4. ODPADY
4.1 Hospodaření s komunálním a domovním odpadem
4.2 Siutace v nakládání s odpady v Praze
4.3 Skládky a staré zátěže
4.4 Informační systém odpadového hospodářství
4.5 Vyhláška Prahy o nakládání s domovním odpadem

4. ODPADY

4.1 Hospodaření s komunálním a domovním odpadem

Odpadové hospodářství hl. m. Prahy prochází v posledních třech letech rozsáhlou analýzou. V rámci této analýzy byly zpracovány dvě samostatné studie zaměřené na stanovení množství a skladby domovního a komunálního odpadu. Výsledky sledování z let 1993 - 1 První projekt zpracoval Ústav komunálního hospodářství. Byl zaměřen na sledování množství a skladby komunálního odpadu, a kromě toho byly v projektu sledovány i některé fyzikální a chemické vlastnosti rozhodující pro stanovení způsobu nakládání s odpady. Druhý projekt sledování množství a skladby domovního odpadu zpracoval Klub zeleného telefonu s.r.o (KZT). Na rozdíl od předchozího projektu byl založen na primárním třídění obyvateli přímo v místě vzniku domovního odpadu. Svozová oblast byla určena tak, Na základě analýz bylo stanoveno množství domovního odpadu vznikajícího na území hl. m. Prahy na cca 215 000 t.r-1. V případě komunálního odpadu činí roční produkce 320 000 t.r-1. Produkce domovního odpadu v roce 1994 vztažená na jednoho obyvatele činila Údaje o množství a skladbě komunálních a domovních odpadů jsou použity v projektech, které hl. m. Praha v současné době zpracovává za účelem stanovení optimální koncepce nakládání s odpady.

Složení domovního odpadu v Praze

4.2 Situace v nakládání s odpady v Praze

V průběhu roku 1995 došlo v souladu s trendem zhruba od roku 1990 k zvyšování počtu subjektů podnikajících a nakládajících s odpady, což se příznivě projevuje ve velké konkurenci v této oblasti.

Systém hospodaření s komunálním odpadem, resp. i jiným odpadem z obcí, se opírá o soukromou skládku firmy A.S.A. s.r.o. v Praze Ďáblicích, kam je svážena velká většina domovního odpadu. Část domovního odpadu, především v období topné sezony, odebírá Spalo Negativně se v oblasti nakládání s odpady projevují nedostatečné ekonomické nástroje, které by znevýhodňovaly skládkování a preferovaly využití odpadu jako druhotné suroviny včetně využití odpadu jako zdroje tepelné energie.

Přes tuto nepříznivou situaci hledá OOP MHMP cesty k postupnému zavádění separace podílů domovního odpadu. To se částečně daří při separaci bílého a barevného skla. U papíru se situace značně zlepšila vlivem nedostatku primární suroviny v papírenském prům

4.3 Skládky a staré zátěže

4.3.1 Skládky a staré zátěže - pilotní projekt

Na počátku roku 1993 navázalo oddělení odpadového hospodářství odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy spolupráci s městskou policií. Smyslem kooperace bylo zjišťování nových lokalit nepovolených skládek a ukládání sankcí za zakládání nových čern Skládky a staré zátěže v tomto projektu představují: - skládky komunálního a průmyslového odpadu, výkopového materiálu a stavební suti, jak nepovolené tak povolené, jak ukončené a nezabezpečené či nezrekultivované, tak dosud provozované, na něž byl v minulosti anebo dosud je ukládán odpad neřízeným způsobem - pozemky s odstavenými zařízeními a ostatní provozní plochy a pozemky, na nichž došlo k únikům látek ohrožujících životní prostředí včetně případů, kde kontaminace není dosud prokázána, ale vzhledem ke stávajícímu či dřívějšímu způsobu využití ji lze odů Každá SZ byla zakreslena bodovým nebo plošným symbolem do kopií Státních map odvozených v měřítku 1:5 000 a následně byly mapy digitalizovány. Téměř ke každé SZ byla pořízena fotodokumentace. Podklady pro zhotovení pilotního projektu byly informace a mate Výsledky pilotního projektu umožní správně formulovat podmínky konkurzního řízení, které má být vyhlášeno na téma Zpracování katalogu všech ploch podezřelých ze SZ včetně již prokázaných SZ na celém území hl. m. Prahy.

Cílem projektu není pouhá evidence SZ, ale především jejich zabezpečení či odstranění. Nečekáme jen na výsledky pilotního projektu, ale paralelně s vyhledáváním a evidencí SZ jsou řešeny jak nejnaléhavější případy - např. zabezpečení staré skládky komunál Jiným příkladem konkrétní realizace je sanace staré zátěže v Dolních Měcholupech, v areálu kompostárny Státního statku Praha (přechodná skládka cca 35 000 tun komunálního odpadu). Po vyjasnění kompetenčních sporů a zajištění potřebných financí bylo rozho

Postup sanace staré zátěže v Dolních Měcholupech

  Zpracovaný odpad celkem Nadsítný podíl uložený na skládkách
  tuny tuny %
srpen 4 999 901 18
září 4 501 1 389 31
říjen 5 077 1 609 32

 

4.4 Informační systém odpadového hospodářství

První snahy o užívání informačního systému se projevily v referátu odpadového hospodářství MHMP v roce 1992 jako důsledek velkého nárůstu agendy (programy odpadového hospodářství, vydávání souhlasu k nakládání odpadů a podnikání s nimi apod.). Účelem byl Na základě této analýzy zpracovala firma UNICOM v období od června 1994 do června 1995 informační systém, který se dělí na tři subsystémy: POŠTA, ODPADY, STARÉ ZÁTĚŽE.

Program ODPADY umožňuje evidovat původce odpadu, zneškodňovatele odpadu, osoby nakládající s nebezpečnými odpady a osoby podnikající s odpady. Eviduje programy odpadového hospodářství původců odpadů a evidence odpadů včetně přepravy nebezpečných odpadů. U Všechny uživatelské výhody a možnosti výstupů však nebude možné stoprocentně využít, dokud informační systém nebude doplněn všemi údaji, které jsou dosud z velké části k dispozici pouze na papíru. Např. přibližně pouhých 40 % potřebných dat z Programů od

4.5 Vyhláška hl. m. Prahy o nakládání s domovním odpadem

Cílem této části kapitoly je blíže seznámit čtenáře s vyhláškou hl. m. Prahy č. 9/1992 Sb. hl. m. Prahy o nakládání s domovním odpadem, ve znění vyhl. č. 39/1994 Sb. hl. m. Prahy. Důvodem vytvoření a následného přijetí novelizace této vyhlášky byly předev 1. Odvoz domovních odpadů patří podle ustanovení §14 odst. 1 písm. r) zákona ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen zákon o obcích) do samostatné působnosti obce, tudíž hl. m. Prahy. Je tedy třeba zajistit, aby podnika 2. Zařazení dalšího ustanovení - specifikace pojmu sběrná nádoba - si kladlo za cíl odstranit v praxi vznikající pochybnosti, které nádoby lze jako sběrné používat. Proto bylo v článku 3 odst. 2 vyhlášky toto ustanovení specifikováno odkazem na ustanovení 3. Nejdiskutovanějším problémem při tvorbě vyhlášky se bzla otázka uložení povinnosti vlastníkům objektů zajistit dostatečný počet sběrných nádob. Domníváme se, že jde o povinnost ukládanou v mezích zákona, neboť ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 238/2991 Pozitivním důsledkem legislativní aktivity hlavního města je, že Ministerstvo životního prostředí jako gestor nové právní úpravy odpadového hospodářství přejalo základní filozofii této aktivity a v připravované novelizaci zakotvuje posílení postavení obcí