B1. Ovzduší



Emise - zdroje znečisťování ovzduší


Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1-3)

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky.

Dlouhodobě zjišťované a vyhodnocované údaje dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem:



Obr B1.1 : Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2011

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.1 : Celkové emise ze stacionárních zdrojů
v Praze, za rok 2011 – předběžné údaje [t.rok-1]

2011tuhé látkySO2NOx
4588032 195

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.2 : Evidovaný počet zdrojů znečišťování
ovzduší v Praze, 2011

Kategorie2011
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem 213
REZZO 2 - střední zdroje celkem, v tom: 2 880
Tuhá paliva 21
Kapalná paliva 36
Plynná paliva 2 495
Ostatní vč. technologií 328

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Obr B1.2 : Měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 2000 – 2011 (od r. 2008 zahrnuty
emise tuhých látek ze stavebních činností)

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP


Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 - doprava)

Nejvýznamnější zdroj emisí znečišťujících látek představuje automobilová doprava, jejíž negativní vliv přetrvává. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy.

Obr B1.3 : Emise z dopravy - vybrané polutanty, 2011

Zdroj: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.


Emise skleníkových plynů

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin evidovaných v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (viz předchozí kapitola). V podmínkách ČR se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované uhlovodíky.

Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních cca 10 letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 7 t CO2 ekv. na obyvatele. V roce 2011 dosáhly emise 6,24 CO2 ekv. na obyvatele. Mezi roky 2010 a 2011 došlo k výraznému poklesu emisí ze spotřeby tuhých paliv a zemního plynu a ze spotřeby tepla dodávaného z externích zdrojů, obdobný vývoj (pokles) byl i ve všech ostatních kategoriích s výjimkou kapalných paliv.

Obr B1.4 : Měrné přímé a nepřímé emise skleníkových plynů
na území hl. m. Prahy, 2001; 2005 – 2011 [tis. t CO2 ekv. / obyvatel]

Zdroj: D. Vácha

Obr B1.5 : Podíly kategorií zdrojů na emisích
skleníkových plynů, Praha, 2011


Zdroj: D. Vácha


IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ


Měřicí síť sledování kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší je zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené hodnoty se zákonem stanovenými limity. Rozložení stanic měřících znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2011 a zastoupení monitorujících organizací znázorňuje obr. B1.6.

Obr B1.6 : Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2011

Zdroj: ČHMÚ


INDEX KVALITY OVZDUŠÍ NA STANICÍCH V AGLOMERACI PRAHA V ROCE 2011

Index kvality ovzduší je ukazatel, který podává agregovanou informaci o aktuální kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Stanovení indexu kvality ovzduší je založeno na vyhodnocení 1h koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2), suspendovaných částic (PM10), 8h klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a v letním období (1.4. – 30.9.) 1h koncentrací přízemního ozonu (O3). Dílčí index kvality ovzduší je zjišťován každou hodinu pro každou znečišťující látku v dané lokalitě zvlášť a jako určující hodnota – celkový index kvality ovzduší - je prezentován nejvyšší z nich. Index kvality ovzduší nabývá šesti stupňů, tj. od hodnocení kvality ovzduší jako velmi dobrá (1. stupeň indexu) po hodnocení kvality ovzduší jako velmi špatná (6. stupeň indexu). Pro rok 2011 byl index kvality ovzduší vyhodnocen u 12 stanic (stanice Praha 2-Legerova byla z hodnocení vyloučena z důvodů významného výpadku měření suspendovaných částic PM10).


Obr B1.7 : Celkový index kvality ovzduší (IKO) na stanicích v aglomeraci Praha
v roce 2011 – zastoupení jednotlivých hodnot indexu

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3 : Přehled stanic, u kterých byl vyhodnocen
index kvality (IKO) ovzduší pro rok 2011

Stanice Měřené znečišťující látky, jejichž koncentrace byly použité pro výpočet IKO
Praha1-nám. Republiky (U) NO2, PM10
Praha 2-Riegrovy sady (U) NO2, PM10, O3, SO2
Praha 4-Braník (T) NO2, PM10
Praha 4-Libuš (S) NO2, PM10, O3, SO2, CO
Praha 5-Smíchov (T) NO2, PM10, O3, CO
Praha 5-Stodůlky (U) NO2, PM10, O3, SO2
Praha 6-Suchdol (S) NO2, PM10, O3, SO2
Praha 8-Karlín (T) NO2, PM10
Praha 8-Kobylisy (S) NO2, PM10, O3, SO2
Praha 9-Vysočany (T) NO2, PM10, SO2, CO
Praha 10-Průmyslová (T) NO2, PM10, SO2
Praha 10-Vršovice (T) NO2, PM10, SO2

Pozn.: Klasifikace stanic: U-městská, S-předměstská,
T-dopravní

Zdroj: ČHMÚ


Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v aglomeraci hl. m. Praha

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se rozumí území v rámci územního celku (zóny nebo aglomerace), kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen).

Během let 2006 – 2011 byly OZKO stanoveny na 2,7 % (2009, nejmenší území) až 97,9 % (2006) území aglomerace (tab. B1.4). V roce 2011 byly oblasti OZKO vymezeny na 70,9 % území Prahy (meziroční navýšení plochy – v roce 2010 28,2 %). I když došlo k poklesu koncentrací některých znečišťujících látek (SO2, NO2), pro vymezení OZKO zůstávají zásadní koncentrace PM10, které stagnují (roční průměr) nebo se zvýšily (denní průměr). Situace odpovídá nejen nárůstu 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, ale i vyššímu počtu stanic na území Prahy, kde byl překročen denní imisní limit.

Obr B1.8 : Vyznačení OZKO vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, Praha, 2011

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.4 : OZKO na území
hl. m. Prahy [% plochy města]

Rok Podíl území města
2006 97,9
2007 49,2
2008 9,9
2009 2,7
2010 28,2
2011 70,9

Zdroj: ČHMÚ


Vybrané znečišťující látky

K nejcitlivěji sledovaným polutantům s nejhustší sítí měřicích stanic náležejí polétavý prach (suspendované částice PM10) a oxid dusičitý (NO2).

Částice PM10

V roce 2011 došlo v případě suspendovaných částic PM10 oproti předchozím letům opět ke zhoršení kvality ovzduší - navýšení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace; roční průměrné koncentrace však zůstávají na stejné úrovni. Imisní limit průměrné 24hodinové koncentrace PM10> (50 μg.m-3, povolené překročení 35krát) byl v Praze v roce 2011 překročen více než 35krát na 12 lokalitách z 16 (v roce 2010 na 10 ze 17). Roční imisní limit PM10 (40 μg.m-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné z 20 monitorovacích stanic (v roce 2010 na jedné stanici). Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků legislativy.


Tab. B1.5 : Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10, Praha, 2011

Poř. č. Lokalita Klasifikace pLV Max. 24h koncentrace [μg.m-3] 36. nejvyšší 24h koncentrace [μg.m-3]
1 Pha5-Smíchov T/U/RC 68 110,7 63,0
2 Pha5-Řeporyje B/S/RA 65 136,0 61,0
3 Pha10-Vršovice T/U/R 53 137,4 60,7
4 Pha8-Karlín T/U/C 55 120,9 59,1
5 Pha10-Průmyslová T/U/IC 53 120,6 59,1
6 Pha5-Mlynářka T/U/RC 53 120,3 57,0
7 Pha9-Vysočany T/U/CR 46 117,8 56,0
8 Pha1-nám. Republiky B/U/C 45 131,8 55,0
9 Pha6-Veleslavín B/S/R 41 125,7 54,3
10 Pha6-Suchdol B/S/R 46 120,0 54,2
11 Pha2-Riegrovy sady B/U/NR 41 114,8 53,6
12 Pha4-Libuš B/S/R 36 100,3 50,4

Zdroj: ČHMÚ

Oxid dusičitý (NO2)

Počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) zůstal na stejné výši jako v roce 2010. V roce 2011 koncentrace NO2 celkově mírně poklesly; průměrné roční koncentrace NO2> klesly nebo stagnují na více než 80 % stanicích, maximální nejvyšší 19. koncentrace klesly nebo zůstaly na stejné úrovni na více než 70 % stanicích. Na měřicí stanici Praha 2-Legerova byl v roce 2011 zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (51) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 μg.m-3, což dokládá velký problém hlavního města s dopravou vedenou středem města. K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází v Praze každoročně rovněž převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 20 stanic došlo k překročení ročního imisního limitu (40 μg.m-3) na 5 lokalitách.

Tab. B1.6 : Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu NO2, Praha, 2011

Poř. č. Lokalita Klasifikace Roční koncentrace [μg.m-3]
1 Pha2-Legerova (hot spot) T/U/RC 69,5
2 Pha5-Svornosti T/U/IR 46,1
3 Pha5-Smíchov T/U/RC 44,6
4 Pha9-Vysočany T/U/CR 40,9
5 Pha1-nám. Republiky B/U/C 40,4

Zdroj: ČHMÚ

Obr B1.9 : Vývoj ročních charakteristik PM10, Praha, 1996-2011

Zdroj: ČHMÚ

Obr B1.10 : Vývoj ročních charakteristik NO2, Praha, 1996-2011

Zdroj: ČHMÚ


Modelování kvality ovzduší

Projekt Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, jehož nositelem je Atelier ekologických modelů (ATEM), přináší informace o současném imisním zatížení hlavního města z pohledu sedmi znečišťujících látek: oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzenu, suspendovaných částic PM10 a suspendovaných částic PM2,5. Aktualizace 2012 navazuje na modelová hodnocení emisní a imisní situace v Praze, prováděné v rámci projektu ATEM od roku 1992.

Obr B1.11 : Průměrné roční koncentrace vybraných látek, 2011

Zdroj: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.