5 HLUK
5.1 Působení hluku a hodnocení hlučnosti
5.2 Hluk z pozemní dopravy
5.3 Letecký hluk

5 HLUK

5.1 Působení hluku a hodnocení hlučnosti

Ve velkých městských aglomeracích je působení hluku znásobeno vysokou koncentrací obyvatel na malé ploše. Z výzkumů a výsledků studií vyplývá, že ze všech regionů České republiky je na tom Praha v působení hluku na obyvatele jednoznačně nejhůře. Podíl oby Ekvivalentní hladina hluku A (LAeq) je legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A a vyjadřuje se v dB. V současné době je u nás stále platnou legislativou h - stará zástavba LAeq = 65 dB(A) ve dne, LAeq = 55 dB(A) v noci - nová zástavba LAeq = 55 dB(A) ve dne, LAeq = 45 dB(A) v noci.

Již řadu let je připravována novela vyhlášky č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ačkoliv tato norma vznikla před více než 20 roky, je dodnes ve velmi dobré shodě s předpisy platnými ve vyspělých evropských zemích. Pře

5.2 Hluk z pozemní dopravy

Procento obyvatel napadených nadměrným hlukem je v Praze vysoké zejména z důvodu velké koncentrace obyvatel na malé ploše, stále rostoucímu počtu automobilů a ne zcela vyhovujícímu dopravnímu systému.

Doprava a hluková zátěž není na území města rozložena rovnoměrně. Některá území jsou poměrně klidná, ale v okolí některých enormně zatížených komunikací jsou hladiny hluku velmi vysoké. Výše těchto hladin hluku je alarmující. Jedná se například o ulici Ve

Časový průběh LAeq a L90 na vybraných stanovištích pravidelného sledování - 1. část
Časový průběh LAeq a L90 na vybraných stanovištích pravidelného sledování - 2. část
Časový průběh LAeq a L90 na vybraných stanovištích pravidelného sledování - 3. část
Časový průběh LAeq a L90 na vybraných stanovištích pravidelného sledování - 4. část

Hluková měření a jeho výsledky Základem pro vyhodnocování hluku ze silniční dopravy a jeho dopadu na obyvatelstvo jsou pravidelně opakovaná a jednorázová měření. Opakovaná systematická měření na účelně volených místech tvoří základ pro globální posuzování situace a podklady pro výpočty Pravidelně opakovaná měření hluku na území Prahy lze rozdělit do následujících skupin:

A) Hlukové mapy automobilové dopravy byly zatím sestaveny pro rok 1976, 1981, 1986 a 1991 (PÚDIS, SVÚSS) z krátkodobých měření hluku na více než 500 místech podél komunikací. Za období 1976 - 1991 došlo k velmi malému poklesu LAeq. Mírně se sníž

B) V roce 1992 bylo zahájeno rozsáhlé měření pro zpracování Map rozložení hlukové zátěže na území Prahy - MRHZ (IMIP, PÚDIS, AKMEST), které vyjadřují průběh ekvivalentních hladin hluku LAeq dB(A) v denním období na fasádách zejména obytný Výstupy z Mapy rozložení hlukové zátěže obsahují jednak mapovou část v měřítku 1 : 5 000, jednak přílohy s protokoly všech provedených měření a nezbytný průvodní text. V roce 1995 bylo zahájeno zpracování výstupů v GIS (IMIP, Hydrosoft).

Postup zpracování mapy rozložení hlukové zátěže v Praze
Ukázka z mapy rozložení hlukové zátěže na Praze 3
Časový průběh LAeq a L90 na stanovištích MRHZ v Praze 3 a 6 - 1. část
Časový průběh LAeq a L90 na stanovištích MRHZ v Praze 3 a 6 - 2. část
Časový průběh LAeq a L90 na stanovištích MRHZ v Praze 3 a 6 - 3. část
Časový průběh LAeq a L90 na stanovištích MRHZ v Praze 3 a 6 - 4. část
Roční průměrné hodnoty LAeq - den, noc v letech 1984 - 1995 - 1. část
Roční průměrné hodnoty LAeq - den, noc v letech 1984 - 1995 - 2. část

C) Pravidelné sledování hlukových poměrů probíhá od r. 1984 na 8 místech v Praze. Měření se provádí po dobu 24 hodin jednou za 1 - 3 měsíce. Jedná se o 4 dvojice stanovišť, na jednom se měří dopravní hluk (měřicí místo je u komunikace) a na druhém D) Monitorování vlivu hluku v životním prostředí na zdravotní stav populace. Pro získání průběžných informací o míře ovlivnění zdravotního stavu obyvatel hlučností je vybudován hygienickou službou systém, který je součástí širšího programu monito Základem systému je souběžné sledování hlučnosti v životním prostředí a zdravotního stavu lidí exponovaných sledovanou hlučností metodou podle již dříve uskutečněné epidemiologické studie vlivu hluku na zdravotní stav populace v ČR:

a) přímým zjišťováním hlučnosti a ukazatelů zdravotního stavu ve vybraných základních (malých) hlučných a tichých lokalitách, obsahujících z hlediska statistické významnosti potřebný počet obyvatel t.j.300 až 1 000. Měření hluku v každé základní l

b) částečně nepřímým zjišťováním v navazujících (větších) oblastech. V těchto oblastech je monitorování hlučnosti prováděno speciálním programem pro odhad relativního rizika poškozování zdraví hlukem v životním prostředí (Hluk M) na základě krátkod

5.3 Letecký hluk

V ročence PRAHA - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1992 byla uvedena zmenšená mapa území Prahy zasaženého hlukem současného leteckého provozu. V roce 1995 byla zahájena její novelizace (firma TECHSON). V létě 1995 bylo provedeno měření v širším okolí letiště Praha - Ruz