ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Odpady > Odpady v Praze - informace pro občany > Systém sběru komunálního odpadu v Praze

SYSTÉM SBĚRU KOMUNÁLNÍHO ODPADU V PRAZE

Komunální odpad je veškerý odpad, který produkují fyzické osoby na území obce. Obec má ze zákona povinnost zabezpečit jeho sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování. (dle § 4 písm. b  zákona č. 185/2001 Sb.)

V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy  „Projekt hospodaření s odpady“ (usnesení č.47 ze dne 16.1.1996). Realizace tohoto projektu probíhá od roku 1998, jde o celoplošný komplexní systém třídění komunálního odpadu, spočívající v třídění na následující druhy:

  • papír a lepenka
  • sklo směsné
  • plasty směsné
  • objemný odpad
  • směsný odpad
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky

Od podzimu 2004 je v Praze díky pilotním projektům možné třídit také tyto druhy odpadu:

  • biologicky rozložitelný odpad
  • čiré sklo
  • nápojové kartony


Realizaci výše uvedeného projektu má Hlavní město Praha smluvně zajištěnu. Základní smlouvou zajištění s nakládání s komunálními odpady je smlouva s akciovou společností Pražské služby (operátor systému). Tato firma zajišťuje s pomocí svých subdodavatelů (AVE CZ, IPODEC, KOMWAG) celoplošný svoz směsného, tříděného a objemného odpadu. Povinnosti svozových společností jsou stanoveny v Provozním řádě, jež je součástí smlouvy operátora systému s městem. Svozové společnosti mají pro obsluhu těchto odpadů Prahu rozdělenu dle následující mapky (stav říjen 2008):


svoz komunálního odpadu na území prahy - svozové společnosti


 

Směsný odpad

Zajistit dostatečný objem sběrné nádoby na směsný komunální odpad je povinností vlastníka objektu (dle § 6 písm. a) vyhlášky č. 5/2007 Sb. HMP). Celkový počet sběrných nádob u jednotlivých nemovitostí je cca 113 000 ks. Tento odpad je svážen převážně do Spalovny Malešice k energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládku směsného odpadu firmy .A.S.A. s.r.o. v Ďáblicích.


Tříděný odpad (sklo, papír, plasty, nápojové kartony)

Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. Na území hlavního města Prahy je rozmístěno cca 4.300 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 1.100 - 3.200 l na sklo, papír a plasty. U vybraných stanovišť je přistavena i nádoba na nápojové kartony (cca 2.600 sběrných hnízd) a nádoba na čiré sklo (cca 660 sběrných hnízd). Dalších cca 1.100 sběrných míst je umístěno na území Pražské památkové rezervace přímo v bytových domech. Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost. Systém EKO-KOM zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem.

Papír je svážen na dotřiďovací linku v areálu Pražských služeb a.s. v Praze 9. Na ní dochází k vytřídění příměsí a nečistot (cca 9 %) a k roztřídění na karton (krabice, lepenku), časopisy a smíšený papír. Nakonec je papír lisován do balíků (jeden váží až 800 kg) a prostřednictvím odběratelů je na základě smluvních vztahů předáván tuzemským i zahraničním papírnám k dalšímu využití.
V papírnách je sběrový papír v tzv. rozvlákňovači rozvlákněn ve vodě na kašovitou hmotu (papírovou vlákninu a další příměsi). Vláknina obsahující až 97% vody se odvádí přes síta na další zpracování do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až je z ní znovu papír, karton nebo lepenka.

V roce 2011 bylo vytříděno přes 27 tis. tun papíru, tzn. celkem 22 kg na každého obyvatele Prahy (22 kg je např. 44 ks nových učebnic).

Plasty se dotřiďují na lince firmy EKO-SUN s.r.o., Praha 5 - Malá Chuchle. Směsné plasty jsou po vytřídění příměsí a nečistot (cca 10-15 %) dále dotřiďovány na jednotlivé komodity (např. PET, polyethylen, polypropylen, polystyren apod.). Roztříděný obchodovatelný materiál je lisován do balíků nebo rozemlet.
Plastový odpad může být složen z různých materiálů a proto je také několik způsobů zpracování, pro představu uvádíme příklad postupu recyklace PET lahví a PE fólií.

PET lahve (polyethylentereftalát) se nejprve roztřídí podle barev, většinou na čiré, modré a zelené, někdy jen na čiré a barevné. Víčka během třídění nikdo neodšroubovává. Lahve se rozdrtí na asi 2 cm kousky, tzv. vločky. Vločky jsou vyprány ve vodní lázni, kde díky menší hustotě vyplavou na hladinu kousky rozdrcených víček. Víčka se z hladiny shrábnou a putují k jinému zpracovateli. Vyprané vločky PET jsou na speciální lince za tepla natahovány do dlouhých tenkých vláken. Ty je možné využít jako výplň do spacáků a bund, ale lze z nich také upříst  tkanina - fleece. Na jednu fleecovou bundu se spotřebuje materiál z přibližně 25 PET lahví. Recyklací PET se plně využije materiál, který by jinak skončil svůj koloběh jako odpad.

PE fólie (polyethylen) se rozdrtí, třikrát properou, odstředí a vysuší. Drť se poté plastifikuje, za tepla se vyrobí malé pecičky zvané granulát. Ten je využíván jako výchozí surovina při výrobě PE fólií a pytlů, ale může být přidáván do směsi při výrobě nových výrobků, laviček, protihlukových stěn, zatravňovacích dlaždic apod.

I když současné technologie umožňují znovu využít všechny druhy plastů (vyjma těch, co obsahují nebezpečné látky – např. PVC), nemusí být o všechny vždy zájem odběratelů. Někdy je trh s určitou komoditou přesycen a někdy může dojít k zániku společnosti, která ji odebírala. Někdy může mít zpracovatel provozní linku tak daleko od místa vzniku odpadu, že by se doprava nevyplatila nejen ekonomicky, ale i ekologicky.

V roce 2010 bylo v Praze vytříděno cca 14,5 tisíc tun plastů, což odpovídá skoro 12 kg na každého obyvatele města (12 kg plastů je např. 286 PET lahví).

Sklo se sváží tak, aby nedocházelo k jeho stlačování a drcení během nakládky a přepravy, to by ztížilo následné třídění. Sklo je předáváno zpracovatelské firmě, která zajišťuje vytřídění nečistot a příměsí (cca 8 %), následné dotřídění skla a předání skla ke zpracování do českých skláren.
Před zpracováním ve sklárně se musí sklo dotřídit na speciální lince, kde se odstraní všechny nečistoty, zejména kovy, porcelán, kameny atd. Čisté vytříděné sklo se potom drtí na střepy a drobný písek. Takto upravené se přidává do základní sklářské směsi, které se říká sklářský kmen. Ten se v tavicí vaně taví při teplotách vyšších než 1500 °C. Tekuté sklo teče do dávkovače, stříhají se kapky skla a ty putují dále do forem, kde získá výrobek svůj konečný tvar. Skleněné výrobky se musí pomalu zchladit v chladicí peci, tím získají potřebnou pevnost.
Od prosince 2004 je v Praze postupně zaváděn tříděný sběr čirého skla na žádost zpracovatelů skla (z barevného nelze již čiré nikdy vyrobit). Zkušební projekt probíhá na vytipovaných ucelených územích a ve všech sběrných dvorech hlavního města Prahy. V současné době je osazeno cca 660 nádob pro sběr čirého skla (samostatných bílých nebo dělených zelenobílých) a jejich stav je stále průběžně navyšován. V roce 2010 bylo vytříděno cca 11 tis. tun skla, což odpovídá celkem 9 kg skla na každého obyvatele města (9 kg skla je např. 16 lahví od vína).

Nápojové kartony se dotřiďují a lisují do balíků na lince v areálu Pražských služeb a.s. v Praze 9. Poté jsou odváženy do papíren, které jsou vybaveny zařízením pro oddělení jednotlivých vrstev. To probíhá vířivým rozvlákněním, kdy se na sítech zachytí kvalitní dlouhá papírová vlákna (nápojové kartony jich obsahují okolo 75 %) a ta se používají pro výrobu papíru. Nápojové kartony lze použít i ve stavebnictví, kdy se po rozdrcení kartonů vyrobí lisováním za tepla desky použitelné jako izolace či jiný stavební materiál. V současné době jsou vhodní odběratelé příliš daleko od Prahy, a proto se nápojové kartony z Prahy tímto způsobem nezpracovávají.

V roce 2010 bylo v Praze vytříděno cca 850 tun nápojových kartonů, což odpovídá skoro 0,7 kg na každého obyvatele města (0,7 kg odpovídá cca 25 nápojovým kartonům).

Podzemní kontejnery na tříděny odpad na území hl. m. Praze
Na území hl. m. Prahy je v současné době realizováno cca 45 stanovišť s podzemními kontejnery (PK) na tříděný odpad. Z uvedeného počtu postavených PK je 40 stanovišť s podzemními kontejnery zapojeno do systému služby svozu komunálního odpadu na území hl. m. Prahy.
Prostřednictvím podzemních kontejnerů jsou sbírány komodity: papír, plast, sklo (čiré, barevné - oddělený sběr), nápojový kartón.
Umístění zapojených stanovišť podzemních kontejnerů do systému služby svozu na území hl. m. Prahy je k nahlédnutí v přiložené tabulce: Seznam PK (stav k 09/2012).


Bioodpad

V letech 2004 až 2007 úspěšně probíhal na území městské části Praha – Dolní Chabry zkušební projekt tříděného sběru bioodpadu. Sběr bioodpadu byl prováděn pomocí speciálních plastových hnědých nádob, tzv. Compostainerů. Celkem bylo předáno občanům 800 ks nádob o objemu 120 nebo 240 litrů. Sběr bioodpadu byl zaměřen především na bioodpad ze zahrad. Svoz byl prováděn 1 x 14 dní svozovým vozidlem značky Mercedes se speciální záchytnou vanou pod korbou vozidla. Bioodpad byl odvážen k dalšímu zpracování (kompostování) na kompostárnu JENA v Úholičkách u Velkých Přílep.
Další informace o tomto pilotním projektu naleznete v samostatném článku.

Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Projekt je plně hrazen z rozpočtu hl. m. Prahy a občané mohou do přistavených kontejnerů odkládat bioodpad ze zahrad - větve, listí, neznečištěnou zeminu, kuchyňský odpad rostlinného původu apod. zdarma. Velkoobjemové kontejnery na bioodpad jsou přistavovány po celou dobu vegetačního období, tj. od dubna do konce listopadu. Aby se zvýšila dostupnost této služby pro občany, jsou kontejnery k dispozici na předem ohlášených místech o víkendech, a to dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin nebo odpoledne od 13.00 do 16.00 hodin. Po celou dobu přistavení je u nich přítomna obsluha, která je občanům případně nápomocna s odložením bioodpadu.
Harmonogram přistavení VOK na bioodpad naleznete na webových stránkách městských částí a dále na nástěnkách, nebo v místních časopisech.
Každý občan s trvalým pobytem může zdarma odkládat svůj bioodpad na 13 sběrných dvorů, které jsou v Praze k dispozici. Odtamtud je bioodpad převážen k dalšímu zpracování kompostováním.

Dále je v Praze 10 v Malešicích zřízeno hl. m. Prahou stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu. Provoz je zahájen vždy začátkem března a trvá nepřetržitě do poloviny prosince. Zde, stejně jako na sběrných dvorech, mohou občané s trvalým pobytem v hl. m . Praze zdarma odkládat bioodpad. Limitní množství je 250 kg bioodpadu na 1 občana na měsíc.  Navíc v návaznosti na množství odloženého bioodpadu v předešlém roce mohou občané získat kompost. Více informací na http://envis.praha-mesto.cz/odpady.


Objemný odpad

Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Do VOK patří např. starý nábytek, koberce a linolea, lyže, snowboardy, kola, velká zrcadla, umyvadla, WC mísy apod. Zásadně se nesmí do VOK odkládat lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní vytříditelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).
O umístění a datu přistavení těchto kontejnerů se občané mohou informovat na úřadu příslušné městské části.

Harmonogramy svozu jsou ve většině případů zveřejňovány na internetových stránkách dané městské části, případně v místních časopisech a na nástěnkách.
V současné době mohou občané hl.m.Prahy odkládat objemný odpad bezplatně také na sběrných dvorech hl.m.Prahy.


Sběr nebezpečných odpadů

Komplexní systém sběru nebezpečného odpadu (NO) probíhá v několika úrovních:

  • mobilní sběr - 279 tras v období od února do listopadu 2014
  • stabilní sběr  - 27 shromažďovacích míst NO (včetně sedmnácti sběrných dvorů hlavního města Prahy) - přehledná mapka
  • lékárny - nepoužité či prošlé léky je možné odevzdat ve všech lékárnách na území města

 

Zpětný odběr vybraných výrobků

Hlavní město Praha ve spolupráci s kolektivními systémy (Asekol, s.r.o., Elektrowin, a.s., Ekolamp, s.r.o. a Ecobat, s.r.o.) zajišťuje zpětný odběr vyřazených elektrozařízení a výrobků (např. lednice, televize, počítače, výbojky, zářivky, baterie).

Kolektivní systém ASEKOL s.r.o. se specializuje na oblast zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu, ale pouze pro skupinu zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení, spotřebitelská zařízení, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, lékařské přístroje (mimo implantované a infikované výrobky).
Kolektivní systém ELEKTROWIN a.s. je zaměřen na zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu (velké a malé domácí spotřebiče, nářadí, nástroje).
Kolektivní systém EKOLAMP s.r.o. je zaměřen na zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu, konkrétně osvětlovací zařízení:
-
zářivky (nízkotlaké výbojové světelné zdroje) - lineární, kruhové, úsporné se závitem nebo nástrčné
- výbojky (vysokotlaké výbojové světelné zdroje) - vysokotlaké i nízkotlaké, sodíkové, halogenidové, směsné.
Kolektivní systém ECOBAT, s.r.o. je zaměřen na zajištění plnění povinností zpětného odběru použitých baterií a akumulátorů (do hmotnosti 750 g), jejich využití a následné zpracování.


Sběrné dvory

Jedním z výstupů Projektu hospodaření s odpady v hlavním městě Praze byl „Tříděný sběr odpadů prostřednictvím sběrných dvorů“. Projektem bylo stanoveno, že na území města by mělo být zřízeno a provozováno cca 20 sběrných dvorů (dále “SD”), kde by občané mohli zdarma odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů (objemný odpad, odpad ze zeleně - bioodpad, dřevo, stavební odpad do 1m3 měsíčně , kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení v rámci zpětného odběru výrobků).
V současné době je na území Prahy v provozu 16 stabilních sběrných dvorů hlavního města Prahy. Jejich provoz je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které Hlavní město Praha poskytuje na provoz sběrného dvora roční jednorázovou neinvestiční dotaci (MČ Praha 12, MČ Praha 16 a MČ Praha 20).

Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu

V říjnu 2004 bylo vybudováno pro zpracování rostlinného bioodpadu městem „Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu“ v Dřevčické ulici na území městské části Prahy 10, kde mohou občané Prahy odevzdávat bioodpad z údržby zahrad zdarma a navíc mají možnost získat kompost.  Informace o provozu „Stabilního sběrného místa pro sběr bioodpadu“ naleznete v samostatném článku.


Plán odpadového hospodářství

V říjnu 2005 byl Zastupitelstvem hl.m.Prahy schválen návrh Obecně závazné vyhlášky č.20/2005, kterou se vyhlašuje Závazná část Plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy, která nabyla účinnosti dne 1.ledna 2006.

Účelem Plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy (POH) je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. Cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. POH hlavního města Prahy je zpracován na období 10 let, tj. na období let 2004 až 2013. Výchozím podkladem pro zpracování POH hl. m. Prahy je Plán odpadového hospodářství České republiky, dalšími podklady jsou schválené koncepční dokumenty hl. m. Prahy (Strategický plán hlavního města Prahy a Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy).

Na základě citované vyhlášky zpracovává hlavní město Praha POH hl. m. Prahy, jako původce komunálního odpadu. Tuto povinnost mají i další původci odpadů s produkcí větší než 1.000 tun ostatních odpadů za rok nebo 10 tun nebezpečných odpadů za rok. Povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadů je do 12 měsíců od vydání výše zmíněné obecně závazné vyhlášky.


Tisk 28.7.2006 | Miloš Cihelka | Přečteno: 91344 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru