ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Pražské studánky

Pražské studánky - Šestákova studánka

[ Úvodní stránkaAbecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Šestákova studánka - fotogalerie

Popis:

Kamenná klenutá kobka hluboká 1m, široká 50 cm a vysoká 110 cm. Její portál v  kamenné zídce, lemující čelo a bok údolíčka, vysoký 80 cm, 30 cm je hloubka vody. Voda vytéká žlábkem v kameni, tvořícím práh portálu, na plochý kámen pod ním a volně přecházející v odtokovou stružku. Ke studánce přístup po 4 kamenných schůdcích.

Zajímavosti:
Vžité jméno odvozené od bývalého vlastníka (jméno Šesták se vyskytuje i mezi současnými spoluvlastníky pozemku).
V roce 2004 studánka zcela přestavěna základním článkem Hnutí Brontosaurus „Kandík“, portál a zídku  v roce 2005 upravil podnik Lesy hl. m. Prahy.

orientační mapka Prahy - Šestákova studánka

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 6
Katastrální území:
Liboc
Upřesnění polohy: Studánka leží na okraji pole nad Divokou Šárkou (jihozápadně od vrcholu Šestákovy skály) 3 m pod asfaltovanou cestou od konečné tramvaje k areálu zdraví Havírna.

 

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Součást přírodního parku Šárka-Lysolaje, nedaleko přírodní rezervace Divoká Šárka a regionální biocentrum Divoká Šárka.
Kolem studánky prochází žlutá turistická značka z Dolní Liboce do Nebušic.
V Divoké Šárce řada dalších studánek - Horní Šestákova, Zlodějka, Šárecká Habrovka, Šárka, Franciho, Čertovka (zaniklá).

 

Další informace:

MHMP, Odbor ochrany prostředí, e-mail: oopsek@cityofprague.cz, Tel.: 236004246

Literatura:
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o.,  Praha 1995
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 6-7)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 22)


Kvalita podzemní vody ve studánce

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a dosti vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy dusičnanů, chloridů a iontů železa jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U všech látek jde cca o 30% navýšení. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení. Slabě zvýšené obsahy iontů železa jsou ovlivněny přírodně zvýšeným pozadím, způsobeným geologickými poměry lokality a mineralogickým složením okolních hornin.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, Enterokoků a bakterií Escherischia coli, což prokazuje přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod.
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu, terachlorethenu a trichlormethanu, které pocházející z odmašťovacích přípravků. Také zde byl jednorázově zjištěn zvýšený obsah benzo/a/pyrenu a hliníku.

Vydatnost tohoto pramene je do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost výrazně klesá.

Trendy: zatímco obsahy dusičnanů klesají, koncentrace chloridů stoupají, stejně tak jako počty fekálních bakterií, takže lze konstatovat, že stále dochází k přítoku fekálně znečištěné vody do studánky!

 

Tisk 7.12.2009 | Jiří Stach | Přečteno: 19491 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru