3 MĚSTSKÁ A PŘÍMĚSTSKÁ KRAJINA
3.1 Bilance ploch a evidence zeleně - registr povrchy a zeleň
3.2 Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability
3.3 Městská zeleň
3.4 Mapování vegetace Prahy s využitím leteckých spektronálních snímků
3.5 Chemické znečištění půdy
3.6 Hodnocení radonového rizika
3.7 Biomonitoring životního prostředí
3.8 Hodnocení výskytu pylu a spor v pražském prostředí

3 MĚSTSKÁ A PŘÍMĚSTSKÁ KRAJINA

3.1 Bilance ploch a evidence zeleně - registr povrchy a zeleň

Součástí datové základny Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) je i registr Povrchy a zeleň. Údaje o jednotlivých parcelách, zjišťované v návaznosti na evidenci katastru nemovitostí, byly soustřeďovány po několik let (od roku 1989). Vý V roce 1995 byla zahájena aktualizace registru. Od roku 1993, kdy byla ukončena dosavadní etapa sběru dat, byly zaznamenány změny na cca 1/5 parcel (56 000) na území hl. m. Prahy.

Přehled katastrálních území v hl. m. Praze
Druh pozemku (zemědělská půda, zastavěné plochy, lesní půda, vodní plochy, ostatní plochy)
Druh povrchu (přírodní, přeměněný, odpřírodněný)
Druh zeleně (upravená zeleň - parky, sady, hřbitovy, zeleň u domů - zahrádky, les, hospodářská - zemědělská, jiná)
Výškové členění zeleně (bylinné, keřové, stromové patro)

3.2 Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability

Rok 1995 byl pokračováním velkého stavebního tlaku na městské prostředí a hlavně na přírodní části města. Tento stav je výsledkem určitého provizoria daného postupným zpracováváním nového územního plánu. Podkladem pro tento dokument byl mimo jiné i genere V roce 1995 jsme se zaměřili na získání podrobných podkladů pro území s mimořádným přírodovědným potenciálem - na území Prokopského a Dalejského údolí a na prostor Divoké Šárky -, kde je jasné, že připravovaným konceptem územního plánu není možno navrhova Pro větší celky zeleně ve městě byl zpracován další cenný materiál - mapy vegetace a zdravotního stavu dřevin z leteckého snímkování, což umožňuje soustředit výchovné a asanační zásahy do nejvíce postižených partií zeleně. V komplexu lesního půdního fondu Zvlášť chráněná území byla ve městě vyhlašována postupně od roku 1964. S postupem doby došlo k nejrůznějším změnám, parcely byly děleny, dokonce při slučování a dělení katastrů došlo k přečíslování pozemků. Proto byly ve spolupráci s IMIP za pomoci údajů

3.3 Městská zeleň

3.3.1 Systém zeleně hl. m. Prahy

Generelem zeleně potvrzený nedostatek ploch zeleně ve městě a zejména jejich nerovnoměrné rozmístění na území města se pokouší řešit projekt systému zeleně města, který měl původně sloužit jako podklad pro vyřešení sporných otázek financování a kompetencí Strukturu systému zeleně lze vyjádřit dvěma aspekty: individuálním - systém je složen z mozaiky základních ploch různých vlastností, systémovým - systém zeleně zajišťují především prostorové a funkční vazby mezi jednotlivými plochami.

Pro území Prahy byly rozlišeny čtyři významné funkční kategorie: městská zeleň v charakteristicky urbanizovaném prostoru , zeleň v dochovalém přírodním prostředí většinou v území začleněném do některého z ochranných režimů (ÚSES, přírodní památka, význa Prostorová koncepce systému zeleně zahrnuje zelené klíny pronikající do intenzivně urbanizovaného území, rozvojové osy dotvářející prostorově a funkčně spojitý systém budovaný vzájemnými vazbami jednotlivých ploch, rozvojové uzly představující polyfunkčn Systém má silnou významovou hierarchii v pěti kategoriích: prvky celostátně významné, prvky celoměstsky významné, prvky místního významu, prvky doplňkové (pro kompletaci systému), ochranná pásma prvků I. kategorie.

Základní podmínkou rozvoje je udržení rozlohy volných (nestavebních) ploch a podpora rozvoje zeleně jako základní složky prostorové kompozice.

3.3.2 Pražská stromořadí

Na počátku roku 1995 byl dokončen projekt Vyhodnocení stavu a návrh pěstebních opatření pro vybraná uliční stromořadí v Praze. Byly zpracovány informace o uličních stromořadích v přibližně jedné třetině Prahy (šlo o katastry ležící na břehu Vltavy, vyhod Práce vychází ze zjištěného aktuálního zdravotního a pěstebního stavu daných stromořadí (u jednotlivých stromů byl zjišťován fyziologický věk, zdravotní stav a vitalita, u stromořadí jeho úplnost a perspektiva) a dospívá k návrhu pěstebních opatření.

Na základě výsledků tohoto projektu byl učiněn výběr uličních stromořadí určených k okamžité obnově. Ze zobecnění závěrů vypývá, že celou jednu třetinu stromořadí v Praze bude nutné obnovit během nejbližších 5 - 10 let, nemá-li dojít ke katastrofálnímu ro

Pražská stromořadí - sledované charakteristiky

Vitalita - velmi vitální, snížená vitalita, neperspektivní jedinec, Zdravotní stav - jedinec zdravý, částečně poškozený, značně poškozený, Fyziologický věk - nová výsadba, odrostlá výsadba, stabilizovaný dospívající jedinec, dospělý jedinec, přestárlý jed

3.3.3 Letenské sady - modelový projekt

Letenské sady patří mezi nejvýznamnější plochy v systému zeleně Prahy. Projekt měl ve své první etapě vyhodnotit zdravotní a pěstební stav vegetačních prvků, které tvoří prostorovou strukturu parku. Modelové řešení je použitelné pro ostatní objekty městsk Cílem projektu bylo zjistit: taxony zastoupené v parku, základní taxační a zdravotní charakteristiky jednotlivých vegetačních prvků, pěstební stav prvků a dendrologický potenciál objektu.

Postup řešení se opíral jednak o zpracování aktuálního polohopisu a výškopisu objektu s využitím leteckého snímkování a digitalizace údajů, jednak o terénní průzkum. Součástí terénního průzkumu byl návrh pěstebních opatření.

3.3.4 Pražská botanická zahrada - studie jádrového území

Studie jádrového území Pražské botanické zahrady (PBZ) v Troji je zpracována jako koncepční materiál a jako podklad pro nový územní plán hl. m. Prahy. Řešené území tvoří hlavní areál PBZ o velikosti cca 51,6 ha.

Charakter Pražské botanické zahrady v Troji je odlišný od klasických botanických zahrad. Založení botanické zahrady v podmínkách Trojské kotliny je úloha značně rozdílná oproti výstavbě areálu „na zelené louce“. Vysoký přírodní a kulturně společenský pote V řešeném území byly vymezeny následující typy prostorově-funkčních celků:
I. Ekologické expozice - ÚSES (plochy s relativně přirozenou vegetací) (20,5 ha)
II. Kulturní krajina (6,2 ha)
III. Lesopark (7,2 ha)
IV. Fytogeografické expozice (3,5 ha)
V. Tematicky zaměřené expozice a parkově upravené plochy (11 ha)
VI. Pěstební a hospodářské plochy (1,8 ha)
VII. Severní předpolí PBZ - Restaurační a zahradnické služby (1,4 ha)

Pražská botanická zahrada - hranice řešeného území

3.4 Mapování vegetace Prahy s využitím leteckých spektronálních snímků

V letech 1994 a 1995 bylo pro Magistrát hl. m. Prahy prováděno mapování vegetace vybraných celků s využitím leteckých spektrozonálních snímků. Cílem prací bylo získat odborné informace o kvalitě vegetačního krytu Prahy v digitalizované podobě. Původním zá Hodnocena a digitálně zpracována byla vegetace těchto celků: Prokopské a Dalejské údolí, Tichá a Divoká Šárka, Michelsko - Kunratický les, obora Hvězda, Letenské sady, Stromovka, vrch Petřín, park na Karlově náměstí, vrch Vítkov, Grébovka, ostrovy na Vlta Na základě vyhodnocení snímků byly zpracovány pracovní porostové mapy, jejichž upřesňování a doplňování bylo prováděno navazujícím terénním šetřením. Při tvorbě map byly zohledněny geobotanické práce provedené v hodnocených územích v minulých letech. Kr Cílem práce nebyl detailní geobotanický průzkum. Získané podklady však mohou velmi dobře posloužit pro směrování průzkumných prací jak geobotanických, tak floristických. Grafický výstup je materiálem pro posuzování sukcesních změn ve zvlášť cenných a expo

Prokopské a Dalejské údolí - ukázka porostové mapy