ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Zvláště chráněná území > Přírodní památky

PP Ctirad

   

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Radlice, Smíchov (Praha 5)

Rozloha: 6,44 ha

Ctirad, mapa na informační tabuli

Ctirad, tabule, letecký snímek 05

Plán péče schválen: 22.3.2001

Důvod ochrany: Významné odkryvy v siluru a devonu Barrandienu s opěrnými profily, paleontologické naleziště, skalní a stepní vegetace na vápencovém podkladě.

Přírodní památka Ctirad je významnou geologickou lokalitou. Nachází se tu hned několik zajímavých geologických odkryvů: kromě přirozených skalních výchozů z původních srázů zářezu Vltavy i umělé odkryvy - silniční a železniční zářez a několik opuštěných lomů. Je zde zachycen vývoj celosvětově klasické pražské prvohorní pánve v siluru a devonu a na několika zdejších mezinárodně významných lokalitách se nachází unikátní a velmi bohatá fosilní fauna.

Opuštěný lom Bílá skála, ležící východně od železniční trati, byl patrně jedním z prvních míst, kde Joachim Barrande sbíral zkameněliny (před ním je tu nalézal již hrabě Šternberk). Později se tato lokalita stala klasickým nalezištěm fosílií. Část lomu byla koncem 60. let 19. století zavezena kvůli stavbě buštěhradské železnice. Ta bývá někdy nazývaná také jako jediná horská železnice Prahy nebo Pražský Semmering. Byla postavena během pouhých dvou let, včetně dvou 22 a 25m vysokých viaduktů (chráněných technických památek), a na devítikilometrové úseku překonává výškový rozdíl 180m. Měla původně sloužit jen nákladní dopravě – převozu dřeva z lánských lesů a kladenského uhlí.

 

Předmětem ochrany je i zdejší skalní a stepní vegetace. Tvoří ji náhradní společenstva skal a strmých strání s  druhy charakteristickými pro vápencový podklad. Na částech přirozených svahů jsou skalní společenstva seselu sivého a kostřavy sivé. V prostoru dnešní PP Ctirad bývaly jen louky a pastviny. Když se však přestaly kosit a vypásat, začaly postupně zarůstat náletovými křovinami, zejména trnkami a šípkovými růžemi. Bylo nutné je  začít pravidelně odstraňovat vyřezáváním a pomáhá i každoroční krátkodobá řízená pastva  stádem ovcí a koz. Část křovin se ale ponechává pro hnízdění ptáků a jako úkryt drobné zvěře. Zdejší les byl vysazen teprve začátkem sedmdesátých let minulého století, a proto má jen chudé bylinné patro. 

Území slouží také jako útočiště (refugium) drobných živočichů: např. ještěrky obecné a plže páskovky žíhané.

Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně a držte své psy na vodítkách!

 

 Ctirad tabule devaterník vejčitý  Ctirad tabule kozí brada luční
Devaterník vejčitý (Helianthelum ovatum)
(foto H. Klonfarová)

Kozí brada luční (Tragopogon orientalis L.)
foto H. Klonfarová

 


 

 

 

Tisk 3.7.2006 | Petr Slavík | Přečteno: 23911 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Grafická verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru