A. Základní informace



Shrnutí

Praha je hlavním městem České republiky. Zároveň jejím městem největším svojí rozlohou (496 km2) a počtem obyvatel (1,26 mil. obyvatel v roce 2010). Z hlediska kvality prostředí musí Praha řešit obdobné otázky jako jiná velká města ve světě. Jedná se především o vliv automobilové dopravy, hluk, hospodaření s vodou a energiemi, nakládání s odpady, ale také udržitelné využívání území, péči o čistotu, zeleň a cenné přírodní lokality na území města. Ve svém Strategickém plánu Praha deklaruje záměr: „Dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.“

Kvalita pražského životního prostředí je ovlivněna řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější je koncentrace ekonomických aktivit na relativně malém území. To způsobuje zátěž, se kterou se musí obyvatelé Prahy každodenně vypořádávat a která má vliv na zhoršený stav u některých parametrů životního prostředí. Snížení této zátěže při současném růstu kvality života obyvatel Prahy, tj. udržitelný rozvoj hlavního města, je velkou výzvou pro další směřování města.


Ovzduší

V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy. Trend postupného mírného zlepšování imisních koncentrací byl i v roce 2010 zaznamenáván u polycyklických aromatických uhlovodíků. Přesto se i nadále projevuje u této látky negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva, zejména v některých okrajových částech města.

Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Lepší rozptylové podmínky, které se rovněž spolupodílely na snížení obsahu škodlivých látek v ovzduší, v roce 2010 však již natolik příznivé jako ve dvou předchozích letech nebyly.

V průběhu let 2008 a 2009 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu (frakce PM10) na žádné z měřicích stanic. V roce 2010 došlo v případě polétavého prachu k překročení limitu pro průměrnou roční koncentraci na jedné stanici. Oproti předchozím dvěma letům vzrostl počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na pět. Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

V důsledku méně příznivých meteorologických a rozptylových podmínek a vlivem nejchladnější topné sezóny za posledních 10 let se v roce 2010 zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 překročil 28 %. Přesto se jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.


Voda

Kvalita vody v povrchových tocích se v dlouhodobém trendu zlepšuje. Pro většinu sledovaných skupinukazatelů byla v roce 2010 voda klasifi kována prvními třemi z pětistupňové hodnotící škály, tedy jako voda neznečištěná či mírně až středně znečištěná.

Zásobování obyvatel pitnou vodou dosahuje trvale vysoké úrovně. Cenný zdroj vody pro hlavní město představuje vodárna Želivka, z níž je voda do Prahy přiváděna 52 km dlouhým štolovým přivaděčem. Na celkovém množství 121,5 mil. m3 pitné vody vyrobené v roce 2010 se vodní zdroj Želivka podílel 74 %. Na veřejnou vodovodní síť jsou napojeny všechny domácnosti. Spotřeba pitné vody v domácnostech z veřejné vodovodní sítě dlouhodobě klesá, v roce 2010 činila cca 104 l na osobu za den (v roce 2009 to bylo cca 114 l/osobu/den). Trvale se daří snižovat ztráty vody úniky ze sítě (ze 46 % v roce 1996 klesly na cca 22 % v roce 2010). Kvalita pitné vody je pravidelně sledována a vyhovuje tuzemským i evropským standardům.

Na systém kanalizační sítě je napojeno cca 99 % domácností. Za rok 2010 bylo čištěno téměř 136 mil. m3 odpadních vod (jde o 100 % odpadních vod v Praze), z čehož 92 % na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), zbývající na pobočných čistírnách v okrajových částech města. Objem znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do povrchových vod, vyhovuje stanoveným limitům a je dlouhodobě snižován.

Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana vnitřního města a návazně probíhají práce v rámci dalších dílčích etap. V roce 2010 probíhaly práce v rámci etapy 0007 – Troja, která ke konci roku již plnila ochranu na požadovanou úroveň. Pro dokončení kompletního systému zbývá část 22 Velká Chuchle, etapy 0006 Zbraslav – Radotín. Po dokončení (předpoklad do 2013) bude hlavní město chráněno proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni hladiny velké povodně v srpnu roku 2002 s rezervou +30 cm (s výjimkou Zbraslavi, zde ochrana na stoletou vodu s rezervou +30 cm).


