ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Odpady > Souhrnné informace, statistika

Komplexní nakládání s komunálním odpadem v hl.m. Praze v roce 2011 – základní informace


Systém sběru komunálního odpadu (KO) v Praze

V roce 2011 probíhala 14. rokem realizace Projektu hospodaření s odpady na území hl. m. Prahy. Principem tohoto projektu schváleného usnesením rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu.
Projekt hospodaření s odpady realizovaný od roku 1998 je realizován v souladu s Plánem odpadového hospodářství hl. m. Prahy (POH), který byl pro obec (hlavní město) jako původce odpadů schválen v roce 2006 v návaznosti na krajský plán odpadového hospodářství hl. města Prahy.

Odpad byl v roce 2011 tříděn na následující složky komunálního odpadu:

  • papír a lepenka
  • sklo barevné
  • sklo čiré
  • plasty směsné
  • nápojové kartony
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky
  • objemný odpad
  • směsný odpad

 

Mimo sběru složek komunálního odpadu byl v roce 2006 zahájen i zpětný odběr vybraných elektrozařízení pocházejících z domácností.

Jednotlivé složky KO mají občané možnost odkládat donáškovým nebo odvozným systémem následujícími způsoby:

  • papír a lepenku, sklo, plasty ev. nápojové kartony – do sběrných nádob, určených na tyto složky KO, přímo na ulicích nebo v domech (na území Pražské památkové rezervace) a ve sběrných dvorech města; děti mohou papír a lepenku odkládat ve školách zapojených do soutěže ve sběru starého papíru, konané již 15. rokem pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy
  • nebezpečný odpad – při mobilním sběru, ve stabilních sběrnách, včetně sběrných dvorů města, v lékárnách (nepoužité či prošlé léky, případně rtuťové teploměry)
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky – ve sběrných dvorech města
  • objemný odpad – do velkoobjemových kontejnerů umísťovaných na ulicích v pravidelných intervalech a ve sběrných dvorech města
  • směsný odpad – do sběrných nádob umístěných v domovním vybavení každé nemovitosti, případně na jiném schváleném místě
  • zpětný odběr elektrozařízení pocházejících z domácností – ve sběrných dvorech hl. m. Prahy
  • zpětný odběr baterií (použité monočlánky) – v úřadech městských částí, na základních a středních školách a ve sběrných dvorech.

 

Obr. 1 Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2011 

Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2011

Zdroj: RVP MHMP

 

Tab. 1 Produkce a nakládání s komunálním odpadem [kt]

Rok Komunální odpad Odstranění Využití
Skládkování Celkem Termické-energetické Materiálové
vytříděno* Fe – ze škváry

2005

319,1

54,0

265,1

201,2

63,9

3,4

2006

326,4

53,7

272,7

200,5

72,2

3,3

2007

340,5

62,9

277,6

197,3

80,3

3,1

2008

360,2

72,3

287,9

190,8

97,1

3,1

2009

382,7

78,6

304,1

191,2

112,9

3,1

2010

385,3

68,3

317,0

200,4

116,6

3,2

2011

395,9

53,4

342,5

220,6

121,9

2,0

* včetně nebezpečných složek komunálních odpadů            

Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 2 Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem

Graf - Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem, 1998-2011
Zdroj: RVP MHMP


Charakteristika jednotlivých činností realizovaných v rámci systému sběru komunálního odpadu

 
a) Tříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů

Tříděný sběr je na území Prahy zajišťován donáškovým, odvozným a kombinovaným systémem.

Občané především využívají donáškový způsob, kde je separovaný odpad odkládán do sběrných nádob (kontejnerů), s horním nebo spodním výsypem, o objemu 1100–3350 litrů. Počet nádob na separovaný sběr je v současné době stabilní. V roce 2011 dosáhl počet sběrných míst v donáškovém systému cca 3270. Zvýšená potřeba objemu je řešena zvýšením četností svozů.

Odvozný způsob je zajišťován v kombinaci s donáškovým způsobem na území Pražské památkové rezervace. V tomto systému jsou plastové sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Jejich zřízení je však odkázáno na souhlas vlastníka nemovitosti. V roce 2011  byly sběrné nádoby osazeny ve více než 1090 objektech.

V roce 2004 byl zahájen pilotní projekt sběru nápojových kartonů. V roce 2006, kdy projekt přešel do běžného režimu svozu separovaného odpadu, bylo dosaženo osazení cca 1660 sběrných míst tříděného odpadu (cca 1/2 všech sběrných míst tříděného odpadu) speciálně upravenou sběrnou nádobou o objemu 240 nebo 1100 litrů, v roce 2011 již bylo osazeno 2640 sběrných míst.

Dále jsou sběrné nádoby na tříděný odpad umístěny na všech sběrných dvorech hl. m. Prahy. V prosinci 2004 byl zahájen pilotní projekt odděleného sběru čirého skla. V roce 2011 již bylo ke stanovištím tříděného odpadu rozmístěno celkem 1460 sběrných nádob na čiré sklo, tj. o 310 ks nádob více oproti roku 2010.

Umístění sběrných míst na tříděný odpad navrhují městské části. Jejich požadavky jsou poté zasílány na Magistrát hl. m. Prahy, kde jsou posouzeny z hlediska koncepčního, provozního s ekonomickým a následně jsou zpravidla schváleny. Počet sběrných míst zohledňuje počet obyvatel, typ a hustotu zástavby.

Tab. 2 Množství vytříděného sběru, papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (celkově ze stanovišť separovaného odpadu, sběrných dvorů, stabilního sběrného místa pro sběr bioodpadu a VOKů v ulicích pro sběr bioodpadu) [t]

rok papír sklo barevné sklo bílé plasty nápojové kartony bioodpad celkem
2005 19 476 8 565 432 7 254 171 4808 40 706
2006 22 513 9 281 828 8 195 424 4747 45 988
2007 23 996 10 593 996 9 714 536 5718 51 553
2008 27 177 12 012 1 529 10 707 706 6270 58 401
2009 28 735 11 856 2 206 10 802 800 6769 61 168
2010 26 876 12 284 2 521 11 037 840 8558 62 116
2011 23 541 12 164 3 237 11 728 833 9402 60 905

Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 3 Vývoj množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu [t]

Graf - Vývoj množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu [t], 1998-2011
Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 4 V roce 2011 instalované podzemní kontejnery na separovaný odpad v Praze 10 (U Vršovického nádraží)

ilustrační foto - V roce 2011 instalované podzemní kontejnery na separovaný odpad v Praze 10 (U Vršovického nádraží)

 

b) Tříděný sběr nebezpečných odpadů v roce 2011

Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (dále jen „NO“) – rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, odpad obsahující rtuť, olej a tuk (vyjma jedlého), barvy, tiskařské barvy, lepidla, pryskyřice, detergenty a odmašťovací přípravky, nepoužitelná cytostatika a léky – probíhal v roce 2011 na území hl. m. Prahy v několika úrovních:

  • mobilní sběr – celkem 279 tras s cca 8 zastávkami
  • stabilní sběr – celkem 24 stabilních shromažďovacích míst NO
  • sběr léků a rtuťových teploměrů – celkem cca 295 lékáren


Mobilní sběr
byl provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. Sběr NO probíhal převážně od 15.00 do 19.00 hodin, na žádost městských částí je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. Občané mohou tímto způsobem odevzdat všechny druhy NO. V jednotlivých městských částech je sběr prováděn minimálně 3x ročně podle pevně stanoveného harmonogramu. Počet sběrových tras a zastávek odpovídá počtu obyvatel příslušné městské části. Na určených zastávkách ve stanoveném čase osádka vozidla přebírá od občanů NO.

Stabilní sběr tvoří 24 stabilních shromažďovacích míst s celoročním provozem, kde mohou občané odevzdávat NO. Mezi 24 stabilních sběren patří 15 sběrných dvorů hl. m. Prahy.

Doplňkový sběr nepoužitelných léčiv a rtuťových teploměrů probíhá v cca 295 lékárnách, které jsou zapojeny do systému organizovaného městem. V některých z těchto lékáren (cca 40) probíhá se souhlasem provozovatele lékárny sběr upotřebených rtuťových teploměrů. Obyvatelé mohou odevzdat nepoužitelná či vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. Prahy, tedy i těch, které městský systém nevyužívají.

Doplňkový sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. Na Magistrátu hl. m. Prahy, v úřadech městských částí a v základních a středních školách jsou rozmístěny sběrné nádoby (červené typizované kontejnerky), do kterých lze použité monočlánky odložit.

Tab. 3 Množství vysbíraných nebezpečných odpadů v letech 1998–2011

Způsob sběru 2000 2002 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Stabilní sběr

85

131

236

271

391

288

322

322

311

366

Mobilní sběr

93

107

82

46

32

34

80

123

101

64

Celkem stabilní a mobilní sběr

178

238

318

317

423

322

402

445

412

430

Sběr chladicích zařízení

57

348

491

409

ZpO*

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

Sběr TV a PC monitorů

100

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

Sběr léčiv a rtuť. teploměrů

32

34

33

48

45

47

68

57

57

56

Sběr monočlánků

7

8

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

Celkem

267

627

850

874

468

369

470

502

469

486

* ZpO – sběr a evidence v rámci zpětného odběru (viz následující kapitola)   
Zdroj: RVP MHMP

 
c) Zpětný odběr některých výrobků

Na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je zavedena povinnost osobám, které dováží či vyrábí určené výrobky, zajistit jejich bezplatný zpětný odběr od spotřebitelů.

Zpětnému odběru podléhají následující výrobky (§ 38 zákona o odpadech):

  • minerální oleje a oleje ze živičných nerostů
  • elektrické akumulátory
  • galvanické články a baterie
  • výbojky a zářivky
  • pneumatiky (nejsou nebezpečným odpadem, ale jsou odpadem se specifickým režimem)
  • elektrozařízení.


Tyto výrobky jsou dosud výrazným způsobem zastoupeny v látkovém toku komunálního odpadu, zejména nebezpečných složek komunálního odpadu, jejich tříděný sběr hl. m. Praha organizuje již od roku 1994. Pro informaci je možné uvést, že minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, chladničky používané v domácnostech, které občané vytřídili, tvoří cca 70–75 % celkové hmotnosti vytříděných nebezpečných odpadů.

Povinnost zpětného odběru byla ze zákona u všech shora uvedených výrobků kromě chladicích zařízení dána od 23. 2. 2002. Povinnost zpětného odběru elektrozařízení byla stanovena odlišně od 13. 8. 2005.

Tab. 4 Sběr vyřazeného elektrozařízení v rámci zpětného odběru [t]

Odebírané zařízení 2005* 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Chladicí zařízení

171

635,0

837

1 021

1 170

1 032

1 799,6

TV a PC monitory

83

442,0

776

1 346

1 735

1 525

1485,6

Sběr baterií (monočlánků)

6

7,0

9,6

6,3

11,5

5,7

nezjištěno

Světelné zdroje

0,8

3,8

7,2

10,0

10,4

11,5

Celkem

260

1 084,8

1 626,4

2 380,3

2 926,5

2 573,1

3 296,7

*) sběr byl zahájen dne 13. 8. 2005
Zdroj: RVP MHMP

O množství baterií a elektrozařízení v tabulce byla snížena produkce nebezpečného odpadu.

 

d) Sběrné dvory

Součástí systému nakládání s odpady v hl. m. Praze je třídění komunálního odpadu. Kromě celoplošného třídění skla, papíru, plastů a nápojových kartonů je zřizována síť sběrných dvorů hl. m. Prahy, které umožňují odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu. Navíc byla zřízena v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.
Fyzické osoby s trvalým pobytem na území Prahy mají službu odkládání odpadu zdarma (výjimku tvoří pneumatiky a stavební odpad nad 1 m3), právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí až pátek od 8.30 do 18.00 hod. (v zimním období do 17.00 hod.) a sobota od 8.30 do 15.00 hod.

K 31.12. 2011 provozovala hl. m. Praha 15 sběrných dvorů:

  • Praha 2, Perucká 2542
  • Praha 4, Zakrytá ul.
  • Praha 4, Dobronická ul.
  • Praha 5, Puchmajerova
  • Praha 5, Klikatá 1238  
  • Praha 6, Proboštská 1
  • Praha 8, Voctářova ul.
  • Praha 9, Pod Šancemi 1
  • Praha 9, Podnikatelská ul.
  • Praha 12, ul. Generála Šišky
  • Praha 14, Teplárenská 5
  • Praha 15, Za Zastávkou 3
  • Praha 16, V Sudech 2
  • Praha 20, Chvalkovická 3
  • Praha 22, Bečovská 939

 

Obr. 5 V říjnu 2011 otevřený sběrný dvůr hl. m. Prahy v Podnikatelské ulici v MČ Praha - Běchovice

ilustrační foto - V říjnu 2011 otevřený sběrný dvůr hl. m. Prahy v Podnikatelské ulici v MČ Praha - Běchovice

Zdroj: RVP MHMP

Provoz sběrných dvorů v systému města je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které hlavní město poskytuje na provoz roční účelovou neinvestiční dotaci.
Sběrné dvory provozují na území hl. m. Prahy také Úřady městských částí Praha 4 a Praha 6. Umístění sběrných dvorů městských částí, podmínky provozu, výběr druhů odpadů, provozní doba i finanční krytí je plně v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí.

Tab. 5 Hmotnostní zastoupení druhů odpadů na sběrných dvorech, 2011 [t]

objemný odpad

26 144

pneumatiky

316

dřevo

7 882

sklo

211

zeleň

8 085

kovy

980

papír

905

nebezpečný odpad

353

stavební suť

25 314

plasty

134

nápojový karton

5

Zdroj: RVP MHMP   

 Obr. 6 Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy v roce 2011

Graf - Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy v roce 2011

Zdroj: RVP MHMP

 

Tab. 6 Množství odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy v roce 2011

Rok Návštěvnost Množství odpadu (t)

2005

126 856

28 141

2006

144 938

33 646

2007

181 291

33 599

2008

252 307

45 738

2009

295 021

57 917

2010

307 358

62 946

2011

348 938

70 330

Zdroj: RVP MHMP

 

e) Směsný odpad

Dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad zajišťovali vlastníci nebo správci nemovitostí. Počet sběrných nádob se v roce 2011 pohyboval nad 115,4 tis. Na produkci směsného odpadu se podílí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc.

Tab. 7 Produkce směsného odpadu

Rok Množství odpadu [tis. tun] Meziroční nárůst

2005

234,7

1,02 %

2006

237,7

1,29 %

2007

240,5

1.11 %

2008

243,2

1.16 %

2009

244,6

0,62 %

2010

245,1

0,20 %

2011

246,8

0,69 %

Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 7 Vývoj produkce směsného odpadu

Graf - Vývoj produkce směsného odpadu, 1998-2011
Zdroj: RVP MHMP

 

Sběr vánočních stromků

Vánoční stromky mají obyvatelé možnost odkládat ke sběrným nádobám na směsný odpad. Svozové společnosti zajišťují jejich svoz v rámci sběru a svozu směsného odpadu. V lokalitách, kde byl prováděn zkušební sběr bioodpadu, jsou vánoční stromky sváženy k dalšímu zpracování na kompostárnu.

 

f) Objemný odpad

Objemný odpad od občanů je možné odložit do velkoobjemových kontejnerů (dále jen „VOK“) o minimálním objemu 9 m3. Hl. m. Praha hradilo v roce 2011 přistavení 9 tis. ks VOK.

VOK jsou přidělovány městským částem s ohledem na délku období, počet obyvatel a dostupnost sběrných dvorů hl. m. Prahy. Minimální počet přidělených VOK na jednu MČ v roce 2011 bylo 16 ks, které mají sloužit jako prevence vzniku černých skládek. Některé městské části na své náklady přistavují dle svého uvážení další VOK. Městské části samy rozhodují o místech a termínech přistavení VOK dle vlastní potřeby na předem ohlášená místa. Místa přistavění jsou mimo jiné uváděna na internetových stránkách městských částí. Objemný odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech provozovaných hl. m. Prahou.

Tab. 8 Produkce objemného odpadu [t]

Rok VOK v ulicích Sběrné dvory města Celkem

2005

20 527

9 923

30 450

2006

17 991

13 900

31 891

2007

19 892

12 258

32 150

2008

20 003

17 768

37 771

2009

20 193

25 107

45 300

2010

18 500

26 042

44 542

2011

18 323

26 144

44 467

Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 8 Vývoj produkce objemného odpadu

Graf - Vývoj produkce objemného odpadu, 1998-2011
Zdroj: RVP MHMP

 

g) Sběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou

Již několik let jsou na území hl. m. Prahy koňské kaštany (jírovec maďal) napadeny klíněnkou jírovcovou. Jedním z nejúčinnějších opatření proti klíněnce je shrabání listí. Z tohoto důvodu město ve spolupráci s městskými částmi a svozovými firmami několik let organizuje sběr a svoz pytlů s napadeným listím.

Na cca 30 místech na území města (sběrné dvory, ÚMČ, provozovny svozových společností) si obyvatelé mohli v roce 2011 vyzvednout papírové pytle, do kterých mohou shrabané listí uložit. Pytle naplněné listím mohou buď odložit přímo ke sběrným nádobám na směsný odpad nebo je mohou odložit na určených sběrných místech (sběrné dvory, provozovny svozových společností) nebo ve spalovně komunálního odpadu.

Tab. 9 Náklady města na zajištění sběru a svozu listí napadeného klíněnkou jírovcovou [tis. Kč]

Rok Náklady na výrobu pytlů Náklady na sběr a svoz Náklady celkem (vč. DPH)

2002

130,5

106,6

237,1

2003

130,5

127,2

257,7

2004

70,0

136,3

206,3

2005

68,8

162,1

230,9

2006

45,8

162,4

208,3

2007

135,1

148,9

284,0

2008

141,6

168,2

309,8

2009

108,9

165,7

274,6

2010

84,0

202,9

286,9

2011

92,7

181,4

274,1

Zdroj: RVP MHMP

 

h) Bioodpad

Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu v Praze 10 - Malešicích

V říjnu 2004 byl zahájen zkušební provoz první kompostárny hl. m. Prahy „Kompostárny Malešice“ v Dřevčické ulici, p.č. 803/25 v Praze 10 - Malešicích. Zařízení bylo vybudováno na náklady Hl. m. Prahy a je určeno pro odkládání odpadu z údržby zeleně a to jak občanů, tak i od firem provádějící tuto činnost. Zpracování bioodpadu je prováděno technologií aerobního kompostování. V roce 2008 občané Prahy do zařízení odevzdali 305,96 tun bioodpadu ze zahrad. Zařízení bylo zkolaudováno jako stavba dočasná a tento status dodnes trvá. Důvodem je plánovaná výstavba rozlehlé křižovatky. Kvůli blízkosti zástavby a problémům s tím souvisejícím byla kompostárna v roce 2008 změněna na stabilní sběrné místo bioodpadu. To znamená, že od roku 2009 se zde bioodpad shromažďuje a částečně zpracovává, ale k samotnému kompostovacímu procesu již nedochází. Z původní předpokládané doby trvání provozu kompostárny do konce roku 2005 se podařilo termín ukončení provozu prodloužit a to tentokrát do konce roku 2013. Po uzavření stabilního sběrného místa hl. m. Praha plánuje výstavbu kompostárny ve Slivenci a v dalších lokalitách.

Množství odpadů ze stabilního sběrného místa sběru rostlinného bioodpadu v Praze 10

Rok Bioodpad celkem (t) Bioodpad od občanů (t)

2004

   269

   7

2005

2 446

166

2006

2 919

300

2007

3 360

254

2008

4 909

306

2009

5 483

501

2010

5 871

527

2011

6 043

669

 

Projekt sběru bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů

Od roku 2010 je hl. m. Prahou zorganizován sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů. Kontejnery jsou přistavovány v průběhu vegetačního období, kdy je předpoklad produkce objemného bioodpadu při údržbě zahrad. Zapojení do projektu bylo nabídnuto všem městským částem. Sběr je zaměřen na komunální bioodpad objemnějších rozměrů (především listí, tráva, větve, neznečištěná zemina). Kontejnery jsou přistaveny v určeném termínu na max. 3 hodiny. Po celou dobu přistavení je přítomna odborná obsluha, která monitoruje naplňování kontejneru a zodpovídá za čistotu vysbíraného bioodpadu. V roce 2011 bylo celkem přistaveno 976 velkoobjemových kontejnerů pro bezplatný sběr bioodpadu od občanů, do kterých se sebralo 448 tun bioodpadu. Ten byl posléze předán ke zpracování na kompostárnu.

Obr. 9 Velkoobjemový kontejner pro sběr bioodpadu z domásností a zahrad, Praha 6, Fragnerova ul.

ilustrační foto - Velkoobjemový kontejner pro sběr bioodpadu z domásností a zahrad, Praha 6, Fragnerova ul.

Zdroj: RVP MHMP

 

Další možnosti nakládání s bioodpadem

Bioodpad od občanů z údržby zahrad lze odevzdat i na 15 sběrných dvorech hl. m. Prahy. Dále na základě úspěšného pilotního projektu sběru bioodpadu z domácností hl.m. Prahy sbíraného do speciálně provětrávaných hnědých nádob probíhá tato služba pro Pražany zatím v úrovni smluvního objednání. Kompostace bioodpadů byla podpořena mnoha informačními a propagačními akcemi v regionální i celostátní působnosti. V rámci ekologické výchovy dětí a mládeže byly nabídnuty kompostéry do základních a středních škol, aby byla obnovena myšlenka zpracování bioodpadů v místě vzniku, tj. na školních zahradách. V roce 2011 byl zahájen Projekt podpory domácího kompostování občany hl. m. Prahy. Účastníkům Projektu byly zapůjčeny kompostéry pro domácí využití na dobu 3 let. Součástí Projektu je i odborné poradenství v problematice kompostování, více na www.odpadovecentrum.cz


Náklady komplexního systému třídění komunálního odpadu

Celkové náklady komplexního nakládání s komunálním odpadem činily v roce 2011 cca 1,2 miliardy Kč. Největší část nákladů patří nakládání se směsným odpadem. Částka cca 760 mil. Kč je převážně hrazena občany v rámci výběru poplatku za komunální odpad. Město v závislosti na výši inflace a změn DPH doplácí na tuto službu 5 až 20 % ze svého rozpočtu. Výše poplatku pro plátce poplatku je regulována obecně závaznou vyhláškou hl. m. Praha. Současný poplatek nebyl pro poplatníky změněn od roku 2005. Skutečnou výši nákladů na směsný odpad ovlivňuje nejen výše inflace a změny DPH, ale zejména množství objednané služby, tj. počet obsloužených nádob a rozhodnutí města, kolik směsného odpadu v daném roce bude energeticky využito a kolik skládkováno.

Ze zbývající části nákladů je hrazen tříděný sběr, který zahrnuje provoz sběrných dvorů, nakládání s tříděným odpadem papír, sklo, plasty a nápojové kartony (na cca 4 tis. stanovištích separace), systém sběru a zpracování nebezpečných odpadů, projekty sběru bioodpadu a náklady na nadstandardní službu přistavování velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad a jejich zpracování. Náklady na tříděný sběr v roce 2011 činily cca 317 mil. Kč (poníženy o případné tržby z prodeje využitelných složek komunálních odpadů), na nebezpečný odpad cca 12 mil. Kč, provoz sběrných dvorů cca 54 mil. Kč a nakládaní s objemným odpadem cca 51 mil. Kč.

Příspěvek společnosti EKO-KOM, a.s.

Součástí tříděného sběru papíru, skla, plastů a nápojových kartonů jsou z větší části obaly. Do r. 2001 byl zpětný odběr obalů na území ČR zajišťován prostřednictvím tzv. Dobrovolné dohody, uzavřené mezi Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí a Ministerstvem životního prostředí České republiky. Na základě této Dobrovolné dohody podepsalo hl. m. Praha v r. 2001 smlouvu se společností EKO-KOM, a.s. S přijetím obalového zákona musí povinné osoby zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadu z těchto obalů. Zpětný odběr obalů mohou zajistit prostřednictvím tzv. autorizované společnosti (EKO-KOM).

Proplácení nákladů spojených se sběrem, svozem a odstraněním léků MF ČR

Na základě novely zákona o léčivech jsou od ledna 2003 Ministerstvem financí propláceny náklady spojené se sběrem, svozem a odstraněním léků z lékáren. V roce 2011 činila dotace 1.727 057,- Kč.

Tab. 10: Náklady na komplexní systém nakládání s odpady [v tis. Kč]

Rok Náklady celkem Náklady uhrazené z poplatků od občanů za komunální odpad Příspěvek EKO-KOM a MF ČR* Náklady uhrazené z dalších příjmů města

2005

   989 055,0

645 733,0

100 262,0

243 060,0

2006

1 016 243,0

653 301,0

  95 890,6

267 051,4

2007

1 079 057,0

697 198,0

104 187,9

277 671,1

2008

1 145 659,0

685 356,0

120 542,7

339 760,3

2009

1 143 211,0

691 081,0

137 928,2

314 201,8

2010

1 155 644,0

700 730,0

160 938,5

293 975,5

2011

1 197 245,0

699 621,4

158 137,2

339 486,4

 

 

 

 

 

Pozn.: Společnost EKO-KOM v roce 2011 podpořila tříděný sběr částkou 156,4 mil. Kč, Ministerstvo financí ČR uhradilo městu na zajištění svozu lékáren 1.727 057,- Kč.

* Do roku 2007 také příspěvek SFŽP ČR (na sběr a odstranění chladicích zařízení)

Zdroj: RVP MHMP

 

Obr. 10 Vývoj nákladů na komplexní systém nakládaní s odpady

Graf - Vývoj nákladů na komplexní systém nakládaní s odpady, 2005-2011

Zdroj: RVP MHMP

Tisk 5.2.2013 | Jiří Stach | Přečteno: 26350 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru