WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

B3.2  UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ

Základním předpokladem udržitelnosti využívání území je trvalá snaha po harmonizaci soukromých a veřejných zájmů s cílem uspokojit oprávněné ekonomické a sociální zájmy a při tom udržet kvalitní životní prostředí. Hlavní město Praha v posledních dvaceti letech výrazně změnilo charakter svého rozvoje. Od růstu kvantity (novou výstavbou zabírané plochy, zvýšený podíl regenerace již zastavěného území) k růstu intenzity a kvality využití stávajících objektů a pozemků. Od monofunkčních zón obytné výstavby sídlišť a výrobních či skladovacích areálů k větší pestrosti a promíšenosti funkcí, což snižuje nároky na dopravu a pomáhá k přeměně těchto území na plnohodnotnou městskou strukturu. Od anarchie v nové výstavbě izolovaných kolonií rodinných domků, nákupních center a skladů „na zelené louce“ mimo zastavěného území k přísnější ochraně přírody a krajiny a regulaci funkční i prostorové.

Využití brownfields (nevyužívané zdevastované plochy a objekty)

Platný Územní plán hl. m. Prahy řeší mj. začlenění dnes degradovaných a nevyužívaných průmyslových, zemědělských, dopravních či vojenských ploch do městského organizmu a vytváření tak efektivnějších investorských možností uvnitř města a snižování záborů dosud nezastavěných ploch pro nové účely.

V posledních dvaceti letech došlo na území Prahy k novému využití tzv. brownfields zejména na Smíchově v Praze 5 (nové centrum městské čtvrti na místě průmyslových ploch, plocha téměř 7 ha) a ve Vysočanech v Praze 9 (víceúčelová hala na bývalých plochách ČKD a návazné projekty přeměny území, celková plocha 21 ha). Na Rohanském ostrově a Maninách v Praze 8 byla zahájena obnova vltavských nábřeží (zatím realizováno na 2,6 ha z celkové plochy 22 ha). Některé drobnější přestavby vznikly v souvislosti s odstraňováním povodňových škod v Karlíně a v Holešovicích. V Praze 6 vznikl nový obytný soubor na místě bývalé sladovny v Praze 6 - Podbabě (plocha 6 ha).

Podíl dosud realizované transformace brownfields se zvyšuje, ale pohybuje se zatím jen kolem 3 % z celkových ploch určených k novému využití. Velká většina z celkové rozlohy téměř 750 ha brownfields v Praze je však v popředí zájmu investorů a projekty na nové využití se připravují.

K nejvýznamnějším připravovaným změnám v území pražských browfields patří rozsáhlé plochy bývalého Nádraží Praha - Bubny, Nákladového nádraží Praha - Žižkov, bývalých libeňských doků, území bývalého cukrovaru v Modřanech a pokračující transformace Smíchova v oblasti Nádraží Praha - Smíchov, dále v Malešicko-hostivařské oblasti, v Jinonicích, Radlicích, Nuslích a dalších lokalitách.

Další opatření

Vedle využití brownfields a nové zástavby na volných pozemcích byly provedeny rekonstrukce většiny významných budov. Městská zástavba prošla ve velké míře zásadní renovací (např. obvodová a místní centra ve Vysočanech, Uhříněvsi, Suchdole nebo ve Vinoři). Na některých místech se renovace dokončuje (např. plochy pro dostavby na Národní třídě, ve Spálené ulici, na Smíchově, na Těšnově a na Albertově).

Dalším ukazatelem využití území je i hustota obyvatelstva na urbanizovaných územích. V nových obytných lokalitách městského charakteru bytových domů se průměrná hustota zástavby pohybuje v rozmezí 200–350 obyvatel/ha, při obložnosti bytu 2,0–2,5 obyvatel/byt. V lokalitách rodinné nízkopodlažní zástavby je průměrná hustota 50–150 obyvatel/ha při obložnosti 2,5–3,5 obyvatel/byt. Zvyšování hustoty obyvatel je výsledkem zahušťování sídlišť další obytnou zástavbou, dostavbami a nástavbami stávajících objektů, ale i výstavbou kapacitních obytných, kancelářských a obchodních ploch ve smíšených územích.

V souvislosti s využitím území může být hodnocena i dojížďka za prací a do škol. Význam mobility pracovní síly stále narůstá, počet dojíždějících roste. Po Praze cestuje za prací cca 550 tisíc osob, které zde i bydlí, a více než 150 tisíc osob, které přijíždějí z jiných lokalit.

Cíle a plánovaná opatření

Základním dlouhodobým opatřením jsou přijaté zásady koncepce rozvoje území prostřednictvím funkční a prostorové regulace, zakotvené v platném Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy. Podrobněji se znovu formulují v konceptu nového Územního plánu (dokončen v srpnu 2009). Dalšími dokumenty ovlivňujícími udržitelný rozvoj území jsou Strategický plán hl. m. Prahy a připravovaný Management Plan Památkové rezervace v hl. m. Praze, zapsané na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

Součástí územní přípravy je vymezení ploch veřejné infrastruktury určené pro rozvoj nebo k ochraně obce, jako veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření nestavební povahy. Koncept Územního plánu respektuje schválenou Prognózu, koncepci a strategii ochrany přírody a krajiny hl. m. Prahy. Pro rozhodující záměry je dále vyhlášena nebo je uvažováno o vyhlášení stavební uzávěry jakožto ochranného opatření.

Praha se musí rovněž vypořádat se zásadní koncepční změnou dopravní obsluhy. Je navrženo dokončit dříve rozpracovaný systém dvou silničních okruhů a radiál, navazujících na republikovou dálniční a silniční síť, ale daleko větší zapojení železnice do dopravy osob i uvnitř města, výraznou podporu kolejové dopravy (nové metro D, prodloužení větve A, rozvoj tramvajových tratí) a současně progresivní regulaci vjezdu individuální automobilové dopravy do centrální oblasti města.

K naplnění vize dlouhodobé udržitelnosti vývoje města patří i zpřísněná ochrana stávající zeleně ve městě, její účelné doplnění v deficitních oblastech a zapojení do uceleného systému, vycházejícího z principu zeleného pásu kolem města. Povinný podíl zeleně v nové zástavbě bude stanoven v regulativech územního plánu.

Obr. B3.2.1  Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, stav v roce 2010

b3_2_01

Problematicky využívaná území zabírají 1707 ha zastavěného území,
z toho brownfields 747 ha,
přestavbové plochy 508 ha
a devastované plochy 452 ha.

Brownfields jsou území zaniklých průmyslových a skladovacích areálů a objektů, zemědělských areálů a objektů, skleníků, části drážních území, opuštěných vojenských areálů a jiných původně zastavěných ploch, pro které je nutno najít nové využití v souladu s udržitelným rozvojem města a se snahou o zvýšení kvality městského prostředí.

Přestavbová území mají charakter pozemků, souborů budov nebo budov uvnitř zastavěného (urbanizovaného) území. Jejich funkce a provoz s těmito funkcemi spojený neodpovídá významu místa a potenciálu pozemků, nebo jejich stavební stav neodpovídá funkci, které slouží. Tato území mají zpravidla ekonomicky výraznější potenciál, než jaký v současné době vykazují.

Devastovaná území jsou zanedbaná území bez objektů (často vznikají v souvislosti se stavební činností v okolí), které je nutno rekultivovat, využít pro další rozvoj nebo navrátit do nezastavitelných ploch, do ploch zeleně a případně do městské krajiny.

Zdroj: ÚRM

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011