77 - Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka

Údolí Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztockým hájem včetně buližníkového hřebene Kozích hřbetů a Holého vrchu. K.ú. Suchol - Praha 6. V: 63,16 ha, n.v.: 200-290 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Čtvrtohorní profil u Holého vrchu, skalní step a zbytky vřesovišť s původní květenou, ochrana drobné zvířeny. Území navazuje na přírodní rezervaci Roztocký háj - Tiché údolí na území okresu Praha - západ, s níž tvoří uzavřený krajinný celek.

Ve svazích údolí vystupují proterozoické břidlice a buližníky, které tvoří hřebeny Kozích hřbetů a Holého vrchu, mezi nimiž si potok prorazil cestu. Půdy na svazích jsou různé typy rankerů, černozemí na spraši i hnědých půd, v údolí jsou hluboké nivní půdy a gleje.

Potoční niva je provázena ptačincovou olšinou a střemchovou jaseninou, s. svahy byly v minulosti pokryty vřesovištěm, které bylo však v padesátých létech zalesněno borovicí; dnes zbývají z vřesoviště nepatrné zbytky. Malé úseky vřesu jsou na jižních svazích, kde je střídají kostřavové skalní stepi a porosty teplomilných křovin. V horních partiích svahů říční terasy, na písčitých sedimentech společenstva s paličkovcem šedavým. Společenstvo hlaváče bledožlutého a válečky prapořité na bývalých pastvinách je na značném ústupu. Z význačných a chráněných druhů uveďme stepní druhy bělozářku liliovitou, křivatec český, koniklec luční český a kavyl vláskovitý, dále smil písečný, vemeník dvoulistý a trávničku obecnou.

V území jsou čtyři hlavní výrazné typy biotopů a to: a) Skalní stepi a lesostepi na skalnatých hřbetech a k J obrácených svazích údolí. b) Zbytky vřesovišť, zejména na svazích obrácených k S (větší část bývalých rozsáhlých vřesovišť byla před r.1968 zničena plošnou výsadbou monokultury borovice lesní). c) Niva přirozeného toku potoka na dně údolí s olšinou, mokřadními loukami a mokřady i s rákosinami. d) Štěrkopískové plochy (terasy) na horních hranách údolí. Tyto typy biotopů také určují i výčet zjištěných druhů hmyzu; z nich jsou nejlépe známí brouci, a to střevlíkovití, mandelinkovití a nosatcovití. Na biotopech stepního typu byly zjištěny reliktní stepní brouci a to např. střevlíkovití Ophonus cordatus, Harpalus signaticornis, H. caspius roubali, Pterostichus macer, P. melas, Callistus lunatus a Cymindis axillaris, mandelinkovití Labidostomis humeralis, Lochmaea sexpunctata, Cryptocephalus cordiger, C. pygmaeus, dřepčíci Longitarsus foudrasi, celticus a Mantura rustica, dále z nosatcovitých sedm druhů rodu Trachyphloeus, okřídlený Sibinia sodalis. Na písčitých biotopech byly zjištěny významní typičtí brouci a to střevlíček Broscus cephalotes, Pseudophonus calceatus a nosatcovití Sibinia variata a Gronops lunatus. Na vřesovištích jsou zde střevlíkovití Amara infima a Bradycellus ruficollis, pouze na vřesu žijí mandelinkovití Lochmaea suturalis a Altica oleracea breddini a krytonosec Micrelus ericae. V nivě potoka ze střevlíkovitých Nebria brevicollis, Bembidion tibiale, z mandelinkovitých Prasocuris junci a Hippuriphila modeeri, z motýlů hojně se vyskytují otakárek fenyklový a ovocný. Z hlediska druhového bohatství hmyzu patří toto území k nejbohatším v Praze. Z plžů dvojzubka lužní (Perforatella bidentata). Z ryb byl v protékajícím potoce zjištěn hrouzek obecný. Vyskytuje se tu ještěrka zelená. Avifauna se shoduje s druhy ptáků přilehlého Tichého údolí, dříve zde hnízdil dudek chocholatý. Podobná je i savčí fauna, byli zde zjištěni myška drobná a rejsec vodní.

V druhotně vzniklém lese se vyskytují duby včetně dubu červeného, habry, jasany, olše, buky a zejména borovice lesní.

Osídleno již v paleolitu a od počátku neolitu, tj. od 5. tis. př. Kr., je osídleno nepřetržitě. Slované se zde poprvé objevili patrně již v 6.století a průkazně se tu usadili v 10.století. Území bylo odedávna intenzivně využíváno jako pastvina pro ovce a kozy, louky byly odvodňovány a koseny. V současné době je užíváno rovněž k pastevectví, zemědělsky a lesnicky, částečně je bez využití. Územím prochází naučná stezka. Je třeba udržet mosaikovité bezlesí na j. svazích, systematicky odstraňovat křoviny na plochách vřesovišť a na kostřavových skalních stepích a likvidovat nepůvodní dřeviny.

Kubíková, Molíková (1980), Ložek (1990)

Letecký pohled na PR Údolí Únětického potoka. Vlevo okraj obce Únětice

Břízy jsou průkopnické dřeviny a občas projevují podivuhodnou vitalitu

Výchozy buližníků na Kozích hřbetech

Únětický potok zanáší nivu a tvoří síť mělkých koryt v druhotném olšovém luhu

Holý vrch v PR Údolí Únětického potoka

Buližníky v údolí Únětického potoka tvoří nápadné skalní výchozy

Střevlík druhu Amara sabulosa

Chráněná území

OBSAH