ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Lesy

Les Smetanka a Tábor

[ Historie Základní charakteristika Orientační mapa Zajímavosti Rekreace | Ochrana přírody a krajiny |  Péče o les Zastoupení dřevin Věková skladba porostů Fotogalerie ]

Použité texty byly pževzaty z brožury Les Smetanka a Tábor vydané v roce 2010 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Ing. Dan Frantík a Mgr. Jana Karnecká.

 

 Les Smetanka a Tábor, ilustrační foto - cesta po hřebeni vrchu Smetanka

Historie a současnost lesa

Ze starých mapových podkladů vyplývá, že lesy Smetanka a Tábor nejsou historickými lesy s kontinuálním zalesněním. V roce 1840 se na území dnešních lesů v rovinatějších částech rozkládala zejména pole a svahy, a vrch Smetanka byl využíván jako pastviny. Se zalesňováním území bylo započato v letech 1910 až 1914 okresní lesní inspekcí na Královských Vinohradech, a to na vrchu Smetanka.
Část lesa Tábor o ploše 1,4 ha byla zalesněna velmi netradičním způsobem, a to přesázením již vzrostlých stromů z místa dnešního depa metra Hostivař. Jedná se o jediné místo v Praze, kde byl takovýto způsob výsadby použit.
V 60. letech 20. století bylo provedeno rozsáhlé zalesnění převážně dubem červeným, který je v našich podmínkách nepůvodní dřevinou.
V dnešní době dub červený zaujímá ¼ rozlohy lesa a spolu s dubem zimním, lípou srdčitou a borovicí lesní představuje nejvíce zastoupené dřeviny. Podle stanovištních podmínek by ale přirozené složení dřevin mělo být výrazně jiné. Zastoupení našeho domácího dubu zimního by v těchto lesích mělo být až 80%. Zbytek pak připadá na  příměs habru a buku.

Rekreace:

Lesy Smetanka a Tábor jsou velmi dobře dostupné městskou hromadnou dopravou, a to jak z Hrdlořez, tak ze starého Hloubětína. Kolem lesů vede řada cyklistických tras z Kyjí, Malešic a Vysočan. K jedné z nejhezčích vycházkových cest v této lokalitě patří cesta po hřebeni vrchu Smetanka, která zejména na podzim září spadaným listím dubů červených. Zajímavá je i vycházka kolem Hořejšího rybníka, kde lze v rákosí sledovat mnoho druhů vodních ptáků, nebo cesta podél potoka Rokytka.
V okolí lze navštívit i školní botanickou zahradu Střední odborné školy stavební a zahradnické.

Smetanka a Tábor, orientační poloha v Praze
Les Smetanka a Tábor - orientační poloha v Praze 

Základní charakteristika:

Rozloha: 45,13 ha
Katastrální území: Hrdlořezy, Hloubětín a Vysočany
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub červený, dub zimní, lípa srdčitá a borovice lesní
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 2. věková třída, tedy věk 21 - 40 let
Rozloha lesních porostů: 38,14 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 6,99 ha
Vlastník lesa: Hlavní město Praha
Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy

Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:

ANO, celoročně, zdarma bez omezení


 


Orientační mapka:

1. Tři železniční mosty, 2. Botanická zahrada, 3. Zahradnická škola, 4. Náves ve starých Hrdlořezích, 5. Les z přesázených velkých stromů

orientační mapa - Smetanka a Tábor

Obrázek bez popisku

 

Zajímavosti:

Náves ve starých Hrdlořezích

  Náves ve starých Hrdlořezech si již nezachovala svůj původní venkovský charakter. Staré časy zde však připomíná několik kulturních památek, jako například dřevěná „zvonička“ ze 17. století nebo usedlost č.p. 2, tzv. Kožíkovský grunt. V minulosti se zde nacházely i tři malé rybníčky.

 

Tři železniční mosty

les Smetanka a Tábor, tři mosty Přes Rokytku vedou v tomtéž místě tři samostatné mosty, postavené těsně vede sebe. Dva kamenné mosty jsou na původní Ferdinandově dráze (trať Praha - Olomouc, po této trati přijel v roce 1845 první vlak do Prahy), ocelový most se spodní příhradovou konstrukcí je na spojce mezi Ferdinandovou dráhou a dráhou Františka Josefa I. (trať Praha -Tábor - Vídeň). Tento typ příhradového mostu je v Praze unikátní.

 

Zahradnická škola

Zahradnická škola v Praze byla založena v roce 1909 a původně sídlila na Královských Vinohradech v nevyhovujících prostorách. V roce 1947 došlo rozhodnutím tehdejšího NVP k jejímu přestěhování do současného objektu v Praze 9 – Malešicích. Její původní zaměření bylo na výchovu učňů oboru zahradník. V roce 1998 byla škola sloučena se stavebním učilištěm a stala se součástí dnešní Střední odborné školy stavební a zahradnické.

 

Botanická zahrada

Školní botanická zahrada se rozprostírá na území historického parku, založeného kolem roku 1920 známým pražským zahradním architektem Františkem Thomayerem (bratr známého lékaře). Její součástí jsou skleníky na svahu kopce Tábor, které pocházejí ze stejné doby. Zahrada soustřeďuje rostlinné sbírky nutné pro výuku žáků a zajišťuje jejich demonstraci. Současně je otevřena pro veřejnost a je navštěvována širokou laickou, ale i odbornou veřejností. Školní botanická zahrada shromažďuje více jak
5 000 taxonů rostlin. Součástí zahrady je i malý rybníček na potoce Malá Rokytka, který byl v roce 2008 zrevitalizován.


Ochrana přírody a krajiny:

Přírodní park Smetanka:

Území přírodního parku je vymezeno vodním tokem Rokytka a jeho údolní nivy, Kyjským rybníkem a zástavbou starého Hloubětína. Středem přírodního parku se táhne lesnatý hřeben vrchu Smetanka (242 m n.m.), svah U Hloubětínské vinice a svah Pod Hájem nad osadou Aloisov. Přírodní park park byl vyhlášen v roce 2009 jako zatím poslední přírodní park v Praze. Navazuje ve východní části na přírodní park Klánovice – Čihadla a společně vytváří hlavní území „zeleného klínu“ táhnoucího se od východního okraje Prahy do centra. Z geologického hlediska tvoří území především drabovské křemence, břidlice libeňské a královedvorské. Přírodní park tak představuje krajinářsky pozoruhodný komplex zachovalé příměstské krajiny
blízko centra města s dominantou zalesněného vrchu Smetanka a zároveň důležitý rekreační areál pro obyvatele okolních čtvrtí.


Péče o les:

V současnosti je snahou zachovat nejcennější části lesa, ale nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. V některých částech proto dochází ke kácení zejména akátů a smrků a na jejich místo se vysazují duby, buky a habry. Lesnickou zajímavostí je plošné zmlazení jasanů, zejména v okolí bývalých lomů na Smetance. Na severním svahu Smetanky se také nachází jediný tzv. „uznaný“ porost dubu červeného a habru obecného v Praze. Z tohoto geneticky hodnotného porostu je možné sbírat semena a používat je k pěstování malých stromků v lesních školkách. V úžlabí na Táboře také nalezneme na pražské poměry zajímavé jedince buku lesního. V rámci lesního hospodaření se v porostech středního věku (20-60 let) provádí probírky a v mladších porostech prořezávky. Lesy Smetanka a Tábor, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů.

 

Zastoupení dřevin:

Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – zejména rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf č.1. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf č.2. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území. Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje graf č.3.

 Graf č.1: Současné procentuální zastoupení dřevin
Les Smetanka a Tábor, současné zastoupení dřevin

Graf č.2: Ideální (přirozené) zastoupení dřevin
 Les Smetanka a Tábor, ideální (přirozené) zastoupení dřevin

 

Graf č.3: Rozložení jednotlivých stanovišť

Les Smetanka a Tábor, rozložení jednotlivých stanovišť

Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny
Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů
Extrémní stanoviště nižších poloh - mimořádně nepříznivá stanoviště tzn. rokliny, suťoviště


Na území lesa Tábor převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu. Naopak na Smetance silně převyšují exponovaná stanoviště nižších poloh – sušší svahy.

 

Věková skladba porostů:

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Graf č.4 je charakteristický právě pro zcela nově zakládané lesy ve 20. století, tj. některé věkové třídy zcela chybí, jiné jsou svou plochou nadprůměrně zastoupeny.

Graf č.4: Věková skladba porostů

Les Smetanka a Tábor, věková skladba porostů

 

Tisk 6.1.2011 | Jiří Stach | Přečteno: 45511 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru