ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Velká skála

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1968 Sb. NVP

Katastrální území: Troja (Praha 8)

Rozloha: 1,80 ha

Velká skála tabule mapa  Velká skála tabule letec. snímek

Důvod ochrany:  Buližníkový skalní suk – význačný geologický a krajinný objekt

Velká skála je asi 500 m dlouhé a 40 – 50 m mocné těleso, které je tvořeno starohorními buližníky (silicity). Tato velmi tvrdá a odolná hornina, protkaná křemennými žilkami, vznikala jako chemický sediment v dávném moři.
Velká skála je neobvyklým pamětníkem geologického vývoje od starohor po současnost. Odolávala mořskému příboji, když byla dvakrát ostrovem v prvohorním a druhohorním moři. Několikrát byla překryta mocnými vrstvami mladších usazenin a opět vystupovala nad povrch, když z ní byly odnášeny vůči pevninské erozi méně odolné příkrovy.
Ještě před několika desetiletími rostly na vrcholu Velké skály zajímavé zbytky skalní stepi s roztroušenými keři či stromy. Dnes je ale vegetační kryt velmi chudý a z velké části tvořen nepůvodními společenstvy. Úpatí svahů totiž pokrývá druhotně vysázený modřín opadavý, trnovník akát a borovice černá. Původní společenstva nalezneme již jen ve vrcholových částech masívu. Jsou to především porosty vřesu a dalších doprovodných druhů, jakými jsou např. metlička křivolaká, psineček výběžkatý, jestřábník chlupáček nebo zvonek okrouhlolistý. Ve zbytcích je možné nalézt stepní společenstva s dominancí kostřavy walliské a s dalšími vtroušenými druhy, např. kostřavou žlábkatou, smělkem štíhlým nebo řebříčkem štětinolistým.
V poslední době jsou postupně odstraňovány nepůvodní dřeviny, zejména trnovník akát a borovice černá a naopak podporovány původní roztroušené duby, hlohy a habry. Bylinné patro, které doznalo díky akátům a borovicím zásadní změny, je v letních měsících sečeno. Důvodem je snaha potlačit agresivní druhy a usnadnit konkurenční boj slabším a cennějším druhům.
Trnovník akát totiž vytváří na svých kořenech hlízy s hlízkovitými bakteriemi schopnými fixovat vzdušný dusík. Tím výrazně obohacuje zejména chudší stanoviště a mění tak druhovou skladbu. Je schopen fixovat až 30 kg vzdušného dusíku na 1 ha za rok. Navíc produkuje inhibiční látky bránící klíčení a růstu řady bylinných druhů v podrostu.
Název Velká skála souvisí s tím, že mezi Velkou skálou a starou obcí Bohnice byla z buližníku ještě tzv. Malá skála, dnes již odtěžená a zcela zaniklá. Zůstal z ní jen parčík uvnitř bohnického sídliště.

Velmi vás prosíme, nenechávejte zde odpadky a pokud možno nevstupujte na vrcholové partie buližníkového hřbetu.
Prosíme, držte své psy na vodítku !

Velká skála tabule Velká skála tabule vřes
Buližníkové skalní výchozy
foto: J. Rom 
Vřes obecný (Calluna vulgaris)
foto: J. Rom


 

 

Tisk 10.12.2007 | Petr Slavík | Přečteno: 12658 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru