ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Příroda, krajina a zeleň > Lesy

Les Bohdalec a Tyršův vrch

[ Historie Základní charakteristika Orientační mapa Zajímavosti Rekreace Péče o les Zastoupení dřevin Věková skladba porostů Fotogalerie ]

Použité texty byly pževzaty z brožury Les Bohdalec a Tyršův vrch vydané v roce 2010 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Mgr. Jana Karnecká a Ing. Dan Frantík.

 

 Les Bohdalec a Tyršův vrch, ilustrační foto - les Bohdalec

Historie lesa

Z historických podkladů vyplývá, že lesy Bohdalec a Tyršův vrch nejsou historickými lesy s kontinuálním zalesněním. Původně se jednalo o jeden kopec zvaný Bohdalec, od kterého byl v roce 1930 bohdaleckým zářezem oddělen Tyršův vrch.
V roce 1840 se na území dnešního vrchu Bohdalec nacházely převážně pastviny. Území Tyršova vrchu pokrývaly z větší části ovocné sady a na několika místech i kamenolomy. Zalesnění obou vrchů bylo provedeno až na konci 19. a začátku 20. století.
V 30. letech 20. století bylo provedeno další rozsáhlé zalesnění svahů trnovníkem akátem, který je v našich podmínkách nepůvodní a invazní dřevinou. V dnešní době trnovník akát zaujímá 30% rozlohy lesa a spolu s dubem zimním, a dubem červeným představuje nejvíce zastoupené dřeviny. Podle stanovištních podmínek by ale přirozené složení dřevin mělo být výrazně jiné. Zastoupení našeho domácího dubu zimního by v těchto lesích mělo být až 75%. Zbytek pak připadá na  příměs habru, lípy a buku.

Rekreace:

Lesy Bohdalec a Tyršův vrch jsou dobře dostupné městskou hromadnou dopravou, autobusy ze stanic metra Kačerov a Skalka, i tramvají z Muzea. Kolem lesů vede řada cyklistických tras.
K jedné z nejhezčích vycházkových cest v této lokalitě patří udržované cesty a pěšiny na úbočí vrchu Bohdalec. Z některých míst na kopci je i pěkný výhled na město. Na jižní straně je výhled na Cukrák, Jižní Město a celé údolí Botiče. Ze severní strany je výhled zastíněn stromy, ale přesto se najde několik vyhlídek, odkud je možno spatřit Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Petřín a Strahov.
V lese jsou instalovány lavičky a pravidelně se zde provádí údržba cest a úklid černých skládek. Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně.

Les Bohdalec a Tyršův vrch, orientační poloha v Praze
Les Bohdalec a Tyršův vrch - orientační poloha v Praze 

Základní charakteristika:

Rozloha: 16,54 ha
Katastrální území: Michle, Vršovice
Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát, dub zimní, dub červený a jasan ztepilý
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 4. věková třída, tedy věk 61 - 80 let
Rozloha lesních porostů: 16,51 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty):  0,03 ha
Vlastník lesa: Hlavní město Praha
Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy

Přístupnost pro veřejnost:

ANO, celoročně, zdarma bez omezení

 

Orientační mapka:

1. Lukostřelecký areál, 2. Bývalý Bohdalecký tunel, 3. Plynárenské muzeum, 4. Stará lesní cesta

orientační mapa - Les Bohdalec a Tyršův vrch

Obrázek bez popisku


Zajímavosti:

Bohdalecký tunel

  Bohdalecký tunel byl jednokolejný železniční tunel pod sedlem kopce Bohdalce v Praze mezi Vršovicemi a Michlí na místní dráze Nusle-Modřany, pozdějším Posázavském pacifiku. Byl prokopán v letech 1881–1882 a trať začala sloužit 1. března 1882. Délka tunelu byla 94 metrů. Kvůli potřebě rozšířit trať při stavbě vlečky do michelské plynárny byl tunel v roce 1929 odstraněn. Stavební práce začaly již 12. srpna 1927 a od roku 1930 vznikl takzvaný bohdalecký zářez, jímž byl od Bohdalce oddělen Tyršův vrch. Vznikl tím prostor pro dvě koleje modřanské trati, dvě koleje vlečky a širokou silnici. Při výkopu bylo přemístěno přibližně 250 000 m3 materiálu a největší hloubka byla 25 m. Při rozšiřování zářezu došlo ve svahu Bohdalce
k sesuvu asi 8000 m3 ordovických břidlic. .

 

Lukostřelecký areál

Lukostřelecký klub byl založen v roce 1997 pod původním názvem I. Královský lukostřelecký klub Karlštejn. Jeho aktivity probíhaly tehdy zejména v areálu Golfového klubu Karlštejn v rámci spolupráce s golfovým klubem. V roce 1998 se klub přestěhoval do Prahy na stávající lukostřelnici v Michli na Tyršově vrchu. S tím došlo také ke změně názvu na I. Královský lukostřelecký klub. V řadách klubu působili a působí i někteří vynikající reprezentanti..

 

Stará lesní cesta

Tyršův vrch, stará lesní cesta

V západní části Tyršova vrchu se místy zachovala původní lesní cesta zpevněná štětováním (kameny se klínovaly na sucho těsně vedle sebe). Tento způsob  zpevnění se používal již v době Římské říše a mnohé z těchto cest se dochovaly až do dnešní doby..

 

Plynárenské muzeum

Plynárenské muzeum bylo otevřeno v roce 1999 v areálu Pražské plynárenské, a.s. Nachází se v areálu bývalé michelské plynárny a návštěvníci se zde mohou seznámit s vývojem českého i světového plynárenství..


Péče o les v současnosti:

V současnosti je snahou zachovat nejcennější části lesa a nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. Proto byly v posledních několika letech káceny zejména akáty a borovice černé. Vysazují se zde zejména duby, lípy, buky a habry.
V rámci lesního hospodaření se v porostech středního věku (20-60 let) provádí probírky a v mladších porostech prořezávky. Lesy Bohdalec a Tyršův vrch, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů.

 

Zastoupení dřevin:

Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – především rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf č.1. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf č.2. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území. Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje graf č.3.

Graf č.1 Současné procentuální zastoupení dřevin

 Les Bohdalec a Tyršův vrch, současné procentuální zastoupení dřevin

Graf č.2 Ideální (přirozené) zastoupení dřevin

Les Bohdalec a Tyršův vrch, ideální (přirozené) zastoupení dřevin

 


Graf č.3 Rozložení jednotlivých stanovišť

Les Bohdalec a Tyršův vrch, rozložení jednotlivých stanovišť


Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů
Kyselá stanoviště nižších poloh - normální kyselá či chudá písčitá stanoviště, převážně plošiny
Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny

Na území lesů Bohdalec a Tyršův vrch převládají exponovaná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému, lípě srdčité a buku lesnímu.

 

Věková skladba porostů:

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Graf č.4 ukazuje nevyrovnanou věkovou strukturu lesa s vyšším podílem porostů ve věku 61 – 80 let, což je dáno rozsáhlým zalesňováním pastvin v období 1. republiky.

 Graf č.4 Věková skladba dřevin

Les Bohdalec a Tyršův vrch, věková skladba dřevin

Tisk 6.1.2011 | Jiří Stach | Přečteno: 19542 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Grafická verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru