B3.4  LESY

Vznik, vývoj a současnost příměstských lesů v hl. m. Praze

Příměstské lesy tvoří neoddělitelnou součást okolí lidských sídel. Jak již plyne z názvu, jsou to lesy „při městech“, tj., v jejich bezprostředním okolí. Pro orientační představu několik aktuálních čísel: rozloha Prahy je 496 km2, výměra lesů je cca 4885 ha, tj. necelých 10 % plochy města, nadmořská výška kolísá mezi 177 a 399 m n.m., ale převažuje výška 200–300 m n.m. Z toho vyplývá i zastoupení lesních vegetačních stupňů – výrazně převažuje 1. lesní vegetační stupeň (dále LVS), 2. LVS je zastoupen na cca 10 % a 0. a 3. LVS je zastoupen jen zanedbatelně.

Pohled do minulosti lesů je možno uvést faktem, že území Prahy je výjimečné z dlouhodobého pohledu mj. tím, že zde za posledních cca 100 let vzrostla výměra lesů o více než 28 %. Počátek tohoto jevu je v roce 1903, kdy byla zahájena realizace akce „Zemědělské rady pro Čechy“ na zalesnění holých strání, do 1. světové války pak bylo zalesněno prvních cca 80 ha lesa. Bohužel se jednalo - vzhledem k stanovištním podmínkám - převážně o výsadby akátu. Po vzniku čs. státu byla zřízena Zalesňovací komise pro pražské okolí, její péčí bylo do 2. sv. války zalesněno dalších cca 200 hektarů, opět především akátem, ale také borovicí černou a dubem červeným. Některé pozemky v té době zalesňovali i samotní vlastníci, a to především z důvodů daňových úlev. Již v této době byl vypracován plán na vytvoření zeleného pásu kolem Prahy, který nebyl „pro odpor soukromých majitelů pozemků“ realizován.

Po roce 1948 byl odpor vlastníků pozemků již snadno překonatelný, a od počátku šedesátých let nastává výrazné rozšiřování ploch lesa. Zalesňování se provádí nejen na pozemcích nehodících se pro jiné účely, ale také na do té doby zemědělsky využívané půdě. Nově zalesňované plochy jednak navazují na stávající lesy (např. oblast Šárky) nebo jsou založeny lesy v do té doby téměř bezlesé krajině (např. Strašnice, Hostivař). Na rozdíl od lesů vysazovaných do r. 1948 jsou nyní lesy zakládány nikoli jen jako souvislé lesní porosty, ale již při zakládání lesa je počítáno s rekreačním využitím těchto porostů - části ploch jsou ponechány bez výsadeb (nebo s výsadbami jednotlivých stromů) jako budoucí rekreační louky, současně je budována základní cestní síť. Jako příklad poslouží lesopark Hostivař, kde ze 170 hektarů výměry tvoří 50 ha louky a 120 ha lesní porosty. Maximum výsadeb bylo provedeno v letech 1965-1975, ale zalesňování probíhalo prakticky až do roku 1990, kdy se na řadu let zcela zastavilo. Celkem se v letech 1948-1990 zalesnilo přes 800 hektarů.

Charakter nově zalesňovaných ploch se v průběhu let měnil s tím, jak se měnily důvody zalesňování, od zamezení eroze a neškodného odvedení dešťových vod v počátcích 20. století, přes snahy o zvýšení krásy pražského okolí a zpříjemnění pobytu obyvatel v přírodě, až po cílevědomé zakládání lesoparků jako míst pro krátkodobou rekreaci obyvatel nově vznikajících sídlišť. Určitým nedostatkem této doby (z lesnicko-rekreačního pohledu) byl však malý časový předstih výsadeb lesa před sídlišti, řada porostů teprve po 10-20 letech po dokončení sídlišť plní dobře svou úlohu.

V současné době je tedy v Praze 4885 ha lesních pozemků. Protože se jedná o lesy mimořádně silně rekreačně zatížené, jsou vedeny v kategorii lesa zvláštního určení jako lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8 odst. 2 c zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění). Vlastnická struktura je následující: 2400 ha majetek hl. m. Prahy, cca 750 ha fyzické a právnické osoby (z toho tři větší vlastníci nad 50 hektarů) a cca 1735 ha stát prostřednictvím s.p. Lesy ČR (organizační složky Lesní správa Mělník, Nižbor a Lesní závod Konopiště).

Současné lesní porosty v Praze, jak již bylo uvedeno dříve, často nevznikaly při obnově lesa, ale zalesňováním nelesních půd. To zapříčiňuje další závažný problém, který se sice projeví až po desítkách let, ale je možná o to nebezpečnější. Jedná se o věkovou nevyrovnanost: v optimálním případě je výměra stejně starých porostů (sdružených do věkových stupňů po deseti letech) rovnoměrně zastoupena, jen po dosažení obmýtí (cca 100 let) se začíná snižovat. Pokud však zkoumáme věkové složení porostů v Praze, jsou zde patrné velké nevyrovnanosti, které velmi přesně zachycují dvě vlny zalesňování nových ploch. Tyto extrémně zastoupené věkové stupně dosahují téměř dvojnásobku „normální plochy“. To znamená, že až tyto porosty zestárnou, bude velký problém tyto porosty obnovit dříve, než se samy začnou stářím rozpadat. Problémy jsou zejména u borovice (obmýtí 140, obnovní doba 40 let), kdy věku 140 let se dožívají pouze jednotliví jedinci, nikoli celé porosty. Rovněž dubové porosty jsou díky tracheomykózním onemocněním jen v některých případech schopné dožít jako celé porosty věku obmýtí, stanoveného na 180 let.

Obr. B3.7  Plocha věkových stupňů lesních porostů a porovnání s normalitou

Zdroj: OŽP MHMP

Porovnání skutečné plochy v jednotlivých věkových stupních a normální plochy na LHC Praha

Dalším výrazným jevem pražských lesů je jejich velmi nerovnoměrné rozmístění. Na jedné straně je v Praze deset katastrálních území (z celkových 112 katastrů), kde je les nejvíce zastoupeným druhem pozemku. Na druhé straně, i když vynecháme samotné centrum města, kde se les samozřejmě nenachází (nejbližší les je od centra vzdálen cca 4 km), je v Praze řada katastrálních území zcela bez lesů. Jedná se zejména o lokality v SV a JV části Prahy, které mají převážně charakter zemědělské krajiny v mnoha případech bez jakékoliv zeleně. Lesy v Praze tvoří několik větších komplexů – největší je Klánovický les (cca 1000 hektarů na území Prahy), Kunratický les (cca 300 hektarů), lesy jižně od Modřan (cca 500 hektarů), lesy u Radotína (cca 400 hektarů) a lesy v Divoké Šárce (cca 300 hektarů), s výjimkou Kunratického lesa se jedná o lesy v okrajových částech Prahy. Zbytek do celkové výměry 4885 hektarů tvoří desítky menších lesů a lesíků.

Aby se alespoň částečně snížil deficit zeleně v některých poměrně rozsáhlých územích, bylo hned po schválení územního plánu přistoupeno k průzkumu ploch určených k zakládání nových lesů – jako zeleně vyžadující nejmenší náklady na založení i následnou péči. V letošním roce byly například nově zalesněny cca 3 hektary orné půdy, na rok 2003 je připraveno zalesnění cca 7 hektarů. To vše je bezpochyby velmi málo, dle našich zkušeností začíná les plnit svou funkci od výměry cca 10 hektarů a výše souvislé plochy. Obtíže při zakládání nových lesů jsou dány především nedostatkem vhodných pozemků.

Problémem, který se naplno projeví až v příštích desetiletích, jsou také vlastnické vztahy k stávajícím lesním pozemkům. Lesy v Praze nejsou v žádném případě schopné finanční soběstačnosti. Jestliže mimo území Prahy jsou s některými vlastníky lesů problémy v tom, že kácejí více, než je povoleno, v Praze je to přesně naopak. V posledních 8 letech až na vzácné výjimky nejsou prováděny soukromými vlastníky žádné výchovné zásahy. Již dnes existuje řada porostů pěstebně zanedbaných a tento stav se bude dále zhoršovat. Stávající legislativa s takovýmto problémem vůbec nepočítá a není řešitelný ani přes státní správu lesního hospodářství. Na tento problém hl. m. Praha reagovala již v roce 1994, kdy Zastupitelstvo HMP schválilo záměr vykupovat lesy ve vlastnictví fyzických osob. Do dnešního dne bylo vykoupeno do majetku města přes 101 hektarů lesa, a tím je na této ploše zajištěna řádná lesnická péče o porosty.

Asi největší část problémů současnosti ale plyne ze samotné existence městské aglomerace v těsné blízkosti lesů, z vysoké hustoty obyvatel a s tím spojených civilizačních tlaků. Jedná se o celý komplex problémů, od přímého tlaku zástavby na okraje lesa po stále rostoucí vandalismus, který není směřován už jen na rekreační vybavení lesů, ale také na mladé porosty a kultury. Vzhledem k tomu, že v lesích v majetku hl. m. Prahy je rozmístěno více než 2400 kusů různých dřevěných rekreačních prvků (např. 850 košů, 1040 laviček, 50 altánů, 45 pískovišť, apod.), jen samotná údržba a opravy těchto prvků spotřebují ročně více než 500 tis. Kč. Na úklid lesa od běžných odpadků a na likvidaci černých skládek je pak ročně potřeba více než 2 mil. Kč.

Cílem snažení všech zainteresovaných stran je nyní v oblasti lesního hospodářství přesvědčit (slovy i realizovanými zásahy) veřejnost, že ponechání příměstských lesů bez výchovných a obnovních zásahů, jen při údržbě cest, sbírání papírů, vyvážení košů a sekání luk, by bylo sice pro obě strany jednodušší a dokonce i levnější, bohužel s předem snadno určitelným výsledkem, kterým je snížení rekreačního potenciálu těchto lesů. Příměstský les představuje sice velmi specifický, ale stále „jen“ typ lesa, kde zůstávají v platnosti všechny obecné zásady o životě a existenci lesa.

Tab. B3.7  Kategorizace lesů [tis. ha]

Kategorizace lesů
Forest category

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Hospodářské
Economic forests

Ochranné
Protective forests

Zvláštního určení
Special purpose forests

4,8

4,9

4,9

4,9

4,9

4,9

Zdroj: ÚHÚL

Tab. B3.8  Přehled vývoje imisního poškození lesních porostů

 

 

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Lesní porosty celkem / Forest stands in total

[tis. ha] / [103 hectares]

4,9

4,9

4,9

4,9

4,9

4,9

Porosty zdravé1) / Healthy forest stands1)

[tis. ha] / [103 hectares]

Porosty poškozené2) / Damaged forest stands2)

[tis. ha] / [103 hectares]

4,8

4,9

4,9

4,9

4,9

4,9

  – z toho: stupeň poškození IV.a a IV.b
  – of that: degree of damage IV.a and IV.b

[tis. ha] / [103 hectares]

Podíl poškození z celkové plochy
Share of damaged forests of the total area

[%]

100

100

100

100

100

100

1) Stupeň poškození „žádné“
2) Stupeň poškození 0/I až IV.b

Zdroj: MZe

Tab. B3.9  Druhová skladba vyjádřená v procentech plochy lesních porostů

Druh dřeviny

%

Tree species

Jehličnaté celkem

37,83

Total coniferous species

  – smrk

11,81

  – spruce

  – borovice

20,68

  – pine

  – modřín

5,18

  – larch

  – jedle, douglaska

0,16

  – fir, Douglas fir

  – ostatní jehličnaté

0,00

  – other coniferous species

Listnaté celkem

62,17

Total broadleaved species

  – dub, habr

36,25

  – oak, hornbeam

  – buk

0,79

  – beech

  – jasan

2,98

  – ash

  – javor, lípa, jilm

6,98

  – maple, lime, elm

  – bříza

4,98

  – birch

  – ostatní listnaté

10,19

  – other broadleaved species

Dřeviny celkem

100,00

Total tree species

Zdroj: OŽP MHMP

  OBSAH
AUTOŘI
ZKRATKY
krajina
KRAJINA
DALŠÍ KAPITOLA