6 DODATKY
6.1 Praha a státní správa v oblasti životního prostředí
6.2 Praha v číslech městské statistiky
6.3 IMIP a informace o životním prostředí v Praze (IOŽIP)

6 DODATKY

6.1 Praha a státní správa v oblasti životního prostředí

V předchozím textu ročenky jsou uvedeny takové údaje o výkonu státní správy v oblasti životního prostředí v Praze, které přímo souvisejí s tématy jednotlivých kapitol. Na tomto místě proto uvádíme pouze pasáž věnovanou posuzování vlivů na životní prostře

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v hl. m. Praze

Proces posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) podle zák. č. 244/1992 Sb. se postupně dostal do povědomí investorů i veřejnosti a stal se běžnou součástí investiční přípravy vybraných staveb, které podléhají posuzování dle uvedeného zákona. S

Pro lepší koordinaci, informovanost i postupné sjednocování průběhu procesu EIA i jeho jednotlivých kroků a výstupů u všech příslušných orgánů v ČR byl v roce 1995 dokončen informační systém MŽP ČR o procesu EIA (dále ISEIA), na jehož vytváření se velkou

Aktivity uvedené v přehledu akcí EIA v řízení Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy můžeme přehledně shrnout a rozdělit podle různých hledisek, např. podle druhu posuzovaného záměru nebo podle lokalizace v území.

Podle druhu posuzovaného záměru Z bilance uvedené v členění podle posuzovaného záměru je zřejmá specifická skladba aktivit EIA na území hl. m. Prahy, kde převažují stavby infrastruktury města (téměř 60 % z celkového počtu), z nichž 3/4 tvoří obchodní a skladovací komplexy. Druhou nejvíc

Podle umístění na území hl. m. Prahy Z bilance členěné podle umístění na území hl. m. Prahy je zřejmé, že nové investiční záměry se soustřeďují do několika oblastí na území Prahy, především do dosud volných ploch průmyslových nebo smíšených zón, s dobrou dopravní přístupností po hlavních sil

Bilance akcí EIA v hl. m. Praze - členění podle druhu posuzovaného záměru (stav k 30. 9. 1995)

infrastruktura ................................ celkem 20 58,8 %
z toho: obchodní a sklad. komplexy ........ 15  
vodohospodářské stavby ............. 3  
dopravní stavby (dálniční okruh) ... 1  
kemp ........................................ 1  
Polygrafie - tiskárny .................................. 7 20,6 %
Energetika - teplárny ................................. 2 5,9 %
Ostatní ....................................... celkem 5 14,7 %
CELKEM AKCÍ .................................. 34 100,0 %

 

Bilance akcí EIA v hl. m. Praze - členění podle lokalizace v území

Praha 10 8 aktivit
Praha 5 7 aktivit
Praha 6 7 aktivit
Praha 9 6 aktivit
Praha 4 5 aktivit
Praha 7 1 aktivit

 

6.2 Praha v číslech městské statistiky

Při širším pohledu na problematiku životního prostředí jsou statistické údaje velmi cenné. Sběrem a vyhodnocením statistických údajů se zabývá Český statistický úřad (ČSÚ) a údaji pro Prahu jeho Statistická správa pro hl. m. Prahu (bývalá Městská statisti

Obyvatelstvo

K 31. 12. 1994 měla Praha 1 214 584 obyvatel, z toho bylo 642 199 žen (52,9 %). Obdobně jako v roce 1983 se i v roce 1994 počet obyvatelstva Prahy snížil, a to o 2 439 osob. Obvyklou ztrátu z přirozené měny nebyla Praha již druhý rok po sobě schopna nahra

V roce 1994 se v Praze živě narodilo 10 329 dětí, tj. o 1 228 méně než v roce 1993. Počet živě narozených na 1 000 obyvatel tak klesl na 8,5 (oproti 9,5 v roce 1993). V porovnání s polovinou 70. let jde o značný pokles, který odpovídá celkovému trendu sni

Pohyb obyvatelstva v městských částech Prahy

V minulém roce došlo v Praze k výraznějším úpravám průběhu hranic a názvů některých městských částí při zachování jejich počtu - tj. 57. Vytvořily se nové městské části (Praha 11 až Praha 15) a zvětšilo se území městské části Řepy, a to následujícím způso

Obdobně jako celá Praha, zaznamenala i většina (32) jejích městských částí v roce 1994 zmenšení počtu obyvatel přirozenou měnou a migrací. Na tomto poklesu počtu obyvatel se v průměru výrazněji podílel úbytek obyvatel přirozenou měnou (41 městských částí)

Největší úbytky obyvatelstva přirozenou měnou a migrací zaznamenaly v minulém roce městské části Praha 2 (-1 310 osob), Praha 1 (-1 219 osob), Praha 10 (-1 182 osob), Praha 6 (-904 osob), Praha 8 (-832 osob) a Praha 3 (-678 osob), tedy městské části vnit

Naproti tomu největší nárůst počtu obyvatel přirozenou měnou a migrací zaznamenaly v roce 1994 městské části Praha 13 (2 217 osob), Praha 14 (1 217 osob), Praha 15 (490 osob), Řepy (464 osob) a Újezd (340 osob). Počet obyvatel městské části Újezd se v ro

Nezaměstnanost

Podle údajů Úřadu práce v hl. m. Praze měl ve 4. čtvrtletí 1994 vývoj nezaměstnanosti klesající úroveň. Ke konci minulého roku bylo zaregistrováno 1 742 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 0,28 %. Naproti tomu existovalo v Praze 14 587 voln

Spotřebitelské ceny

Úhrnné spotřebitelské ceny se v Praze za 4. čtvrtletí roku 1994 zvýšily proti stejnému období loňského roku v průměru o 10,9 % (v ČR o 10,6 %), při nejrychlejším růstu cen služeb (o 147,0 %) a dále potravinářského zboží (o 12,5 %), veřejného stravování (o

Ekonomické subjekty

Pražský statistický registr zachycoval ke konci roku 1994 celkem 287 468 ekonomických subjektů, z toho 39 684 organizací - právnických osob a 247 784 osob fyzických. Z údajů registru vyplývá, že nejvíce organizací (156) se zabývá činnostmi v kategorii

Průmyslová výroba

V pražském průmyslu tvořilo soubor vykazujících jednotek ke konci roku 1994 celkem 339 podnikatelských subjektů s 25 a více pracovníky. Výroba zboží dosáhla v minulém roce 119 618 mil. Kč v běžných cenách a proti roku 1993 se zvýšila o 1,8 % v běžných cenách, ale ve stálých cenách poklesla o 4,4 %. Z pododvětví zpracovatelského průmyslu vykázaly nejvýraznější pokles podniky textilního a oděvního průmyslu, výroby strojů a př

Na hodnotě výroby zboží zpracovatelského průmyslu měly objemově největší podíl podniky výroby potravin (30,1 %), papírenského a polygrafického průmyslu (14,7 %) a výroby elektrických a optických přístrojů (14,5 %).

Stavební výroba

Stavební práce 179 stavebních podniků s 25 a více pracovníky dosáhly v roce 1994 hodnotu 33 495 mil. Kč, z toho na poslední čtvrtletí připadlo 31,6 % z celkového objemu prací. Ve srovnání s rokem 1993 se stavební výroba v roce 1994 zvýšila o 29 %. Z hlediska jednotlivých druhů stavebních prací byl největší objem stavební produkce proveden na

Bytová výstavba

Do bytové výstavby jako jedné z forem investiční výstavby citelně zasáhla ekonomická reforma. V posledních letech převládá u stavebních podniků spíše zájem o nebytovou výstavbu, modernizaci a rekonstrukci. V roce 1994 bylo novou výstavbou dokončeno 4 750

Z celkového počtu dokončených bytů bylo nejvíce bytů družstevních (63,9 %) a komunálních (16,1 %), individuální výstavba se podílela na bytové výstavbě v Praze 10,8 % a podniková pouze 9,2 %. Ve srovnání s rokem 1993 byl největší pokles zaznamenán u podni

Srovnáním bytové výstavby z časových řad od roku 1921 zjistíme, že největší počet dokončených bytů byl v období 1971-1980, a to v rámci tehdejší tzv. komplexní bytové výstavby. Klesající trend v 80. letech pokračuje i po roce 1990. Pokračující tendence po

Doprava

Městskou hromadnou dopravou bylo v Praze v minulém roce přepraveno celkem 1 363,8 mil. osob, tj. o 1,6 % méně než v roce 1993. Na tomto poklesu se podílelo metro a autobusy. Naopak tramvajemi bylo přepraveno více osob než v roce předchozím. Z hlediska pod

Naproti tomu v roce 1994 pokračoval růst individuální dopravy, jemuž odpovídá i nadále vysoký počet dopravních nehod na území hl. m. Prahy - 32 518, při nichž přišlo 109 osob o život a 686 osob bylo těžce zraněno.

Pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz je ukazatel, který alespoň částečně signalizuje zdravotní stav obyvatelstva. Souhrnným ukazatelem pro pracovní neschopnost je průměrné procento pracovní neschopnosti, které udává v procentech, kolik pojištěnců bylo z (více než 6 %).

Statistické ukazatele pro hl. m. Prahu

Rozloha 49 612 ha
Nadmořská výška min. 177, max. 399 m.n.m.
Počet správních celků 57 městských částí
Druhy pozemků - v ha (1994) Školství (1994/95)
Zemědělská půda celkem 21 341 Mateřské školy celkem 388
- orná půda 15 694 - církevní a soukromé 12
- zahrady 4 013 Základní školy celkem (1. - 9. ročník) 251
- ovocné sady 747 - církevní a soukromé 9
- louky 552 Gymnázia celkem 56
- pastviny 325 - církevní a soukromé 20
Nezemědělská půda celkem 28 271 Střední odborné školy celkem (denní studium) 115
- lesní půda 4 852 - průmyslové 24
- vodní plochy 1 070 - obchodní akademie 34
- zastavěné plochy 4 494 - zdravotní 10
- ostatní plochy 17 855 - konzervatoře 7
Obyvatelstvo (31.12.1994) - ostatní 40
Počet obyvatel 1 214 584 Střední odborná učiliště (denní studium) 58
- muži 572 385 Vysoké školy (fakulty, směr) 37
- ženy 642 199 - univerzitní 13
Hustota zalidnění (na km2) 2 448 - technický 10
Předproduktivní věk (0-19) 196 389 - ekonomický 5
Produktivní věk ženy (15-54) 361 052 - zemědělský 4
Produktivní věk muži (15-59) 371 749 - umělecký 5
Poproduktivní věk (55+/60+) 285 394 Sport (1993)
Počet ekonomicky aktivních - ženy (91) 320 100 Koupaliště a bazény 6
- muži (91) 328 893 Hřiště a stadiony 583
Domy a byty (SL 1991) Zimní stationy a haly 6
Domy celkem 83 267 Tělocvičny 60
- trvale obydlené 78 977 Zdravotnictví (1994)
- z toho rodinné domky 47 257 Nemocnice a porodnice 16
- neobydlené 3 684 - počet lůžek 9 464
Byty celkem 516 293 Sdružená ambulantní zařízení 42
- trvale obydlené 495 804 Zdravotní střediska a lékařské stanice 121
- z toho v rodinných domcích 58 836 Samostatné ordinace 2 087
- neobydlené 20 484 Zařízení lékárenské péče 151
Počet obytných místností v trv.obydl. bytech 1 107 062 Kultura (1994)
Počet m2 obytné plochy v trv.obydl. bytech 19 472 200 Knihovny (včetně poboček) 111
Počet bytů se 3 a více obytnými místnostmi 205 466 Kina 32
Doprava (1994) Stálé divadelní scény 27
Počet přepravených osob MHD celkem (v tis.) 1 363 785 Muzea (včetně poboček) 34
- metrem 531 401 Galerie, výstavní síně, výstavy 96
- tramvajemi 405 310 Zoo 1
- autobusy 427 074 Nemovité kulturní památky 2 191
Technická vybavenost (1993, 1994) Podnikání (31.12.1994)
Pošty (94) 107 Státní podniky 420
Telefonní stanice (94) 1 002 572 Akciové společnosti 2 269
Délka místních komunikací v km (93) 2 838 Obchodní společnosti 25 550
Vodovodní přípojky (93) 491 432 Organizace nezemědělského družstevnictví 1 990
Přípojky veřejné kanalizace (93) 468 191 Soukromí podnikatelé celkem 247 784
Útvary SPO (93) 27 - zapsaní do obchodního rejstříku 754
Jednotky PO (93) 129 - nezapsaní do obchodního rejstříku 247 030
Pracoviště policie (93) 45    


Hustota obyvatelstva v městských částech Prahy

6.3 IMIP a informace o životním prostředí v Praze (IOŽIP)

Institut městské informatiky hl. m. Prahy (IMIP) je instituce pověřená výkonem činností na podporu rozvoje měststé informatiky. Těmito činnostmi je nejen iniciace tvorby městské počítačové sítě a vybraných služeb (např. provoz městské BBS a elektronické p

Jednou z tematických oblastí, které je věnována pozornost, je problematika životního prostředí. Kapitola pojednává o Informačním systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) a dalších souvisejících aktivitách IMIP. Výstupem jsou nejen databáze grafických

Vývoj systému IOŽIP

Počátky tvorby systému spadají do poloviny 80. let, kdy byl vyvíjen jako jeden z tematických okruhů Městského informačního systému. Z té doby pochází nejen zavedená zkratka IOŽIP, ale zejména počátky systematického sledování vybraných složek životního pro

Za dobu svého trvání prošel systém některými organizačními a technologickými změnami, z nichž z poslední doby nejvýznamnější je ukončení provozu databáze IOŽIP na počítači IBM v Českém ekologickém ústavu (2. pololetí 1994) a převedení správy dat na Instit

Druhým významným momentem je změna koncepce systému, kdy v rámci jeho provozu jsou rozvíjeny v koordinaci IMIP další aktivity související se zpracováním informací o životním prostředí v Praze (aktualizace REZZO 2, tvorba mapy rozložení hlukové zátěže, sle

Základní charakteristiky

Datová základna

Obsah původní databáze IOŽIP je tvořen těmito podsystémy (registry resp. problémové oblasti a podoblasti - PPO):

* OVZDUŠÍ

PPO 11 - Lokální znečištění ovzduší u komunikací (údaje z měřicího vozu pořizované v několikadenních cyklech, imise SO2, NOx, CO, CnHm, prašnost, olovo, doplňující údaje o dopravě a počasí) PPO 12 - Polétavý prach (údaje o prašnosti a obsahu významných prvků, těžkých kovů, v aerosolu) PPO 13 - Prašný spad (údaje o prašném spadu, resp. tuhém podílu atmosférické depozice, a obsahu významných prvků) PPO 14 - Atmosférické depozice (údaje ze sledování množství a kvality srážek - srážkový úhrn, pH, vodivost, anionty, kationty, těžké kovy) PPO 15 - Staniční měření oblastního znečištění ovzduší (údaje o obsahu škodlivin v ovzduší přejaté z imisního informačního systému ČHMÚ, tj. včetně stanic pražského AIM)

* VODA

PPO 21 - Povrchová voda (údaje ze sledování množství a kvality vody v povrchových tocích - Vltava, Berounka, potoky ve vybraných profilech) PPO 22 - Podzemní voda (údaje ze sledování kvality podzemní vody u různých typů objektů - vybrané prameny a studny)

* PŮDA

PPO 31 - Půda (údaje o složení a kontaminaci půdy ve vybraných lokalitách - půda ve městě, u komunikací, rekultivace)

* HLUK

PPO 81 - Hluk z dopravy (údaje z měření hladin hluku z dopravy doplněné údaji o dopravě a počasí)

* POVRCHY A ZELEŇ

PPO 41 - Povrchy a zeleň (údaje o ekologické charakteristice povrchu parcel, zjišťované vizuálním terénním průzkumem)

Údaje jsou jednak přejímány od jiných organizací, které je pořizují ze státních prostředků v rámci vlastních programů - např. Český hydrometeorologický ústav, Státní zdravotní ústav, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Výzkumný ústav vodohospodářský apod., j

Předpokládá se postupné rozšiřování datové základny o nové tematické okruhy v návaznosti na výsledky již zmíněných dalších aktivit a projektů koordinovaných IMIP ve spolupráci s OOP MHMP, na jejichž řešení se podílí řada spolupracujících organizací: - aktualizace databáze REZZO II (údaje o středních zdrojích znečišťování ovzduší a malých zdrojích charakteru kotelny) - hodnocení kvality ovzduší s využitím modelových výpočtů (ATEM) - projektová dokumentace systému PRAMIS (Pražský monitorovací a informační systém) zaměřeného mj. na operativní poskytování informací z oblasti ovzduší pro potřeby města při vyhlašování opatření v období smogových a havarijních situací - sledování toxických organických látek v ovzduší - mapa rozložení hlukové zátěže obyvatelstva (tzv. hluková mapa) - digitalizace map Generelu zeleně a Územního systému ekologické stability - digitalizace hranic maloplošných chráněných území na úrovni parcel - zpracování souboru digitálních mapových vrstev o životním prostředí v Praze v GIS a tvorba výkresů pro atlas životního prostředí v Praze (vedle dosud zmíněných údajů byly zpracovány v digitální formě např. mapa radonového rizika, mapa leteckého hluku, m

Výsledky uvedených aktivit jsou prezentovány v kapitolách pro jednotlivé složky prostředí v předchozím textu ročenky.

Výstupy pro uživatele

Údaje ze systému IOŽIP a souvisejících aktivit jsou uživatelům standardně poskytovány

a) v digitální formě - vybrané soubory dat a účelových programových aplikací na PC (soubor statistických a grafických úloh tzv. IOŽIP-SGÚ) - data zpracovaná v prostředí GIS (ArcView 2, MapInfo) s vazbou na soubory agregovaných údajů (roční statistické charakteristiky), tzv. GIS-ŽIP - počítačové hypertextové verze publikací (ročenky 1992, 1993/94 i tato ročenka 1995), demonstrační a propagační programy

b) v písemné formě - souhrnné písemné výstupy, např. ročenka Praha - Životní prostředí (též v hypertextové formě), publikace Povrchy a zeleň v Praze - bilance za katastrální území - grafické výstupy zpracované v prostředí GIS (katalogové listy atlasu životního prostředí v Praze).

Po dohodě s IMIP lze zpracovat i nestandardní výstupy (specifické výběry údajů, výpočty, grafické výstupy). V rámci zajišťování dílčích aktivit a projektů vzniká účelová dokumentace, která je k nahlédnutí v IMIP (např. REZZO II - katalog zdrojů, biomonito