ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Krňák


 

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Zbraslav (Praha 5)

Rozloha: 26,56 ha

Krňák tabule mapa Krňák tabule letecký snímek_05

 

Důvod ochrany:  Tůň bývalého ramene Berounky, lužní les a mokřady, tůň a pobřeží. Zahrnuje biotop mokřadní a pobřežní, porosty s charakterem lužního lesa a xerotermní společenstva na štěrkové části podél Vltavy.

Území tvoří tři odlišné celky. Vltavská část se štěrkovišti vzniklými při povodni v r. 2002 s probíhající sukcesí rostlin a navigace zvaná „Malá řeka“. Dále mrtvé rameno Berounky, část původního koryta kterým se Berounka do roku 1834 vlévala do Vltavy pod Zbraslavským zámkem a lesní porost s charakterem lužního lesa za strakonickou magistrálou protékaný Lipanským potokem.

Typická jsou vodní a příbřežní společenstva zastoupena rdesty a stulíkem, roste zde blatěnka bažinná a šáchor hnědý, ostřice řízná, kamyšník přímořský. Na sušších partiích pak např. trávnička obecná, rozrazil rozprostřený atd. Památka je mozaikou vodní vegetace, mokřadní vegetace litorální zóny, vrbových břehových porostů a lužního lesa (ojedinělý výskyt při Lipanském potoce západně od silnice Strakonické). Přírodovědně cenné jsou však i porosty mimo plochu památky.

Lze říci, že lokalita je pod velkým antropickým tlakem již po tisíciletí. Území okolo Zbraslavi  bylo osídleno od v prehistorické doby,  lze tedypředpokládat, že antropické ovlivnění území zde trvá již několik tisíciletí. Intenzita působení je však velmi rozdílná a odpovídala stavu vývoje lidské společnosti. V území okolo se nacházejí vykopávky z doby kamenné, hlavní nálezy z území odpovídají v době halštatské keltskému osídlení. Keltové usazení na blízkém hradišti Závist, ovládali brod přes Vltavu a soutok Vltavy s Berounkou, tehdy tekoucí středem dnešní přírodní památky Krňák. Od poloviny 13. stol. zde stál lovecký dvorec založený Přemyslem Otakarem II. a od roku 1292 významný cisterciácký klášter zrušený až Josefem II. v roce 1785. V areálu se od r. 1764 nacházel pivovar, později jeden z prvních cukrovarů u nás. Vlastní budovy bývalého kláštera, pozdějšího zámku,  byly přestavěny 18. stol. podle projektu J. Santiniho a F. M. Kaňky . Poslední úpravy provedl na začátku minulého stl. Architekt Jurkovič. Od začátku 20. stol. vlastní areál rodina rytířů Bartoňů z Dobenína, do jejichž vlastnictví i s přilehlými pozemky se opět v vrátil po roce 1989. V zámku se nacházejí expozice Národní galerie.

Při velké povodni v srpnu r. 2002 bylo celé území PP, mimo malé části lesa na svahu za zámkem, zaplaveno povodní a to spojenými toky Vltavy i Berounky. Voda sahala až 150 cm  nad  hranici  velké  vody  z   r.  1890, spojený průtok Vltavy i Berounky činil 5700 m3/sec.

V letech 2003 - 2004 proběhl velký ekologický projekt, odbahnění všech tří částí území, během kterého bylo odstraněno šetrnými technologiemi 25 000 m3 usazenin. V rámci těchto prací byly v části lužního lesa obnoveny mokřady a tůně pro rozmnožování a vývoj obojživelníků.

Do slepého ramene ústí zbraslavská čistírna odpadních vod, nešťastný a nevhodný projekt z dob totality. Aby byl její negativní vliv zmírněn, uvažuje se o opětovném „propojení“ Krňáku s Berounkou a to navýšením průtoku Lipanského potoka vodou z Berounky, aby do slepého ramene přitékalo podstatně více vody než nyní. Přes vltavskou část Krňáku povede v budoucnu most jako součást pražského silničního okruhu.

I když, jak z výše uvedeného vyplývá, je území pod velikým antropickým tlakem, přesto je nezastupitelný jeho význam přírodní i krajinotvorný. Přírodní památka Krňák a národní kulturní památka Zbraslavský zámek tvoří jeden celek a dominantu této části Prahy.

 

Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně.


 Níže uvedené mapy ukazují vývoj krajiny v oblasti Zbraslavi, zejména dokumentují historické koryto Berounky. Na mapě z roku 1776 (tzv. I. vojenské rakouské mapování) je jasně patné, že se tehdy Berounka skutečně vlévala do Vltavy pod Zbraslavským zámkem. (Zbraslav je zde ještě nazývána německy Kõnigsaal). Z mapy je také zřejmé, že tok Berounky od Černošic zcela jistě v historii měnil tok mnohokrát a území vlastně bylo deltou této řeky. Povodně v r. 2002 to ostatně potvrdily ....

 Krňák tok Berounky 1776  Krňák tok Berounky 2006 Krňák tabule šmel okoličnatý

 Mapa soutoku Berounky
a Vltavy z r. 1776

 Mapa soutoku Berounky
a Vltavy - současný stav

 Šmel okoličnatý

Foto: Archiv odboru ochrany prostředí, historická mapa uveřejněna s laskavým svolením Ministerstv životního prostředí ČR.

 

Tisk 30.10.2006 | Petr Slavík | Přečteno: 15155 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru