ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní rezervace

PR Údolí Únětického potoka

Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Suchdol (Praha 6)

Rozloha: 63,16 ha

Údolí Únětického potoka tabule mapa

Důvod ochrany: Krajinářsky význačná niva a skalnaté svahy údolí. Cenné zbytky vřesovišť.
Kozí hřbety

Nejcennější partií celého chráněného území jsou Kozí hřbety tvořené velmi tvrdými buližníky. Území Prahy bylo v dávné minulosti třikrát přelito mořem. Každé zde samozřejmě zanechalo nějaké usazeniny. Z bahnitých usazenin proterozoického (předprvohorního – nejstaršího) moře vznikla pozdějším zpevněním mocná souvrství břidlic, slepenců a tělesa tvrdých silicitů, nebo-li buližníků, která dnes vytvářejí v krajině výrazné kopce, jako například zde.
Na Kozích hřbetech se v minulosti zemědělsky hospodařilo. Dominantní byla pastva, ale částečně zde byly obhospodařovány i ovocné sady. Tento způsob využívání území, který trval stovky a stovky let, nechal vzniknout specifickým společenstvům, která nahradila původní lesy. Především se jednalo o vřesoviště.
Les se sem začal vracet po velmi dlouhé době teprve ve dvacátém století. Bohužel, pro zalesnění byl velmi nešťastně zvolen trnovník akát, ke kterému později přibyly ještě borovice černá a lesní, modřín nebo dub červený. Ani jedna z těchto dřevin však není (s výjimkou borovice lesní) na našem území původní.
Obzvláště trnovník akát, který pochází ze Severní Ameriky, je pro naprostou většinu našich domácích rostlin velmi nebezpečný. Váže vzdušný dusík a následně jím obohacuje půdu. (Je schopen fixovat až 30 kg vzdušného dusíku na 1 ha za rok.) Tím výrazně mění druhovou skladbu ve svém okolí, zejména na minerálně chudých stanovištích, jakým jsou i Kozí hřbety. Dále pak produkuje specifické látky, které brání klíčení a růstu řady bylinných druhů v podrostu.
V současné době můžete pozorovat razantní zásahy do nepůvodních porostů v oblasti Kozích hřbetů. Jejich smyslem je nahradit především trnovník akát původními druhy dřevin, zejména dubem zimním. Dále je zde snaha o větší prosvětlení vrcholových partií skal, kde stále ještě přežívají fragmenty původní bylinné vegetace. Cílem je jejich rozšíření na větší plochu území.

Prosíme Vás, nezakládejte zde ohniště a zdržujte se především na cestách a pěšinách.
Prosíme, držte své psy na vodítku. Děkujeme.

  Údolí Únětického potoka tabule   Velká skála tabule vřes
Porost vřesu na vrcholových
partiích Kozích hřbetů
foto: J. Rom
Vřes obecný (Calluna vulgaris)
foto: J. Rom

Údolí Únětického potoka

Pro území je charakteristické zejména vlastní údolí spolu s buližníkovou bariérou Kozích hřbetů a Holého vrchu, která byla v dávné minulosti Únětickým potokem prolomena. Ještě dříve zde byla jakási parovina, která byla zejména ve čtvrtohorách modelována erozí a postupně tak vystupovaly na povrch různé skalky, aby byly opět překrývány říčními náplavami a návějemi spraší a následně znovu obnažovány.
Celé území bylo v minulosti odlesněno a pod tlakem pastvy se vyvinula náhradní společenstva, zejména rozlehlá vřesoviště na minerálně chudých svazích. Tyto polohy však byly počátkem 20. století zalesňovány trnovníkem akátem a od 50. let potom také borovicemi černou a lesní, modřínem nebo dubem červeným. Dnes tak zbývají z vřesovišť nepatrné zbytky. Na jižních svazích je střídají skalní stepi a porosty teplomilných křovin. V nivních porostech převažuje střemchová jasenina, která místy přechází do mokřadních olšin. Historické lukaření dokládá zbytek lučních porostů, které se na několika místech přeměnily v porosty rákosin.
Na zbytcích nejcennějších lokalit, tedy vřesovišť a skalních stepí, kde můžete stále spatřit např. bělozářku liliovitou, kavyl vláskovitý nebo koniklec luční český, dochází v posledních letech k výřezu nežádoucích křovin a dřevin tak, aby se zachoval cenný biotop, kde pořád ještě přežívá celá řada vzácných bezobratlých nebo relativně silná populace ještěrky zelené.
Lesní porosty na svazích jsou oproti nivním relativně chudé na množství druhů, které v nich žijí. Je to dáno nepůvodností dřevin, které zde byly vysázeny. Výjimku tvoří torza starých třešňovek, které v několika exemplářích na stráních přežívají a svým již trouchnivějícím dřevem tvoří ideální prostředí pro řadu bezobratlých. Nyní dochází k pozvolné přeměně druhového složení na přirozenější skladbu dřevin s dominantním zastoupením dubu zimního.
Nejcennější partií celého chráněného území jsou Kozí hřbety, kde také probíhá a bude i nadále probíhat nejintenzivnější přeměna nepůvodních dřevin na naše původní. Velmi důležité je zachování plošného rozsahu skalních stepí na zdejším buližníkovém podkladu.
I proto vás prosíme, nezakládejte zde ohniště a zdržujte se především na cestách a pěšinách. Nevstupujte zbytečně do stepních trávníků a zejména v údolí mějte své psy na vodítku. Děkujeme.

Údolí Únětic. potoka tabule_2  Údolí Únětic. potoka tabule_1  Údolí Únětice tabule hvozdík kartouzek
 Louky v nivě Únětického potoka  Niva Únětického potoka  Hvozdík kartouzek
(Dianthus carthusianorum)

foto: J. Rom

 


 

 

Tisk 9.7.2004 | | Přečteno: 13274 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru