ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Baba

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 4/1982 Sb. NVP

Katastrální území: Dejvice (Praha 6)

Rozloha: 7,33 ha

 přírodní památka baba - hranice území baba - ortofotomapa 2003 

Plán péče schválen: 10.7.2000

Fotodokumentace:  foto 2002

Charakteristika území: 
Strmé srázy a skály v kvartérním kaňonu Vltavy budované břidlicemi a drobami zbraslavsko-kralupské skupiny barrandienského proterozoika s proniky vyvřelin různé bazicity, především porfyritů. Srázy jsou obráceny k východu a jsou členěny krátkými svahovými roklemi, žlaby a zářezy. Mikroklima jednotlivých částí je díky této morfologii značně rozdílné a střídají se zde zastíněná chladnější a vlhčí místa s místy osluněnými teplými a suchými. Odlišná stanoviště tvoří na horních hranách skal jednak oligotrofní substrát štěrkopísků vysokých vltavských teras a potom vápnitých spraší, které místy štěrky v různé míře překrývají a poskytují xerothermní stanoviště s hlubokou půdou a vyšším obsahem karbonátů.

Vegetace chráněného území odpovídá svojí mozaikovitostí členité morfologii území. Nejvýznamnější fytocenózou jsou skalní stěny s A/ysso-Festucetum duriuscu/ae. Další významná společenstva patří do svazů Festucion va/esiacae a Geranion sanguinei. Tato společenstva jsou v současné době ohrožována pronikáním Arrhenantherum e/atius a expanzi Prunus spinosa. K chráněným a botanicky významným druhům, které se zde vyskytují, patří především Aurinia saxati/is, Biscute//a /aevigata, Anthericum /i/iago, Androsace e/ongata, /nu/a germanica, Aster /inosyris, Dictamnus a/bus, Centaurea triumfetti, Hieracium pa//idum, H. echioides, H. cymosum, Asp/enium rata-muraria a další.

Rovněž z entomologického hlediska je přírodní památka Baba velmi významná a vyskytuje se zde mimořádné množství druhů téměř všech skupin hmyzu. Lepidoptera reprezentuje výskyt velkého množství druhů stepních formací. Vyskytuje se zde řada významných druhů s potravní vazbou na trnku (/phic/ides poda/irius, Nordmannia acaciae, Strymonidia spini, Thera rupicapraria, Babta pictaria) nebo také s vazbou na rozchodníky (modrásek Sco/itantides orion). Rovněž z řádu Heteroptera zde bylo zjištěno několik faunisticky významných reliktních prvků (Leptopus marmoratus, Nabis feroides, A/loeorhynchus ffavipes, Prostemma guttu/a, Ga/eatus angustico/lis nebo Tingis auricu/ata) a mnoho mimořádných a zajímavých nálezů bylo učiněno i v dalších skupinách.

Z dalších skupin bezobratlých jsou neméně významné nálezy arachnofauny a malakofauny. Vysoký počet (117) zjištěných druhů se značným počtem reliktů I. řádu řadí tuto lokalitu mezi význačná arachnologická naleziště.

Zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti: Celá oblast údolí Šáreckého potoka, u jehož ústí chráněné území leží, se nachází ve starosídelní oblasti, kde člověk zasahoval do vývoje vegetace po sedm tisíciletí. s výjimkou skalních stepí na nepřístupných místech zde veškeré plochy nějakým způsobem dlouhodobě ovlivňovala činnost člověka - pastevce, spotřebitele dřeva i rolníka. Lesy na přístupných plochách zmizely už dávno jednak proto, že v okolí Prahy byla velká potřeba dřeva, a pak také proto, že je přeměňoval na pole, sady, vinice a pastviny. Proto zde odedávna mozaika otevřených ploch různého druhu byla doplněna jen nevelkými lesními porosty. Šárecká oblast byla trvale osídlena od nejstaršího pravěku (osídlení paleolitickým člověkem, neolitická keramika volutová). od neolitu je zde trvalé osídlení rolnické a pastevecké.

Strmé a skalnaté svahy tohoto území nebylo možné zemědělsky využít jinak, než extenzívní pastvou koz, která bránila nadměrnému rozvoji keřových porostů a odčerpávala vytvořenou biomasu. Skalnaté území nezastíněné dřevinami a nahromaděnou biomasou se více prohřívalo a zdůrazňoval se tak jeho xerotermní charakter. Pastva koz skončila pravděpodobně v polovině minulého století v souvislosti s výstavbou železniční tratě z Prahy do Drážďan. železniční doprava měla značný vliv na stanovištní poměry přímo i nepřímo. ve spodní části došlo v souvislosti s budováním tratě k vytvoření zářezu a kamenného náspu. na upravený terén se rychle rozšířila okolní vegetace skal a skalních stepí a nově vzniklé biocenózy se již výrazně neodlišují od okolí, násep dokonce rozšířil ekologické niky některým druhům bezobratlých (hlemýžď Cepaea vindobonensis).
Ukončení pravidelného vypásání území znamenalo počátek hromadění organické hmoty a rozvoj keřových porostů. Zastíněná a starou organickou hmotou "namulčovaná" stanoviště se počala měnit i po stránce vlhkosti a méně se prohřívala. Tento proces znamená vážnou změnu stanovištních podmínek a přímé ohrožení chráněných fyto- i zoocenóz.
Počátek století znamenal i počátek velkých zalesňovacích akcí v okolí Prahy a do krajiny byly zaváděny některé introdukované dřeviny, především trnovník akát (Robinia pseudoakacia), který se následně spontánně šíří dál. Expanzi trnovníku nezůstala ušetřena ani PP Baba.
 

Přehled péče: 
V současnosti je území pravidelně udržováno, redukovány křoviny i porosty agresivního akátu. V roce 2000 lety také začala pravidelná řízená pastva ovcí a koz (foto). Tím je do značné míry napodoben způsob údržby, který zde probíhal po staletí a díky kterému se zde vytvořila rostlinná společenstva a udržely se i významné druhy hmyzu.
 

Zajímavosti: 

 

Tisk 18.10.2004 | | Přečteno: 15843 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru