ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Lesy

Les Lehovec a Čihadla

[ Historie a současnost Základní charakteristika Orientační mapa Zajímavosti | Ochrana přírody a krajiny |  Péče o les Zastoupení dřevin Věková skladba porostů Fotogalerie ]

Použité texty byly pževzaty z brožury Les Lehovec a Čihadla vydané v roce 2008 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Ing. Dan Frantík a Mgr. Jana Karnecká.

 

Les Lehovec a Čihadla, ilustrační foto

Historie a současnost

Lesy v Hloubětíně patřily ve 13. století špitálu sv. Františka, který je získal od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Špitál i se statkem Hloubětín (nazývaný dříve Hloupětín) a okolními poli i lesy přešel později na řád křižovníků s červenou hvězdou. Při křížovnickém statku se v urbáři z roku 1622 popisuje „dubovej háj, kterýž se po zmejcení v patnácti letech obyčejně mejtiti a prodávati může“.
Lesy Kyjí a Hostavic patřily před husitskými válkami pražskému arcibiskupství a poté je zabrali Pražané. Nakonec se staly majetkem císaře Zikmunda, který Hostavice i Kyje s okolními statky a lesy prodal. V roce 1547 vše zkonfiskoval Ferdinand I.

Rozsáhlé, původně nelesní plochy na svazích nad Kyjským rybníkem byly v 50. letech 20. století zalesněny a to převážně akátem, částečně i dubem a habrem.

Pozn.:
akátinaTrnovník akát (Robinia pseudoacacia) pochází ze Severní Ameriky a do Evropy byl přivezen na počátku 17. stol. V Evropě se začal hojně vysazovat na písčitých a skalnatých půdách, z důvodů jejich pokrytí. Brzy však odtud vytlačil původní a často velmi cennou vegetaci. Akát vytváří na svých kořenech hlízy s bakteriemi schopnými fixovat vzdušný dusík. Tím obohacuje zejména chudší stanoviště a mění druhovou skladbu. Trnovník akát má také toxické účinky, jeho kořeny vylučují do půdy toxické látky a v jeho sousedství tak nevydrží žádné jiné rostliny.

Les Lehovec a Čihadla - orientační poloha v Praze
Les Lehovec a Čihadla - orientační poloha v Praze 

Základní charakteristika:

Rozloha: 33,8 ha
Katastrální území: Hloubětín, Hostavice
Nejvíce zastoupené dřeviny: nepůvodní trnovník akát, dub zimní
Převládající stanoviště: exponovaná stanoviště
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 3. věková třída, tedy věk 41-60 let
Rozloha lesních porostů: 31,6 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 2,2 ha
Vlastník lesa: Hlavní město Praha
Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy

Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:

ANO, celoročně, zdarma bez omezení

 

Orientační mapka:

1. Bývalý opukový lom, 2. Hráz suchého poldru Čihadla, 3. revitalizovaný suchý poldr Čihadla, 4. Kostel sv. Bartoloměje, 5. Zalesněná bývalá skládka

Les Lehovec a Čihadla - orientační mapa

Obrázek bez popisku

 

Zajímavosti:

Kyjský rybník

 Kyjský rybník Kyjský rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně ve 14. století z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Původně sloužil i jako zásobárna vody pro mlýn situovaný v prostoru pod hrází. Přívod vody do mlýna se nedochoval a byl zrušen v minulosti při rekonstrukci hráze. Na počátku 60. let 20. stol. byl rybník téměř zcela zanesen náplavy a zarostlý mokřadní vegetací. V roce 1962 byl částečně odbahněn. V rámci výstavby sídliště Černý Most v 70. a 80. letech 20. stol. byla zřízena sedimentační nádrž (tzv. „malý Kyják“) rozšířením východní části rybníka. Poslední odbahnění rybníka bylo provedeno v roce 2008..

 

Rybník Aloisov

Rybník vznikl přehrazením původně hlubokého údolí Bezejmenného potoka. V 80. letech 20. stol., v souvislosti  s výstavbou sídliště Černý most, byl rybník přestavěn na retenční nádrž. Nádrž měla původně sloužit k akumulaci dešťových vod z plánovaného sídliště. Při výstavbě sídliště však byly dešťové vody svedeny do tzv. „malého Kyjáku“. Nádrž Černý Most tak zůstala závislá na přítoku z Bezejmenného potoka. Kdysi velké povodí potoka bylo zastavěno a protkáno inženýrskými sítěmi a rybník se po léta potýkal s nedostatkem vody. V roce 2007 byl rybník zrevitalizován.

 

Kostel sv. Bartoloměje

Nedaleko lesa se nachází jeden z nejstarších románských kostelů v Čechách. Kostel byl postaven v 1. polovině 13. století z pískovcových kvádrů. Kostel sloužil zároveň jako tvrz, která v bouřlivých dobách poskytovala lidem útočiště.

 


Ochrana přírody a krajiny:

Přírodní park Klánovice - Čihadla:

Přírodní park Klánovice-Čihadla je největším pražským přírodním parkem o rozloze 2 222,8 ha. Na území parku se nachází významné lesní celky i množství maloplošných chráněných území - přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov a V Pískovně, přírodní památky Počernický rybník a Xaverovský háj. 

Pojem přírodní park definuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Jeho účelem je ochrana přírodních, kulturních a historických hodnot daného území a ochrana krajiny před činnostmi, které mohou tyto hodnoty ohrozit. Prakticky to znamená, že v nezastavěných částech přírodního parku je vyhlášena stavební uzávěra. Území je tak ochráněno před nadměrnou výstavbou a úbytkem volné přírodní krajiny.

Revitalizace suchého poldru Čihadla a část lesa - letecký pohledSoučástí přírodního parku je suchý poldr Čihadla, který navazuje na les. V roce 2008 zde byla ukončena rozsáhlá revitalizace, která je  největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí.

 

revitalizace Rokytky v suchém poldru ČihadlaSuchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky. Nachází se v místech, kde ještě v 18. století stával velký rybník, který byl ale časem vypuštěn a změněn v pole. V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potoka, Svépravického potoka a Rokytky napřímeno a opevněno betonovými tvárnicemi, čímž došlo ke znehodnocení této přírodní lokality. Koryta potoků byla degradována na stoku za účelem rychlého odvedení vody. Revitalizací tohoto území došlo ke zpřírodnění celé lokality, korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo mnoho tůní a drobných vodních ploch.
Takovéto lokality s drobnými vodními plochami jsou výjimečné výskytem velkého množství druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou chráněné. Jedná se zejména o mokřadní a vodní rostliny (např. kosatec žlutý, stulík žlutý), obojživelníky a plazy (např. skokani a čolci, užovka obojková), hmyz (např. vážky nebo potápníci) a ptáky vázané na vodní prostředí (např. slípka zelenonohá, volavka popelavá, ledňáček říční).


Péče o les:

Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Čihadla a Lehovec, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V průběhu FSC certifikace lesního majetku hl. m. Prahy dle standardů FSC bylo nutné upravit některé doposud používané technologie a postupy ve smyslu „zjemnění“ dopadů na životní prostředí.

 

Zastoupení dřevin:

Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf 1.  Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf 2.

Les Lehovec a Čihadla - Procentuální stávající zastoupení dřevin Les Lehovec a Čihadla - Ideální (přirozené) zastoupení dřevin


Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území. Rozložení jednotlivých stanovišť v lese zobrazuje graf 3.

Les Lehovec a Čihadla - Rozložení jednotlivých stanovišť


Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů
Kyselá stanoviště nižších poloh - normální kyselá či chudá písčitá stanoviště, převážně plošiny
Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny

Na území lesa převládají exponovaná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, akátu a lípě.

 

Věková skladba porostů:

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Graf č.4 např. jasně vypovídá o zalesňování v 50. letech minulého století.

Les Lehovec a Čihadla - Věková skladba porostů

Tisk 4.12.2009 | Jiří Stach | Přečteno: 45796 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru