Předešlé CHÚ 13 - Přírodní rezervace Divoká Šárka Další CHÚ

13 - Přírodní rezervace Divoká Šárka

Základní údajeÚzemí při úbočích (zejména pravém) Šáreckého potoka přibližně od soutěsky Džbán po Čertův mlýn. K.ú. Praha 6 - Dolní Liboc. V: 25,346 ha, n.v.: 255-360 m. Z: vyhláška NVP č. 12/1964 Sb. NVP ze 10.11.1964.

Důvod vyhlášení, případně hlavní motiv ochranyCenný krajinný celek, význačný svým geologickým vznikem a geomorfologií (skalní soutěsky v buližníku vznikly epigeneticky), se zbytky teplomilné skalní i chladnomilné flóry a fauny.

Geologie, geomorfologie, pedologieBuližníky odkryté strmým zářezem Šáreckého potoka se dvěma soutěskami. Spolu s proterozoickými břidlicemi tvoří charakteristické skalní útvary, na v. okraji vrstvy ordovické, lokálně závěje spraší. Poprvé tady byly nalezeny mikrofosilie archaika v buližnících. Mozaika půd od mezotrofních až kyselých rankerů po středně úživné hmědé půdy a sprašové hnědozemě.

BotanikaPodél potoka fragmenty střemchové jaseniny, na skalách soutěsek chladnomilná společenstva kapraďorostů na s. stěnách, tařicová skalní společenstva na j. stěnách. Na Kozákově skále byla plošina a okraje buližníkových skal obohaceny o živiny z dávného osídlení a proto zde rostou i druhově bohatá kostřavová společenstva s kavyly, smělkem štíhlým, modravcem tenkokvětým, česnekem chlumním ap. Na ochuzených okrajích skal se vyskytuje ostrůvkovitě společenstvo křivatce českého a rozrazilu ladního. Jinak na oligotrofních buližnících, tj. na Nebušické skále (Žabáku) a Dívčím skoku, roste zakrslá doubrava s vřesem a metličkou křivolakou. Zvláštností území je balvanitá suť, téměř bez vegetace. V inverzi na zastíněných skalách a na dně údolí rostou mimo jiné horské druhy mechů Cynodontium montanum a Grymmia montana.

ZoologieNa výslunných skalních stepích žije řada druhů stepních a lesotepních měkkýšů a hmyzu. Na chladném dně údolí a u paty s. expozice skal pak druhy horské. Z měkkýšů jsou ochranářsky významné stepní druhy Chondrula tridens, Pupilla triplicata, Alinda biplicata bohemica. Ze střevlíkovitých brouků např. Ophonus nitidulus, Acupalpus interstitialis, z mandelinkovitých Coptocephala quadrimaculata, Cryptocephalus elegantulus, ze skákavých dřepčíků Longitarsus foudrasi, Chaetocnema compressa, z nosatcovitých Otiorhynchus velutinus, Omias rotundatus, a i extremní sucho snášející druhy z rodu Trachyphloeus, krytonosci Ceutorhynchus lukesi, Trichosirocalus horridus, na vřesu zde žijí typické mandelinky Lochmaea suturalis a Altica oleracea breddini. Na přirozený listnatý les je vázán chráněný krajník hnědý, z nosatcovitých Barypeithes tenex. Druhy rodu Acalles dokládají kontinuálnost zdejšího lesa. V nivě potoka žijí ze střevlíkovitých např. Trechus pulchellus a Amara nitida, z mandelinek vzácnější mokřadní Prasocuris junci. Z blanokřídlých zde byla v olšině nalezena velmi vzácná pilořitka Konowia megapolitana. Fauna obratlovců je značně bohatá. V Šáreckém potoce hrouzek obecný a plotice obecná, několik druhů obojživelníků i plazů včetně vzácné zmije obecné. Asi 80 druhů ptáků, z toho polovina hnízdících, nejhojnější je pěnkava obecná, sýkora koňadra, pěnice černohlavá, budníček menší a ťuhýk obecný. Ze savců je hojný ježek západní, vyskytují se i drobné šelmy a liška obecná.

LesnictvíLesy nesou nejvíce stop staletého ovlivňování. Původní lesní porosty byly značně vykáceny (výmladkové hospodaření). Nyní zde díky přirozené sukcesi a lesnickým výsadbám rostou zakrslé vřesové doubravy, habrové doubravy a především smíšené výsadby akátu, borovice, modřínu, dubu červeného a smrku.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné územíÚzemí osídlené od paleolitu. Nad soutěskou Džbán prehistorické osídlení a slovanské hradiště se zachovalými valy. Rozsáhlé hradiště s nálezy celé řady zemědělských kultur počínaje neolitem. Území bylo využíváno lesnicky a zemědělsky, dnes rekreačně. Je součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je třeba postupně odstranit z území akát, dub červený a smrk, umožnit na sutích sukcesi domácích dřevin.

LiteraturaGerle (1807), Chlupáč (1988), Klika (1949), Kubíková (1982, 1994), Kubíková a kol. (1982), Vaněk (1949)


Letecký pohled na PR Divoká Šárka od jihu, v popředí soutěska Džbánu
Letecký pohled na PR Divoká Šárka od jihu, v popředí soutěska Džbánu

Skalní útvary v PR Divoká Šárka tvoří především starohorní buližníky
Skalní útvary v PR Divoká Šárka tvoří především starohorní buližníky


Předešlé CHÚ Chráněná území OBSAH Další CHÚ