B1. Ovzduší



Emise - zdroje znečisťování ovzduší


Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1-3)

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky.

Dlouhodobě zjišťované a vyhodnocované údaje dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Tento příznivý vývoj je důsledkem:



Obr B1.1 : Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2010

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.1 : Celkové emise ze stacionárních zdrojů
v Praze, za rok 2010 – předběžné údaje [t.rok-1]

2010tuhé látkySO2NOx
5691 5072 642

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.2 : Evidovaný počet zdrojů znečišťování
ovzduší v Praze, 2010

Kategorie2010
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem 221
REZZO 2 - střední zdroje celkem, v tom: 3 153
Tuhá paliva 31
Kapalná paliva 66
Plynná paliva 2 661
Ostatní vč. technologií 395

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Obr B1.2 : Měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 2000 – 2010 (od r. 2008 zahrnuty
emise tuhých látek ze stavebních činností)

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP


Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 - doprava)

Nejvýznamnější zdroj emisí znečišťujících látek představuje automobilová doprava, jejíž negativní vliv přetrvává. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy.

Obr B1.3 : Emise z dopravy

Zdroj: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.


Emise skleníkových plynů

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin evidovaných v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (viz předchozí kapitola). V podmínkách ČR se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované uhlovodíky.

Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 8 t CO2 ekvivalent na obyvatele. Za posledních 5-7 let lze pozorovat slabý pokles a opětovný nárůst v roce 2010, kdy se celkové emise skleníkových plynů vrátily za hranici 10 mil. t. Měrné emise dosáhly přitom 7,96 t CO2 ekv. na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny, dále emise ze spalování zemního plynu, z dopravy a z výroby dálkově dodávaného tepla.

Obr B1.4 : Celkové emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy
[tis. t CO2 ekv.]



Zdroj: ČHMÚ, CDV, D. Vácha

Obr B1.5 : Podíly kategorií zdrojů na emisích
skleníkových plynů, Praha, 2010

Zdroj: ČHMÚ, CDV, D. Vácha


IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ


Měřicí síť sledování kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší je zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené hodnoty se zákonem stanovenými limity. Rozložení stanic měřících znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2010 a zastoupení monitorujících organizací znázorňuje obr. B1.6.

Obr B1.6 : Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2010

Zdroj: ČHMÚ


Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v aglomeraci hl. m. Praha

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se rozumí území v rámci územního celku (zóny nebo aglomerace), kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). Během let 2006 – 2010 byly OZKO stanoveny na 2,7 % (2009) až 97,9 % (2006) území aglomerace (tab. B1.3). V roce 2010 byly OZKO vymezeny na 28,2 % území. Nárůst rozlohy OZKO odpovídal celkovému celorepublikovému zhoršení kvality ovzduší, pravděpodobně zejména v důsledku zhoršených meteorologických a rozptylových podmínek a nejdelší topné sezóny za posledních 10 let.

Obr B1.7 : Vyznačení OZKO vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, Praha, 2006 a 2010

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3 : OZKO na území
hl. m. Prahy [% plochy města]

Rok Podíl území města
2006 97,9
2007 49,2
2008 9,9
2009 2,7
2010 28,2

Zdroj: ČHMÚ


Vybrané znečišťující látky

K nejcitlivěji sledovaným polutantům s nejhustší sítí měřicích stanic náležejí polétavý prach (suspendované částice PM10) a oxid dusičitý (NO2).

Částice PM10

V roce 2010 došlo v případě suspendovaných částic PM10 oproti předchozím letům opět ke zhoršení kvality ovzduší. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků legislativy. Imisní limit průměrné 24hodinové koncentrace PM10 (50 μg.m-3, povolené překročení 35krát) byl v Praze v roce 2010 překročen více než 35krát na 10 lokalitách ze 17 (v roce 2009 na 3 ze 17). Roční imisní limit PM10 (40 μg.m-3) byl v roce 2010 překročen na jedné monitorovací stanici z 21 (v roce 2009 na žádné stanici).

Obr B1.8 : Vývoj ročních charakteristik PM10, Praha, 1996–2010

Zdroj: ČHMÚ


Tab. B1.4 : Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10, Praha, 2010

Poř. č. Lokalita Klasifikace pLV Max. 24h koncentrace [μg.m-3] 36. nejvyšší 24h koncentrace [μg.m-3]
1 Pha5-Řeporyje B/S/RA 62 120,0 68,0
2 Pha5-Smíchov T/U/RC 71 117,5 65,1
3 Pha2-Legerova (hot spot) T/U/RC 56 142,0 62,0
4 Pha8-Karlín T/U/C 59 107,5 61,4
5 Pha10-Vršovice T/U/R 53 106,0 60,7
6 Pha9-Vysočany T/U/CR 47 155,3 59,3
7 Pha10-Průmyslová T/U/IC 48 132,7 57,8
8 Pha5-Mlynářka T/U/RC 47 99,9 56,6
9 Pha6-Suchdol B/S/R 41 111,6 54,5
10 Pha4-Libuš B/S/R 36 123,8 50,9

Zdroj: ČHMÚ


Oxid dusičitý (NO2)

Oproti předchozím dvěma letům vzrostl počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentraci NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

Na měřicí stanici Praha 2-Legerova byl v roce 2010 zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (56) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 μg.m-3, což dokládá velký problém hlavního města s dopravou vedenou středem města.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází v Praze každoročně rovněž převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 20 stanic došlo k překročení ročního imisního limitu (40 μg.m-3) na 5 lokalitách.

Obr B1.9 : Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2, Praha, 2010

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.5 : Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10, Praha, 2010

Poř. č. Lokalita Klasifikace Roční koncentrace [μg.m-3]
1 Pha2-Legerova (hot spot) T/U/RC 67,3
2 Pha5-Svornosti T/U/IR 59,4
3 Pha5-Smíchov T/U/RC 44,9
4 Pha9-Vysočany T/U/CR 43,1
5 Pha1-nám. Republiky B/U/C 40,5

Zdroj: ČHMÚ


Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy (Program ATEM)

Projekt byl zahájen v roce 1992. Od roku 1996 pokračuje projekt ATEM ve dvou základních směrech - pravidelné emisní i imisní aktualizace ve dvouletých cyklech, které umožňuji průběžně sledovat vývoj znečištění ovzduší v Praze v delším časovém období a zpracování variantních modelových výpočtů, tj. hodnocení vlivu všech aktuálních a předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší. V roce 2010 byla dokončena další dvouletá etapa modelového hodnocení. Výstupy pro vybrané sledované polutanty znázorňují následující kartogramy.

Obr B1.10 : Průměrné roční koncentrace vybraných látek, 2009 – 2010

Zdroj: ATEM

Program Čistá energie Praha

Program probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Celková výše podpory činila v roce 2010 11.999.650 Kč (268 podpořených žádostí pro 573 bytů, z toho topný plyn 411, tepelné čerpadlo 30, fotovoltaika 123, solární kolektory 6 a biomasa 2 byty). Program se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší podílí na poklesu emisí znečišťujících látek na území hl. m. Prahy.

Obr B1.11 : Struktura čerpání dotací v roce 2010

Zdroj: MHMP