WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

B3.5  BIOINDIKAČNÍ MONITORING ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pravidelné sledování živé složky na vybraných lokalitách

Při hodnocení kvality životního prostředí pomocí chemických a fyzikálních veličin může být otázkou hodnocení jejich vlivu na prostředí. Znečišťující látky však nepůsobí izolovaně, ale jako celá množina ovlivňujících faktorů. Mnohdy dochází ke zvýšenému účinku vlivem synergického efektu. Metodika bioindikačního monitoringu sleduje reakci organismů na souhrn všech faktorů, které v daném místě kvalitu prostředí ovlivňují. Zvláštní pozornost si při tom zaslouží organismy citlivější než člověk a signalizující tedy s předstihem možné vlivy na lidskou populaci.

V Praze je takovéto sledování prováděno dlouhodobě, od roku 1984. V pětiletém cyklu se na pěti vybraných územích provádí v průběhu roku inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů s výraznou výpověďní hodnotou. Modelové lokality jsou Divoká Šárka, Prokopské údolí, Pitkovické údolí a Uhříněveská obora, Soutok Berounky s Vltavou a a Trojská kotlina. Opakování a porovnání s předešlými výsledky umožňuje hodnotit i trend vývoje. Hodnocení zajišťuje OOP MHMP ve spolupráci s ČSOP ZO 01/68.

V roce 2009 bylo sledováno Prokopské údolí. Hodnocení proběhlo podle inventarizace lišejníků, mechorostů, vyšších cévnatých rostlin, měkkýšů, motýlů, střevlíků, obojživelníků, plazů a ptáků. Prokopské údolí je podle řady ukazatelů možno hodnotit z hlediska biodiverzity jako nejzajímavější a nejbohatší lokalitu Prahy, díky větší rozmanitosti substrátů oproti srovnatelnému území Divoké Šárky.

V minulém století bylo konstatováno zhoršování prostředí, zejména atmosférickým přenosem městského, ale i vlivem agrochemického znečištění. Po roce 1989 postupně ubývalo působení některých znečišťujících látek (SO2, Pb), což indikuje řada skupin sledovaných organismů zastavením do té doby zjišťované progresivní degradace přechodem na ustálený stav kvality prostředí a v některých ukazatelích dochází i k dílčí revitalizaci. Přetrvávající významnou škodlivinou jsou oxidy dusíku z rostoucích dopravních exhalací a z toho vyplývající dusíková eutrofizace a invaze nitrofilů. V současné době jsou však hlavní proměny na území Prokopského údolí působeny spontánními i řízenými změnami vegetačního krytu. Na zdejší chráněnou přírodu zhoubně působí intenzivní stavební činnosti na okraji ochranného pásma a nárůst rekreačních činností.

Obr. B3.5.1  Prokopské údolí – počty druhů střevlíkovitých brouků podle bioindikačních skupin a období

b3_5_01

Zdroj: ČSOP

Obr. B3.5.2  Prokopské údolí – úbytek ohrožených druhů vyšších cévnatých rostlin

b3_5_02

Zdroj: ČSOP

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011