A. Základní informace



Shrnutí

Praha je hlavním městem České republiky. Zároveň jejím městem největším svojí rozlohou (496 km2) a počtem obyvatel (1,24 mil. obyvatel k 31. 12. 2011). Z hlediska kvality prostředí musí Praha řešit obdobné otázky jako jiná velká města ve světě. Jedná se především o vliv automobilové dopravy, hluk, hospodaření s vodou a energiemi, nakládání s odpady, ale také udržitelné využívání území, péči o čistotu, zeleň a cenné přírodní lokality na území města. Ve svém Strategickém plánu Praha deklaruje záměr: „Dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.“

Kvalita pražského životního prostředí je ovlivněna řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější je koncentrace ekonomických aktivit na relativně malém území. To způsobuje zátěž, se kterou se musí obyvatelé Prahy každodenně vypořádávat a která má vliv na zhoršený stav u některých parametrů životního prostředí. Snížení této zátěže při současném růstu kvality života obyvatel Prahy, tj. udržitelný rozvoj hlavního města, je velkou výzvou pro další směřování města.


Ovzduší

Po roce 1989 došlo v Praze k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.

Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo určité zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Kvalita ovzduší je však do značné míry ovlivňována rozptylovými podmínkami. Lepší rozptylové podmínky v letech 2008 a 2009 se významně spolupodílely na sníženém obsahu škodlivých látek v ovzduší. V roce 2010 však již natolik příznivé podmínky jako ve dvou předchozích letech nebyly, proto došlo k určitému zhoršení parametrů kvality ovzduší. V roce 2011 se dále zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota pro kvalitu ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 vzrostl na 28 % a v roce 2011 dosáhl 71 %. Přesto se stále ještě jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.

V roce 2011 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na žádné z měřicích stanic, stejně jako v letech 2008 a 2009, přičemž v roce 2010 byl limit překročen na jedné stanici.

Limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) byl v roce 2011, obdobně jako v roce 2010, překročen na pěti stanicích. Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

Podíl plochy města s nadlimitní úrovní znečištění ovzduší je nejvíce ovlivňován koncentracemi polycyklických aromatických uhlovodíků, reprezentovaných benzo(a)pyrenem (BaP). Jeho koncentrace jsou stále ještě na většině plochy města nad imisním limitem, je však možno zaznamenat pozitivní posun ve výši překročení limitu. Zatímco v roce 2006 činila průměrná koncentrace BaP na třech měřicích stanicích 2,1 ng/m3, v posledních letech se průměr pohybuje jen mírně nad limitem 1 ng/m3.


Voda

Kvalita vody v povrchových tocích má dlouhodobě se zlepšující stav. Pro většinu sledovaných ukazatelů byla v roce 2011 voda klasifikována druhým až čtvrtým stupněm z pětistupňové hodnotící škály, tedy jako voda mírně znečištěná až silně znečištěná. Kvalita vody drobných vodních toků je dlouhodobě sledována, v současnosti na 38 profilech po celém území Prahy, kvalita vody ve Vltavě a Berounce na území Prahy a v blízkém okolí se sleduje dlouhodobě na 4 profilech.

Zásobování obyvatel pitnou vodou dosahuje trvale vysoké úrovně. Cenný zdroj vody pro hlavní město představuje vodárna Želivka, z níž je voda do Prahy přiváděna 52 km dlouhým štolovým přivaděčem. Na celkovém množství 118 mil. m3 pitné vody vyrobené v roce 2011 se vodní zdroj Želivka podílel 73 %. Na veřejnou vodovodní síť jsou napojeny téměř všechny domácnosti. Spotřeba pitné vody v domácnostech z veřejné vodovodní sítě v dlouhodobém horizontu klesá (v roce 2011 činila cca 112 l na osobu za den, v roce 2000 cca 143 l/osobu/den, oproti roku 2010 však nastal mírný nárůst). Ztráty vody úniky ze sítě se podařilo snížit ze 46 % v roce 1996 na hodnoty pohybující se okolo 21 % od roku 2007. Kvalita pitné vody je pravidelně sledována a vyhovuje tuzemským i evropským standardům.

Na systém kanalizační sítě je napojeno cca 99 % domácností. Za rok 2011 bylo čištěno téměř 129,4 mil. m3 odpadních vod (jde o 100 % odpadních vod v Praze), z čehož 92,4 % na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), zbývající na pobočných čistírnách v okrajových částech města. Objem znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do povrchových vod, vyhovuje stanoveným limitům a je dlouhodobě snižován.

Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana vnitřního města a návazně probíhají práce v rámci dalších dílčích etap. V roce 2011 probíhaly práce v rámci etapy 0007 – Troja, která ale od konce roku 2010 již plní ochranu na požadovanou úroveň. Pro dokončení kompletního systému zbývá částí 22 Velká Chuchle, etapy 0006 Zbraslav – Radotín. Po dokončení (předpoklad do r. 2013) bude hlavní město chráněno proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni hladiny velké povodně v srpnu roku 2002 s rezervou +30 cm (s výjimkou Zbraslavi, zde ochrana na stoletou vodu s rezervou +30 cm).


Krajina, příroda, zeleň

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2011 dokumentuje poprvé po roce 1990 pokles celkové výměry zastavěných ploch (8 ha oproti roku 2010, jejich podíl činil na konci roku 2011 cca 10,1 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 762 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 88 ha oproti roku 2010, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 93 ha).

Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2011 nárůst o 10 ha oproti roku 2010 a celkem 241 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2011 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními k 31. 12. 2011 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2011 dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo k 31. 12. 2011 registrováno 27 významných krajinných prvků (beze změny oproti roku 2010) a 197 stromů požívalo k 31. 12. 2011 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2011 jeden nově vyhlášený památný strom).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2011 vysazeno více než 3527 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 241 ha (o 5 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 35 lokalit/ a Potoky pro život).


Odpady

V Praze je v dlouhodobém horizontu evidován stálý nárůst produkce odpadů. V roce 2011 však byl zaznamenán razantní pokles jejich celkové produkce, a to o cca 30 % oproti roku 2010 (4,6 mil. tun v roce 2011, 6,6 mil. tun v roce 2010). Uvedený pokles byl způsoben výrazným poklesem produkce ve skupině stavebních a demoličních odpadů (cca 2,2 mil. tun).

Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 36 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 14,6 %, 11 % bylo použito na terénní úpravy a 18,3 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1,6 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2011 dosáhlo 395,9 tis. tun, což činí cca 312 kg na obyvatele a oproti roku 2010 nárůst 2,8 %, pokračuje tedy dlouhodobý trend mírného nárůstu. Nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu přesáhl v roce 2011 již 86,5 %, 54 % přitom činilo energetické využití. V roce 2011 byl zaznamenán pokles v delším časovém horizontu doposud rostoucího objemu vytříděných využitelných složek odpadu (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadů) – celkové množství činilo cca 60,9 tis. tun (meziroční pokles o cca 1,9 % zapříčiněný poklesem objemu vytříděného papíru). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V roce 2011 narostl na 15 počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (ze 13 v roce 2010). Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 270 veřejných sběrných míst a více než 1 090 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy.


Hluk

Závažným problémem města zůstává hluk ve venkovním prostředí. Zcela převažujícím zdrojem hluku je automobilová doprava. Podle výpočtů realizovaných v rámci vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na udržitelný rozvoj hlavního města (z údajů roku 2009) je cca 47 % populace zatíženo hlukem L(dn) vyšším než 55 dB. Na základě strategických hlukových map jsou identifikována kritická místa, jimž je věnována prioritní pozornost v plánování a realizaci protihlukových opatření. K těmto opatřením náleží výstavba protihlukových clon, výměny povrchů na vybraných komunikacích, rekonstrukce tramvajových tratí, modernizace vozového parku MHD aj. Opatření ke snižování hluku byla v roce 2011, tak jako v předchozích letech, realizována rovněž na letišti Praha / Ruzyně. Vedle běžných provozních, technických a ekonomických opatření ke snižování hluku z letecké dopravy je nutné uvést omezení nočního provozu – pokles pohybů letadel v noční době v roce 2011 oproti předchozím rokům.


Doprava

Doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v Praze. Požadavky na zajištění mobility jsou vyvažovány úsilím o minimalizaci negativních dopadů. Význačným faktem je, že v roce 2011 byl poprvé od roku 1990 zaznamenán meziroční pokles dopravního výkonu automobilové dopravy (o 1 %) přes nárůst počtu evidovaných vozidel. V rámci udržitelného rozvoje dopravy město rozvíjí hromadnou dopravu, usiluje o dobudování okruhu (v roce 2011 byla zprovozněna jižní větev Štěrboholské radiály v prostoru budoucí křižovatky s Městským okruhem), podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižuje dopady na kvalitu ovzduší (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility) a hlukovou zátěž a v rámci ekonomických možností podporuje cyklistickou a pěší dopravu.

Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky města. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, dále i lanovku na Petřín a přívozy. Systém městské hromadné dopravy v Praze patří ke špičkovým ve světovém měřítku. V roce 2011 bylo v rámci systému PID přepraveno zhruba 1,2 mld. cestujících (z toho nejvíce metrem -  48 %), podíl hromadné dopravy v rámci dělby celkové přepravní práce činil 43 % (pěší 23 %, cyklodoprava 1 %, automobilová doprava 33 %).

Pokračovalo budování cyklistické infrastruktury, včetně značení cyklotras, podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze do roku 2020 z roku 2010 a Nového systému číselného označování cyklistických tras na území hl. m. Prahy z roku 2006. V rámci vytvářené sítě cyklistických komunikací existuje v Praze již přes 500 km značených cyklotras. V roce 2011 bylo nově vyznačeno celkem 60 km cyklotras, zejména ve východní části Prahy, 3 km cyklopruhů a 4 km cyklopiktokoridorů, instalováno 303 stojanů na kola a realizována řada dalších opatření na podporu cyklistiky. Podíl cyklistické dopravy činil v roce 2011 necelé 1 % všech cest ve městě se zřetelným růstovým trendem. Stanovený cíl je dosáhnout minimálně 5 % do roku 2020.


Energetika

Praha řeší v rámci udržitelného rozvoje města i oblast hospodaření s energiemi. V souladu s energetickou koncepcí město realizuje četné aktivity v oblasti úspor energií. Na základě energetických auditů jsou prováděna opatření s cílem snížit energetickou náročnost budov, především budov vlastněných a užívaných městem (úřady, školy, sociální ústavy). Ke konci roku 2011 bylo realizováno 423 opatření ve výši 1,544 mld. Kč. Realizací zateplování budov jsou dosahovány úspory energie ve výši až 50 %. Pokračuje také dotační program Čistá energie Praha na podporu přeměny topných systémů na ekologická média a využití obnovitelných zdrojů v bytových objektech (v roce 2011 vyplaceno 16,5 mil. Kč).

Praha se může pochlubit i zajímavými projekty v oblasti energetického využití odpadu. Příkladem je Zařízení pro energetické využívání odpadu Malešice (Pražské služby, a. s.) s kogenerační jednotkou, která vyrobí teplo a světlo pro 20 tisíc domácností, dále využití bioplynu na skládce komunálního odpadu v Praze-Ďáblicích nebo v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubenči.


Nástroje a politiky v oblasti životního prostředí

Při řízení péče o životní prostředí uplatňuje hlavní město Praha nástroje dostupné mu coby městu i kraji zároveň. Mezi tradiční nástroje patří opatření a procesy vyplývající ze zákona hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), integrované povolování (IPPC), strategické a územní plánování (Aktualizace Strategického plánu 2008, navazující Program realizace strategické koncepce na období 2009-2015, Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, Územně analytické podklady) a ekonomické nástroje, z nichž Praha realizuje např. grantová řízení a programy dotací v oblasti životního prostředí a využívání energie (Granty na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy /od r. 1996/, program dotací Čistá energie Praha /od r. 1994/). Mezi moderní nástroje podpory ochrany životního prostředí, které město uplatňuje samo nebo jejich využívání různou formou podporuje, patří environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO), Místní Agenda 21, mezinárodní projekty a poskytování informací.

K pilířům systému EVVO v Praze patří školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace, mezi nimi zejména střediska ekologické výchovy. Praha dlouhodobě a systematicky podporuje střediska ekologické výchovy (SEV) a ekocentra působící v Praze. Dvě z nich užívají statutu střediska ekologické výchovy hl. m. Prahy - SEV HMP Toulcův dvůr a SEV Lesů HMP. Řada městských části je aktivních v oblasti dobrovolných nástrojů, zejména v uplatňování Místní Agendy 21 (na konci roku 2011 bylo v celostátní databázi MA21 evidováno 16 zapojených pražských městských částí /včetně kategorie Zájemci/), popř. v zavádění dílčích opatření pro ochranu životního prostředí v rámci tzv. Zeleného úřadování. Na celopražské úrovni jsou realizovány projekty mezinárodní spolupráce. Informační podpora pro odborníky i veřejnost je ze strany města systematicky zajišťována především prostřednictvím Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) a Informačního systému o území (ISU).

Dlouhodobé strategické záměry v oblasti ochrany a péče o životní prostředí hl. m. Prahy jsou formulovány ve Strategickém plánu hl. m. Prahy a v řadě koncepčních dokumentů zaměřených na dílčí tematické oblasti.

V roce 2011 měla Praha k dispozici koncepční dokumenty, akční programy a plány pro oblast odpadového hospodářství, energetiky, ochrany ovzduší, péče o zeleň, ochrany přírody a krajiny, EVVO, snižování hlukové zátěže, zásobování vodou, odvodnění, cyklistické dopravy aj., které dané strategické cíle a záměry dále podrobně rozpracovávaly.


Základní charakteristika města

Obr A2.1 : mapa technického využití území (druh povrchu), stav v roce 2011

Zdroj: ÚRM

Praha je hlavním a současně největším městem České republiky, a to rozlohou i počtem obyvatel. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Praha je nejen pro Středočeský kraj, ale i pro celé území ČR centrem pracovních příležitostí, koncentrují se zde nadnárodní společnosti a firmy podnikající v progresivních odvětvích ekonomiky. Z toho vyplývá její vysoká ekonomická výkonnost, vysoké průměrné mzdy a relativně nízká nezaměstnanost. Od roku 2002 se počet obyvatel Prahy každoročně mírně zvyšoval až do roku 2010. Stav ke konci roku 2011 je o více než 15,5 tisíc obyvatel nižší . To je ovlivněno zahrnutím výsledků Sčí tání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) do výsledného počtu obyvatel.

Praha je atraktivní metropolí díky svému kulturnímu i přírodnímu dědictví. Město je situováno v členitém terénu údolí řeky Vltavy. Na území Prahy se nacházejí cenné přírodní lokality. Od roku 1992 je historické centrum města zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Podle zákona o hlavním městě je Praha statutárním městem. Je spravována orgány hlavního města – Zastupitelstvem hl. m. Prahy, Radou a Magistrátem hl. m. Prahy. Pro výkon státní správy je Praha od roku 2001 členěna na 22 správních obvodů, z hlediska samosprávného ji tvoří 57 autonomních městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je zároveň jedním ze 14 krajů ČR. Základní charakteristiky Prahy jsou uvedeny v tabulce.


Tab. A2.1 : Praha – základní charakteristika

Rozloha [km2] 496
Správní členění
  počet městských částí 57
  počet katastrálních území 112
Poloha (střed města)
  zeměpisná šířka (s. š.) 50°05'
  zeměpisná délka (v. d.) 14°26'
Nadmořská výška [m n. m.]
  maximální (Zličín) 399
  minimální (Suchdol) 177
Klima (Ruzyně)
  průměrná roční teplota vzduchu [°C] 11,1
  roční úhrn srážek [mm] 459,7
Řeka Vltava
  délka toku [km] 30
  průtok – Velká Chuchle [m3.s-1] 148


Druhy pozemků [ha]
  zemědělská půda 20 250
  lesní pozemky 5 099
  vodní plochy 1 076
  zastavěné plochy 5 029
  ostatní plochy 18 158
Obyvatelstvo - počet obyvatel k 31. 12. 2011 1 241 664
  – ženy 638 677
  – muži 602 987
  střední stav obyvatelstva 1 237 943
  zalidnění obyvatel na 1 km2 2 503
Domy, byty (2011)*
  počet obydlených domů 92 927
  počet obydlených bytů 542 168
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele
  – Kč 786 057
  – EURO 31 967
Registrovaná míra nezaměstnanosti [%] 3,95

* Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 – definitivní údaje


Zdroj: ČSÚ, ČHMÚ, ČÚZK, MPSV


Indikátory udržitelného rozvoje


Název indikátoru Jednotka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj
Roční spotřeba paliv a energie na obyvatele po přeměnách GJ/obyv./rok 50,4 49,1 OIM MHMP (2001), údaje za rok 2005: Centrální datový sklad energetických informací (CDS-EI), ÚRM 2006
z toho:
– tuhá paliva % 4,7 4,0
– kapalná paliva % 0,4 0,3
– plynná paliva % 41,1 40,3
– CZT % 25,0 24,9
– elektřina % 28,8 30,6
Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele kWh/obyv./ rok 1137,6 1136,8 1171,3 1192,7 1239,1 1247,8 1230,7 1245,4 1171,9 1195,4 1141,2PRE, ČSÚ, kompil. MHMP
Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele tis.vozokm/ obyv./rok 4,85 5,04 5,34 5,58 5,61 5,66 5,77 5,63 5,63 5,83 5,80 TSK-ÚDI, kompil. MHMP
Celkový počet vozidel na obyvatele počet/obyv. 0,65 0,67 0,67 0,63 0,635 0,64 0,653 0,74 0,732 0,74 0,77 TSK-ÚDI
Délka vybraných cyklistických komunikaci Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu, 2011 – Ročenka dopravy Praha (TSK)
– cyklistické trasy km 180,0 187,7 197,7 230,7 242,3 291,7 317,6 345,6 443,8 504,0
– cyklistické stezky km 60 61,1 64,3 67,8 91,4 111,8 130,2 136,5 143,3 141,3 2)
– cyklopruhy, cyklopiktokoridory km 1,8 7,8 44,1 53,5 62,8
Emise NOx do ovzduší t/obyv./rok 0,019 0,018 0,019 0,02 0,017 0,019 0,016 0,015 0,015 0,011 0,010 ČHMÚ, ATEM kompil. MHMP
Emise SO2 do ovzduší t/obyv./rok 0,003 0,0022 0,0022 0,0023 0,0022 0,0019 0,0012 0,0014 0,0013 0,0012 0,0007 ČHMÚ, ATEM, kompil. MHMP
Kvalita místního ovzduší – nejvyšší počet případů překročení limitu PM10 ČHMÚ, kompil. MHMP
– dopravní stanice počet 85
Nám. Republiky
140
Smíchov
135
Smíchov
66
Legerova, hot spot
129
Legerova, hot spot
97
Legerova, hot spot
49
Legerova, hot spot
13
Smíchov
36
Smíchov
33
Smíchov
– pozaďové stanice počet 60
Riegrovy sady
68
Riegrovy sady
20
Kobylisy
34
Riegrovy sady
38
Řeporyje
4
Řeporyje
4
Řeporyje
6
Řeporyje
27
Řeporyje
30
Řeporyje
Průměrná spotřeba vody v domácnostech l/den/obyv. 137,9 134,7 136,6 130,8 126,8 130 128,7 121,6 114,1 104,1 112,0 ČSÚ
Jakost vody na povrchových tocích ČHMÚ
– BSK5 mg O2/l 1,74 2,14 2,53 2,21 2,1 2,17 2,34 2,53 2,04 2,2 3,0
– P celkový μg/l 0,18 0,15 0,14 0,13 0,12 0,1 0,08 0,08 0,08 0,07 0,10
– N jako NO3 mg/l 3,17 3,68 2,86 3,1 3,06 2,7 2,31 2,6 2,6 3,59 3,56
Čištění odpadních vod – odstraněné znečištění – BSK5 % 93 1) 96 97,3 97,7 97,85 97,8 97,8 97,9 97,6 97,8 PVK, ČOV, kompil. MHMP
Rozloha zvláště chráněných území jako podíl na celkové rozloze % 4,3 4,3 4,3 4,3 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 MHMP, ÚRM, IMIP
Produkce odpadů na obyvatele – odpady celkem t/obyv./rok 2,2 3,2 2,9 3,15 3 2,93 3,78 4,17 4,89 5,43 3,81 2011 MHMP, 2007–2010 CENIA, 2005-2006 VÚV TGM, kompil. MHMP
z toho:
– komunální odpady t/obyv./rok 0,402 0,45 0,418 0,475 0,409 0,44 0,474 0,488 0,64 0,627 0,667
– nebezpečné odpady t/obyv./rok 0,225 0,309 0,181 0,105 0,16 0,132 0,097 0,08 0,088 0,169 0,088
– odpady z domácnosti t/obyv./rok 0,22 0,24 0,25 0,26 0,27 0,276 0,285 0,32 0,308 0,308 0,320
Podíl využitých odpadů (celkem) % 8,7 22,2 29,7 38,8 36,6 54,2 49,3 71 52,8 40,4 36,4 2011 MHMP, 2007–2010 CENIA, 2005-2006 VÚV TGM, kompil. MHMP
– z toho energetické využití % 1,2 7,0 6,2 4,7 4,1 3,6 3,8 6,3
Podíl odpadů odstraněných skládkováním % 10,3 18,5 11 7,6 7,9 7,25 7,9 9,5 3 1,5 1,6 2011 MHMP, 2007–2010 CENIA, 2005-2006 VÚV TGM, kompil. MHMP
Počet hospitalizovaných pro nemoci dýchací soustavy na 1000 obyvatel Počet na 1000 obyvatel14,8 15,3 16,2 15,4 17,6 14,7 15 14 17,7 13,5 13,8 ÚZIS, kompil. MHMP
Střední délka života při narození
(muži / ženy)
roky 73,6 / 79,073,7 / 78,9 73,7 / 79,274,1 / 79,674,7 / 80 75,2 / 80,475,6 / 80,775,9 / 80,776,3 / 80,876,3 / 81,2 76,5 / 81,7 ČSÚ

Pozn.: Další informace k indikátorům udržitelného rozvoje hl. m. Prahy jsou k dispozici v elektronické ročence Praha životní prostředí 2011

1) Metodika stanovení celkové délky cyklistických stezek pro rok 2011 se částečně liší od metodiky použité pro rok 2010 a roky předešlé a poskytuje nižší výslednou hodnotu.