Podnebí


Na území hlavního města Prahy je poměrně hustá síť stanic sledujících pravidelně průběh počasí. V současné době zde pracuje šest základních klimatologických stanic, které měří třikrát denně všechny nejdůležitější meteorologické prvky. Stanice Ruzyně, Libuš a Kbely zpracovávají navíc každou hodinu zprávy o stavu počasí, které jsou součástí rozsáhlé mezinárodní výměny meteorologických dat sloužící převážně k předpovědi počasí. Tuto síť pak ještě doplňuje sedm stanic srážkoměrných, které měří jednou denně úhrny srážek a výšku sněhové pokrývky.

Mapa klimatu
Mapa klimatu v Praze (z podkladů IMIP)

Nejstarší pražská meteorologická stanice se nachází v objektu Klementina. Zde byla zahájena pravidelná měření už v roce 1752. Původní záznamy z nejstaršího období před rokem 1775 se však nedochovaly a k dispozici jsou pouze některé měsíční extrémy nebo průměry teploty a tlaku vzduchu. Měření srážek bylo zavedeno v roce 1804. Více než dvěstěletá poměrně homogenní řada měření teploty v pražském Klementinu patří k nejdelším v Evropě a svou kvalitou a délkou je vhodná pro zjišťování dlouhodobých klimatických změn. Na obr. 1 je dobře patrný vývoj průměrných ročních teplot od roku 1775 do roku 1996.

Průměrné roční...
Obr. 1. Průměrné roční teploty

Podle "Atlasu podnebí Československé republiky" se nachází pražské území na rozhraní mezi oblastí mírně teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírně teplou, suchou, převážně s mírnou zimou. Pražské klima je výrazně ovlivněno tak zvaným tepelným ostrovem velkoměsta. V centru města je průměrná teplota vzduchu při stejné nadmořské výšce o 1 oC vyšší než ve volné krajině. Je to způsobeno velkou koncentrací tepelných zdrojů, ale hlavně menšími ztrátami při výparu v důsledku urbanizace aktivního povrchu, kde výrazně převažují zastavěné nebo asfaltované plochy nad přirozeným povrchem s vegetací a kde převážná část dešťových srážek ihned odtéká do kanalizace. Dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu (1951-1990) se tak pohybuje od 9,9 oC v centru Prahy (Klementinum) do 7,9 oC v nejvyšších polohách na okrajích města (Ruzyně). Roční chod průměrné denní teploty na stanicích Klementinum a Ruzyně ukazuje obr. 2.

Roční chod...
Obr. 2. Roční chod průměrné denní teploty vzduchu

Město však ovlivňuje i denní chod teploty. To se projevuje hlavně při jasných a klidových situacích, kdy je v centru snížena amplituda teploty a denní extrémy jsou opožděny asi o jednu hodinu. Absolutně nejvyšší teplota byla naměřena 27. července 1983 na stanici v Uhříněvsi 40,2 oC. Tato hodnota je současně nejvyšší teplota naměřená od počátku měření v celé České republice. Absolutně nejnižší teplota byla naměřena ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni 10. února 1956 -31,1 oC.
Průměrný roční úhrn srážek v Praze (1951-1990) je 542 mm. Nejnižší srážky jsou v Radotíně (507), a Podbabě (516). Ještě nižší srážky vykazují stanice Karlov (442) a Klementinum (484), kde jsou ovšem srážkoměry umístěny nestandardně na střeše budovy. Nejvyšší úhrny jsou na jihovýchodě Prahy v Uhříněvsi (571) a Průhonicích (597). Na Ruzyni byl od roku 1951 nejvyšší roční úhrn 755 mm v roce 1985, nejvyšší měsíční úhrn 227 mm v červenci 1981 a nejvyšší denní úhrn 93.3 mm 19.7.1981. Nejnižší roční úhrn byl 345 mm v roce 1953. Roční chod srážek ukazuje obr. 3.

Průměrné měsíční...
Obr. 3. Průměrné měsíční úhrny srážek

Průměr ročních maxim výšky sněhu je na Ruzyni 20 cm, na Karlově 12 cm. Nejvýše naměřená hodnota od roku 1951 byla na Ruzyni dne 6. března 1970 57 cm a na Karlově 20. prosince 1969 34 cm.
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu je na Ruzyni 77 %, na Karlově 71 %. Průměrný roční úhrn slunečního svitu je na Ruzyni 1668 hodin, na Karlově 1611 hodin. Průměrná roční rychlost větru na Ruzyni 4.3 m/s, na Karlově 3.0 m/s. Nejčetnější směry jsou jihozápad a západ. Absolutně nejvyšší naměřená okamžitá rychlost větru byla 45 m/s 28. ledna 1994 na Ruzyni.

Fenologie a agrometeorologie
Fenologie zaznamenává časový průběh významných periodicky se opakujících životních projevů rostlin a živočichů (fenologických fází), v závislosti na komplexu podmínek vnějšího prostředí, zejména na počasí a podnebí. Výsledků fenologických pozorování lze zpětně využít k charakteristice klimatických podmínek místa nebo oblasti.
V okrajových částech Prahy a v jejím blízkém okolí, kde jsou pěstovány polní plodiny a ovocné dřeviny, jsou zaznamenána následující průměrná data nástupu fenologických fází:
- počátek jarních polních prací mezi 18. 3. až 24. 3.
- počátek senoseče mezi 1. 6. až 15. 6.
- žito ozimé: počátek setí 26. 9. ± 7 dní, vzcházení mezi 4. 10. a 9. 10., metání 19. 5. ± 7 dní, kvetení mezi 2. 6. až 7. 6., žlutá zralost 16. 7. až 18. 7., počátek sklizně 20. 7. ± 7 dní
- pšenice ozimá: počátek setí 29. 9. až 3. 10., vzcházení 12. 10. až 16. 10., metání mezi 31. 5. až 12. 6., kvetení 16. 6. až 23. 6., žlutá zralost 21. 7. až 28. 7., sklizeň 26. 7. až 2. srpna
- ječmen jarní: počátek setí 28. 3. ± 11 dní, vzcházení 7. 4. až 19. 4., odnožování mezi 1. 5. až 9. 5., metání 8. 6. až 18. 6., počátek sklizně ječmene od 23. 7. do 28. července
- oves setý: počátek setí 1. 4. až 6. 4., vzcházení 12. 4. až 21. 4., odnožování 7. 5. až 10. 5., metání 23. 6. až 26. června, počátek sklizně ovsa mezi 3. 8. až 9. srpnem
- brambor pozdní: počátek sázení 19. 4. až 2. 5., vzcházení 17. 5. až 30. května, kvetení 4. 7. až 15. 7., sklizeň 20. 9. až 28. 9.
- řepa cukrová: počátek setí 14. 4. až 19. 4., vzcházení 29. 4. až 6. 5., počátek sklizně 7. 10. až 13. října
- třešeň: první květy mezi 22. až 25. dubnem
- slivoň trnka: počátek kvetení mezi 18. 4. až 1. květnem
- jabloň letní: první květy 4. května ± 9 dní

Uvedené hodnoty byly odvozeny z dlouhodobých pozorování fenologických stanic: Křeslice, Ruzyň, Troja, Velká Chuchle, Škvorec, Úhonice, Klokočná.
Průměrná teplota půdy se pohybuje v jednotlivých dekádách v hloubce 5 cm od -1,3 oC do 19,0 oC, v hloubce 10 cm od -1,0 oC do 19,1 oC, ve 20 cm mezi -0,8 oC až 18,6 oC, v 50 cm dosahuje teplot 0,9 oC až 17,1 oC a hloubka půdní vrstvy 100 cm má teploty mezi 2,5 oC až 15,4 oC.
Největší hloubka výskytu teploty 0 oC v jílovitohlinité půdě činí 73 cm v poslední dekádě měsíce února (Uhříněves).
Bezmrazové období trvá v centru Prahy průměrně 187 dní (nejkratší 118, nejdelší 216 dní), první mráz nastupuje průměrně 20. října (nejdříve 24. září, nejpozději 28. listopadu), poslední mráz v průměru 17. dubna (nejdříve 30. března, nejpozději 21. května). Počet oblev v zimních období (od počátku druhé listopadové dekády do konce první dekády února) s trváním 1-5 dní je průměrně 1,48, s trváním 6-10 dní je 0,62 a s trváním nad 10 dní je průměrně 0,52.
Podmínky zavlažení podle klimatického ukazatele zavlažení (rozdílu mezi výparem a srážkami) se pohybují mezi 6,8 mm (Uhříněves) a 31,7 mm (Praha-Karlov) v ročním průměru.


Bouřky pročistí...
Bouřky pročistí vzduch občas i v PP Meandry Botiče


OBSAH