Krajina, příroda, zeleň

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2010 dokumentuje další, avšak pouze mírný a zpomalující se nárůst zastavěných ploch (jejich podíl činil na konci roku 2010 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r.1990 nárůst celkem 770 ha), a to převážně na úkor zemědělské půdy. Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfi elds“). Pozitivním jevem ve městě jsou také každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2010 nárůst 59 ha oproti roku 2009 a celkem 231 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2010 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 7 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními k 31. 12. 2010 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2010 dále zřízeno 12 přírodních parků (dvanáctý přírodní park Smetanka od ledna 2010). Současně bylo k 31. 12. 2010 registrováno 27 významných krajinných prvků (v roce 2010 tři nové významné krajinné prvky) a 196 stromů požívalo k 31. 12. 2010 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2010 vyhlášeno 7 jedinců památných stromů).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. Celková výměra zahrad a parků v majetku města činí více než 2600 ha. V pražských stromořadích se nachází přibližně 26 000 stromů. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2010 vysazeno více než 3440 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 231 ha (o 4,8 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 31 lokalit/ a Potoky pro život).


Odpady

V Praze je dlouhodobě evidován nárůst produkce odpadů (6,8 mil. tun v roce 2010, 6,1 mil. tun v roce 2009), související především s rostoucí stavební činností.

Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 43 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 9,0 %, 21 % bylo použito na terénní úpravy a 21,3 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1,5 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkové produkce odpadů.

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů dosáhlo v roce 2010 386 tis. tun, což činí cca 308 kg na obyvatele a oproti roku 2009 nárůst 0,7 %, pokračuje tedy dlouhodobý trend mírného nárůstu. I nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu přesáhl v roce 2010 již 82 %, z toho 52 % činilo energetické využití. V roce 2010 mírně poklesl oproti roku 2009 doposud rostoucí objem využitelných složek odpadu (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu, celkem činil cca 55 tis. tun, meziroční pokles cca 0,6 %). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V roce 2010 narostl již na 13 počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (z původních 12 z roku 2009) a vzrostl i počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3300 veřejných sběrných míst a až 1060 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavených v ulicích na území hl. m. Prahy.


Hluk

Závažným problémem města zůstává hluk ve venkovním prostředí. Zcela převažujícím zdrojem hluku je automobilová doprava. Podle výpočtů realizovaných v rámci strategických hlukových map je 87 % populace zatížené denním hlukem L(den) nad 55 dB, obdobně 85 % populace je zatížené nočním hlukem L(noc) nad 45 dB. Na základě strategických hlukových map jsou identifi kována kritická místa, jimž je věnována prioritní pozornost v plánování a realizaci protihlukových opatření.


Doprava

Doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v Praze. Požadavky na zajištění mobility jsou vyvažovány úsilím o minimalizaci negativních dopadů, zejména narůstající individuální automobilové dopravy (nárůst dopravního výkonu automobilové dopravy oproti roku 2009 o cca 4 %). V rámci udržitelného rozvoje dopravy město rozvíjí hromadnou dopravu, usiluje o dobudování okruhu (v roce 2010 otevřena část Pražského okruhu v úseku Slivenec-dálnice D1), podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižuje dopady na kvalitu ovzduší (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility) a hlukovou zátěž a v rámci ekonomických možností podporuje cyklistickou a pěší dopravu.

Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky města. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, dále i lanovku na Petřín a přívozy. Systém městské hromadné dopravy v Praze patří ke špičkovým ve světovém měřítku. V roce 2010 bylo v rámci systému PID přepraveno zhruba 1,3 mld. cestujících (z toho nejvíce metrem 48 %), podíl hromadné dopravy v rámci dělby celkové přepravní práce činil 43 % (pěší 23 %, cyklodoprava 1 %, automobilová doprava 33 %).

Pokračovalo budování cyklistické infrastruktury včetně značení cyklotras podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze do roku 2020 z roku 2010 a Nového systému číselného označování cyklistických tras na území hl. m. Prahy z roku 2006. V rámci vytvářené sítě cyklistických komunikací bylo ke konci roku 2010 vyznačených již celkem 433 km cyklotras. Dále bylo vybudovaných celkem 140,5 km cyklostezek a společných komunikací pro chodce a cyklisty, 57 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty a dalších integračních dopravních opatření a instalovaných 921 dvoumístných cyklostojanů. Podíl cyklistické dopravy činil v roce 2010 necelá 2 % všech cest ve městě se zřetelným růstovým trendem. Stanovený cíl je dosáhnout minimálně 5 % do roku 2020.


Energetika

Praha řeší v rámci udržitelného rozvoje města i oblast hospodaření s energiemi. V souladu s energetickoukoncepcí město realizuje četné aktivity v oblasti úspor energií. Na základě energetických auditů jsouprováděna opatření s cílem snížit energetickou náročnost budov, především budov vlastněných a užívanýchměstem (úřady, školy, sociální ústavy). Ke konci roku 2010 bylo realizováno 410 opatření ve výši1,528 mld. Kč. Realizací zateplování budov jsou dosahovány úspory energie ve výši až 50 %. Pokračuje také dotační program Čistá energie Praha na podporu přeměny topných systémů na ekologická média a využití obnovitelných zdrojů v bytových objektech (v roce 2010 vyplaceno 12 mil. Kč).

Praha se může pochlubit i zajímavými projekty v oblasti energetického využití odpadu. Příkladem je Zařízení pro energetické využívání odpadu Malešice (Pražské služby, a. s.) s kogenerační jednotkou, která vyrobí teplo a světlo pro 20 tisíc domácností, dále využití bioplynu na skládce komunálního odpadu v Praze-Ďáblicích nebo v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubenči.


Nástroje a politiky v oblasti životního prostředí

Při řízení péče o životní prostředí uplatňuje hlavní město Praha nástroje dostupné mu coby městu i kraji zároveň. Mezi tradiční nástroje patří opatření a procesy vyplývající ze zákona - hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), integrované povolování (IPPC), strategické a územní plánování (Aktualizace Strategického plánu 2008, navazující Program realizace strategické koncepce na období 2009-2015, Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, Územně analytické podklady) a ekonomické nástroje, z nichž Praha realizuje např. grantová řízení a programy dotací v oblasti životního prostředí a využívání energie (Granty na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy /od r. 1996/, program dotací Čistá energie Praha /od r. 1994/). Mezi moderní nástroje podpory ochrany životního prostředí, které město uplatňuje samo nebo jejich využívání různou formou podporuje, patří environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO), Místní Agenda 21, mezinárodní projekty a poskytování informací.

K pilířům systému EVVO v Praze patří školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace, mezi nimi zejména střediska ekologické výchovy. Praha dlouhodobě a systematicky podporuje střediska ekologické výchovy (SEV) a ekocentra působící v Praze. Dvě z nich užívají statutu střediska ekologické výchovy hl. m. Prahy - SEV HMP Toulcův dvůr a SEV Lesů HMP. Řada městských části je aktivních v oblasti dobrovolných nástrojů, zejména v uplatňování Místní Agendy 21 (na konci roku 2010 bylo v celostátní databázi MA21 evidováno 12 zapojených pražských městských částí), popř. v zavádění dílčích opatření pro ochranu životního prostředí v rámci tzv. Zeleného úřadování. Na celopražské úrovni jsou realizovány projekty mezinárodní spolupráce. Informační podpora pro odborníky i veřejnost je ze strany města systematicky zajišťována především prostřednictvím Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) a Informačního systému o území (ISU).

Dlouhodobé strategické záměry v oblasti ochrany a péče o životní prostředí hl. m. Prahy jsou formulovány ve Strategickém plánu hl.m. Prahy a v řadě koncepčních dokumentů zaměřených na dílčí tematické oblasti:

V roce 2010 měla Praha k dispozici koncepční dokumenty, akční programy a plány pro oblast odpadového hospodářství, energetiky, ochrany ovzduší, péče o zeleň, ochrany přírody a krajiny, EVVO, snižování hlukové zátěže, zásobování vodou, odvodnění, cyklistické dopravy aj., které uvedené strategické cíle a záměry dále podrobně rozpracovávaly.



Základní charakteristika města

Obr A1.1 : mapa technického využití území (druh povrchu), stav v roce 2011

Zdroj: ÚRM

Praha je hlavním a současně největším městem České republiky, a to rozlohou i počtem obyvatel. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Praha je nejen pro Středočeský kraj, ale i pro celé území ČR centrem pracovních příležitostí, koncentrují se zde nadnárodní společnosti a firmy podnikající v progresivních odvětvích ekonomiky. Z toho vyplývá její vysoká ekonomická výkonnost, vysoké průměrné mzdy a relativně nízká nezaměstnanost. Počet obyvatel Prahy roste především díky ekonomicky motivované zahraniční migraci. V roce 2010 byl zaznamenán i přírůstek přirozeným pohybem (počet narozených byl o 2526 osob vyšší než počet zemřelých).

Praha je atraktivní metropolí díky svému kulturnímu i přírodnímu dědictví. Město je situováno v členitém terénu údolí řeky Vltavy. Na území Prahy se nacházejí cenné přírodní lokality. Od roku 1992 je historické centrum města zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Podle zákona o hlavním městě je Praha statutárním městem. Je spravována orgány hlavního města – Zastupitelstvem hl. m. Prahy, Radou a Magistrátem hl. m. Prahy. Pro výkon státní správy je Praha od roku 2001 členěna na 22 správních obvodů, z hlediska samosprávného ji tvoří 57 autonomních městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je zároveň jedním ze 14 krajů ČR. Základní charakteristiky Prahy jsou uvedeny v tabulce.


Tab. A1.1 : Praha – základní charakteristika

Rozloha [km2] 496 Druhy pozemků
Správní členění   zemědělská půda 20 343
  počet městských částí 57   lesní pozemky 5 089
  počet katastrálních území 112   vodní plochy 1 074
Poloha (střed města)   zastavěné plochy 5 037
  zeměpisná šířka (s. š.) 50°05'   ostatní plochy 18 070
  zeměpisná délka (v. d.) 14°27' Obyvatelstvo počet obyvatel k 31. 12. 2010 1 257 158
Nadmořská výška [m n. m.]   – ženy 645 086
  maximální (Zličín) 399   – muži 612 072
  minimální (Suchdol) 177   střední stav obyvatelstva 1 251 726
Klima (Ruzyně)   zalidnění obyvatel na 1 km2 2 533,9
  průměrná roční teplota vzduchu [°C] 7,8 Domy, byty (2011)*
  roční úhrn srážek [mm] 651,5   počet obydlených domů 89 825
Řeka Vltava   počet obydlených bytů 496 911
  délka toku [km] 30   index počtu obydlených domů 2001 – 2011 [%] 9,3
  průtok – Vraňany[m3.s-1]196 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele
  – Kč 776 968
  – EURO 30 730
Registrovaná míra nezaměstnanosti [%] 3,94

* Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 – předběžné údajeZdroj: ČSÚ, ČHMÚ, ČÚZK, MPSV


Indikátory udržitelného rozvoje

Tab. A2.1 : Praha – indikátory udržitelného rozvoje

Název indikátoru Jednotka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj
Roční spotřeba paliv a energie na obyvatele po přeměnách GJ/obyv./rok 50,4 49,1 OIM MHMP (2001), údaje za rok 2005: Centrální datový sklad energetických informací (CDS-EI), ÚRM 2006
z toho
– tuhá paliva % 4,7 4,0
– kapalná paliva % 0,4 0,3
– plynná paliva % 41,1 40,3
– CZT % 25,0 24,9
– elektřina % 28,8 30,6
Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele kWh/obyv./ rok 1137,6 1136,8 1171,3 1192,7 1239,1 1247,8 1230,7 1245,4 1171,9 1195,4 PRE, ČSÚ, kompil. MHMP
Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele tis.vozokm/ obyv./rok 4,85 5,04 5,34 5,58 5,61 5,66 5,77 5,63 5,63 5,83 TSK-ÚDI, kompil. MHMP
Celkový počet vozidel na obyvatele počet/obyv. 0,65 0,67 0,67 0,63 0,635 0,64 0,653 0,74 0,732 0,74 TSK-ÚDI
Délka vybraných cyklistických komunikaci Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu
– cyklistické stezky km 60 61,1 64,3 67,8 91,4 111,8 130,2 136,5 143,3
– cyklopruhy, cyklopiktokoridory km 1,8 7,8 44,1 53,5
Emise NOx do ovzduší t/obyv./rok 0,019 0,018 0,019 0,02 0,017 0,019 0,016 0,015 0,015 0,011 ČHMÚ, ATEM kompil. MHMP
Emise SO2 do ovzduší t/obyv./rok 0,003 0,0022 0,0022 0,0023 0,0022 0,0019 0,0012 0,0014 0,0013 0,0012 ČHMÚ, ATEM, kompil. MHMP
Kvalita místního ovzduší – nejvyšší počet případů překročení limitu PM10 ČHMÚ, kompil. MHMP
– dopravní stanice počet 85
Nám. Republiky
140
Smíchov
135
Smíchov
66
Legerova, hot spot
129
Legerova, hot spot
97
Legerova, hot spot
49
Legerova, hot spot
13
Smíchov
36
Smíchov
– pozaďové stanice počet 60
Riegrovy sady
68
Riegrovy sady
20
Kobylisy
34
Riegrovy sady
38
Řeporyje
4
Řeporyje
4
Řeporyje
6
Řeporyje
27
Řeporyje
Průměrná spotřeba vody v domácnostech l/den/obyv. 137,9 134,7 136,6 130,8 126,8 130 128,7 121,6 114,1 104,1 ČSÚ
Jakost vody na povrchových tocích ČHMÚ
– BSK5 (mg O2/l) 1,74 2,14 2,53 2,21 2,1 2,17 2,34 2,53 2,04 2,2
– P celkovy (μg/l) 0,18 0,15 0,14 0,13 0,12 0,1 0,08 0,08 0,08 0,07
– N jako NO3 (mg/l) 3,17 3,68 2,86 3,1 3,06 2,7 2,31 2,6 2,6 3,59
Čištění odpadních vod – odstraněné znečištění – BSK5 % 93 1) 96 97,3 97,7 97,85 97,8 97,8 97,9 97,6 PVK, ČOV, kompil. MHMP
Rozloha zvláště chráněných území jako podíl na celkové rozloze % 4,3 4,3 4,3 4,3 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 MHMP, ÚRM, IMIP
Produkce odpadů na obyvatele – odpady celkem t/obyv./rok 2,2 3,2 2,9 3,15 3 2,93 3,78 4,17 4,89 5,43 CENIA, MHMP, kompil. MHMP
z toho
– komunální odpady t/obyv./rok 0,402 0,45 0,418 0,475 0,409 0,44 0,474 0,488 0,64 0,627
– nebezpečné odpady t/obyv./rok 0,225 0,309 0,181 0,105 0,16 0,132 0,097 0,08 0,088 0,169
– odpady z domácnosti t/obyv./rok 0,22 0,24 0,25 0,26 0,27 0,276 0,285 0,32 0,308 0,308
Podíl využitých odpadů (celkem) % 8,7 22,2 29,7 38,8 36,6 54,2 49,3 71 52,8 40,4 CENIA (do r. 2006 VÚV TGM), MHMP kompil. MHMP
– z toho energetické využití % 1,2 7,0 6,2 4,7 4,1 3,6 3,8
Podíl odpadů odstraněných skládkováním % 10,3 18,5 11 7,6 7,9 7,25 7,9 9,5 3 1,5 CENIA (do r. 2006 VÚV TGM), MHMP kompil., MHMP
Počet hospitalizovaných pro nemoci dýchací soustavy na 1000 obyvatel Počet na 1000 obyvatel14,8 15,3 16,2 15,4 17,6 14,7 15 14 17,7 13,5 ÚZIS, kompil. MHMP
Střední délka života při narození
(muži / ženy)
roky 73,6 / 79,073,7 /78,9 73,7 / 79,274,1 / 79,674,7 / 80 75,2 / 80,475,6 / 80,775,9 / 80,776,3 / 80,876,3 / 81,2ČSÚ

Pozn.: další indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy jsou k dispozici v elektronické ročence Praha životní prostředí 2010

1) Hodnota neuváděna z důvodu povodní v srpnu 2002