ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Lesy
Čimický a Ďáblický háj
[ Historie | Základní charakteristika | Orientační mapa | Zajímavosti | Rekreace | Ochrana přírody a krajiny | Péče o les | Zastoupení dřevin | Věková skladba porostů | Fotogalerie ]
Použité texty byly převzaty z brožury Čimický a Ďáblický háj vydané v roce 2008 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Ing. Dan Frantík, Mgr. Jana Karnecká a Ing. Jiří Rom.
Historie a současnost Čimického a Ďáblického háje
Statek Ďáblice a les na vrchu Ládví, který ke statku náležel, byl už od 1. pol. 13. stol. majetkem křížovníků s červenou hvězdou. Byl darem od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Darovací listina byla potvrzena roku 1320 Karlem IV., který měl řád křížovníků pod svou ochranou a zakázal jeho statky odprodávat.
Z lesa na vrchu Ládví se již v 16. století každoročně odprodávalo dříví na provazce za značné částky. Nacházíme o tom záznamy ve dvou dochovaných dřevních účtech z 16. století i zmínky v urbáři ďáblického statku z roku 1610.
Dle přehledu výnosů křižovnických statků byli ďábličtí poddaní povinni ročně nasekat a svésti do dvora 33 ½ provazce lesa. Na počátku 19. století zaujímá les Ládví 202 jiter a je tvořen především dubem, habrem a břízou a borovicí. Počátkem 80. let 18. století je na ďáblickém statku již doložena umělá obnova lesů. Byl vysazován habr a borovice, také byly kopány příkopy, aby se nálet uchránil před dobytkem. V průběhu dalších let se les velmi mění a na počátku 20. století byl již nejčastější dřevinou smrk a dub. Ďáblický háj byl ještě v pol. 19. století větší (o cca 1/6 směrem k Ďáblické skládce). Z 60. let 20. stol pak pochází les v okolí Hvězdárny, z 80. let pak výsadby na zavezené pískovně u Kobyliské vozovny.
Mezi Kobylisy a Čimicemi se v 17. století nacházel dubový les zvaný Temeliště náležející k bývalému velkostatku Libeň, odkud se každoročně odprodávalo dříví poddaným. Čimický revír měl v roce 1543 69 jiter (45 ha). V nedávných letech náležel Čimický háj zemskému statku v Bohnicích. Z celkové výměry lesního majetku tohoto statku tvořil původní lesík Temeliště pouze 25 ha, ostatní plochy byly uměle zalesněné v 19. a 20. stol. Les byl tvořen zejména dubem, smrkem a borovicí.
Rekreace:
Čimickým i Ďáblickým hájem prochází zelená turistická stezka, na kterou v Ďáblickém háji navazuje značka žlutá. Oba lesy se dají také pohodlně projet na kole. V lese jsou instalovány lavičky a altány, nachází se zde také řada dětských hřišť. Menší „areál zdraví“ se nachází ve střední části Ďáblického háje. Pěkná procházka na vyhlídku Ládví může být spojená s návštěvou hvězdárny, od níž je jeden z nejhezčích výhledů v Praze. Za dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na Krkonoše. |
Čimický a Ďáblický háj - orientační poloha v Praze
Základní charakteristika:
Rozloha: Čimický háj - 25 ha, Ďáblický háj - 62 ha
Katastrální území: Bohnice, Ďáblice, Kobylisy
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní, modřín opadavý a lípa srdčitá
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 4. a 6. věková třída (61 - 80 a 101 - 120 let)
Rozloha lesních porostů: 81,32 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, vodní plochy, cesty): 5,8 ha
Vlastník lesa: Hlavní město Praha
Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy
Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:
ANO, celoročně, zdarma bez omezení
|
Orientační mapka:
1. Lesní školka, 2. Hájovna, 3. Ukázka podrostního hospodaření v dubu, 4. Zrekultivovaná bývalá pískovna zavezená odpadem, 5. Malé povrchové lomy po těžbě kamene, 6. Ďáblická jezírka, 7. Ďáblická hvězdárna, 8. Vyhlídka na Ďáblice z vrchu Ládví
Zajímavosti:
 |
Kopec vysoký 359 m n. m. je nejvyšším místem v severní části Prahy. Nachází se zde Ďáblická hvězdárna a krásná vyhlídka na Ďáblice a severní Čechy. Vrch Ládví se nazýval také Hledví. Původ těchto jmen se skrývá ve slově „hleděti“ nebo ve jménu slovanské bohyně Lady, které naši předkové na vrchu Ládví obětovali dary. |
 |
Počátky Ďáblické hvězdárny sahají do roku 1952, kdy se v Ďáblicích konala úspěšná přednáška o vesmíru. Na základě tohoto úspěchu byl několika Ďáblickými občany založen hvězdářský kroužek. O dva roky později zahájili členové tohoto kroužku stavbu hvězdárny. Stavba probíhala svépomocí, byly dokonce použity zbylé panely ze stavby prvního panelového domu v Československu. Stavba hvězdárny s pozorovatelnou, přednáškovým sálem a knihovnou byla dokončena v roce 1956. Dalekohled se povedlo získat z depozitáře Národního technického muzea. Lidová hvězdárna byla v roce 1969 předána hvězdárně Praha – Petřín. |
|
Lesní školka v Čimickém háji |
 |
Při východním okraji Čimického háje se nachází malá lesní školka. V Praze jsou takové školky tři, ty další dvě se nachází v Kunratickém lese a v Nebušicích. Ve školkách se pěstují dřeviny přímo určené k výsadbám v Praze.
V současné době se pro výsadbu upřednostňují především původní druhy dřevin. Jsou to zejména dub letní a zimní, buk lesní, habr obecný, lípa srdčitá a jedle bělokorá. .
|
 |
Na východním okraji Ďáblického háje leží několik zpola zatopených lůmků. Drobné vodní plochy jsou výjimečné výskytem velkého množství druhů živočichů a rostlin vázaných na vodní prostředí, z nichž mnohé jsou chráněné. V Ďáblických jezírkách se pravidelně vyskytují chránění obojživelníci - čolek velký a čolek obecný.
V okolí můžeme spatřit několik druhů vážek. Jezírka jsou také významnou lokalitou výskytu kosatce žlutého. |
Ochrana přírody a krajiny:
Přírodní památka Ládví:
Přírodní památka Ládví se nachází v severním svahu vrchu Ládví, který je tvořen odolnými proterozoickými horninami - buližníky. V době druhohor (před 98 miliony lety) tvořil vrch Ládví ostrov v moři, které se v té době rozlévalo až do oblasti Krkonoš. Mořský příboj byl zde tak silný, že v tvrdých buližnících vyhlodal několik „kapes“, kde se usazovaly opracované valouny o velikosti pár centimetrů až několik metrů. Dvě takové „kapsy“ byly odhaleny těžbou buližníků v největším z místních lomů. Lomy byly založeny ve 20. letech 20. století a vytěžený materiál byl používán pro stavební účely a výrobu štěrku. První stopy po těžbě buližníku na vrchu Ládví však pocházejí už z pravěku. Menší lůmky na severní a východní straně vrchu Ládví využívali pravěcí lovci pro výrobu trvanlivých pěstních klínů a dalších nástrojů. Zajímavé také je, že řada tmavých, dobře opracovaných valounů buližníku byla upravena na tzv. prubířské kameny, které ještě donedávna sloužily k posuzování ryzosti zlata v řadě zlatnictví.
Cílem ochrany území je zachování ojedinělého dokladu o činnosti druhohorního moře. Pozoruhodná je zejména příbojová kapsa v západní stěně, kde kromě řady menších valounků uvázl i hladce opracovaný dvoumetrový balvan. Prostor mezi valouny je vyplněn bělošedým jílem, který vzácně obsahuje mikroskopické fosilie jednobuněčných živočichů - dírkovců, kteří byli součástí mořského planktonu. Dno lomu v PP Ládví tvoří zastíněný mokřad, zarůstaný vrbami, v podrostu s převahou ostřic, tuřic a sítin. Okolí PP Ládví tvoří smíšený les Ďáblického háje. V jeho podrostu na jaře můžeme obdivovat kvetoucí sasanky - hajní a pryskyřníkovitou, orsej jarní a lechu jarní.
Péče o les:
V současné době se v obou lesích preferuje přírodě blízké hospodaření, tj. v dubových částech lesů je snaha o využití přirozeného zmlazení dubu, tzn. postupuje se zde clonnými sečemi s cílem podpořit perspektivní zmlazení. V případě smrkových porostů Ďáblického háje se postupuje maloplošnou obnovou s výsadbami listnatých i jehličnatých dřevin (dub, lípa, buk, modřín, douglaska, atd.)
Lesy v majetku Hl. m. Prahy, tedy i Čimický a Ďáblický háj, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Praha je od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Všechny používané technologie jsou šetrné k lesním ekosystémům a životnímu prostředí. V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání. Části referenčních ploch jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům). Je proto možné se zde setkat např. s odumřelými stromy, které se ponechávají k přirozenému rozpadu
Zastoupení dřevin:
Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf č.1. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf č.2.
Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území. Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje graf č.3.
Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů
Kyselá stanoviště nižších poloh - normální kyselá či chudá písčitá stanoviště, převážně plošiny
Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny
Extrémní stanoviště - mimořádně nepříznivá stanoviště tzn. rokliny, suťoviště
Na území Čimického a Ďáblického háje převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu.
Věková skladba porostů:
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Graf č.4 jasně ukazuje na poměrně vyrovnanou věkovou strukturu lesa i celkem vysoké stáří obou lesů. Rovněž je z grafu patrné rozsáhlé zalesnění bývalé pískovny v 80. letech a přeměna smrkových porostů na smíšené lesy v posledních letech.
