ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Odpady > Souhrnné informace, statistika

Komplexní nakládání s komunálním odpadem v hl.m. Praze v roce 2009 – základní informace


Systém sběru komunálního odpadu (KO) v Praze

V roce 2009 probíhala 12. rokem realizace Projektu hospodaření s odpady na území hl. m. Prahy. Principem tohoto projektu schváleného usnesením rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu. Odpad byl v roce 2009 tříděn na následující složky komunálního odpadu:

  • papír a lepenka
  • sklo barevné
  • sklo čiré
  • plasty směsné
  • nápojové kartony
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky
  • objemný odpad
  • směsný odpad.

 

Mimo sběru složek komunálního odpadu byl v roce 2006 zahájen i zpětný odběr vybraných elektrozařízení pocházejících z domácností.

Jednotlivé složky KO mají občané možnost odkládat donáškovým nebo odvozným systémem následujícími způsoby:

  • papír a lepenku, sklo, plasty ev. nápojové kartony – do sběrných nádob, určených na tyto složky KO, přímo na ulicích nebo v domech (na území Pražské památkové rezervace) a ve sběrných dvorech města;
    děti mohou papír a lepenku odkládat ve školách zapojených do soutěže ve sběru starého papíru, konané již 14. rokem pod patronátem Magistrátu hl. m. Prahy
  • nebezpečný odpad – při mobilním sběru, ve stabilních sběrnách, včetně sběrných dvorů města, v lékárnách (nepoužité či prošlé léky a rtuťové teploměry)
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky – ve sběrných dvorech města
  • objemný odpad – do velkoobjemových kontejnerů umísťovaných na ulicích v pravidelných intervalech a ve sběrných dvorech města
  • směsný odpad – do sběrných nádob umístěných v domovním vybavení každé nemovitosti, případně na pozemní komunikaci
  • zpětný odběr elektrozařízení pocházejících z domácností – ve sběrných dvorech hl. m. Prahy
  • zpětný odběr baterií (použité monočlánky) – v úřadech městských částí, na základních a středních školách a ve sběrných dvorech.

 

Obr. 1 Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2009

Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny odpadu, 2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab.1 Produkce a nakládání s komunálním odpadem [kt]

Rok Komunální
odpad
Odstranění Využití
Skládkování Celkem Termické -
energetické
Materiálové
vytříděno* Fe – ze škváry

1998

231,6

94,5

138,0

129,1

8,0

2,0

1999

240,9

31,3

209,6

193,6

16,0

3,1

2000

251,1

59,2

191,9

166,9

25,0

2,9

2001

257,2

31,9

225,3

196,3

29,0

2,9

2002**

281,8

42,5

239,3

202,0

37,3

3,3

2003

292,9

43,4

249,5

205,4

44,1

3,6

2004

305,0

42,4

262,6

208,1

54,5

2,8

2005

319,1

54,0

265,1

201,2

63,9

3,4

2006

326,4

53,7

272,7

200,5

72,2

3,3

2007

340,5

62,9

277,6

197,3

80,3

3,1

2008

360,2

72,3

287,9

190,8

97,1

3,1

2009

382,7

78,6

304,1

191,2

112,9

3,1

* včetně nebezpečných odpadů
** není zahrnuto množství povodňového odpadu

Zdroj: OOP MHMP

Obr. 2 Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem, 1998-2009

Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem, 1998-2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Tříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů

Tříděný sběr je na území Prahy zajišťován donáškovým, odvozným a kombinovaným systémem.

Občané především využívají donáškový způsob, kde je separovaný odpad odkládán do sběrných nádob (kontejnerů), s horním nebo spodním výsypem, o objemu 1100–3350 litrů. Počet nádob na separovaný sběr je v současné době stabilní. Počet sběrných míst v donáškovém systému byl v roce 2009, přes 3224. Zvýšená potřeba objemu je řešena zvýšením četností svozů.

Odvozný způsob je zajišťován v kombinaci s donáškovým způsobem na území Pražské památkové rezervace. V tomto systému jsou plastové sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Jejich zřízení je však odkázáno na souhlas vlastníka nemovitosti. V roce 2009 byly sběrné nádoby osazeny ve více než 1060 objektech.

V roce 2004 byl zahájen pilotní projekt sběru nápojových kartonů. V roce 2006, kdy projekt přešel do běžného režimu svozu separovaného odpadu, bylo dosaženo osazení cca 1660 sběrných míst tříděného odpadu (cca 1/2 všech sběrných míst tříděného odpadu) speciálně upravenou sběrnou nádobou o objemu 240 nebo 1100 litrů, v roce 2009 to již bylo 2 499 ks nádob.

Dále jsou sběrné nádoby na tříděný odpad umístěny na všech sběrných dvorech hl. m. Prahy.

V prosinci 2004 byl zahájen pilotní projekt odděleného sběru čirého skla. Celkem bylo v roce 2009 k dispozici asi 470 ks nádob pro sběr čirého skla.

Umístění sběrných míst navrhují městské části. Jejich požadavky jsou poté zasílány na Magistrát hl. m. Prahy, kde jsou posouzeny z hlediska koncepčního, provozního s ekonomického a následně jsou zpravidla schváleny. Počet sběrných míst zohledňuje počet obyvatel, typ a hustotu zástavby.

 

Tab. 2 Výsledky tříděného sběru, papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (tuny):

rok papír sklo barevné sklo bílé plasty nápojové kartony papír
- základní školy
celkem bez škol*

1998

3 983

2 248

 

684

 

750

6 915

1999

8 205

3 018

 

2 172

 

851

13 395

2000

11 152

5 039

 

3 586

 

951

19 777

2001

11 501

6 016

 

4 623

 

921

22 140

2002

13 738

6 711

 

5 081

 

1 117

25 530

2003

16 097

7 436

 

6 040

 

1 251

29 573

2004

18 003

7 909

2

6 596

9

1 411

32 519

2005

19 214

8 399

432

7 164

171

1 597

35 380

2006

22 244

9 119

828

8 114

424

1 571

 40 729

2007

23 711

10 425

996

9 643

536

1 287

45 312

2008

26 732

11 805

1 529

10 609

701

1 225

51 376

2009

28 128

11 615

2 206

10 675

794

675

54 093

* součet vytříděného množství papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (bez papíru vysbíraného na školách)

Zdroj: OOP MHMP

Obr. 3 Vývoj množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu [t], 1998-2009

Vývoj množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu [t], 1998-2009

Zdroj: OOP MHMP
 

Tříděný sběr nebezpečných odpadů v roce 2009

Sběr nebezpečného odpadu (dále jen „NO“) – rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, odpad obsahující rtuť, olej a tuk (vyjma jedlého), barvy, tiskařské barvy, lepidla, pryskyřice, detergenty a odmašťovací přípravky, nepoužitelná cytostatika a léky – probíhal v roce 2009 na území hl. m. Prahy v několika úrovních:

  • mobilní sběr – celkem 279 tras s 8 zastávkami
  • stabilní sběr – celkem 24 stabilních shromažďovacích míst NO
  • sběr léků a rtuťových teploměrů – celkem 290 lékáren

 

Mobilní sběr byl provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. Sběr NO probíhal převážně od 15.00 do 19.00 hodin, na žádost městských částí je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. Občané mohou tímto způsobem odevzdat všechny druhy NO. V jednotlivých městských částech je sběr prováděn minimálně 3x ročně podle pevně stanoveného harmonogramu. Počet sběrových tras a zastávek odpovídá počtu obyvatel příslušné městské části. Na určených zastávkách ve stanoveném čase osádka vozidla přebírá od občanů NO.

Stabilní sběr tvoří 24 stabilních shromažďovacích míst s celoročním provozem, kde mohou občané odevzdávat NO. Mezi 24 stabilních sběren patří 12 sběrných dvorů hl. m. Prahy.

Doplňkový sběr nepoužitelných léčiv a rtuťových teploměrů probíhá v 290 lékárnách, které jsou zapojeny do systému organizovaného městem. Obyvatelé mohou odevzdat nepoužitelná či vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. Prahy tedy i těch, které městský systém nevyužívají.

Doplňkový sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. Na Magistrátu hl. m. Prahy, v úřadech městských částí a v základních a středních školách byly rozmístěny speciální 35-ti litrové sběrné nádoby (červené typizované kontejnery), do kterých mohou Pražané použité monočlánky odkládat. Počátkem roku 2005 podepsalo město se společností ECOBAT smlouvu, na základě které jsou baterie sbírány v rámci zpětného odběru baterií. K 31.12. 2009 bylo na území hl. m. Prahy zřízeno asi 440 míst zpětného odběru monočlánků.

 

Tab. 3  Množství vysbíraných nebezpečných odpadů v letech 1998–2009

Způsob sběru

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Stabilní sběr

63

85

81

131

196

236

271

391

288

322

322

Mobilní sběr

117

112

93

83

107

92

82

46

32

34

80

123

Celkem stabilní a mobilní sběr

117

175

178

164

238

308

318

317

423

322

402

445

Sběr chladicích zařízení

25

57

123

348

467

491

409

ZpO*

ZpO

ZpO

ZpO

Sběr TV a PC monitorů

100

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

Sběr léčiv a rtuť. teploměrů

22

32

31

34

36

33

48

45

47

68

57

Sběr monočlánků

1

7

8

8

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

Celkem

117

222

267

319

627

799

850

874

468

369

470

502

* ZpO – sběr a evidence v rámci zpětného odběru (viz následující kapitola)

Zdroj: OOP MHMP

 

 

Zpětný odběr některých výrobků

Na základě nového zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je zavedena povinnost osobám, které dováží či vyrábí určené výrobky, zajistit jejich bezplatný zpětný odběr od spotřebitelů.

Zpětnému odběru podléhají následující výrobky (§ 38 zákona o odpadech):

  • minerální oleje a oleje ze živičných nerostů
  • elektrické akumulátory
  • galvanické články a baterie
  • výbojky a zářivky
  • pneumatiky (nejsou nebezpečným odpadem, ale jsou odpadem se specifickým režimem)
  • elektrozařízení.

 

Tyto výrobky jsou dosud výrazným způsobem zastoupeny v látkovém toku komunálního odpadu, zejména nebezpečných složek komunálního odpadu, jejich tříděný sběr hl. m. Praha organizuje již od roku 1994. Pro informaci je možné uvést, že minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, chladničky používané v domácnostech, které občané vytřídili, tvoří cca 70–75 % celkové hmotnosti vytříděných nebezpečných odpadů.

Povinnost zpětného odběru byla ze zákona u všech shora uvedených výrobků kromě chladicích zařízení dána od 23. 2. 2002. Povinnost zpětného odběru elektrozařízení byla stanovena odlišně od 13. 8. 2005.

 

Tab. 4 Sběr vyřazeného elektrozařízení v rámci zpětného odběru [t]

Odebírané zařízení

2005*

2006

2007

2008

2009

Chladicí zařízení

171

635,0

837

1 021

1 170

TV a PC monitory

83

442,0

776

1 346

1 735

Sběr baterií (monočlánků)

6

7,0

9,6

6,3

11,5

Světelné zdroje

0,8

3,8

7,2

10,0

Celkem

260

1 084,8

1 626,4

2 380,3

2 926,5

* sběr byl zahájen dne 13. 8. 2005

Zdroj: OOP MHMP

O množství baterií a elektrozařízení v tabulce byla snížena produkce nebezpečného odpadu.

 

 

Sběrné dvory

Součástí systému nakládání s odpady v hl. m. Praze je třídění komunálního odpadu. Kromě celoplošného třídění skla, papíru, plastů a nápojových kartonů je zřizována síť sběrných dvorů hl. m. Prahy, které umožňují odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu. Navíc byla zřízena v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Fyzické osoby s trvalým pobytem na území Prahy mají službu odkládání odpadu zdarma (výjimku tvoří pneumatiky a stavební odpad nad 1 m3), právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí–pátek od 8.30 do 18.00 hod. (v zimním období do 17.00 hod.), sobota od 8.30 do 15.00 hod.

K 31.12. 2009 provozovala hl. m. Praha 12 sběrných dvorů:

  • Praha 4, Zakrytá ul.
  • Praha 5, Puchmajerova
  • Praha 5, Ke Kotlářce 4  (provoz do 30.9.2009)
  • Praha 5, Klikatá 1238   (provoz od 1.10.2009)
  • Praha 6, Proboštská 1
  • Praha 8, Voctářova ul.
  • Praha 9, Pod Šancemi 1
  • Praha 12, ul. Generála Šišky
  • Praha 14, Teplárenská 5
  • Praha 15, Za Zastávkou 3
  • Praha 16, V Sudech 2
  • Praha 20, Chvalkovická 3
  • Praha 22, Bečovská 939

 

Provoz sběrných dvorů v systému města je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které hlavní město poskytuje na provoz roční účelovou neinvestiční dotaci.

Sběrné dvory provozují na území hl. m. Prahy také Úřady městských částí Praha 4 a Praha 6. Umístění sběrných dvorů městských částí, podmínky provozu, výběr druhů odpadů, provozní doba i finanční krytí je plně v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí.

Tab. 5  Hmotnostní zastoupení druhů odpadů na sběrných dvorech, 2009 [t]

objemný odpad

25 107

pneumatiky

216

dřevo

5 992

sklo

241

zeleň

6 268

kovy

1 110

papír

607

nebezpečný odpad

301

stavební suť

17948

plasty

127

 

Obr. 4 Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy, 2009

Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy, 2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 6 odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy, 2009

návštěvnost

295 021

množství odpadu (t)

57 917

 

Obr. 5 Vývoj množství odevzdaných odpadů a návštěvnosti sběrných dvorů hl. m. Prahy, 2000-2009

Vývoj množství odevzdaných odpadů a návštěvnosti sběrných dvorů hl. m. Prahy, 2000-2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Směsný odpad

Dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad zajišťovali vlastníci nebo správci nemovitostí. Počet sběrných nádob se v roce 2009 pohyboval nad 114,6 tis. Na produkci směsného odpadu se podílí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc.

Tab. 7 Produkce směsného odpadu

Rok Množství odpadu [tis. tun] Meziroční nárůst

1998

210,5

1999

208,6

0,85 %

2000

209,9

0,57 %

2001

211,8

0,95 %

2002

226,7

6,99 %

2003

230,2

1,54 %

2004

231,0

0,35 %

2005

234,7

1,02 %

2006

237,7

1,29 %

2007

240,5

1.11 %

2008

243,2

1.16 %

2009

244,6

0,62 %

Zdroj: OOP MHMP

 

Obr. 6 Vývoj produkce směsného odpadu, 1998-2009

Vývoj produkce směsného odpadu, 1998-2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Sběr vánočních stromků

Vánoční stromky mají obyvatelé možnost odkládat ke sběrným nádobám na směsný odpad. Svozové společnosti zajišťují jejich svoz v rámci sběru a svozu směsného odpadu. V lokalitách, kde byl prováděn zkušební sběr bioodpadu, jsou vánoční stromky sváženy k dalšímu zpracování na kompostárnu.

 

Objemný odpad

Objemný odpad od občanů je možné odložit do velkoobjemových kontejnerů (dále jen „VOK“) o minimálním objemu 9 m3. Hl. m. Praha hradilo v roce 2009 přistavení přibližně 9,8 tis. ks VOK.

VOK jsou přidělovány městským částem podle počtu obyvatel s tím, že minimálně má každá městská část k dispozici 24 VOK – 1 VOK každých 14 dní jako prevenci vzniku černých skládek. Některé městské části na své náklady přistavují dle svého uvážení další VOK. Městské části samy rozhodují o místech a termínech přistavení VOK dle vlastní potřeby na předem ohlášená místa. Místa přistavění jsou mimo jiné uváděna na internetových stránkách městských částí. Objemný odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech provozovaných hl. m. Prahou.

 

Tab. 8 Produkce objemného odpadu [t]

Rok VOK v ulicích Sběrné dvory města Celkem

1998

13 128

129

13 257

1999

16 095

673

16 768

2000

16 150

916

17 066

2001

16 282

1 417

17 699

2002

16 525

2 212

18 737

2003

16 902

3 149

20 051

2004

17 601

6 891

24 492

2005

20 527

9 923

30 450

2006

17 991

13 900

31 891

2007

19 892

12 258

32 150

2008

20 003

17 768

37 771

2009

20 193

25 107

45 300

 

Zdroj: OOP MHMP

 

Obr. 7 Vývoj produkce objemného odpadu, 1998-2009

Vývoj produkce objemného odpadu, 1998-2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Sběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou

Již několik let jsou na území hl. m. Prahy koňské kaštany (jírovec maďal) napadeny klíněnkou jírovcovou. Jedním z nejúčinnějších opatření proti klíněnce je shrabání listí. Z tohoto důvodu město ve spolupráci s městskými částmi a svozovými firmami několik let organizuje sběr a svoz pytlů s napadeným listím.

Na cca 30 místech na území města (sběrné dvory, ÚMČ, provozovny svozových společností) si obyvatelé mohli v roce 2009 vyzvednout papírové pytle, do kterých mohou shrabané listí uložit. Pytle naplněné listím mohou buď odložit přímo ke sběrným nádobám na směsný odpad nebo je mohou odložit na určených sběrných místech (sběrné dvory, provozovny svozových společností) nebo ve spalovně komunálního odpadu.

Tab. 9  Náklady města na zajištění sběru a svozu listí napadeného klíněnkou jírovcovou [tis. Kč]

Rok Náklady na výrobu pytlů Náklady na sběr a svoz Náklady celkem (vč. DPH)

2002

130,5

106,6

237,1

2003

130,5

127,2

257,7

2004

70,0

136,3

206,3

2005

68,8

162,1

230,9

2006

45,8

162,4

208,3

2007

135,1

148,9

284,0

2008

141,6

168,2

309,8

2009

108,9

165,7

274,6

Zdroj: OOP MHMP

 

 

Bioodpad

Zkušební provoz kompostárny Malešice

V říjnu 2004 byl zahájen zkušební provoz první kompostárny hl. m. Prahy „Kompostárny Malešice“ v Dřevčické ulici, p.č. 803/25 v Praze 10 - Malešicích. Zařízení  bylo vybudováno na náklady Hl. m. Prahy a je určeno pro odkládání odpadu z údržby zeleně a to jak občanů, tak i od firem provádějící tuto činnost. Zpracování bioodpadu je prováděno technologií aerobního kompostování. V roce 2008 občané Prahy odevzdali 305,96 tun bioodpadu ze zahrad. Zařízení bylo zkolaudováno jako stavba dočasná a tento status dodnes trvá. Důvodem je plánovaná výstavba rozlehlé křižovatky. Kvůli blízkosti zástavby a problémům s tím souvisejícím byla kompostárna v roce 2008 změněna na stabilní sběrné místo bioodpadu. To zamená, že od roku 2009 se zde bioodpad shromažďuje a částečně zpracovává, ale k samotnému kompostovacímu procesu již nedochází. V roce 2009 bylo vybráno od občanů Prahy 501,38 t bioodpadu. Z původní předpokládané doby trvání provozu kompostárny do konce roku 2005 se podařilo termín ukončení provozu prodloužit a to tentokrát do konce roku 2011. Po uzavření stabilního sběrného místa hl. m . Praha plánuje výstavbu kompostárny ve Slivenci a v několika dalších lokalitách.

 

Zkušební projekt sběru objemného bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů

V roce 2008 Hl. m. Praha zorganizovala opět projekt sběru bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů. Služba proběhla v podobném duchu jako na podzim roku 2007. Zapojení do projektu bylo nabídnuto všem městským částem. Služba byla poskytnuta v následujícím režimu. Kontejnery byly přistaveny v určeném termínu na max. 3 hodiny. Po celou dobu přistavení byla přítomna odborná obsluha, která monitorovala naplňování kontejneru a zodpovídala za čistotu vysbíraného bioodpadu. Sběr byl zaměřen na komunální bioodpad objemnějších rozměrů (především listí, tráva, větve, neznečištěná zemina). Celkem bylo přistaveno 854 velkoobjemových kontejnerů pro bezplatný sběr bioodpadu od občanů, do kterých se sebralo cca 793 tun bioodpadu. Ten byl předán ke zpracování na kompostárnu. Jak zástupci městských částí, tak Pražané byli tímto projektem nadšeni a projevili zájem o jeho pokračování v dalších letech. Služba by měla být doplňkem při nakládání s bioodpady v Praze.V roce 2009 služba nebyla poskytována, ale od jara 2010 je opět plně v provozu.  Kontejnery jsou přistavovánz vždy na jaře a na podzim, kdy je předpoklad produkce objemného bioodpadu při údržbě zahrad.

Bioodpad od občanů z údržby zahrad lze odevzdat i na 13 sběrných dvorech hl. m. Prahy. Dále na základě úspěšného pilotního projektu sběru bioodpadu z domácností hl.m. Prahy sbíraného do speciálně provětrávaných hnědých nádob probíhá tato služba pro Pražany zatím v úrovni smluvního objednání. Kompostace bioodpadů byla podpořena mnoha informačními a propagačními akcemi v regionální i celostátní působnosti. V rámci ekologické výchovy dětí a mládeže byly nabídnuty kompostéry do základních a středních škol, aby byla obnovena myšlenka zpracování bioodpadů v místě vzniku, tj. na školních zahradách.

 

Úklid černých skládek

Na území města je každoročně organizován úklid černých skládek. Odklízí se na pozemcích, které jsou ve vlastnictví HMP případně ve správě městských částí. Tato povinnost jde za vlastníkem, resp. správcem pozemků. V případě Prahy má tuto činnost zajišťovat odbor správy majetku, pokud pozemek není svěřen do správy městské části nebo jinému odboru. V roce 2009 bylo nadstandardně odklizeno na náklady odboru ochrany prostředí MHMP cca 133,78 t odpadu z černých skládek. Celkem byly zrealizovány  4  zakázky  za cca 506 tis.  Kč (včetně DPH). Nemalá množství černých skládek každoročně odklidí v samostatné působnosti městské části a neziskové organizace pořádající dobrovolné akce.

 

Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (krajský)

V roce 2005 byl schválen krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy. Tento dokument slouží jako podklad pro původce odpadu, kteří překročí zákonem stanovené limity a tím jim vznikne povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadu. V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění je plán každoročně vyhodnocován. V listopadu 2009 proběhlo vyhodnocení za rok 2007. Informace jsou na internetových stránkách: http://envis.praha-mesto.cz/odpady v části k POH.

 

Náklady komplexního systému třídění komunálního odpadu

Celkové náklady komplexního nakládání s komunálním odpadem činily v roce 2009 cca 1,143 miliardy Kč.

Největší část nákladů patří nakládání se směsným odpadem. Částka cca 735 mil. Kč je převážně hrazena občany v rámci výběru poplatku za komunální odpad. Město v závislosti na výše inflace a změn DPH doplácí na tuto službu 5 až 20 % ze svého rozpočtu. Výše poplatku pro plátce poplatku je regulována obecně závaznou vyhláškou hl. m. Praha. Současný poplatek nebyl pro poplatníky změněn od roku 2005. Skutečnou výši nákladů na směsný odpad ovlivňuje nejen výše inflace a změny DPH, ale zejména množství objednané služby, tj. počet obsloužených nádob a rozhodnutí města, kolik směsného odpadu v daném roce bude energeticky využito a kolik skládkováno.

Ze zbývající části nákladů je hrazen tříděný sběr, který zahrnuje provoz sběrných dvorů, nakládání s tříděným odpadem papír, sklo, plasty a nápojové kartony (na cca 4 tis. stanovištích separace), systém sběru a zpracování nebezpečných odpadů, projekty sběru bioodpadu a náklady na nadstandardní službu přistavování velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad a jejich zpracování. Náklady na tříděný sběr v roce 2009 činily cca 305 mil. Kč (poníženy o případné tržby z prodeje vytříděných surovin), na nebezpečný odpad 11 mil. Kč, provoz sběrných dvorů cca 45 mil. Kč a nakládaní s objemným odpadem cca 48 mil. Kč.

Příspěvek společnosti EKO-KOM, a.s.

Součástí tříděného sběru papíru, skla, plastů a nápojových kartonů jsou z větší části obaly. Do r. 2001 byl zpětný odběr obalů na území ČR zajišťován prostřednictvím tzv. Dobrovolné dohody, uzavřené mezi Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí a Ministerstvem životního prostředí České republiky. Na základě této Dobrovolné dohody podepsalo hl. m. Praha v r. 2001 smlouvu se společností EKO-KOM, a.s. S přijetím obalového zákona musí povinné osoby zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadu z těchto obalů, zpětný odběr obalů mohou zajistit prostřednictvím tzv. autorizované společnosti (EKO-KOM).

Proplácení nákladů spojených se sběrem, svozem a odstraněním léků MF ČR

Na základě novely zákona o léčivech jsou od ledna 2003 Ministerstvem financí propláceny náklady spojené se sběrem, svozem a odstraněním léků z lékáren. V roce 2009 činila dotace 1.471.506,- Kč.

 

Tab. 10 Celkové náklady komplexního systému ponížené o příjmy od společnosti EKO-KOM (za tříděný sběr), Ministerstva financí ČR (za léky)

Rok Náklady uhrazené městem [tis. Kč] Náklady celkem [tis. Kč]

1998

443 562

443 562

1999

606 717

606 718

2000

633 861

633 861

2001

651 374

675 399

2002

688 488

732 029

2003

713 716

793 443

2004

826 194

904 091

2005

905 786

989 055

2006

925 668

1 016 243

2007

977 369

1 079 057

2008

1 024 859

1 145 659

2009

1 005 284

1 143 211

Pozn.: Rozdíl mezi celkovými náklady a náklady skutečně uhrazenými městem tvoří příspěvky na nakládání s odpady společnosti EKO-KOM a  MF ČR. (Společnost EKO-KOM v roce 2009 podpořila tříděný sběr částkou téměř 136 mil. Kč a Ministerstva financí ČR uhradilo městu na zajištění svozu lékáren cca 1,471 mil. Kč)   

Zdroj: OOP MHMP

 

Obr. 8 Vývoj celkových nákladů na komplexní systém nakládaní s odpady, 1998-2009

Vývoj celkových nákladů na komplexní systém nakládaní s odpady, 1998-2009

Zdroj: OOP MHMP

 

Tisk 28.4.2011 | Jiří Stach | Přečteno: 29813 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Grafická verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru