B2. Voda



Povrchová voda


Správa a sledování povrchových vod v Praze

Základní tepnu říční sítě na území hlavního města tvoří dolní tok řeky Vltavy. U Lahovic se do Vltavy vlévá její nejvýznamnější přítok na území hlavního města - řeka Berounka. Dále se do ní na území města vlévá celá řada drobnějších vodních toků - mezi nejvýznamnější patří potoky Litovicko- -Šárecký, Dalejský a Radotínský na levém břehu a Botič, Rokytka a Kunratický potok na břehu pravém.

Délka drobných toků na území hlavního města dosahuje celkově téměř 374 km, přičemž cca 226 km z nich je ve správě hl. m. Prahy. Vodstvo na území Prahy tvoří dále množství rybníků a rybníčků (např. Počernický rybník, rybníky Lítožnické, Šeberovské a Milíčovské) a dalších typů vodních nádrží s rozmanitou funkcí (největší z nich je Hostivařská přehrada).

Péči o drobné vodní toky a nádrže na území města, které jsou ve správě hl. m. Prahy, zajišťují pro Magistrát hl. m. Prahy převážně Lesy hl. m. Prahy. Monitoring jakosti vod a vlastní hodnocení zajišťuje MHMP.

Obr B2.1 : Průměrné roční průtoky na vybraných profilech, 1986-2011

Zdroj: ČHMÚ


Jakost vody

Zařazení sledovaných profilů do tříd jakosti podle ČSN 75 7221 bylo zpracováno na základě údajů za dvouleté období 2010–2011. Hodnocené ukazatele jsou členěny do pěti skupin (A, B, C, D, E). Ve skupině rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje pak nejhorší klasifikace ze všech skupin.

Obr B2.2 : Sledované profily na povrchových tocích a výsledné třídy jakosti

Zdroj: RVP MHMP, Povodí Vltavy, s. p.

Pozn.: Prezentace kvality vody v tocích liniemi je pouze orientační.


Pitná voda


Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě

Veřejná vodovodní síť v Praze včetně úpraven pitné vody je od počátku roku 1998 ve správě Pražské vodohospodářské společnosti, a. s. (PVS). Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK).

Pitná voda z vodovodu dodávaná pro veřejnou potřebu je v celé Praze nezávadná a z hlediska kvality zcela vyhovuje tuzemským i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické.

V roce 2011 PVK, stejně jako v předchozích letech, sledovaly kvalitu pitné vody u téměř 6 000 vzorků. Z toho přes 75 % vzorků bylo odebráno z pražské distribuční sítě a zbytek vzorků byl odebrán na úpravnách vody Želivka a Káraný, které zásobují Prahu pitnou vodou. Na veřejnou vodovodní síť bylo na území Prahy napojeno 100 % domácností.

Výroba vody: V roce 2011 bylo vyrobeno celkem 118 mil. m3 pitné vody. Z tohoto množství bylo předáno mimopražským odběratelům 16,1 mil. m3. V porovnání s rokem 2010 bylo vyrobeno celkem o 3,5 mil. m3 vody méně.

Nejvýznamnější podíl výroby vody pro zásobování Prahy zajišťuje úpravna vody Želivka (73 % v roce 2011, zdroj vodní nádrž Švihov), dále úpravna vody Káraný (26 %, zdroj vody břehová a umělá infiltrace řeky Jizery). Oba zdroje leží mimo území města.

Úpravna vody Podolí (zdroj řeka Vltava na území města) je v posledních letech využívána pouze jako záložní zdroj a v roce 2011 vyráběla pitnou vodu v srpnu při odstávce štolového přivaděče ze Želivky (množství necelé 1 %, zdroj vody Vltava).

Ztráty vody úniky ze sítě činily v roce 2011 cca 21 % (v roce 1996 46 %).

Spotřeba vody: Specifická spotřeba pitné vody v domácnostech se od roku 1990 snížila o více než 45 %. V současné době se pohybuje kolem 110 litrů na osobu za den.

Obr B2.3 : Vývoj výroby pitné vody

Zdroj: PVK, a.s.


Obr B2.4 : Zdroje a distribuce pitné vody v Praze

Zdroj: PVK, a.s.


Obr B2.5 : Vývoj specifické spotřeby pitné vody domácností v Praze

Zdroj: PVK, a.s.


Odpadní voda


Centrální kanalizační síť byla v Praze založena jako jednotná, odvádějící splaškové a srážkové vody jedním kanalizačním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy již mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a srážkové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody kmenovými sběrači do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV).

Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (dále ČOV), které slouží k čištění odpadních vod z lokalit ležících v okrajových částech města a nejsou připojeny na centrální pražskou kanalizační síť.

Na systém kanalizační sítě je v současné době napojeno zhruba 99 % z celkové populace Prahy, tj. cca 1,24 mil. obyvatel. Provozovatelem převážné části kanalizace pro veřejnou potřebu včetně čistíren odpadních vod v hl. m. Praze je společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK, a. s.).

Obr B2.6 : Množství čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV

Zdroj: PVS, a.s.

Tab. B2.1 : Průměrné koncentrace znečištění
na ÚČOV v roce 2011

ÚČOV Povolené Vypouštěné
BSK5 [mg.l-1] 2 838,2 700
CHSKcr [mg.l-1] 13 245,1 4 184
NL [mg.l-1] 3 784,3 969
N-NH4+ [mg.l-1] 1 892,2 340
Pcelk [mg.l-1] 238,8 105
Nanorg [mg.l-1] 3 784,3 2 067

Zdroj: PVS, a.s.


V roce 2011 činil průměrný denní přítok odpadních vod na ÚČOV 327 585 m3.den-1, tj. 3,79 m3.s-1. V porovnání s předcházejícími lety se potvrzuje trend pozastavení stálého mírného poklesu. Mírný nárůst odpadních vod oproti roku 2010 byl zaznamenán spíše v souvislosti s vydatnými dešti, jež natékají do jednotné kanalizace a jsou odváděny na ÚČOV.


Obr B2.7 : Průměrný průtok odpadních vod na ÚČOV, 1996–2011

Zdroj: PVS, a.s.


Havarijní úniky znečišťujících látek


V roce 2011 zasahoval OOP MHMP při 26 haváriích a následně vydal 20 správních rozhodnutí. Pokud nebyl původce havarijního znečištění znám, likvidoval OOP MHMP znečištění na náklady hl. m. Prahy, prostřednictvím odborně a technicky způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající dle zvláštních předpisů. V roce 2011 nebyl původce zjištěn v 11 případech. V roce 2011 šetřilo oddělení ochrany vod ČIŽP, oblastního inspektorátu Praha, na území města 16 havárií znečištění vod. V 9 případech nebyl zjištěn původce havárie.


Protipovodňová opatření


Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana vnitřního města a návazně probíhají práce v rámci dalších dílčích etap. V roce 2011 probíhaly práce v rámci etapy 0007 – Trója, která ale od konce roku 2010 již plnila ochranu na požadovanou úroveň. Pro dokončení kompletního systému zbývá část 22 Velká Chuchle, etapy 0006 Zbraslav – Radotín. Po dokončení (předpoklad do konce roku 2013) bude hlavní město chráněno proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni hladiny velké povodně v srpnu roku 2002 s rezervou +30 cm (s výjimkou Zbraslavi, zde ochrana na stoletou vodu s rezervou +30 cm).


Potoky a vodní díla na území hl. m. Prahy

Na území Prahy se k 31. 12. 2011 nacházelo přibližně 290 ha vodních ploch, z čehož je 182 rybníků, 3 přehradní nádrže a 37 velkých retenčních nádrží. Hl. m. Praha, zastoupené OOP MHMP, spravovalo 48 rybníků, 4 vodní díla a 32 retenční nádrže. K nejvýznamnějším nádržím patři Vodní dílo Hostivař, Vodní dílo Džbán, Vodní dílo Jiviny a Počernický rybník. Územím Prahy protéká kromě Vltavy a Berounky ještě cca 360 km drobných vodních toků, z čehož 249 km měla ve správě hl. m. Praha. Ve správě hl. m. Prahy bylo také přibližně 120 ha zeleně podél těchto vodotečí. Mezi nejvýznamnější a nejdelší pražské potoky patří Rokytka a Botič, dalšími významnými potoky jsou Litovicko- Šárecký potok, Dalejský potok a Kunratický potok.


Obnova a revitalizace pražských nádrží a potoků


Obr B2.8 : Revitalizace Šáreckého potoka
(Praha 6, před Ruzyňskou věznicí)

Zdroj: RVP MHMP

V rámci projektu Obnova a revitalizace pražských nádrží, zahájeného již roku 2003, jsou postupně opravovány, rekonstruovány a odbahňovány rybníky a nádrže v majetku Prahy. V rámci projektu bylo v roce 2011 provedeno odbahnění retenční nádrže Údolní v Braníku, revitalizace Koztoprtského rybníka v Čimicích, odbahnění a sanace břehů Hostivařské přehrady a Rekonstrukce a odbahnění Dolnomlýnského rybníka v Kunraticích a zahájeny další projekty. Od roku 2007 probíhá v hl. m. Praze dlouhodobý projekt Revitalizace pražských potoků. V rámci projektu byly v roce 2011 zahájeny revitalizace Litovicko-Šáreckého potoka před ruzyňskou věznicí a revitalizace Chodoveckého potoka, další projekty byly v přípravě.