ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Zlatnice

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1968 Sb. NVP

Katastrální území: Dejvice (Praha 6)

Rozloha: 3,27 ha

Důvod ochrany: Skalnatý ostroh s vřesovištěm a fragmenty stepní vegetace.

Zlatnice tabule mapa Zlatnice tabule letec. snímek_04

 

Geologickou stavbu území tvoří výrazný skalní ostroh vypreparované tvrdé buližníkové vložky v proterozoických břidlicích. Část povrchu kryje drobná zazemněná suť .

Celá oblast Šárky se nachází ve starosídelní oblasti, kde člověk zasahoval do vývoje vegetace po sedm tisíciletí. S výjimkou skalních stepí na nepřístupných místech zde veškeré plochy nějakým způsobem dlouhodobě ovlivňovala činnost člověka - pastevce, spotřebitele dřeva i rolníka.

Jádro území tvoří skalnatý hřbet a jeho úpatí ve střední části. Při vyhlášení tohoto chráněného území zabíralo převážnou část skalního hřbetu vřesoviště. Vzniklo pravidelnou pastvou, ovšem po jejím ukončení bylo výrazně omezeno rozšiřujícími se porosty teplomilných keřů, neuváženým zalesněním části plochy v minulosti a rychlým přirozeným náletem dřevin (bříza, jeřáb, dub zimní). Dnes tvoří vřesoviště jen menší plochu ve spodní části území. Druhy teplomilných trávníků se vyskytují pouze na drobných ploškách. V horní části skalnatého hřbetu se zachoval fragment teplomilné doubravy se starými břeky (Sorbus torminalis). Zbytek území zaujímá druhotný les relativně příznivého druhového složení, který má místy znaky šípákové doubravy. Roste zde např. sesel sivý (Seseli elatum) nebo kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum). Na úpatí skalnatého hřbetu lze rozeznat zbytek rozsáhlejší pastviny, která si dosud zachovává značné druhové bohatství včetně rostlinných druhů. V posledních letech byla podniknuta řada kroků ke stabilizaci území především redukcí keřového i stromového patra a celkového prosvětlení lokality zejména jejího severního svahu.

V současnosti jsme zde svědkem pozvolné změny přírodních podmínek a prudkého ústupu vřesoviště, které může vyústit v jeho úplný zánik. A to i přesto, že z území jsou pravidelně odstraňovány nálety dřevin. Je to způsobeno jednat zastíněním korunami vzrostlých dubů na skalním ostrohu a také chybějící historickou „údržbou“ lokality pastvou. Proto se v roce 2008 i 2009 přistoupilo ke krátkodobé jarní pastvě stádem ovcí a koz (asi 10 kusů) také v tomto území. Pastva zjevně narušila souvislé povrchy mechu v území a vřes se opět začal zmlazovat ze zásob semen v půdě. Aby se však přírodní podmínky stanoviště upravily, bude zřejmě třeba přistoupit k odstranění několika vzrostlých dubů na skalním ostrohu lokality, které lokalitu se severní expozicí značně stíní. Tento nepříjemný krok by ovšem výrazně usnadnil stabilizaci jednoho z posledních původních vřesovišť na území Prahy.
Tento jev je důkazem, že řada významných přírodních lokalit má původ v dřívějším způsobu obhospodařování krajiny našimi předky, které na řadě míst lze prokázat po mnoho staletí nazpět a které lze často předpokládat do dob dávno před naším letopočtem.

Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně !

 Zlatnice tabule vřes obecný foto Vávra  Zlatnice tabule vřesoviště  Zlatnice tabule sesel sivý
 Vřes obecný
(Calluna vulgaris)
 Vřesoviště na severním svahu  Sesel sivý
(Seseli alatum)

Foto: J Vávra a archiv OOP MHMP

 

Tisk 8.11.2006 | Petr Slavík | Přečteno: 22286 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru