Předešlé CHÚ 29 - Přírodní památka Krňák Další CHÚ


29 - Přírodní památka Krňák

Základní údajeMrtvé rameno Berounky pod Zbraslavským zámkem a část okolní nivy. Tůň Malá řeka a louky při levém břehu Vltavy. Mrtvé rameno se táhne až k Lipencům. K.ú. Zbraslav - Praha 5. V: 26,56 ha, n.v.: 188 - 195 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Důvod vyhlášení, případně hlavní motiv ochranyOchrana mrtvého ramene Berounky, vzniklého po povodni v pol. minulého století, kdy si řeka přeložila koryto do současné trasy, s mokřadními společenstvy včetně přilehlého zbytku lužního lesa a nivy Vltavy v areálu zbraslavského zámku.

Geologie, geomorfologie, pedologieGeologické podloží tvoří štěrkopísky nivní terasy překryté nivními hlinami, hlubší podloží a přilehlé svahy budují droby, prachovce a břidlice letenského souvrství ordoviku. Podél Krňáku vystupují hnědé nivní půdy, v horní zazemněné části glejenáslatě.

BotanikaV CHÚ jsou různé typy břehových a litorálních společenstev včetně poříčních vrbin, aluviálních luk, krátkostébelných trávníků s výskytem suchomilných druhů. Dále ruderální porosty s příměsí archefytů, fragmenty lužních lesíků, poloruderální porosty hlinitých břehů a štěrkových náplavů. Tůň Krňák se zazemňuje a podmínky pro vodní rostliny se zhoršují, dosud přežívají rdesty a stulíky. Z vzácnějších druhů zde roste trávnička obecná hadcová, mateřídouška panonská, rozrazil rozprostřený, šáchor hnědý, blatěnka vodní.

ZoologieZe zoologického hlediska jsou v CHÚ dva odlišné vodní biotopy. Mrtvé rameno Berounky (původní řečiště - tzv. Krňák) má charakter již dlouho odstaveného ramene s mocnou vrstvou sedimentů. Na většině plochy je zastíněna dobře vyvinutým břehovým porostem nebo okolními zbytky lužního lesa. Druhým biotopem je regulační nádrž Vltavy (tzv. Malá řeka), která je méně zanesena a navíc jí protéká znečištěná voda z Vltavy. To se samozřejmě odráží i v druhovém bohatství obou biotopů, z nichž Krňák je cennější. Při průzkumu vodních měkkýšů zde bylo zaznamenáno 22 druhů, zvláště cenný je výskyt okružáka Planorbis carinatus a dále bahenky Viviparus viviparus. Při průzkumu makrozoobentosu zde byly objeveny např. čtyři druhy pijavic, z motýlic šidélko větší, ze stejnonožců (třída rakovci) beruška vodní a další. Na březích a v zazemněné části se hojně vyskytuje lužní plž dvojzubka (Perforatella bidentata). Bylo zjištěno 136 druhů motýlů. K nejcharakterističtějším patří Ectoedemia hannoverella, Phyllonorycter populifoliellus, Batrachedra preangusta, lišaj Laothoe populi a můra Xanthia ocellaris. Zajímavý je výskyt batolce červeného. Rovněž modelové čeledi brouků zde jsou dosti podrobně sledovány (území je zařazeno do soustavného sledování změn životního prostředí v Praze v sekci "živá složka"). I u těchto průzkumů se projevuje odlišnost dvou hlavních typů biotopů, tj. zbytek bývalého řečiště Berounky u Zbraslavského zámku (Zz) včetně zbytku lužního lesa u Lipenců (ZL) a naopak regulační tůň "Malá řeka" a pobřežní pás u Vltavy (ZV). Přirozený úsek pobřeží Berounky je u Bluku (Bl). Ze střevlíkovitých byly z významných druhů zjištěny např. Trechoblemus micros, Bembidion quadripustulatum, Badister sodalis. Fytofágních brouků zde bylo zjištěno kolem 300 druhů, tj. cca 20% ze všech cca 1.500 druhů zjištěných v ČR. Z mandelinkovitých např. Donacia aquatica - Zz, Lema cyanella - Zz, Cryptocephalus populi - ZV, nosatčík Apion cruentatum - ZV, z typicky pobřežního rodu Dorytomus, žijícího na topolech a vrbách, zde bylo zjištěno 9 druhů, další významné druhy zde jsou Anthonomus undulatus (vázaný na střemchu - zatím jediný známý nález v Čechách!) - ZL, kontinuálnost zbytku lužního lesa u Lipenců dokazuje přítomnost bezkřídlých lesních druhů Acalles comutatus a A. hypocrita. Pozornost byla věnována také průzkumu obojživelníků. V poslední době výrazně poklesly počty skokana skřehotavého i skokana hnědého. Zmenšují se i počty ropuchy obecné a ropuchy zelené. Další, v předchozích letech uváděné druhy, nebyly v poslední době zastiženy. Z plazů zde žije ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková a užovka podplamatá. Z ptáků několik druhů vodního ptactva hnízdí, např. slípka zelenonohá, více druhů lze zastihnout na tahu. Z pěvců se nám podařilo zjistit v posledních letech hnízdění moudivláčka lužního.

LesnictvíNa vodní ekosystémy navazuje biotop měkkého luhu, kde výrazné dřeviny představuje olše a topol černý, dále pak několik druhů vrb, javor, habr, dub. Z keřového patra např. hloh a bez černý.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné územíÚzemí bylo dlouhodobě negativně ovlivňováno čistírnou odpadních vod, přebytek živin se dostává do oběhu a způsobuje zvýšený výskyt nitrofilních druhů a samozřejmě nízkou kvalitu vody v obou tocích. Tento parametr by se měl do budoucna zlepšovat. Ke zlepšení vegetačních poměrů by přispělo zavedení extenzivní pastvy, která zde již v minulosti probíhala.

LiteraturaSádlo (1986), Sádlo, Vodák (1989)


Malá řeka je regulační nádrží tzv. výhonem Vltavy. V původně významném stanovišti obojživelníků se v poslední době snižují počty těchto ohrožených živočichů
Malá řeka je regulační nádrží, tzv. výhonem Vltavy. V původně významném stanovišti obojživelníků se v poslední době snižují počty těchto ohrožených živočichů

Letecký pohled na PP Krňák od jihu v popředí tzv. Malá řeka
Letecký pohled na PP Krňák od jihu, v popředí tzv. Malá řeka

Ropucha zelená
Ropucha zelená patří ke stále vzácnějším druhům obojživelníků v Praze

PP Krňák je stanovištěm celé řady vodních druhů ptáků
PP Krňák je stanovištěm celé řady vodních druhů ptáků

Dřevinami měkkého luhu jsou především olše, topol černý a vrby
Dřevinami měkkého luhu jsou především olše, topol černý a vrby

Velevrub nadmutý patří k ohroženým druhům
Velevrub nadmutý (nahoře) patří k ohroženým druhům, dole velevrub malířský


Předešlé CHÚ Chráněná území OBSAH Další CHÚ