3.6 CHEMICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY

V roce 1997 byla realizována další etapa sledování znečištění půdy, jejímž cílem bylo blíže specifikovat míru kontaminace půdního krytu na území Prahy.

Výběr lokalit byl jednak orientován do místa starých zátěží podle požadavku OŽP MHMP, jednak byl zaměřen na podrobnější monitoring oblastí s již zjištěnou kontaminací a byla provedena měření na některých dosud nezmapovaných místech na území města. Kromě toho byla do lokalizační sítě zahrnuta též městská část Zbraslav s orientací na sledování kvality dětských hřišť a pískovišť. Byla také zopakována měření v území městské části Praha 12 - Modřany, kde při předchozí prospekci (v r. 1996) byly zjištěny anomální výsledky. Výběr jednotlivých odběrových míst byl dle požadavku zadavatele konzultován a koordinován též s Českým geologickým ústavem, který realizuje geochemické mapování pražské aglomerace.

I v tomto roce byly realizovány odběry a analýzy na vzorcích odebraných z pravidelně sledovaných lokalit.

Podklady pro vyhodnocení

Pro zhodnocení výsledků byla použita vyhláška č. 13/93 Sb. MŽP ČR, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Jedná se o vzorky odebrané z pozemků zemědělsky obhospodařovaných, tj. orná půda, dále zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Pro ostatní půdy bylo použito ukazatelů uvedených v Metodickém pokynu MŽP ČR „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“, srpen 1996 - jedná se o novelizaci stanoviska MŽP ČR k ukazatelům a normativům pro asanaci znečištěné zeminy a podzemní vody.

Tab. 3.7 Rizikové prvky v půdách náležejících do zemědělského půdního fondu (kovy)

Zdroj: PÚDIS

Tab. 3.8 Ukazatele znečištění zeminy v půdách náležejících do zemědělského půdního fondu (organické látky)

Vysvětlivky:

1. Údaje o obsahu rizikových prvků neplatí pro organické půdy.

2. Lehkými půdami se rozumějí písčité a hlinitopísčité půdy podle analytické metody prof. Nováka (Komplexní metodika výživy rostlin č. 1/90, vydaná Ústavem vědeckotechnických informací v zemědělství Praha).

3. K obsahu rizikových prvků v půdách [mg.kg^-1]: Uvedené údaje platí pro směsné vzorky získané z horní vrstvy vyšetřovaných minerálních půd v tloušťce 0,25 m, vysušené na vzduchu do konstantní hmotnosti.

Zdroj: PÚDIS

Tab. 3.9 Kritéria znečištění zemin - Metodický pokyn MŽP ČR

*1 obsah může být vyšší ve velkých městských aglomeracích a oblastech s intenzivní automobil. dopravou
*2 suma výše uvedených PAU bez antracenu, naftalenu a benzo(b)fluorantenu
*3 suma kongenerů PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180
*4 celkový obsah

A - Kritéria A odpovídají přibližně přirozeným obsahům. Překročení se posuzuje jako znečištění složky ŽP.
B - Uměle zavedená kritéria, která jsou dána přibližně arit. průměrem A a C. Překročení kritéria B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a složek ŽP a vyžaduje předběžně hodnotit rizika.
C - Překročení kritérií C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek ŽP. Závažnost rizika může být potvrzena pouze jeho analýzou.

Obytné využití území - lidé mohou být vystaveni kontaminantům při bydlení (přímá expozice - např. inhalace prachu, nepřímá expozice - např. konzumace pěstované zeleniny).
Rekreační využití území - lidé mohou být vystaveni kontaminantům při rekreační činnosti. Expozice je omezená dobou a probíhá ve venkovním prostoru. Neplatí pro dětská hřiště a pískoviště.
Průmyslové využití území - může dojít k časově omezenému kontaktu s kontaminovanou zeminou.
Všeobecné využití území - území může být využito libovolným výše uvedeným způsobem.

Tabulka je sestavena pouze pro složky, které byly v rámci IOŽIP analyzovány.

Zdroj: PÚDIS

Pravidelně sledované lokality

Husova ul., Karlovo nám., nám. J. z Poděbrad, Riegrovy sady, Smetanovo nábřeží, nám. 14. října, Lahovice, Šárka, Uhříněves, Rohanský ostrov, Palmovka, Dělnická ul., Prosek, Kolbenovo nám.

Lokality jsou pravidelně sledovány od r. 1981. Za dobu prověřování nedošlo k zásadnímu obratu v obsahu vybraných rizikových látek v jednotlivých odběrových místech. Přetrvává nabohacení těžkými kovy (pod limit B) v Husově ul., na Karlově nám., Smetanově nábřeží, nám. 14. října i na ul. Dělnická, Rohanském ostrově, Kolbenově nám. Pro lokality v centru města jsou charakteristické zvýšené obsahy rtuti. Nepolární extrahovatelné látky jsou ve všech sledovaných místech nad limitem A. Na stanovišti Dělnická ul. je již překročen limit C, u ostatních lokalit, zejména na nám. J. z Poděbrad, Smetanovo nábřeží, nám. 14. října se hodnoty blíží limitu B.

Skládky a staré zátěže

MHMP byly vybrány lokality, které při mapování skládek a starých zátěží byly označeny jako potenciálně kontaminované plochy. Jednalo se o tyto lokality: Hloubětín, ul. Morušová, č. staré zátěže 9 - 240, dále o místo ul. Morušová: v  zahrádkách státního statku u nádraží, č. staré zátěže 9 - 235, dalším stanovištěm byly garáže Dopravních podniků, ul. Reinerova, č. staré zátěže 6 - 060 a poslední lokalitou bylo nádraží Zbraslav, č. staré zátěže 5 - 004.

Na základě rozborů vzorků půdního krytu ve výše uvedených lokalitách, uvažovaných jako plocha s potenciální kontaminací se ukazuje, že rekognoskací provedený odhad odpovídá provedeným analýzám. Zejména v nádraží Zbraslav ve svrchní vrstvě zemin byly zjištěny vysoké obsahy těžkých kovů a NEL, což by vedlo až ke klasifikaci kontaminovaná plocha. V zájmových územích by bylo vhodné provést analýzu rizik.

Vinořský potok

Lokalita označená jako Vinořský potok zahrnuje oblast, kde mapování kvality půdy proběhlo v pásu od Kbel až po Vinoř, resp. po hranici Prahy. Pro porovnání byla do sledování zahrnuta i místa podél Ctěnického potoka - přítok Vinoře. Odběry byly realizovány nejen u potoka, ale i ve vzdálenějších stanovištích k posouzení případného rozsahu znečištění. Do lokalizační sítě byly zahrnuty plochy využívané pro zemědělské účely, zahrádky i oblast, kde byla prováděna úprava biologického rybníka (u Vinoře), dále také místa, kde je možno očekávat novou zástavbu, či plochy již stabilizované. Celkem bylo odebráno 28 vzorků. Okolí Vinořského potoka je známo svou kontaminací zejména kadmiem.

Z výsledků sledování vyplývá, že půdy od Kbel po Vinoř jsou silně znečištěny kadmiem a dalšími prvky ze skupiny těžkých kovů a také organickými látkami a NEL (v případě ZPF). Nejedná se pouze o plochy v blízkosti vodoteče, ale dokonce i o plochy za komunikací Mladoboleslavskou - bod VI28. V okolí Ctěnického potoka jsou půdy prakticky nekontaminovány těžkými kovy a totéž, až na lokální anomálii, platí i pro okolí potoka tekoucího Vinoří až k hranici Prahy.

Za nepřijatelné lze považovat využívání pozemků mezi potokem a ul. Semčickou jako zahrádky pro výpěstky konzumované obyvateli Kbel. Taktéž je vhodné v celém kontextu zjištěného znečištění zvážit využívání ploch mezi Kbely a Vinoří pro zemědělské účely.

Sedimenty Vinořského potoka i rybníků tvoří materiál, který lze označit jako odpad nebezpečný a jako s takovým by mělo být nakládáno.

Troja - Bohnice

Zájmové území Troja - Bohnice bylo vybráno ke sledování jako jedna z lokalit k určení rozsahu znečištění zejména kadmiem, zjištěným při geochemickém mapování ČGÚ. Přitom bylo vzato v úvahu, že zdrojem znečištění může být v daných geologických podmínkách i bývalá skládka ZOO Troja.

S ohledem na sevřenost území mapování mohlo být realizováno prakticky v linii. Odběry probíhaly od skládky ZOO Troja až do plochy v Drahaňském údolí. Celkem bylo realizováno sledování na 21 vzorcích zemin.

Bylo potvrzeno, že sledované území je znečištěno jak kadmiem, tak i dalšími rizikovými prvky. Jedná se „pouze“ o hodnoty nad limit A Metodického pokynu, avšak s porovnáním s ostatními částmi hl. m. Prahy (i oblastmi průmyslových zón) jsou zde naměřené údaje podstatně vyšší. Neopomenutelná je i kontaminace NEL a lokálně i PAU a PCB. Zdrojem znečištění mohou být náplavové sedimenty Vltavy (ovlivněné čističkou odpadních vod Troja), případně i chemické složení horninového prostředí a samozřejmě nelze vyloučit další antropogenní vlivy - lokální znečištění provozem na ul. V Zámcích (lokalita TR18). Kontami nace může být způsobena i vnosem znečištěných sedimentů vodotečí vtékajících do Vltavy, jako je např. Čimický potok, kde u jeho ústí byly zjištěny nepříznivé koncentrace jak těžkých kovů, tak NEL a PCB. Vliv skládky ZOO Troja se neprojevil.

Kvalita půdy v ZPF (pokusný pozemek VŠZ, ul. V Podhoří) není až na PAU výrazně degradována. Méně příznivě vychází zahrada u č.p. 268 Troja, kde zejména obsahy zinku, niklu a rtuti, částečně i NEL a organických látek (PAU a PCB) jsou nad maximálně přípustnými koncentracemi pro tento ZPF.

Rohanský ostrov

Oblast Rohanského ostrova by zahrnuta do sledování pro r. 1997 proto, že u ní bylo možno předpokládat vzhledem k minulým (území bývalého seřazovacího Denisova nádraží) i současným aktivitám (černé skládky, úložiště výkopových zemin a stavební suti, zařízení staveniště metra, plochy autoparků, skladové objekty apod.) určité znečištění. Odběry byly realizovány od Negrelliho viaduktu k ul. Voctářova, resp. Švábky. Celkem bylo odebráno 20 vzorků.

V rámci provedeného průzkumu v lokalitě Rohanský ostrov lze konstatovat:

• znečištění se týká hlavně plochy od Negrelliho viaduktu k areálu Metrostavu

• plochy, dříve využívané jako deponie zemního materiálu, zahrnující oblast od konce areálu Metrostavu k ul. Voctářova a Švábky (lokalita Maniny), se nezdá jako výrazně kontaminovaná ať již těžkými kovy nebo organickými látkami. Příznivě lze hodnotit i půdy sportovního areálu Spartak - Dukla Karlín. V závěru Rohanského ostrova při ul. Švábky, resp. Voctářova nelze vyloučit nabohacení zejména NEL

• největší znečištění je vázáno na divoké skládky.

Jinonice - Radlice

Jedná se o oblast, která nebyla v minulosti prakticky prověřována. Proto bylo vybráno ke sledování kontaminace půdního krytu deset míst, charakterizujících půdu zemědělskou a půdu „ostatní“. Celkem bylo odebráno 20 vzorků.

Ve vybraných lokalitách zájmového území zásadně nebyly zjištěny vysoké obsahy těžkých kovů. Tyto látky se mohou uplatňovat přímo u zdroje možného znečištění. Nepříznivé jsou však v lokalitách ať již ZPF či půd „ostatní“ organické látky. Jejich nabohacení je podstatně vyšší než na lokalitách jiných územních celků hl. m. Prahy. Nebylo výjimkou znečištění až nad limit C Metodického pokynu. U všech ZPF byly organické látky nalezeny nad maximálně přípustnými obsahy. Je na úvaze rozhodnout o dalším využívání zemědělského fondu v zájmovém území. Alarmující jsou výsledky zjištěné na pozemku u ul. Peroutkova (poblíž Waltrovky), kde plocha je využívána jako dětské hřiště. Tato skutečnost by si vyžádala podrobnější prospekci.

Zbraslav

Vzorky byly odebírány na základě požadavku Místního úřadu Praha - Zbraslav. Tím bylo vyplněno „bílé“ místo na mapě kontaminace a současně byly respektovány stejné podmínky praktikované v předchozích letech při naplňování datové základny PO 3 Půda.

Po upřesnění s MÚ Zbraslav bylo sledování kvality půdy zaměřeno na:

• lokalitu, u níž bylo možno předpokládat určité znečištění - pozemek u ul. Na Staré

• lokality s dětskými hřišti a pískovišti, které byly doplněny kvalitou půdního krytu v rostlém terénu.

Zájmové území Zbraslav vybrané ke sledování v lokalitách rostlého terénu - půdy ostatní - není výrazně znečištěno těžkými kovy ani organickými látkami.

Pískoviště dětských hřišť, které nelze dle současných norem hodnotit, se zdají relativně málo znečištěna. Přesto lze upozornit na ta pískoviště (např. MŠ MV 2, MŠ OPUS 2, MŠ Paškova - pískoviště 2 a 3, MŠ Matjuchinova - pískoviště 3), kde byly zjištěny vyšší obsahy NEL, TK i nabohacení PAU nad limit A Metodického pokynu. Pro pobyt dětí se toto místo jeví jako nepříznivé. Problém je řešitelný ve spolupráci s hygienickou službou např. důslednou a častou výměnou pískovišť pro dětské hry.

Tab. 3.10 Vybrané výsledky sledování kontaminujících složek (výluh 2M HNO₃)

Zdroj: PÚDIS

Tab. 3.11 Vybrané výsledky sledování kontaminace organickými látkami

	Obr. 3.7 Obsah olova, zinku a kadmia v půdě v letech 1981 - 1997 ve vybraných lokalitách
	a) Karlovo náměstí
	b) Prosek
	c) Šárka

Zdroj: PÚDIS, IMIP

Obr. 3.8 Sledování kontaminace půdy - průměrné hodnoty Pb, Zn, Cd, NEL v roce 1997 na pravidelně měřených lokalitách

Zdroj: PÚDIS