m3.den-1. K dalšímu zpracování bylo v roce 2009 předáno 69 366 t odvodněného kalu.

Produkované znečištění, které přichází v odpadních vodách na ČOV je limitováno hodnotami danými kanalizačními řády zpracovanými pro jednotlivá povodí ČOV. Provozovatel (PVK, a. s.) zajišťuje kontrolu producentů z hlediska jejich dodržování. Problémem je přetrvávající nekázeň producentů, kteří vypouštějí do kanalizace nedovolené látky, i přes riziko vysokých sankcí při překročení stanovených limitů. To se odráží i na kvalitě produkovaných kalů a jejich omezené využitelnosti pro aplikaci na zemědělskou půdu (vysoký obsah těžkých kovů – chrom, olovo, kadmium a rtuť).

Nahoru

B2.3.3  Generel odvodnění hl. m. Prahy

Generel odvodnění hl. m. Prahy (GO) je základním celoměstským koncepčním dokumentem v oblasti odvádění a čištění odpadních vod a odvádění srážkových povrchových vod. V generelu jsou řešeny a stanoveny hlavní směry rozvoje systému odvodnění města. Odvodnění je řešeno ve variantách včetně technických, ekonomických a ekologických dopadů. Tato koncepce představuje nástroj pro řídící a rozhodovací procesy při údržbě a rozvoji systému odvodnění města. Umožňuje postupovat operativně a systémově v investiční činnosti. Jedním z výstupů generelu je plán investic a návrh protipovodňové ochrany stokové sítě. Po dokončení I. fáze generelu odvodnění v roce 2001 zahájila PVS, a. s. zpracování II. detailní fáze, řešící podrobně odvodnění jednotlivých dílčích území.

V rámci postupné realizace II. detailní fáze GO v roce 2009 pokračovaly dílčí projekty pro oblasti Kbely - Vinoř a Modřany - Komořany. Byly rovněž zajištěny projekty pro správu a aktualizaci GO.

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011