55 - Přírodní památka Podolský profil

Bývalý stěnový lom v pravém svahu vltavského údolí, na jehož dně je dnes vybudován plavecký stadión. K.ú. Podolí - Praha 4. V: 2,75 ha, n.v.: 215-255 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Opěrný geologický odkryv zachycující hranici prvohorních útvarů silur a devon, naleziště zkamenělin. Krajinný prvek - rámec plaveckého stadiónu.

Úsek údolního zářezu Vltavy. Profil přídolským (silur), lochkovským a pražským (devon) souvrstvím, bohatý výskyt zkamenělin ve vápencích a vápnitých břidlicích, zejména velkých mlžů z rodu Neklania, Vlasta, Vevoda, Dualina, významného trilobita Warburgella rugosa a také mlže Antipleura bohemica, význačného pro bázi devonu. Ve vyšších polohách devonu se nachází tentakulit Paranowakia bohemica, trilobiti z rodu Odontochile, Reedops cephaloides, dále ramenonožci, koráli, mechovky a další. Půdní kryt narušen, okrajově zachované plochy s různě vyvinutými rendzinami.

Asanované lomové stěny upravovány sadovnicky, zčásti osázeny většinou nepůvodními dřevinami, zvláště borovicí černou, žanovcem měchýřníkem i kultivary ozdobných jalovců. Nepatrné zbytky kdysi bohaté teplomilné skalní vegetace se mohou šířit na některé skalní výchozy. Zejména horní partie spontánně zarůstají i dřevinami, většinou křovitého vzrůstu, výskyt dřínu.

Zejména horní část představuje dosti významné refugium drobné fauny (ježci), jedna z mála pražských lokalit typicky lesního plže Cochlodina laminata. Tahová zastávka mnohých ptačích druhů, např. slavíka obecného, jehož zpěv se často v dubnu rozléhá v nočním tichu.

Rekultivace lomových stěn má v podstatě parkový charakter, přirozeně se šíří vysoké křoviny a zatím nízké stromy.

CHÚ dnes slouží jako "přírodní" rámec plaveckého stadiónu, nahoře sousedí s parkově upravenou plochou, od níž ji odděluje drátěný plot.

V PP Podolský profil jsou odkryty silurské a devonské vrstvy se zkamenělinami

Mezi důležité prvohorní zkameněliny patří ostrakodi (lasturnatky). Na obrázku příslušník rodu Beyrichia

Chráněná území

OBSAH