D. Hospodářství a související faktory



Ekonomika města

Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má hl. m. Praha v rámci celé ČR zcela výsadní postavení. Region Praha vytváří více jak čtvrtinu celostátního HDP. V přepočtu HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly převýšila Praha průměr zemí Evropské unie (EU27) o více než 72 %.


Obr D1.1 : Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [tis. Kč]

Zdroj: ČSÚ

Obr D1.2 : Registrovaná míra nezaměstnanosti

Zdroj: ČSÚ


Ekonomice Prahy dominuje sektor služeb (80 %), naopak průmysl má mnohem menší podíl na tvorbě HDP i pracovních míst než ve zbytku ČR. Situace na trhu práce je v Praze dlouhodobě lepší než v ostatních regionech, i když vlivem ekonomické recese se v roce 2010 zhoršila. Klasifikace pracovní síly i průměrné mzdy jsou zde také vyšší.

Tab. D1.1 : Zaměstnanost a mzdy, nezaměstnanost

Jednotka200520062007200820092010
Míra ekonomické aktivity 2) %62,062,061,861,462,662,3
Zaměstnaní v NH celkem (VŠPS) tis. osob615,2627,2632,4645,6660,0656,8
  z toho podle postavení v zaměstnání podnikatelé 4) tis. osob128,4135,4132,8135,9146,4151,1
Průměrný evidenční počet zaměstnanců 3) tis. osob, přepočtené osoby725,8736,9768,8832,5771,7775,0
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda 3) 23 55225 17526 89628 83030 02830 913
Nezaměstnanost 1)
Volná pracovní místa místa11 11916 19228 74625 0028 5085 743
Neumístění uchazeči osoby24 57121 36417 36317 43329 86533 433
  z toho ženy osoby13 01111 3439 1938 94014 49116 669
Dosažitelní uchazeči osoby22 52019 60315 81316 14328 94732 123
Uchazeči pobírající příspěvek osoby9 3928 5207 2688 51812 66111 754
Míra registrované nezaměstnanosti %3,252,722,162,143,664,07
Uchazeči na 1 volné pracovní místo 2,21,30,60,73,55,8

Zdroj: SZÚ

1) stav k poslednímu dni sledovaného období, zdroj dat MPSV
2) podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech 15-tiletých a starších (Výběrové šetření pracovních sil, VŠPS)
3) údaje za celé národní hospodářství podle pracovištní metody, za 2009 a 2010 předběžné údaje
4) včetně pomáhajících rodinných příslušníků podle metodiky Výběrové šetření pracovních sil (Výběrové šetření pracovních sil, VŠPS)



Energetika

Spotřeba paliv a energie v hl. m. Praze sloužící pro uspokojování potřeb na otop a ohřev teplé vody má v posledních dvou dekádách sestupný trend. Naopak spotřeba elektrické energie roste. Na snižování spotřeby paliv, spálených na území Prahy pro vytápění a ohřev vody, mělo největší vliv ukončení provozu mnoha průmyslových podniků. Výrazně ke snížení spotřeby též přispěla rozšiřující se plynofikace kotelen, kdy dosluhující kotle na tuhá a kapalná paliva nahrazovaly kotle na zemní plyn s vyšší účinností spalování. Významný vliv má využívání tepla z elektrárny Mělník I., což umožnilo odstavení řady lokálních kotelen.


Obr D2.1 : Vývoj spořeby elektřiny

Zdroj: Pražská energetika, a. s. (do roku 2005), PREdistribuce, a. s. (od roku 2006)

Obr D2.2 : Vývoj spořeby plynu

Pozn.: Od 1. 4. 2001 došlo ke změně způsobu účtování dodávek zemního plynu. Objemové jednotky m3 byly nahrazeny energetickými jednotkami kWh.

Zdroj: Pražská plynárenská, a. s. (do roku 2006), PPdistribuce, a. s. (od roku 2007)

Obr D2.3 : Vývoj spořeby tepla

Zdroj: Pražská teplárenská, a. s.


Doprava

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

Individuální automobilová doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v Praze. Hl. m. Praha podporuje úsilí o minimalizaci negativních dopadů dopravy, to je však vyvažováno pokračujícím nárůstem používání osobních aut v Praze. Dopravní výkon automobilové dopravy oproti roku 2009 narostl o cca 4 %. Počet registrovaných vozidel mezi roky 1990 a 2010 stoupl na více než dvojnásobek, dopravní výkony na trojnásobek a intenzita dopravy na konkrétních úsecích komunikační sítě podle lokality běžně na dvoj až čtyřnásobek. Přetížení komunikační sítě má již plošný charakter; za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města o rozměrech cca 7 x 6 km. Hlavní příčinou je využívání auta pro běžné každodenní účely u řady občanů a pokles průměrné obsazenosti osobních vozidel. Vysoké objemy automobilové dopravy s sebou přinášejí celou řadu souvislostí významně ovlivňujících život obyvatel města.


Obr D3.1 : Dopravní výkon automobilové dopravy za průměrný
pracovní den

Zdroj: TSK - ÚDI

Obr D3.2 : Intenzita automobilové dopravy na vybrané
komunikační síti, 2010

Zdroj: TSK - ÚDI


Hl. m. Praha si klade za cíl směřovat k moderní, efektivní a spolehlivě fungující dopravní infrastruktuře, šetrné k lidem i k životnímu prostředí. Město podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižování dopadů na kvalitu ovzduší (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility) a hlukovou zátěž a v rámci ekonomických možností podporuje cyklistickou a pěší dopravu.

Jednou z priorit je výstavba nadřazeného dopravního skeletu města – radiálně okružního systému hlavní komunikační sítě. Celková délka komunikační sítě v Praze činila v roce 2010 cca 3 900 km. Z komunikací hlavní sítě, která má ve svém cílovém stavu dosáhnout délky 210 km, je v provozu 88 km. Dne 20. září 2010 byla uvedena do provozu jihozápadní část Pražského okruhu (PO) v úseku Slivenec – dálnice D1 o délce 23 km. Tato dopravní stavba měla významný vliv na intenzitu automobilové dopravy v dotčené oblasti města.


DOPRAVA - HROMADNÁ, CYKLISTICKÁ, PĚŠÍ (UDRŽITELNÁ DOPRAVA)

V hlavním městě a jeho regionu je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. Hromadná doprava přepravila za rok 2010 1 279 042 tis. osob (meziroční pokles o 2 %). Nejvíce osob za rok přepravilo metro - 578 515 tis., následují tramvaje - 345 485 tis., autobusy přepravily 334 646 tis. osob, železnice na doklad PID 18 126 tis. a přívozy 492 tis. osob.

Obr D3.3 : MHD - přepravené osoby za rok

Zdroj: TSK - ÚDI

Jízdní kolo je nejen prostředkem k aktivní rekreaci pro značnou část obyvatel, ale též rozvíjející se alternativou k jiným druhům dopravy, šetrnou k životnímu prostředí a podporující zdravý životní styl. Podpora cyklistické dopravy a vytváření potřebné infrastruktury na území Prahy je součástí plánovaného rozvoje města. Páteřní a hlavní cyklotrasy vytvářejí základní síť, ze které vycházejí opatření ke zlepšování podmínek pro plošnou průjezdnost a obsluhu území města pro jízdní kola.

Z celé sítě cyklistických komunikací bylo v roce 2010 vyznačených celkem 433 km cyklotras. Dále je vybudovaných 140,5 km cyklostezek a společných komunikací pro chodce a cyklisty, 57 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty a dalších integračních dopravních opatření a 921 dvoumístných cyklostojanů.Z celé sítě cyklistických komunikací bylo v roce 2010 vyznačených celkem 433 km cyklotras. Dále je vybudovaných 140,5 km cyklostezek a společných komunikací pro chodce a cyklisty, 57 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty a dalších integračních dopravních opatření a 921 dvoumístných cyklostojanů.

Obr D3.4 : Síť cyklokomunikací na území hl.m. Prahy, 2010

Zdroj: ÚRM

Obr D3.5 : Skladba dopravního proudu - centrální kordon, 2010



Zdroj: TSK - ÚDI


Podporována je také bezpečná pěší doprava. Pozornost v roce 2010 byla věnována především zvyšování bezpečnosti pěšího provozu v kolizních místech s jinými druhy dopravy, zejména s dopravou automobilovou, revitalizaci parků a jiných odpočinkových prostorů, případně stavbě a rekonstrukci komunikací pro pěší (chodníků, stezek). V roce 2010 byly radou města schváleny Zásady rozvoje pěší dopravy v hl. m. Praze, které jsou určeny i pro městské organizace a městské části.