Předešlé CHÚ 77 - Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka Další CHÚ


77 - Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka

Základní údajeÚdolí Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztockým hájem včetně buližníkového hřebene Kozích hřbetů a Holého vrchu. K.ú. Suchol - Praha 6. V: 63,16 ha, n.v.: 200-290 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Důvod vyhlášení, případně hlavní motiv ochranyČtvrtohorní profil u Holého vrchu, skalní step a zbytky vřesovišť s původní květenou, ochrana drobné zvířeny. Území navazuje na přírodní rezervaci Roztocký háj - Tiché údolí na území okresu Praha - západ, s níž tvoří uzavřený krajinný celek.

Geologie, geomorfologie, pedologieVe svazích údolí vystupují proterozoické břidlice a buližníky, které tvoří hřebeny Kozích hřbetů a Holého vrchu, mezi nimiž si potok prorazil cestu. Půdy na svazích jsou různé typy rankerů, černozemí na spraši i hnědých půd, v údolí jsou hluboké nivní půdy a gleje.

Botanika Potoční niva je provázena ptačincovou olšinou a střemchovou jaseninou, s. svahy byly v minulosti pokryty vřesovištěm, které bylo však v padesátých létech zalesněno borovicí; dnes zbývají z vřesoviště nepatrné zbytky. Malé úseky vřesu jsou na jižních svazích, kde je střídají kostřavové skalní stepi a porosty teplomilných křovin. V horních partiích svahů říční terasy, na písčitých sedimentech společenstva s paličkovcem šedavým. Společenstvo hlaváče bledožlutého a válečky prapořité na bývalých pastvinách je na značném ústupu. Z význačných a chráněných druhů uveďme stepní druhy bělozářku liliovitou, křivatec český, koniklec luční český a kavyl vláskovitý, dále smil písečný, vemeník dvoulistý a trávničku obecnou.

ZoologieV území jsou čtyři hlavní výrazné typy biotopů a to: a) Skalní stepi a lesostepi na skalnatých hřbetech a k J obrácených svazích údolí. b) Zbytky vřesovišť, zejména na svazích obrácených k S (větší část bývalých rozsáhlých vřesovišť byla před r.1968 zničena plošnou výsadbou monokultury borovice lesní). c) Niva přirozeného toku potoka na dně údolí s olšinou, mokřadními loukami a mokřady i s rákosinami. d) Štěrkopískové plochy (terasy) na horních hranách údolí. Tyto typy biotopů také určují i výčet zjištěných druhů hmyzu; z nich jsou nejlépe známí brouci, a to střevlíkovití, mandelinkovití a nosatcovití. Na biotopech stepního typu byly zjištěny reliktní stepní brouci a to např. střevlíkovití Ophonus cordatus, Harpalus signaticornis, H. caspius roubali, Pterostichus macer, P. melas, Callistus lunatus a Cymindis axillaris, mandelinkovití Labidostomis humeralis, Lochmaea sexpunctata, Cryptocephalus cordiger, C. pygmaeus, dřepčíci Longitarsus foudrasi, celticus a Mantura rustica, dále z nosatcovitých sedm druhů rodu Trachyphloeus, okřídlený Sibinia sodalis. Na písčitých biotopech byly zjištěny významní typičtí brouci a to střevlíček Broscus cephalotes, Pseudophonus calceatus a nosatcovití Sibinia variata a Gronops lunatus. Na vřesovištích jsou zde střevlíkovití Amara infima a Bradycellus ruficollis, pouze na vřesu žijí mandelinkovití Lochmaea suturalis a Altica oleracea breddini a krytonosec Micrelus ericae. V nivě potoka ze střevlíkovitých Nebria brevicollis, Bembidion tibiale, z mandelinkovitých Prasocuris junci a Hippuriphila modeeri, z motýlů hojně se vyskytují otakárek fenyklový a ovocný. Z hlediska druhového bohatství hmyzu patří toto území k nejbohatším v Praze. Z plžů dvojzubka lužní (Perforatella bidentata). Z ryb byl v protékajícím potoce zjištěn hrouzek obecný. Vyskytuje se tu ještěrka zelená. Avifauna se shoduje s druhy ptáků přilehlého Tichého údolí, dříve zde hnízdil dudek chocholatý. Podobná je i savčí fauna, byli zde zjištěni myška drobná a rejsec vodní.

LesnictvíV druhotně vzniklém lese se vyskytují duby včetně dubu červeného, habry, jasany, olše, buky a zejména borovice lesní.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné územíOsídleno již v paleolitu a od počátku neolitu, tj. od 5. tis. př. Kr., je osídleno nepřetržitě. Slované se zde poprvé objevili patrně již v 6.století a průkazně se tu usadili v 10.století. Území bylo odedávna intenzivně využíváno jako pastvina pro ovce a kozy, louky byly odvodňovány a koseny. V současné době je užíváno rovněž k pastevectví, zemědělsky a lesnicky, částečně je bez využití. Územím prochází naučná stezka. Je třeba udržet mosaikovité bezlesí na j. svazích, systematicky odstraňovat křoviny na plochách vřesovišť a na kostřavových skalních stepích a likvidovat nepůvodní dřeviny.

LiteraturaKubíková, Molíková (1980), Ložek (1990)


Letecký pohled na PR Údolí Únětického potoka. Vlevo okraj obce Únětice
Letecký pohled na PR Údolí Únětického potoka. Vlevo okraj obce Únětice

Břízy jsou průkopnické dřeviny a občas projevují podivuhodnou vitalitu
Břízy jsou průkopnické dřeviny a občas projevují podivuhodnou vitalitu

Výchozy buližníků na Kozích hřbetech
Výchozy buližníků na Kozích hřbetech

Únětický potok zanáší nivu a tvoří síť mělkých koryt v druhotném olšovém luhu
Únětický potok zanáší nivu a tvoří síť mělkých koryt v druhotném olšovém luhu

Holý vrch v PR Údolí Únětického potoka
Holý vrch v PR Údolí Únětického potoka

Buližníky v údolí Únětického potoka tvoří nápadné skalní výchozy
Buližníky v údolí Únětického potoka tvoří nápadné skalní výchozy

Střevlík druhu Amara sabulosa
Střevlík druhu Amara sabulosa


Předešlé CHÚ Chráněná území OBSAH Další CHÚ