ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Zámky

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 4/1982 Sb. NVP

Katastrální území: Bohnice (Praha 8)

Důvod ochrany: Významný geomorfologický fenomén se společenstvy skal a skalních stepí s výskytem chráněných a ohrožených rostlin a živočichů; chráněná archeologická lokalita.

Rozloha: 5,23 ha

 přírodní památka zámky - hranice území    zámky - ortofotomapa 2003

Plán péče schválen: 31.10.2000

Fotodokumentace: 

Charakteristika území: 
Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky. Území je rozděleno na dvě části ostře zaříznutou Zámeckou roklí a je tvořeno horninami svrchního proterozoika, které představují nejstarší horniny na území Prahy. Ve větší části území vystupují na povrch tmavé břidlice, které se na dně tehdejšího moře usadily v době před více než 640 miliony lety. Do těchto břidlic později pronikly žíly dioritového porfyritu a bazaltu. Právě tyto horniny spolu s břidlicemi byly těženy jako stavební štěrk ve velkém lomu v severní části. 

Historie osídlení a využívání území člověkem sahá až do doby před asi pěti a půl tisíci lety, kdy v mladší době kamenné vzniká na skalnatém ostrohu nad Vltavou výšinné sídliště. To je později osídleno v době eneolitu lidem řivnáčské kultury a poté nepřetržitě až do doby příchodu Slovanů. V době ranného osídlení Slovany, v 6. - 8. století n.l., dosahuje hradiště největšího rozkvětu. Z novější historie je zajímavé, že v Zámecké rokli byla v roce 1870 otevřena první továrna na dynamit v Čechách.

  Cílem ochrany území je zachování významného geomorfologického seskupení, zachování teplomilných rostlinných společenstev skal a skalních stepí, které se udržely na chudých půdách a uchování významné archeologické lokality. 
V území roste řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Na strmých skalách roste chráněná tařice skalní, na hraně skalních svahů s mělkými půdami roste vzácný křivatec český, rozrazil ladní, koniklec luční český a bělozářka liliovitá, na mírnějších svazích s hlubšími půdami pak společenstvo trav s kostřavou waliskou, trýzelem škardolistým, tolitou lékařskou a chrpou chlumní. Na dvou místech v jižní části území, kde na povrch vystupují zásadité horniny, roste vzácné společenstvo s prvosenkou jarní, pěchavou vápnomilnou a bělozářkou větvitou. 
Z významných a chráněných živočichů se v území vyskytují převážně teplomilní zástupci hmyzu - střevlíkovitých, mandelinkovitých a nostacovitých, dále je zde možné zahlédnout z motýlů otakárka ovocného a lišaje pryšcového, z obratlovců pak ještěrku obecnou, myšici křovinnou a ježka západního.

zámky - květena

Přehled dosavadní péče: 
 

Zajímavosti: 

Tisk 3.7.2006 | Petr Slavík | Přečteno: 17591 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru