ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Památné stromy > Za památnými stromy Prahy

Číslo trasy: 7 - Památné stromy mezi Radlicemi, Malou Stranou a na Petříně

[ Charakter trasy, délka, zhodnocení I Podrobný popis trasy I  Památné stromy na trase I Zajímavosti na trase I Fotogalerie I Zpět na úvodní stránku aplikace I Popis trasy v PDF formátu /A4 skládačka/ ]


Charakter trasy, délka, zhodnocení:

Trasa se klikatí jak pražskými parky a zahradami, ale i vilovou zástavbou, přejdete rušné ulice, až dojdete do historického centra města. Po cestě překonáte několik stoupání a můžete se projet i lanovkou. Tato trasa vám tak představí většinu tváří metropole.

Délka trasy:
Celá trasa k poslednímu památnému stromu na Petříně je dlouhá zhruba 10,5 km.

Přestože je trasa dlouhá necelých jedenáct kilometrů, jde o relativně náročnější vycházku, protože musíte překonat několik stoupání. První vede z Radlic od metra na Malvazinky, druhé, to nejnáročnější od Plzeňské k Palatě. Poslední stoupání z Kampy na Petřín, vám může pomoci překonat lanová dráha.

Pěší Cyklo Bezbariérovost
(kočárky, senioři)
Počet stromů:
skupiny/jedinci

Vhodné, ale náročnější trasa

Nevhodné
- Schody a prudká stoupání.

Nevhodné
- Schody a prudká stoupání

10 / 12


Podrobný popis trasy:

Začátek trasy:

Ideálním začátkem této trasy je stanice tramvaje Laurová v Radlicích, kde jezdí linka číslo 7.

Průběh trasy:

   
 0 km

Stanice Laurová
Od tramvaje zastávky vyjděte ulicí K Vodojemu.

 0,2 km
Schody
Po pravé straně v ohybu ulice jsou schody, po kterých vystoupejte do ulice Na Pláni, zde vpravo na konec ulice. V ohybu budou před vámi garáže a mezi nimi skupina památných dubů.
 0,5 km
Paví vrch
Došli jste k prvním památným stromům na trase. Pokud vám nevadí krátké prudší stoupání, vydejte se vzhůru po betonových schodech nad garáže a přímo vzhůru pěšinkou. Dojdete na zajímavé a působivé místo známé jako Paví vrch (281 m n. m.), je odtud neobvyklý rozhled směrem na Radlice.
Od garáží pokračujte dále ulicí Xaveriovou, která navazuje na ulici Na Pláni a v tomto místě vytváří malé náměstíčko, jehož jednu stranu tvoří park Santoška. Xaveriovou dojdete na další malé prostranství, kde vpravo začíná ulice Nad Václavkou, tudy pokračujte dále. Cestou minete nemocnici na Malvazinkách.
1,2 km
Ulice U Malvazinky
Před vámi se záhy objeví dva žluté, bytové domy. Mezi nimi roste památný dub, který je dobře vidět z ulice U Malvazinky. Domy lze obejít i z druhé strany, kudy dojdete do ulice U smíchovského hřbitova, kterou pokračujte vpravo.
Samotný smíchovský hřbitov stojí za malou zacházku a prohlídku.
1,6 km
Ulice U Šalamounky
Zanedlouho dojdete k hlavní ul. Peroutkově, před vámi bude nákupní středisko, od něj vlevo začíná ulice U Šalamounky, kterou projděte až k domu číslo 16. Zde končí řada vilek a je malý park.
1,8 km

Za domem č. 16 odbočte vpravo na cestu pro pěší. Jedná se o zajímavou zkratku, která vede podél lesíku a klesá do Košíř.

2,2 km

Sala Terrena
Na konci pěšinky, na začátku zástavby bude po vaší pravé straně nejen řada garáží, ale také pozoruhodná barokní stavbička, Sala Terrena. Dále jděte stále dolů ulicí Na Popelce, po přechodu přes rušnou ul. Vrchlického a dále mírně šikmo vpravo ul. Starokošířskou ke zkratce vlevo k ul. Plzeňské, kterou přejděte po nejbližším přechodu, který vás dovede k ústí ulice Holečkovy.

2,7 km

Schody
Popojděte pár metrů vpravo do ul. Holečkovy a před vámi se doslova vztyčí dlouhé schodiště, které musíte zdolat, což znamená vystoupat 165 stupňů. Odměnou vám bude únik z ruchu Plzeňské ulice. Na konci schodů je rozcestí několika uliček, vaše cesta pokračuje vpravo, mírně do kopce ulicí Pod Výšinkou, kterou dojdete k ulici Na Hřebenkách.

3,3 km

Ulice Na Hřebenkách
Přímo na rohu, po levé straně je důkladně oplocená vila, na jejíž zahradě roste památný dub nad Výšinkou. Přímo na druhé straně ulice Nad Palatou je pozemek usedlosti Dolní Palata. Na rozdíl od předchozího stromu, tento památný dub uherský je volně přístupný. Odbočka do pěkného parku v okolí ústavu, v jehož pravé části dub roste je dlouhá asi 250 metrů.
Další cesta vede zpět ulicí Na Hřebenkách rovně směrem k Petřínu.

4,3 km
Začátek zahrad na Petříně
V levotočivé zatáčce ulice Na Hřebenkách pokračujte rovně do parku. Nejprve však minete studánku Hřebenku. Zde vstupujete na území zahrad na Petříně a cesta vede vpravo dolů, po písčité pěšince. Obloukem projdete okolo břečťanem porostlých stromů, až dojdete k bráně.
5,1 km

Kinského zahrada
Bránou se vstupuje do Kinského zahrady, jejich procházka stojí za samostatný výlet. Pod vámi bude horní dětské hřiště, nedaleko nad ním je unikátní dřevěný kostelík sv. Michala. Dále pokračujte dolů, nejprve minete vyhlídku a vodopád, pod vámi bude jezírko a zanedlouho minete letohrádek. Pokračujte dále dolů směrem k náměstí Kinských. Těsně před tím než opustíte park, budete mít po levé straně památný platan.

5,9 km Náměstí kinských
Z náměstí vyjděte směrem od centra ulicí Elišky Peškové, z ní odbočte vlevo do ulice V botanice, která vás dovede do Dienzenhoferových sadů.
6,7 km

Dienzenhoferovy sady
Na okraji parčíku, nazvaného Dienzenhoferovy sady u ulice V botanice roste památný dub letní. Další vaše kroku povedou na Kampu, zřejmě nejpříjemnější cesta tam vede podél Vltavy po Janáčkově nábřeží.

7,5 km

Kampa
Před vámi je jedno z nejoblíbenějších míst v Praze, ostrov Kampa. Na jejím opačném konci, před Lichtenštejnským palácem roste památný platan v sousedství další zajímavé stavby, kterou je Werichova vila.

7,7 km

Platan na Kampě
Dále pokračujte směrem ke Karlovu mostu, ale asi uprostřed náměstí Na Kampě odbočte vlevo do malé uličky Jiřího Červeného, která vás dovede k Čertovce a mostku přes ní. Po pravé straně bude kolo Velkopřevorského mlýna. Po pár metrech dojdete na Velkopřevorské náměstí, kde za tzv. Lennonovou zdí roste další památný platan.

7,9 km

Lennonova zeď
Pokud chcete pokračovat dále v tomto výletě za památnými stromy, musíte dojít k lanové dráze na Petřín. Nejprve však musíte zdolat spleť malostranských uliček mezi Velkopřevorským náměstím a hlavní ulicí Karmelitskou.

8,6 km

Dolní stanice lanové dráhy
Před vámi je nyní volba, zda využijete služeb populární lanovky nebo máte ještě dostatek sil a k Nebozízku vystoupáte vlastními silami.

9,2 km

Stanice Nebozízek
Od dolní stanice až k stanici Nebozízek vede několik parkových cest, po kterých ujdete asi 600 metrů. Od stanice pokračujte od Nebozízku po široké cestě směrem k restauraci Petřínské terasy.

9,4 km Petřínské terasy
Přímo pod terasou restaurace roste památný javor babyka. Pokud budete pokračovat dále v původní cesty, tedy směru pod Strahovský klášter, dojdete k poslednímu památnému stromu na této trase.
10,2 km Velká strahovská zahrada
Takřka po vrstevnici projdete okolo pomníku Jaroslava Vrchlického, kolmo přejdete schody k Vlašské ulici a po vyjití z lesa vstoupíte na Velkou strahovskou zahradu. Po pravé straně bude pod vámi dětské hřiště a zanedlouho dojdete pod Strahovský klášter, kde roste po pravé straně, pod hlavní vyhlídkovou cestou památný jasan ztepilý. Překrásný výhled na Hradčany, Malou Stranu a údolí Vltavy bude jistě příjemnou tečkou za touto trasou po památných stromech mezi Radlicemi a Malou Stranou.

Zakončení trasy:

Od posledního památného stromu, jasanu ve Strahovské zahradě, můžete například pokračovat dále směrem na Pohořelec a zde nasednout na tramvaj nebo se můžete vrátit zpět k Nebozízku k lanové dráze.


Památné stromy na trase:

Číslo za označením stromu uvádí identifikační číslo OOP MHMP.

   
Duby letní na Pavím vrchu, Quercus robur – 030
Stromy jsou chráněné od roku 2001, jsou vysoké 16,5 až 21 metrů a mají obvod kmene od 270 do 440 cm.
Skupina dubů rostoucích mezi nevzhlednými garážemi je ukázkou, proč některé stromy rostoucí na území Prahy jsou zvláště chráněny. Na jedné straně garáže omezují stromy, na straně druhé, stromy jistě znepříjemňují využívání garáží. Jde jen o to, co je důležitější, a označení těchto dubů za památné je odpovědí.
Dub letní v ul. U Malvazinky, Quercus robur – 039 Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 15 metrů a má obvod kmene 281 cm.
Solitérní dub roste vtěsnán mezi dva patrové obytné domy a je divu, že přežil jejich výstavbu.
Dub letní nad Výšinkou, Quercus robur – 008 Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 27 metrů a má obvod kmene 388 a 337 cm.
Tento strom uvidíte pouze z dálky a přes plot uvidíte pouze vršek jeho koruny. Proto musíte jen věřit, že se jedná o dvoják, který se začíná dělit 50 cm nad zamí
Dub uherský u Palaty, Quercus frainetto – 107 Strom je chráněn od roku 2011, je vysoký 24 metrů a má obvod kmene 335 cm.
Jedná se o mohutný a pěkný strom ve velmi dobrém stavu, jehož stáří je odhadováno na 160 let.
Platan javorolistý v zahradě Kinských, Platanus x acerifolia  - 012 Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 28 metrů a má obvod kmene 546 cm.
Již z dálky je vidět tento strom, který stojí těsně za branou do zahrady. Strom je starý přes 180 let. U stromu je umístěna informační tabule, kde se dozvíte mnohem více.
Dub letní v Dienzenhoferových sadech, Quercus robur - 077 Strom je chráněn od roku 2005, je vysoký 20 metrů a má obvod kmene 375 cm.
Tento dub je skutečný bojovník, protože roste nad velmi rušnou křižovatkou. Přestože je zatěžován exhalacemi z pod ním projíždějících motorových vozidel, jeho stav je dobrý. Pozoruhodný je rovněž jeho habitus, protože jeho koruna začíná těsně nad chodníkem.
Platan javorolistý na Kampě, Platanus x acerifolia - 020 Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 34 metrů a má obvod kmene 489 cm.
Platan roste na nejen turisty velmi vyhledávaném místě, navíc obklopen řadou historicky zajímavých budov. Například těsně pod stromem je vilka, kde žil Jan Werich.
U stromu je umístěna informační tabule, kde se dozvíte mnohem více.
Platan javorolistý u Velkopřevorského paláce, Platanus x acerifolia - 011 Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 32 metrů a má obvod kmene 712 cm.
Přestože tento strom roste za zdí, je jeho větší část dobře vidět. Přes letní sezonu si můžete prohlédnout i dolní část kmene, protože ve zdejší zahrádce je otevřena kavárna. Strom roste u legendární „Lennonovy zdi“, která je častým cílem zahraničních turistů.
Javor babyka v Seminářské zahradě, Acer campestre – 102 Strom je chráněn od roku 2009, je vysoký 24 metrů a má obvod kmene 278 cm.
Strom je zasazen pod budovou bývalé klášterní jídelny (refektáře), v současnosti přeměněné na zahradní restauraci s terasou. Právě pod terasou restaurace roste památná babyka, pod kterou je malé jezírko.
Jasan ztepilý v Strahovské zahradě, Fraxinus excelsior - 083 Strom je chráněn od roku 2007, je vysoký 37 metrů a má obvod kmene 510 cm.
Ačkoliv tento strom není příliš starý, byl zasazen přibližně před 100 lety, jedná se o jeden z nejmohutnějších jasanů v Praze. O tomto stromu lze rovněž prohlásit, že od něj je nejkrásnější výhled ze všech pražských památných stromů. Těsně pod stromem vyvěrá pramen, který napájí malé jezírko.


Zajímavosti na trase:

 Park Santoška
 foto

Park vznikl na pozemcích původně viniční usedlosti, postavené roku 1654, později přestavěné na vilu, kde je nyní mateřská školka. Pozemky odkoupila v roce 1907 smíchovská obec a zpřístupnila je veřejnosti.

 Malvazinky
 foto

Jméno Malvazinky vzniklo v roce 1628, kdy původně viniční usedlost koupil malostranský měšťan Tomáš Malvazym. V roce 1875 byla větší část pozemků odprodána obci, která zde zřídila hřbitov, který nahrazoval hřbitov malostranský. V současnosti je původně barokní usedlost součástí nemocničního areálu.

 Smíchovský hřbitov
 foto

Hřbitov byl založen v roce 1876 a jeho dominantou je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896. Na hřbitově je pochována řada významných osobností, například: spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Egon Bondy, herec Ferenc Futurista a další.

Sala Terrena
 foto

Stavba je pozůstatkem po usedlosti Popelka, jejíž přesná doba vzniku, ani její původní účel nejsou známé. Stavba postupně chátrala, byla využívána i jako chlévy, k rekonstrukci došlo po roce 2008.

Dolní Palata
 foto

Současný objekt Dolní Palaty byl postaven v roce 1893 Českou spořitelnou jako zaopatřovací ústav pro staré a práce neschopné slepce a ústav pro nevidomé je zde dodnes.

Studánka Hřebenka
 foto

Studánka Na Heřbenkách má upravené okolí, ale pramen zde již údajně neteče. K úpravám studánky došlo v roce 1987, na zídce bývala i soška dívky „Petruška“, ta však byla zanedlouho ukradena.

Kinského zahrada
 foto

Zahrada o rozloze 17 hektarů vznikla v letech 1828 až 1861 jako romantický doplněk empírového letohrádku a pro veřejnost je přístupná od roku 1901. V nedávné době zahrada prodělala rozsáhlou rekonstrukci. Zajímavostí zahrady je dřevěný kostelík, ten sem byl přemístěn roku 1929 z Podkarpatské Rusi. Další zajímavostí je napájení zahrady vodou, které je zajištěno 380 metrů dlouhou štolou..

Kostel sv. Michala
 foto

Karpatský chrám svatého archanděla Michala byl postaven v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Stavba je celá ze dřeva, a to včetně hřebů a klínů. Kostelík byl rozebrán a v roce 1929 přenesen do Prahy..

Dienzenhoferovy sady
 foto

Původně šlo o rozsáhlý pozemek napojený na vilu Portheimka, ta byla postavena v letech 1728 až 1729 a vybudoval ji dle svého návrhu Kilián Ignác Dienzenhofer. Na části pozemku byla v roce 1775 vybudována první univerzitní botanická zahrada. Rozmach města však ze zahrad ubíral, až zůstalo současné torzo tvořené právě Dienzenhoferovými sady a parkem u samotné vily..

Kampa
 foto

Vlastní Kampa je poprvé připomínána roku 1169. Postupně zde vznikaly zahrady a od patnáctého století zde byly budovány mlýny. Současný park vznikl v období 1947 až 1948, a to na místě několika zahrad od sebe oddělených zdmi. Park má rozlohu 2,65 hektarů a je proveden v krajinářském slohu.

Lichtensteinský palác
 foto

První stavby zde stály od roku 1555, které však byly postupně nahrazeny jinými. První větší stavba zde vznikla až v 17. století a stala se základem pro současný palác. Nynější stavbu vybudoval mlynář František Odkolek, který objekt v roce 1864 kupuje a klasicistně přestavuje. V současnosti palác slouží vládě k reprezentativním účelům..

Werichova vila
 foto

Vila na Kampě vznikla na začátku 17. století, počátkem 19. století byla přestavěna podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Bydlel zde Josef Dobrovský, následně historik Zdeněk Wirth, kratší dobu Jiří Voskovec, básník Vladimír Holan, naopak dlouhou dobu zde žil Jan Werich, po kterém nese své pojmenování.

Velkopřevorský mlýn
 foto

Starobylý mlýn zde klapával již ve 13. století, od té doby často měnil své majitele, kdy se zde střídali jako johanité a soukromé osoby. Současné mlýnské kolo bylo vytvořeno v 90. letech minulého století a začalo se točit dne 8. 12. 1992.

Nebozízek
 foto

Původně ve 14. století vinice, později, ve století 16., ovocný sad a v současnosti park, tak to je stručná historie parku Nebozízek. Ke zpřístupnění veřejnosti došlo v roce 1842, kdy pozemek koupila Pražská obec. K přeměně na park došlo v letech 1891 až 1897.
Původní budova stejnojmenné restaurace byla postavena v roce 1677 jako dvoukřídlý letohrádek. Restaurace zde vznikla v roce 1809. Současný objekt je replikou původní stavby, která musela být pro špatný stav stržena.

Strahovké zahrady
 foto

Strahovské zahrady mají celkem plochu 11 hektarů a rozprostírají se v nadmořské výšce od 225 do 320 m n. m. Jejich vývoj je úzce spjat s nedalekým premonstrátským klášterem, který v roce 1140 založil král Vladislav I. Původně Velká strahovská záhrada sloužila jako ovocný sad, a tento charakter si dochovala dodnes.


Tisk 6.3.2012 | Jiří Stach | Přečteno: 9615 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru