Předešlé CHÚ 58 - Přírodní rezervace Prokopské údolí Další CHÚ


58 - Přírodní rezervace Prokopské údolí

Základní údajeÚzemí mezi Jinonicemi a Zlíchovem na obou stranách Prokopského údolí včetně Dívčích Hradů. K.ú. Jinonice, Hlubočepy. V: 101,53 ha, n.v.: 220-330 m. Z: výnos MK ČSR čj. 25.533/78 z 28.12.1978.

Důvod vyhlášení, případně hlavní motiv ochranyMimořádně hodnotné území z hlediska přírodovědných oborů, jeden z nejvýznamnějších přírodních celků v Praze. Zahrnuje krasové území s řadou geologických opěrných profilů, naleziště zkamenělin, bohata stepní a hájová společenstva.

Geologie, geomorfologie, pedologieV CHÚ se nachází množství lomových i přírodních odkryvů s nálezy fauny od nejvyššího ordoviku po střední devon. Z významných jmenujme lom Kační s graptolitem Monograptus flemmingi a množstvím dalších silurských fosilií. Nejlepší odkryvy nejvyšším spodním devonem se táhnou od Jezírka k železničnímu zářezu pod hlubočepským hřbitovem. Dalejské břidlice zde poskytly četné jehličkovité schránky tentakulitů z rodu Styliolina a Nowakia i stlačené schránky loděnkovitých a drobných ramenonožců jako Dalejodiscus comitans, vápence goniatity z rodů Anarcestes, Agoniatites,mlže Panenka, Kralovna, Sestra, nadložní střednodevonské chotečské vápence goniatita Agoniatites occultus nebo trilobita Phacops auspex. Specifické tvary reliéfu podmíněné geologickou stavbou, paleokrasové fenomény. Stržová eroze v kaolinických zvětralinách (Bílá rokle), řada menších jeskyní, nálezy kvartérní fauny. Bohatá škála půd od protorendzin po hnědé rendziny, hnědozemě a hnědé půdy na břidlicích, okrajově relikty křídového pokryvu se zbytky paleosolů. Výrazně zaklesnuté meandry, sprašové závěje.

BotanikaSeverně orientované svahy s habrovou javořinou na suti a černýšovou dubohabřinou na hnědozemi, jižní svahy rozbrázděné četnými lomy a narušené výsadbou akátu, černé borovice a jírovce. Přesto mnoho přirozených nelesních enkláv s velice cennými společenstvy teplomilných trávníků a skal: spol. prvosenky jarní a pěchavy vápnomilné na severozápadních sklonech vápenců a diabasů, spol. trýzele škardolistého a kostřavy waliské na vrcholech skal, spol. devaterníčku šedého a ostřice nízké na j. úklonech, na skalách spol. seselu sivého a kostřavy sivé, v zazemněných úžlabinách nebo mírných úvalech spol. hlaváče bledožlutého a válečky prapořité. V lemech skal a křovin roste spol. kakostu krvavého a třemdavy bílé. Na ostrožnách skal Dalejského háje se vyskytují fragmenty šípákové doubravy. Jako zvláštnost se najde nad hlubočepským hřbitovem porost vřesu na vložce silurských břidlic. Na j. svazích diabasového hřbetu u Nové Vsi roste spol. tařice horské a mochny písečné s česnekem tuhým. Roztroušeně se najdou tři druhy kavylů, sličný, Ivanův, vláskovitý.

ZoologieBohatství bezobratlých, především teplomilného hmyzu, podrobněji zpracované v některých svazcích sborníku "Natura pragensis"; z významných druhů převažují druhy stepního charakteru na skalních i hlinitých stepích a bezlesých sutích, ale jsou zde i významné druhy suťového listnatého lesa. Z brouků stepního typu jsou to např. střevlíkovití Notiophilus rufipes, Ophonus tenebrosus centralis, O. cordatus, Harpalus caspius roubali, Amara crenata, z drabčíkovitých např. Staphylinus ophthalmicus či Stenus ochropus. Z fytofágních stepních brouků např. mandelinkovití Labidostomis humeralis, L. lucida, Coptocephala quinquepunctata, dřepčíci Aphtona pygmaea, A. herbigrada, Longitarsus membranaceus, L. nanus, Psylliodes picina a štítonoš Cassida pannonica. Z čeledi Urodontidae zde stále žije poddruh Urodon rufipes nigritarsis, který byl právě odtud popsán. Z nosatcovitých např. druhy Apion austriacum, výrazně stepní Otiorhynchus velutinus a Peritelus leucogrammus, z xerofilního rodu Trachyphloeus druhy T. alternans, T. spinimanus, terikolní Omias rotundatus, dále Sciaphobus scitulus, Paophilus afflatus afflatus, Tychius schneideri, Baris laticollis, Mogulones austriacus, Ceutorhynchus rhenanus, C. lukesi. Z brouků suťového lesa a teplomilného háje jsou např. střevlíkovití Harpalus quadripunctatus, Abax ovalis, z mandelinkovitých např. Clythra appendicina, Cryptocephalus pusillus, Argopus ahrensi, z nosatcovitých bezkřídlí Brachysomus echinatus, Barypeithes mollicomus, druhy z rodu Acalles dokládají kontinuální trvání zdejšího háje; na duby jsou vázané druhy Curculio pellitus a Magdalis flavicornis. Mimořádný význam má CHÚ vzhledem k vápencovému podkladu po stránce malakozoologické - žije zde plž ovsenka skalní, známá z českých zemí jen z Českého krasu, dále neoendemit vřetenatka Bulgarica nitidosa, která má nejbližší příbuzné až v jižním Rumunsku, a reliktní druhy jako zrnovka Pupilla sterri. Zachovalá je i lesní malakofauna s jediným výskytem zuboústky Isognomostoma isognomostomos na území Prahy. Území je refugiem pro mnoho druhů obratlovců počínaje obojživelníky a zvláště ptáky. Hnízdí zde pravidelně asi 60 druhů a další se zastaví při svém tahu. Nejvíce jsou zastoupeni pěvci - konipas bílý i horský, střízlík obecný, červenka obecná. Některá léta hnízdí i slavík obecný. Běžní jsou budníčci, pěnice, králíček obecný a další. Ze savců zde žije asi 20 druhů, nejpočetnější jsou drobní hlodavci, např. norník rudý. Jde o klasické naleziště navštěvované zoology i botaniky od počátku moderního vývoje přírodních věd.

LesnictvíNa severních svazích se zachoval zbytek původních hájů a suťových lesů donedávna obhospodařovaných jako výmladkový les. Pozdější výsadby na některých původně otevřených plochách bohužel pozůstávají většinou z akátu a borovice černé; nejnovější výsadby na s. hraně údolí tvoří dřeviny přirozeně se vyskytující v středočeském prostoru. Na četných místech dochází k samovolné obnově lesa. Výrazně se uplatňuje zejména jasan, ve starých lomech, např. U Jezírka, vzniká druhotný suťový les s převahou javorů a jasanu. Rozsáhlé plochy pokrývají xerotermní křoviny.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné územíLesní hospodářství je v souladu s ochranným režimem a nové výsadby se přizpůsobují předpokládané přirozené skladbě dřevin. Celé území bylo donedávna silně dotčeno těžbou vápenců od starších výběrových těžeb, které sledovaly určité stratigrafické horizonty, čímž vznikly pozoruhodné umělé formy reliéfu jako je "kaňon" u Jezírka nebo svislé skalní plotny Vysoké a Útesů nad Hlubočepy. Vytvořila se tak zvláštní krajinná scenérie, při níž sice byly narušeny původní skalní útvary, ale také obnaženy některé významné geologické struktury. Faciální změny vápencových vrstev názorně odkyl Prokopský velkolom. V současné době jsou již veškeré těžby zastaveny. Pravěké Butovické hradiště je umístěno na vápencovém ostrohu Bílých skal a zcela zapadá do přírodní krajiny. CHÚ procházejí dvě železnice, které jsou dnes nedílným prvkem krajinného obrazu.

PoznámkaV prehistorických dobách bylo území na četných místech osídleno, bylo zde vybudováno zmíněné hradiště u Butovic a obývány některé jeskyně; středověkého původu jsou nepatrné zbytky hrádku na Děvíně. Poutní kostelík u sv.Prokopa bohužel padl za oběť úpravě bývalého Prokopského velkolomu. Území rovněž zahrnuje ukázky vývoje těžby vápencové suroviny od drobných jam někdejších vápeníků, přes menší selektivní těžby vybraných horizontů po velkotěžbu v Prokopském lomu, ukončenou až po 2. světové válce. Je žádoucí zachovat mosaiku bezlesí, v Dalejském háji podporovat přirozenou obnovu. Prokopské údolí bylo odedávna cílem přírodovědců různých oborů, především geologů a paleontologů, rovněž botaniků a zoologů, a ovšem universitních exkusí. Pracoval zde J. Barrande a přírodní hodnoty všeho druhu zde byly demostrovány četným zahraničním hostům. V současné době je rezervace spolu s dalšími maloplošnými CHÚ výše proti proudu částí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. O Prokopském údolí existuje velice bohatá literatura od odborných publikací po beletrii (J.Arbes). Celá oblast patří mezi nejprozkoumanější přírodní celky na našem území a zasluhovala by si monografické studie.

LiteraturaChlupáč (1988), Kubíková (1977, 1985), Kubíková, Manych (1979), Kubíková a kol. (1996), Ložek (1988)

Prokopské údolí video

Morfologie Prokopského údolí byla silně ovlivněna lomovou činností, která odkryla a zvýraznila geologickou stavbu území
Morfologie Prokopského údolí byla silně ovlivněna lomovou činností, která odkryla a zvýraznila geologickou stavbu území

Jezírko v PR Prokopské údolí patří k nejromantičtějším zákoutím Prahy
Jezírko v PR Prokopské údolí patří k nejromantičtějším zákoutím Prahy

Jezírko, které vzniklo zatopením lomu, z ptačí perspektivy
Jezírko, které vzniklo zatopením lomu, z ptačí perspektivy

Brouk druhu Sisiphus schaeferi valí svoji kuličku v PR Prokopské údolí
Brouk druhu Sisiphus schaeferi valí svoji kuličku v PR Prokopské údolí

Současná vegetace v západní části Prokopského údolí
Současná vegetace v západní části Prokopského údolí


Předešlé CHÚ Chráněná území OBSAH Další CHÚ