ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Pražské studánky

Pražské studánky - Mariánský pramen

[ Úvodní stránkaAbecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Mariánský pramen po rekonstrukci v roce 2007, fotogalerie

Popis:

Studánku tvoří kamenná prohnutá stupňovitá zeď s výrazným kulovitým kamenem na nejvyšším místě (podobou připomínající památník) o rozpětí 4,5 m, výšce 2m. V ose pod kamenem v omítkové destičce vyryto „opraveno LP 1946“. Pod ní ústí kovová trubka. Voda stéká do odtokové stružky překryté jednoduchým dřevěným můstkem.
Asi o 7 m severněji přímo nad potokem výrazný výtok vody z kovové roury, kudy odtéká přebytek vody z pramene. 
Vlastní pramen leží o 50 m výše v boční rokli západně od studánky pod oltářem ”jeskynní” kaple Panny Marie. Pramen je v kobce, přístupné kovovými dvířky. Je veden trubkou pod podlahou kaple a pod zemí až k objektu studánky.

Zajímavosti:
Kaple Panny Marie, která dala studánce jméno, pochází z 2. pol. 18. stol. Řada návštěvníků ji vyhledává nejen jak cíl procházky či výletu, ale i jako místo "zastavení a duchovního zamyšlení" v současném uspěchaném světě.
Pramen zásoboval vodou malochuchelské lázně, které zazmenaly velký rozkvět v 18. a 19. století nejen jako lázně, ale i jako významné letovisko nedaleko Prahy.
Voda má vysoký obsah hořčíku. Roku 1760 ji prohlásil dr. Scrinci za minerální (dle dnešních měřítek však nemá balneologický význam).  Pramen byl zdrojem vody pro Malou Chuchli až do roku 1984, kdy byla Chuchle připojena na pražský vodovod.
Voda dříve stékala žlábkem ve zvláštním mechem porostlém útvaru, který přirozeně vznikl nárůstem travertinu. Tento zajímavý útvar však před časem neznámý vandal zničil. Nyní se však znovu vytváří.
Od roku 1986 součást pozorovací sítě podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu (kód PP0908). Kadlecová a Žák považují tento pramen za jeden z nejvýznamnějších v Českém krasu.
V roce 2007 zde Český hydrometeorologický ústav umístil nový objekt své monitorovací sítě a to těsně nad opěrnou zídkou studánky. Voda tedy nejprve protéká měřícím objektem a teprve potom do vlastní studánky. Tato instalace je ukázkou necitlivosti pracovníků ČHMÚ k prameni i k lokalitě přírodně, esteticky a historicky významné.
Jaromír Veger zde rozlišuje Malý Mariánský pramen (dle fotografie studánka) a Velký Mariánský pramen (dle souřadnic by měl ležet cca 25 m severovýchodně od studánky, kde však žádný pramen ani přepad není – snad možno ztotožnit s přepadem na břehu potoka, který má mnohem více vody, než vlastní studánka.
Studánka, její opěrná zeď, byla v roce 2007 opravena a utěsněna proti prosakující vodě. Práce provedl Pavel Jeřábek (Hnutí Brontosaurus zákl. článek "Kandík", Mníšek pod Brdy) na objednávku odboru ochrany prostředí MHMP.
V přípravě je rekonstrukce čelní stěny kaple.
Opravena je i jedna z opěrných zídek u objektu kapličky a část opěrných zdí a pěšin pod altánem.
Název též V háji, V Čertově strouze, U kapličky, V Malé Chuchli (Chuchelci), Kuchelbad.

Aktualizace popisu: stav červen 2010

orientační mapka Prahy - Mariánský pramen

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha-Velká Chuchle
Katastrální území:
Malá Chuchle
Upřesnění polohy: Studánka leží nad pravým břehem Čertovy strouhy asi 100 m nad malochuchelským mlýnem (při pěšině napříč údolím).


Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Studánka je součástí přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj, regionálního biocentra Chuchle a památkově chráněného areálu malochuchelských lázní. V blízkosti se nalézá přírodní rezervace Chuchelský háj a národní přírodní památka Barrandovské skály.
Nedaleko pod studánkou je vytvořena mohutná travertinová hráz. Rybníček za touto hrází nadržený poháněl v minulosti malý mlýn.
Nad studánkou prochází žlutě značená turistická stezka z Malé Chuchle Chuchelským hájem do Velké Chuchle a naučná stezka Barrandovské skály-Chuchelský háj. Informace o jednotlivých zastávkách si lze prohlédnout na stránkých www.prazskestezky.cz.

 

Další informace:

MHMP, Odbor rozvoje veřejného prostoru, e-mail: rvp@praha.eu, Tel.: 23600 5822

Literatura:
Eberl Zdeněk, Petrovský Vladimír: Historický místopis Prokopského údolí - vlastním nákladem, Praha 1979 (str. 93, 95)
Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 19, 27)
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 150)
Kváčková Radka, Kovařík Petr: Pátrání po pražských pramenech - Svobodné slovo 30. 12. 1984
Němec Jan a kol.: Chráněná území ČR 2 - Praha - AOPK ČR, Praha 1997 (str. 77)
Podvolecký František: Podzemní vody a prameny v okolí Prahy - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 1, sv. 100 – VÚV, Praha 1934 (str. 38-39)
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o.,  Praha 1995
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 19)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 21, 32-33, 66)


Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a vysokou mineralizací.

Obsahy dusičnanů a chloridů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Tomu odpovídá nadlimitní hodnota vodivosti a s tím související vysoká mineralizace. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení komunikací, dusičnany jsou typickým kontaminantem urbanizované krajiny a měst. Ostatní analyzované chemické složky vody této vyhlášce vyhovují a nejsou patrné žádné trvalé změny. Upozorňujeme ovšem na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!

Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu (TCE), terachlorethenu (PCE) a trichlormethanu, které pocházející nejčastěji z odmašťovacích přípravků, přísad do barev a laků apod.
V roce 2007 i 2012 již všechny stanovované antropogenní kontaminanty vyhověly vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, resp. Metodickému pokynu MŽP ČR platnému od 31. 7. 1996. Chlorované uhlovodíky se již v podzemní vodě neobjevují.

Vydatnost tohoto pramene v minulosti výrazně kolísala, a to se v rozmezí 0,5 až 2,8 l/s. V posledních letech však trvale dosahuje či překračuje 2,5 l/s. Na přívodním potrubí je instalován Thomsonův přeliv pro měření průtoku.

Trendy: dlouhodobě setrvalý stav včetně zvýšených obsahů chloridů, dusičnanů a celkové vysoké mineralizace.

Archiv - stav 2009:
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a dosti vysokou mineralizací.
Z hlediska analyzovaných chemických složek voda dlouhodobě vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Upozorňujeme ovšem na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!
Bohužel byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, které mohou indikovat průsak povrchové vody do této studánky.
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu, terachlorethenu a trichlormethanu, které pocházející z odmašťovacích přípravků.
Vydatnost tohoto pramene kolísá okolo 1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost výrazně klesá. K tomuto jevu přispívá i zvětšující se plocha se zpevněným povrchem a odvádění srážkových vod do kanalizace.
Trendy: počty koliformních bakterií klesají, takže lze konstatovat, že pomalu dochází k ustávání přítoku
znečištěné vody do studánky.


Tisk 4.2.2013 | Jiří Stach | Přečteno: 21776 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru